Čertova zeď

Tipy na výlet, Chrudimsko - Hlinecko




Nedaleko Českého Dubu, zhruba 5 kilometrů severozápadním směrem se nachází skalní útvar, který patří k jedné z nejcennějších geologických lokalit v Čechách. V dřívějších mapách bychom ji našli pod názvem Brdy, dnes nese označení Čertova zeď. Čertovu zeď však nepostavil tajemný ďábel, jak tvrdí pověst, ale vznikla čistě přírodními pochody. V období třetihor se na celé Zemi, tedy i v Čechách projevovala častá vulkanická činnost. Docházelo k mnohým sopečným výbuchům a zemětřesením. Během otřesů došlo k souvislému prasknutí pískovcové zemské kůry mezi Ještědem a Bezdězem a do vzniklé trhliny se dostalo žhavé magma. Čedičová láva zcela vyplnila trhlinu a ztuhla ještě dříve než se stačila rozlít do šířky. Během dalších milionů let pískovec zvětral a erozivní činností byla celá čedičová žíla odhalena, přičemž její podoba v krajině připomínala hradbu či zeď. Lidé si mezi sebou vyprávěli různé pověsti o tom, jak zeď postavil ďábel, který se vsadil se sedlákem. Díky vyprávění dostala hradba název Čertova zeď. Zajímavý výklad o vzniku Čertovy zdi podává i Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české. Podle něj Čertova zeď pochází z roku 798 a dal ji postavit kníže Mnata z rodu Přemyslovců, aby uchránil okolní bohatý kraj před nepřáteli. Zatímco v minulosti se jednalo opravdu o souvislou 28 kilometrů dlouhou čedičovou žílu, dodnes zůstalo zachováno pouze torzo. Částečný obraz o mohutnosti stěny si můžeme utvořit mezi obcemi Kotel a Zábrdí. Zde se stěna zachovala v téměř původní podobě. Zůstalo tu však jen několik kamenných zbytků o výšce asi 20 metrů a napůl zasypané vytěžené příkopy na místech, kde se vzpínal čedičový masív. Celá lokalita byla vyhlášena národní přírodní památkou. Za to, že čedičová žíla zmizela mohou sami lidé. Byla tvořena kvalitním trvanlivým čedičem a to se pro ni stalo osudným. Kámen byl lámán ke stavbě silnic, které se začaly budovat za vlády císaře Josefa II. a lámalo se až do začátku 20. století. Teprve v roce 1920 upozornili pánové Fendrych a Havel ze Světlé pod Ještědem, že by Čertova měla zůstat zachována. Podařilo se jim prosadit zákaz těžby, jehož dodržování měli hlídat četníci. Zákaz byl však i nadále překračován, až vše musela urgovat Geological Survay v Pekingu. Ta upozornila československou vládu, že Čertova zeď je popsána v celosvětové odborné literatuře a neměla by zmizet ze světa. V roce 1923 byla těžba definivně zastavena a torzo zabezpečeno. Východiskem na Čertovu zeď je obec Kotel, která je poprvé zmiňována roku 1399 jako majetek vladyků z Kotle. O sto let později vlastnil obec řád německých rytířů v Českém Dubu. Možná, že tu stávala tvrz, ale žádné písemné zprávy to nepotvrzují. V Kotli najdeme ještě kapli z roku 1871 a památnou skupinu lip, z nichž některé jsou staré až 400 let. Čertova zeď leží na modře značené turistické stezce, která propojuje Mnichovo Hradiště s Ještědem. Nejzajímavější a nejzachovalejší část je zakonzervována a popsána na informačním panelu. Autor: Bohumil Horáček







Další informace

neumístěno
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Diskuse k výletu Čertova zeď

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo