Ave Maria - Příběh nejslavnější ženy (VM Šumperk)

Tipy na výlet, Hrubý Jeseník




Kam a jak jedeme?

Galerie Šumperska
Galerie Šumperska
lupa

Šumperské vlastivědné muzeum dokáže čas od času připravit svým návštěvníkům výstavu, kterou by člověk očekával spíše ve městě podstatně větším a od instituce slavnější a lépe dotované. A že se to v Šumperku daří relativně často, je pro obyvatele tohoto města v podhůří Jeseníků i jeho okolí jen a jen dobře. Je přitom zajímavé – i když celkem pochopitelné – že se většinou jedná o výstavu se sakrální tématikou. Stačí připomenout úspěšný triptych „Církevní umění na Šumperku, Zábřežsku a Mohelnicku“ a krásný „Vánoční příběh“ nebo „světskou“ Erotiku, unikátní výstavu flašinetů či expozici prací z dílny šumperské Kanaďanky Ley Vivot a grafiku Václava Hollara. Výstava, která byla slavnostní vernisáží otevřena ve čtvrtek 23. října je plně „zasvěcena“ Panně Marii. A hned na úvod mohu konstatovat, že se opět povedla. Proto ji také doporučuji jako tip na ideální výlet v období podzimních plískanic, prvních mrazíků i zimních chumelenic či holomrazů. Výstavu Ave Maria totiž můžete v Galerii Šumperska navštívit až do 1. února roku 2015.





obraz sv. Rodiny neznámého autora ze zábřežského muzea (18. stol.)
obraz sv. Rodiny neznámého autora ze zábřežského muzea (18. stol.)
lupa

Plánovaný začátek výstavy byl sice o 168 hodin opožděn, ale čekání se vyplatilo. Výstavu z děl s mariánskou tématikou, pocházejících převážně ze severomoravského regionu, můžeme bez uzardění označit za unikátní. Navíc se zde dozvíte množství zajímavých informací o proměnách zobrazování Panny Marie ve výtvarném umění různých historických epoch a stylů. Výstava je totiž řazena chronologicky; začíná gotickou Madonou z II. poloviny 14. století, zapůjčenou z muzea Bojkovska (letos jsem tedy měl – zřejmě jako jeden z mála zúčastněných - tu čest ji vidět již podruhé – viz. http://www.turistika.cz/mista/bojkovice-muzeum-bojkovska-a-jeho-expozice), a končí supermoderním podáním domácího sochaře Antonína Suchana. Výstava vás seznámí i s ikonografií Panny Marie a také vás pak už nezaskočí rozdíly mezi označením Madona (Panna Marie s dítětem), Assumpta (Nanebevzatá, stojící na půlměsíci), Immaculata (Neposkvrněná, na zeměkouli) nebo Mater Dolorosa (Truchlící).

Za čím jedeme?

lupa

Výstava potěší nejen příznivce sochařství a řezbářství, ale najdete zde také klasické obrazy nebo obrázky na skle. Madona je zde zachycena jako mladá dívka i jako zralá žena, držící v náručí svého mrtvého syna. Během výstavy mě přepadla kacířská myšlenka na téma „proč si Bůh vybral právě ji, když pak musela rodit jako – v lepším případě – čtrnáctiletá dívenka“, ale pro jistotu jsem to s nikým moc nerozebíral. Raději snad tedy uvedu, že vernisáž zahájila ředitelka Muzea Šumperk – symbolicky Marie – Gronychová (a shodli jsme se na tom, že jí to slušelo) a pěvci i pěvkyně (kolik tam bylo Marušek, netuším) ze souboru Schola od sv. Jana Křtitele. Úvod pěkný a důstojný.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Tipy na ubytování v okolí

lupa

A pak už se většina účastníků tradičně vrhla na jednohubky, nápoje a jiné drobné pohoštění … a já dostal konečně více prostoru k pořizování fotodokumentace (když se dojedlo a dopilo, bylo to ještě lepší …). Přitom jsem stihl podebatovat s různými kamarády a kamarádkami, z nichž mnohé jsem dlouho neviděl. Martina se držela raději stranou ode mě, abych ji nenutil přidržovat mi tašku na foťák nebo skleničku bílého, ale jak jsem si stačil všimnout, debatovala také.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Svaté příbuzenstvo Kristovo (Sobotín, Pernštejn, 1512)
Svaté příbuzenstvo Kristovo (Sobotín, Pernštejn, 1512)
lupa

