Bezděz – kamenná múza

Tipy na výlet, Máchův kraj




Lidová architektura Bezděz
Lidová architektura Bezděz
lupa

Bezděz si od fascinovaných návštěvníků vysloužil přezdívku, na kterou může být vskutku hrdý – Král hradů. Jeho prastaré zdi, dýchající tajemnou atmosférou, vyhledávali i známí umělci. Karel Hynek Mácha sem zavítal šestkrát; však se podle něj také zdejší kraj jmenuje. Povídá se, že od dob, kdy byl na Bezdězu klášter, je zde ukryt velký mnišský poklad. Právě zlatokopecká horečka se stala námětem ke Smetanově opeře Tajemství. Siluetu Bezdězu můžete vidět na obrazech Josefa Mánesa, Aloise Bubáka i Huga Ullicha. Jak si Mácha oblíbil zdejší kraj Máchův kraj, ležící asi 50 km severně od Prahy, je oblíbeným cílem turistů. Někteří sem přijíždějí za odpočinkem u břehů Máchova jezera, jiní se při prohlídce Bezdězu vydávají po stopách historie. Zvlněnou krajinu, korunovanou středověkou zříceninou, navštívil Mácha mnohokrát. O tom, že jej hrad fascinoval, svědčí povídka Večer na Bezdězu. Povídá se, že skutečný příběh o otcovraždě, který se stal námětem k sepsání Máje, vyslechl Mácha v nějaké zdejší hospodě. Jak chtěl čert odnést mlynáře do pekla Jenže – co tu bylo před Máchou? Například Máchovo jezero neslo název Velký rybník. Pověst praví, že na jeho břehu stával mlýn, který obýval mladý mlynář. Muž měl život rád, hodně pil a hodně utrácel, ale do práce se mu nechtělo. I zadlužil se natolik, že už mu nikdo nechtěl půjčit. Byl už trochu podnapilý, když v jedné hospodě rozhořčeně vykřikl: „Ať si mě tedy čert vezme, když už mi nikdo ani půjčit nechce!“ Ďábel byl v místnosti co by dup a mlynáři nezbylo, než vymyslet, jak se z nepříjemné situace vykroutit. I navrhl pekelníkovi sázku. Kdo do setmění navrší u břehů jezera větší kopec, vyhraje. Když to bude mlynář, bude moct zůstat na světě, když čert, nechá se bez řečí odnést do pekla. Ďábel si věřil a sázku přijal. To však netušil, že mlynář potká kouzelnou babici, která rovněž přijde s návrhy. Nabídka ošklivé ženštiny byla jednoduchá: když mlynářovi pomůže dostat se ze šlamastiky, bude si jí mladík muset vzít. Mlynářovi nezbylo, než souhlasit. A tak dostal zázračnou zástěru, do níž prý lze nabrat nekonečně kamení a hlíny. Není divu, že s takovým zázrakem zvítězil i nad samotným peklem. Nakonec ani nemusel dohody litovat. Ukázalo se, že babka byla zakletá mladá princezna, které mlynář polibkem vrátil veškeré mládí a krásu. Jak to bylo s Bezdězem doopravdy S bezdězským vrchem, ze kterého je dnes přírodní rezervace, to ve skutečnosti muselo být docela jinak. Nejen kopec, ale i hrad tu totiž stál už předtím, než vzniklo Máchovo jezero. Historie Bezdězu sahá do 13. století, kdy zde nechal Přemysl Otakar II. založit gotický hrad. Po jeho smrti se ironií osudu stala stavba vězením pro jeho ženu Kunhutu a syna Václava. Kunhutě se podařilo uprchnout, což zavdává domněnkám, že by zde mohly existovat tajné chodby. Za Karla IV. vyšlo ustanovení o nezastavitelnosti královských hradů, které se týkalo také Bezdězu. Král navíc nařídil vybudovat ve zdejším kraji Velký rybník, později přejmenovaný na Máchovo jezero. Byť byl Karel IV. jistě hodný respektu, už na počátku husitských válek byl Bezděz zastaven. Roku 1588 jej Rudolf II. prodal a do panovnických rukou se už nevrátil. Roku 1622 získal Bezděz Albrecht z Valdštejna. V té době byl hrad poničený nájezdy žoldnéřů Maxmiliána Bavorského, to však novému majiteli nebránilo ve velkých plánech. Původně chtěl Bezděz přestavět na moderní pevnost, pak se zde rozhodl vybudovat klášter. Církevním účelům stavba sloužila až do roku 1778, kdy sem přitáhla pruská armáda. Od té doby kolují v místním kraji pověsti o velkém pokladu, který zde zbyl po mniších. Mnozí se ho pokoušeli hledat, což památce pochopitelně příliš neprospělo. A jaký je Bezděz dnes Vlnu zájmu vyvolaly hradní zříceny v době romantismu. Od 19. století zde probíhala rekonstrukce a roku 1978 byl Bezděz prohlášen za národní kulturní památku. Hrad je v současnosti veřejně přístupný. Prohlídkový okruh vás provede kaplí, královským a purkrabským palácem. Nakonec se vyšplhejte na 34 m vysokou věž. Je odsud nádherný výhled do kraje a když budete mít štěstí, snad uvidíte i Ještěď. text: Michaela „Mysha“ Košťálová (www.myshaweb.cz), foto: Czech Tourism







Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Byli zde:
2 turisté
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Bezděz
(vzdálenost od místa: 2.14 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Bezděz – kamenná múza

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo