BĚLEČSKÝ POTOK,rybníky

Nedá mně to nereagovat na příspěvek, jelikož pocházím z Vysokého Chvojna a žiji zde. Od mala se toulám po okolních lesích, takže mi jsou rybníky na Bělečském potoce dobře známé. Paradoxem je to, že jsem dlouhá léta nevěděla, že se potok tak jmenuje, nebo spíše jsem se o to ani nezajímala, tedy až do chvíle, kdy jsem psala diplomovou práci, ve které jsem se věnovala reliéfu povodí Orlice, do kterého Bělečský potok (jako přítok Stříbrného potoka, který do Orlice zleva ústí) patří.

Obcí Vysoké Chvojno prochází rozvodnice, kdy Bělečský potok (prostřednictvím vod Stříbrného potoka) odvádí vody právě do Orlice, zatímco několik bezejmenných potoků, které pramení ve svazích pod obcí, teče buď přímo nebo nepřímo (např. jsou přítoky známějšího Hlubokého potoka, na kterém se nachází rybník Špičník a rybník Hluboký se známým kempem téhož jména) do Ředického potoka, který je pak již přímým levostranným přítokem Labe (do Labe se vlévá u obce Lukovna).

Rybník Hluboký (foto: M. S. 2011)

Ráno u rybníku Špičník, místními též zvaného Špičák (foto: M. S. 2011)

Na počátku jednoho ze zmíněných bezejmenných potoků se nachází velmi vydatný pramen s menším rybníčkem přímo v areálu arboreta ve Vysokém Chvojně. Bydlíme nedaleko tohoto pramene a pro vodu k tomuto pramenu pravidelně chodíme. Rybníček byl "nedávno" zrekonstruován (tj. vypuštěn, vyčištěn a opravena malá hráz i stavidlo). K pramenu se dá dostat buď po jeho břehu nebo po dřevěných schůdcích ve svahu, ve kterém pramení. Kdosi neznámý nedávno přidal k pramenu i hrníček. Voda je opravdu velmi dobrá a jelikož jsem ještě mezi živými, tak i nezávadná.

Vysoké Chvojno - pramen v arboretu (foto: M. S. 2011)

Vysoké Chvojno - rybníček pod pramenem v arboretu (foto: M. S. 2011)

Nejvýše položeným pramenem je však pramen Bělečského potoka, který však nemá tak vydatný pramen na svém počátku. Prakticky první desítky metrů jeho toku jsou po většinu roku vyschlé. Bělečský potok pramení u místního fotbalového hřiště, dáli se to tak říci, ale voda se v drobném korytě začne objevovat až v polích mezi silnicí Vysoké Chvojno - Albrechtice nad Orlicí a Nebeským rybníkem, který na potoku leží. Vyschlá část koryta Bělečského potoka se má stát dokonce součástí pozemku nové výstavby na druhé straně silnice (ve směru na Borohrádek), než se nachází fotbalové hřiště. V Nebeském rybníku jsem se jako malá často koupala, ale to byl i čistčí. V létě bývaly jeho břehy obklopeny množstvím, převážně místních, lidí. Dodnes ale chodíme na tento rybník bruslit. Též to není tak dávno, kdy byl rybník vypuštěn a opravena jeho hráz. V rámci těchto oprav vznikla i jakási menší vodní plocha, která je bezprostředně s rybníkem propojena. Kolem rybníku vede cesta, která je jakousi spojkou na tzv. "Hoděšovku", což je jedna z hlavních páteřních cest v okolí Vysokého Chvojna. Vede po ní zelená turistická značka (Horní Jelení - Hradec Králové) a také cyklistická trasa č. 4265. Z této cesty pak průběžně vedou odbočky ke všem zmiňovaným rybníkům, kdy přímá není pouze k rybníku Špačková, k němuž je lepší zamířit od obce Bělečko. Pouze bych chtěla tímto říci, že neplatí to, že v blízkosti rybníků nevedou značené cesty, jak je uvedeno v článku.

Nebeský rybník (foto: M. S. 2011)

Soumrak nad Nebeským rybníkem (foto: M. S. 2011)

Asi nejlepší radou je to, abyste při cestě po silnici z Bělečka do Vysokého Chvojna, poté, co se ocitnete na okraji Bělečka, odbočili ze silnice první lesní cestou doprava a pak na další lesní křižovatce opět doprava. Tato cesta vás pak zavede k další lesní cestě (kolmé k té, po které jste přišli), která je pro vás velmi důležitou spojkou mezi rybníkem Špačková a rybníkem Kopytnářka. Po ní se tedy vydáte doleva. Hned první odbočka doprava z ní pak klesá svahem údolí Bělečského potoka k rybníku Špačková. Nejlépe je tedy k tomu rybníku si sjet a poté zase po stejné cestě vystoupat zpátky z údolí. Jakmile se vrátíte nahoru, tak pokračujete dále a tím vlastně i kopírujete údolí Bělečského potoka, přestože ho nevidíte. Spatříte ho až poté, co vás tato cesta k tomuto potoku zavede. Potok zde vytváří v měkkém podloží drobné zákruty a ačkoliv lesy v blízkosti Vysokého Chvojna skrývají podobných míst daleko více, tak já osobně považuji toto za jedno z nejhezčích z jemu podobných. Zde se již dá potok kopírovat po cestě a brzy se tak ocitnete pod hrází rybníku Kopytnářka.

To, jak rybník vypadá, krásně dokumentuje fotogalerie k článku výše, takže netřeba něco dodávat. Můj otec, když byl malý, tak se v tomto rybníku ještě koupal. Já již ne, ale pamatuji si, že mi doma vyrobil lodičku z borové kůry s papírovou plachtou na špejli jenom proto, abych si ji mohla poslat po vodě Bělečského potoku pod hrází rybníku Kopytnářka. Od té (a vlastně i do té) doby jsem byla u rybníku nesčetněkrát.

Rybník Kopytnářka (foto: M. S. 2011)

Pohled k hrázi rybníku Kopytnářka (foto: M. S. 2011)

Od rybníku Kopytnářka vede přímá cesta právě ke zmíněné Hoděšovce. Tato cesta začíná u hráze rybníku Kopytnářka a vede kolmo k té, po které jste přišli a která kopírovala Bělečský potok. Dalo by se říči, že vede ve směru průběhu hráze rybníku a velmi mírně, téměř neznatelně, stoupá z údolí Bělečského potoku. Přímo proti ti této cestě od Kopytnářky, v místě napojení na značenou Hoděšovku, "přichází" lesní cesta, která vede až do Chvojence k novostavbám na jeho okraji ve směru na Býšť. I zde byste pak cestou narazili na jeden nový malý rybníček, ale zůstaňme o rybníků na Bělečském potoku.

Malý nový rybníček při cestě mezi Hoděšovkou a Chvojencem (foto: M. S. 2011)

Dále pak už je v článku zmíněn jen nový, skutečně bezejmenný, rybník. K němu se též dá dostat přímou cestou ze značené Hoděšovky (zmíněná zelená a cykloznačka), ale souhlasím v tomto s autorkou článku, že ne vše se dá slovy popsat, nebo alespoň nepovažuji za moc dobré řešení uvádět, kolikátá odbočka (či v tomto případě odbočky) k rybníku vede. Daleko lepší jsou další dvě, resp. tři, možné cesty k rybníku, které, pokud tuto oblast znáte málo či vůbec ne, jsou lépe k nalezení, přestože jedna z nich není tak upravená, jako je ta ze značené Hoděšovky. Touto méně upravenou cestou je cesta, na kterou se dostanete od vodojemu za Nebeským rybníkem, k níž dojdete po cestě, kterou jsem též již zmiňovala a která vede právě opět na Hoděšovku. Vy však přímo u vodojemu z ní odbočíte doprava a tato cesta vás už spolehlivě dovede k novému rybníku.

Vodojem za Nebeským rybníkem (foto: M. S. 2011)

Pro další variantu bude výchozí místo hájenka "V Jamkách" na silnici Vysoké Chvojno - Albrechtice nad Orlicí. I od této hájenky se dá k rybníku dojít lesní cestou, která začíná přesně mezi silnicí ve směru na Vysoké Chvojno a silnicí ve směru na Bělečko. Tato cesta se pak však dále větví a dá se dojít buď podél vodárny ukryté v lese na zmíněnou cestu od Nebeského rybníku a nebo můžete dojít přímo k novému rybníku, půjdete-li v místě větvení lesních cest stále rovně a tím budete tak jakoby kopírovat směr silnice na Bělečko. Tato cesta pak sama zahne doleva k rybníku. Jako lepší orientační bod ale považuji bývalou mýtinu, dnes již zarostlou mladými smrky, (či borovicemi, teď si přesně neuvědomuji), která se nachází po levé straně silnice do Bělečka. Ve směru od hájenky v Jamkách tak po minutí této bývalé mýtiny zahnete první lesní cestou doleva. A z této lesní cesty pak druhá odbočka doleva vede přímo k hrázi nového rybníku. To, že se jedná o druhou odbočku, si nejsem nyní tak úplně jistá, jelikož některá místa jako místní beru tak samozřejmě, že, opět paradoxně, vnímám méně některé skutečnosti. K rybníku ale sestupujete mírným klesáním, což je dobré poznávací znamení, zdali jste na správné odbočce z cesty, po které jste přišli od silnice od Bělečka.

Pokud byste k novému rybníku neodbočili, tak opět dojdete na značenou Hoděšovku. Předtím ale cesta překonává Bělečský potok. Jako zajímavost mohu uvést, že ve svahu údolí nad pravým břehem tohoto potoka, pokud byste se vydali podél něj napravo z cesty, po které jste přišli od silnice na Bělečko a která vede dále na Hoděšovku, tak můžete v lese, mimo jakoukoliv cestu, nalézt dřevěny kříž, kterému se říká "Teplého kříž". Pan Teplý byl z Vysokého Chvojna a v těchto místech na něj spadl někdy v době před 2. světovou válkou strom po úderu blesku. Dřevěný kříž je tmavě hnědý a stačí jen menší šero, které je v těchto místech hustého smrkového porostu běžné, a kříž můžete lehce přehlédnout. Mluvím z vlastní zkušenosti, kdy jsem stála téměř vedle něho a neviděla jsem ho. Kříž byl samozřejmě již během let obnovovaný, ale naposledy, co jsem u něj byla, nebyl v dobrém stavu. Vlhké prostředí urychluje jeho rozpad.

Přímo k novému rybníku se moc mých vzpomínek neváže. Přeci jenom byl zbudován před pár lety. Jednou jsme si zde i opekli buřty a letos jsem tady poprvé viděla páreček volavek. To, že byl vedle rybníku zbudován altán Lesním družstvem s.r.o. Vysoké Chvojno, to vidíte na fotografiích.

Altánek u nového rybníku na Bělečském potoku (foto: M. S. 2011)

Volavka popelavá na větvi stromu u nového rybníku (foto: M. S. 2011)

Jsem ráda, že na turistice.cz je tento článek, protože si myslím, že jsou tato místa neprávem opomíjená, a to dokonce i místními. Turisté moc často do lesů kolem Vysokého Chvojna nezavítají, ale v případě cyklistů to je již lepší. Jednou z nejvyužívanějších cest cyklisty je právě Hoděšovka. Všechny značky, turistické i cyklistické, se  však těmto rybníkům vyhýbají, a tak lidé přicházejí o možnost tato krásná místa navštívit. Jediný rybník na Bělečském potoku, ke kterému vede turistická i cyklistická značka, se nachází až dále po proudu za obcí Bělečko, a to nedaleko obce Běleč nad Orlicí. Do Bělečského potoku se zde vléval potok Šanovec (též se stejnomenným rybníkem s chatou dále proti proudu). Tento soutok je však dnes již skryt pod hladinou Bělečského rybníku. U rybníku se nachází táborová základna Táboru J. A. Komenského. V rybníku se dá i dnes vykoupat.

To samé o absenci značek k rybníkům platí i pro další rybníky v lesích severně a severovýchodně od Vysokého Chvojna. Tyto rybníky by byly skoro samostatným tématem na článek, ale já alespoň upozorním na jeden, dle mého názoru z nejhezčích. Jedná se o tzv. Valentský rybník, místními zvaný zkráceně “Valenťák”. Valentský rybník leží na Valentském potoce, ve svahu pod Valentským kopcem. Zajímavé je, že všechny tyto tři - rybník, potok i kopec - pod těmito názvy nenaleznete v mapě, a to ani v Základní mapě ČR 1:10 000. Jedná se tedy o ryze místní, nezdokumentované, názvy.

Valentský potok je pak v mapách uveden jako bezejmenný pravostranný přítok Novoveského potoka, na kterém se nachází malý závlahový rybník, tzv. “závlažák”, a pak dále po proudu známý Novoveský rybník na okraji Nové Vsi u Albrechtic nad Orlicí. Novoveský potok se vlévá jako levostranný přítok do Orlice.

Závlahový rybník, tzv. "závlažák", na Novoveském potoku (foto: M. S. 2011)

Krátký Valentský potok zde vymodeloval malé údolíčko, kdy i na tak krátkém úseku přibírá ještě vody dvou bezejmenných přítoků. V části údolí, kde se do něj vlévá pravostranný bezejmenný potok, byl vybudován právě Valentský rybník. Především pravý svah údolí nad rybníkem má poměrně velký sklon, což dodává rybníku onu jedinečnost, kterou mu přisuzuji.

Vyjdete-li po tomto svahu nahoru, tak se ocitnete na Valentském kopci, který je však v Základní mapě 1:10 000 uveden pod názvem Hříva (302,6 m n. m.). Mělo by se jednat o nejvyšší bod v lesích severně a severovýchodně od Vysokého Chvojna. Při pohledu skrze stromy se dá i docela dobře si představit, jaký by tu byl výhled, kdyby nebyl “vrch” zalesněn. Mezi stromy lze zahlédnout i obrys Orlických hor. Na kopci rostou krásné buky a nalezla jsem zde i dva - buk a dub, které jsou propleteny do sebe.

Buk v objetí s Dubem na Valentském kopci/Hřívě (foto: M. S. 2011)

Ale abych uvedla na pravou míru původ tohoto “vrchu”, tak se jedná o starou říční terasu Orlice, kdy během zahlubování a přemísťování jejího koryta v pleistocénu vzniklo několik stupňů říčních teras, dodnes v různém stupni zachovalosti. Tyto říční terasy byly následně “rozřezány” do malých údolíček drobnými potoky. Tato údolíčka jsou pak právě tím nejkrásnějším, co lesy v okolí Vysokého Chvojna skrývají. Zmíněný “vrch” Hříva je tak jedním z nejlepších a nejzachovalejších příkladů říční terasy, kdy je i v lesním terénu dobře viditelný příkrý severovýchodní svah. Tento svah spadá do poměrně rozsáhlé sníženiny, kudy protéká Novoveský potok a sbíra zde mnoho dalších potoků, vč. Valentského potoku. Pokud byste se chtěli dočíst více k říčním terasám Orlice (nejen té tzv. “spojené”), tak doporučuji publikaci: SLÁDEK, J. Terasy a vývoj Orlice. In. Balatka, B. - Sládek, J. Pleistocénní vývoj údolí Jizery a Orlice. Praha : ČSAV, 1965. 84 s. Součástí publikace je i mapa říčních teras Orlice, kdy na základě průběhu těchto říčních teras na mapě se dá odvodit, kudy Orlice protékala v minulosti. Leccos je i popsáno přímo v publikaci. Zajímavé třeba je to, že se Orlice vlévala do Labe zhruba v místech, kde leží dnes město Chlumec nad Cidlinou. Toto velké téma ale též nechci moc rozvíjet a myslím si, že na tento web ani nepatří.

Vznik říčních teras (zdroj: http://www.rade.ic.cz/)

Zajímavostí může být to, že na Valentském rybníku žije ondatra, které zde byla postavena jakási dřevěná budka při břehu. Kdysi jsem ji asi na dvě, tři sekundy zahlédla, ale je velmi plachá. Valentský rybník naleznete vyznačen i na mapách.cz. Na mapě uvidíte žlutou turistickou značku, její úsek mezi silnicí Vysoké Chvojno - Borohrádek a silnicí Vysoké Chvojno - Albrechtice nad Orlicí. Tento úsek žluté turistické značky je zhruba v půli přetnut cyklotrasou č. 4235 (ta zde vede po krásné asfaltové cestě, doporučuji). Východně od části žluté turistické značky mezi tímto křížením a silnicí Vysoké Chvojno - Borohrádek se nachází bezejmenná kóta 303 m n. m. (Hříva na ZM ČR 1:10 000), blízko které je vidět drobná bezejmenná vodní plocha, což je právě Valentský rybník.

Valentský rybník (foto: M. S. 2010)

Tímto bych i zakončila svůj komentář/příspěvek. V posledním odstavci bych vás všechny ráda pozvala do Vysokého Chvojna i jeho okolí. Máme tu oboru s ochočenou laní, nově vzniklou NS “Viselce”, arboretum a nedaleko obce, při silnici z Vysokého Chvojna do Albrechtic nad Orlicí, se nachází i jedna z nejstarších přírodních rezervací na Pardubicku - Buky u Vysokého Chvojna.

Mirka Schärfnerová (scharfnerova@centrum.cz)

PR Buky u Vysokého Chvojna (foto: M. S., 2011)

Ochočená laň v oboře na okraji Vysokého Chvojna (foto: M. S. 2011)

Vysoké Chvojno - arboretum (foto: M. S. 2011)

Vysoké Chvojno - altánek v arboretu (foto: M. S. 2011)