Nyní bych rád zmínil alespoň nejzajímavější exponáty, z nichž některé byly na výstavě tohoto typu prezentovány vůbec poprvé. A nebude se mi vybírat vůbec jednoduše. A teď nenarážím vůbec na fakt, že podle některých odborníků bylo všeobecné uctívání Panny Marie umocňováno tím, že byla vždy zobrazována jako velice krásná a jemná žena. Při vší úctě k tomuto názoru jsem ji ale již několikrát viděl ztvárněnou také nehezky, lascivně a nebál bych se říct, že někteří umělci vytvořili přímo obraz strašidla. Však ani zde se některé „podobenky“ příliš nepovedly. Předchozími slovy jsem ale v žádném případě nechtěl nijak snížit Maruščinu vážnost i krásu v očích veřejnosti. Na to ji mám sám v přílišné úctě … a navíc jsem ji viděl párkrát krásnou tak, že se až tajil dech. Znalci pochopí a koneckonců je to – jak praví klasik – věcí výběru každého soudruha, že ano ….

Zábřežská Madona
Zábřežská Madona
lupa

A teď už slíbený výčet exponátů, které mě něčím zaujaly. Uvádím je bez časové posloupnosti i bez jakýchkoliv zjevných i utajených souvislostí. Uvedu a doporučím Zahnerovy sochy Panny Marie a Archanděla Gabriela (Šumperk, I. polovina 18. století), obraz sv. Rodiny neznámého autora ze zábřežského muzea (18. stol.), Pietu s andělem smrti (Staré Město, I. polov. 18. stol.), Assumptu (Jánský vrch, 1661), Pannu Marii (Muzeum Jesenicka, 16. až 17. stol.), obraz Svatá konverzace se sv. Šebastiánem a sv. Rochem (ve Veroneseho stylu, 1575-1577, zámek Velké Losiny), Assumptu z Veleboře (kaple v Klopině, 1601), Madonu z Branné (1520), poprvé vystavované Svaté příbuzenstvo Kristovo (Sobotín, Pernštejn, 1512), Assumptu z Tatenice (1510–1520), zlacenou Madonu z Bohdíkova (II. polov. 14. stol.), Zábřežskou Madonu (jeden ze symbolů VM Šumperk, 15. stol.), Madonu z Kozího Hrádku (15. stol.), Altottinskou Madonu (Bavorsko, Velké Losiny, 15. stol.), Madonu z Klášterce zvanou Bojkovická Madona (70. léta 14. století), grafický list Uctívání Panny Marie (Albrecht Durer, Zábřeh, 1501 nebo 1502), obrázky obrazů na skle s námětem Panny Marie (18. a 19. stol.), Pietu (Šumperk, 19. stol.), Madonu (Rychvald, 18. stol.), Pietu z tzv. Čarodějnického sloupku (Šumperk, konec 17. stol.), terakotovou Madonu (Velké Losiny, 19. stol.), Pietu (Maršíkov, 18. stol.), obraz Panna Marie s Ježíškem a sv. Janem Křtitelem (Franz Helwig, Branná, 1718), Kojící Madonu (Jaroslava Eschlerová, Olomouc, 21. stol.), Matku s dítětem (Gustav Jekel, Šumperk, 40. léta 20. stol.), obraz Madona (Maria Schoffmann, Vídeň, 1920) a novodobé Madony (Dagmar Koverdynská, Nový Malín, 2004 nebo Antonín Suchan, Šumperk, 21. stol.). Stačí, ne?

Ostatní informace

Archanděl Gabriel Ondřeje Zahnera
Archanděl Gabriel Ondřeje Zahnera
lupa

Celkově se dá říct, že cenné sbírkové předměty Vlastivědného muzea v Šumperku doplňují zápůjčky z jednotlivých farností, Národního památkového ústavu a dalších muzeí. Výstava v Galerii Šumperska potrvá – jak již bylo uvedeno výše - až do 1. února příštího roku. Zaměřuje se na proměny vnímání a zobrazování Panny Marie od období gotiky až po současnost. Pokud ji budete chtít navštívit, bude vás to stát pouhých 30,- Kč. Děti, studenti, senioři a ZTP zaplatí polovinu.



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Náročnost:
rodina s dětmi
Délka:
vycházka (do 6 km)
Druh:
za kulturou
Byl zde::
1 turista
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Šumperk
(vzdálenost od místa: 0.48 km)
Datum: Čas:

Diskuse k výletu Ave Maria - Příběh nejslavnější ženy (VM Šumperk)

26.10.2014 08:50
O unikátní výstavě také unikátní článek, doprovázený krásnými obrázky. Ale co jiného můžeme od tohoto autora čekat, že?!?

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Sledovat diskusi e-mailem
Váš email:
Sledování můžete kdykoliv zrušit jedním kliknutím.
Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo