Východoslovenská nížina
Příspěvky z oblasti Východoslovenská nížina
Popis oblasti
Umístění
Východoslovenská nížina leží v jižní části východního Slovenska. Jižní okraj tvoří státní hranice s Maďarskem, na východě ji ohraničuje státní hranice s Ruskem, na západě přechází do pohoří Slánské vrchy a na severu sousedí s Ondavskou vrchovinou a Vihorlatskými vrchy.
Charakteristika
Východoslovenská nížina je rozsáhlá rovinatá oblast, jejíž nadmořská výška se pohybuje kolem 150 - 200 metrů. Pouze ojediněle se nad touto rovinou tyčí vyšší kopce - Tarbucka (277 m), Velký vrch (272 m), Vysoká (264 m) a Hórka (228 m). Výjimkou je vrchol nedaleko státní hranice s Maďarskem - Rozhladňa, který měří 469 m. Jen o něco málo jižněji, u obce Streda nad Bodrogom, se nachází nejníže položené místo Východoslovenské nížiny a současně i celého Slovenska, které má nadmořskou výšku pouze 94 m.Východoslovenská nížina má díky nadmořské výšce a z ní vyplývajícímu podnebí ideální podmínky pro zemědělství, ovocnářství a vinohradnictví. Velmi známou je tokajská vinohradnická oblast, která má bohatou historickou minulost a produkuje vynikající vína nejvyšší kvality. Převážnou část území pokrývají úrodné lány, ovocné sady a zahrady. V povodí řek se rozkládají lužní lesy, z listnatých stromů zde převládá dub.Východoslovenská nížina je protkána množstvím řek. K nejvýznamnějším patří Ondava, Topla, Laborec a Latorica, které se nedaleko hranice s Maďarskem stékají do řeky Bodrog. Podnebně se řadí Východoslovenská nížina mezi teplé oblasti. V zimních měsících se teploty pohybují mezi -2 až -4 °C, v letních měsících dosahují průměrně 17 až 20 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 50 až 70, počet letních dnů se pohybuje kolem 50 až 70.
Chráněná území
Východoslovenská nížina nepatří mezi chráněné krajinné oblasti, ale přesto se může pochlubit, zejména její nejjižnější část, celou řadou chráněných přírodních lokalit. Patří k nim státní přírodní rezervace Kašvár, Latorický luh, Tajba, Velké jazero, Zemplínská jelšina nebo Zatínský luh. Na jednom z mrtvých ramen řeky Bodrogu byla vytvořena státní přírodní rezervace Ból. Je to rašeliniště se vzácnými stromy a křovinami. Bažiny jsou oblíbenými hnízdišti vzácných vodních ptáků, vyskytují se zde také chráněné druhy žab. Pro vědecké účely slouží i několik chráněných nalezišť. O něco severněji leží velmi známá státní přírodní rezervace Senné rybníky. Byla vybudována v roce 1955 a rozšířena v roce 1974. Je to rozlehlá umělá vodní plocha nacházející se na migrační cestě tahů stěhovavých ptáků. Pro mnohé z nich je pouze místem odpočinku na dlouhé cestě, někteří ptáci zde však mají svá hnízdiště. Je rovněž shromaždištěm divokých husí a kachen. Tato státní přírodní rezervace patří k mezinárodně evidovaným ornitologickým lokalitám. V dolním toku řek Latorica a Laborec byla teprve nedávno vyhlášena nová chráněná krajinná oblast Latorica. Zahrnuje soustavu mrtvých ramen těchto řek s přilehlými lužními lesy a loukami, které poskytují útočiště teplomilným obojživelníkům a plazům. K nejvzácnějším patří želva bahenní.
Turistika zimní, letní
Teplé podnebí a malá nadmořská výška jsou příčinou toho, že Východoslovenská nížina nemá příznivé podmínky pro provozování náročnějších zimních sportů. Nebyla zde proto vybudována ani významnější zimní rekreační střediska. Pokud jsou dobré sněhové podmínky, najdou zde milovníci běžeckého lyžování vhodné terény k provozování své záliby. Upravené sjezdovky s lyžařskými vleky pro rekreační lyžování jsou nedaleko Michalovců - střediska Kaluža a Vinné a v Trebišovském okrese - střediska Byšta a Kazimír. O co ochudila příroda tuto oblast v zimním období, to ji vynahradila v letních měsících. Východoslovenská nížina má velmi mnoho letních rekreačních oblastí, vybudovaných u přírodních jezer nebo umělých vodních ploch. K nejnavštěvovanějším a nejznámějším patří Zemplínská šírava. Tato vodní nádrž, o rozloze 33 km2, vznikla při rozsáhlých vodohospodářských úpravách a na jejím břehu bylo vybudováno několik rekreačních středisek - Biela Hora, Horka, Medvedia Hora, Kamenec, Lúčky, Palkov a výstavba dalších pokračuje. Tato střediska nabízí návštěvníkům ubytování, doplňkové služby, pláže na březích vodní nádrže, možnost provozování vodních sportů, koupání, rybaření, plavby lodí a různé vodní atrakce. Kromě rekreačních středisek zde najdete také turistické ubytovny, autokempy a místa určená pro táboření. Další možnosti letní rekreace a pobytu u vody nabízí střediska - Nižný Žipov, Zemplínská Teplica, Sečovce, Malé Trakany, Božčice, Vyšná Rybnica, Černá nad Tisou a další. Ke známým rekreačním oblastem patří Vinianské jezero, zejména pro velmi dobré podmínky pro rybolov.Návštěvníci Východoslovenské nížiny, kteří nevyhledávají pouze pobyt u vody, mohou využít k vycházkám do přírody mnohé zajímavé turistické cesty, vhodné terény jsou i pro cykloturistiku, krajinou vede Dolnozemplínská cyklomagistrála.
Východoslovenská nížina leží v jižní části východního Slovenska. Jižní okraj tvoří státní hranice s Maďarskem, na východě ji ohraničuje státní hranice s Ruskem, na západě přechází do pohoří Slánské vrchy a na severu sousedí s Ondavskou vrchovinou a Vihorlatskými vrchy.
Charakteristika
Východoslovenská nížina je rozsáhlá rovinatá oblast, jejíž nadmořská výška se pohybuje kolem 150 - 200 metrů. Pouze ojediněle se nad touto rovinou tyčí vyšší kopce - Tarbucka (277 m), Velký vrch (272 m), Vysoká (264 m) a Hórka (228 m). Výjimkou je vrchol nedaleko státní hranice s Maďarskem - Rozhladňa, který měří 469 m. Jen o něco málo jižněji, u obce Streda nad Bodrogom, se nachází nejníže položené místo Východoslovenské nížiny a současně i celého Slovenska, které má nadmořskou výšku pouze 94 m.Východoslovenská nížina má díky nadmořské výšce a z ní vyplývajícímu podnebí ideální podmínky pro zemědělství, ovocnářství a vinohradnictví. Velmi známou je tokajská vinohradnická oblast, která má bohatou historickou minulost a produkuje vynikající vína nejvyšší kvality. Převážnou část území pokrývají úrodné lány, ovocné sady a zahrady. V povodí řek se rozkládají lužní lesy, z listnatých stromů zde převládá dub.Východoslovenská nížina je protkána množstvím řek. K nejvýznamnějším patří Ondava, Topla, Laborec a Latorica, které se nedaleko hranice s Maďarskem stékají do řeky Bodrog. Podnebně se řadí Východoslovenská nížina mezi teplé oblasti. V zimních měsících se teploty pohybují mezi -2 až -4 °C, v letních měsících dosahují průměrně 17 až 20 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 50 až 70, počet letních dnů se pohybuje kolem 50 až 70.
Chráněná území
Východoslovenská nížina nepatří mezi chráněné krajinné oblasti, ale přesto se může pochlubit, zejména její nejjižnější část, celou řadou chráněných přírodních lokalit. Patří k nim státní přírodní rezervace Kašvár, Latorický luh, Tajba, Velké jazero, Zemplínská jelšina nebo Zatínský luh. Na jednom z mrtvých ramen řeky Bodrogu byla vytvořena státní přírodní rezervace Ból. Je to rašeliniště se vzácnými stromy a křovinami. Bažiny jsou oblíbenými hnízdišti vzácných vodních ptáků, vyskytují se zde také chráněné druhy žab. Pro vědecké účely slouží i několik chráněných nalezišť. O něco severněji leží velmi známá státní přírodní rezervace Senné rybníky. Byla vybudována v roce 1955 a rozšířena v roce 1974. Je to rozlehlá umělá vodní plocha nacházející se na migrační cestě tahů stěhovavých ptáků. Pro mnohé z nich je pouze místem odpočinku na dlouhé cestě, někteří ptáci zde však mají svá hnízdiště. Je rovněž shromaždištěm divokých husí a kachen. Tato státní přírodní rezervace patří k mezinárodně evidovaným ornitologickým lokalitám. V dolním toku řek Latorica a Laborec byla teprve nedávno vyhlášena nová chráněná krajinná oblast Latorica. Zahrnuje soustavu mrtvých ramen těchto řek s přilehlými lužními lesy a loukami, které poskytují útočiště teplomilným obojživelníkům a plazům. K nejvzácnějším patří želva bahenní.
Turistika zimní, letní
Teplé podnebí a malá nadmořská výška jsou příčinou toho, že Východoslovenská nížina nemá příznivé podmínky pro provozování náročnějších zimních sportů. Nebyla zde proto vybudována ani významnější zimní rekreační střediska. Pokud jsou dobré sněhové podmínky, najdou zde milovníci běžeckého lyžování vhodné terény k provozování své záliby. Upravené sjezdovky s lyžařskými vleky pro rekreační lyžování jsou nedaleko Michalovců - střediska Kaluža a Vinné a v Trebišovském okrese - střediska Byšta a Kazimír. O co ochudila příroda tuto oblast v zimním období, to ji vynahradila v letních měsících. Východoslovenská nížina má velmi mnoho letních rekreačních oblastí, vybudovaných u přírodních jezer nebo umělých vodních ploch. K nejnavštěvovanějším a nejznámějším patří Zemplínská šírava. Tato vodní nádrž, o rozloze 33 km2, vznikla při rozsáhlých vodohospodářských úpravách a na jejím břehu bylo vybudováno několik rekreačních středisek - Biela Hora, Horka, Medvedia Hora, Kamenec, Lúčky, Palkov a výstavba dalších pokračuje. Tato střediska nabízí návštěvníkům ubytování, doplňkové služby, pláže na březích vodní nádrže, možnost provozování vodních sportů, koupání, rybaření, plavby lodí a různé vodní atrakce. Kromě rekreačních středisek zde najdete také turistické ubytovny, autokempy a místa určená pro táboření. Další možnosti letní rekreace a pobytu u vody nabízí střediska - Nižný Žipov, Zemplínská Teplica, Sečovce, Malé Trakany, Božčice, Vyšná Rybnica, Černá nad Tisou a další. Ke známým rekreačním oblastem patří Vinianské jezero, zejména pro velmi dobré podmínky pro rybolov.Návštěvníci Východoslovenské nížiny, kteří nevyhledávají pouze pobyt u vody, mohou využít k vycházkám do přírody mnohé zajímavé turistické cesty, vhodné terény jsou i pro cykloturistiku, krajinou vede Dolnozemplínská cyklomagistrála.
