Třeboňsko
Příspěvky z oblasti Třeboňsko
|
Cyklovýlet kolem Opatovického rybníka, rybníka Svět a Třeboně
, 28km, , Třeboňsko
|
|
Jihočeská klobása
Rada cestovatelům, Třeboňsko
Autor:
stejki
|
|
Turistická známka č. 1901 - Město Třeboň - Radniční věž
Turistická známka, Třeboňsko
|
|
Zase kolem Chlumu u Třeboně
Výlet, Třeboňsko
|
|
Děkanský kostel sv. Jiljí a Panny Marie královny
Kostel, Třeboňsko
|
|
Augustiniánský klášter
Klášter, Třeboňsko
|
|
Hospůdka Šimanov
Cyklisté vítáni, Třeboňsko
|
|
Hospůdka Šimanov - ubytování
Cyklisté vítáni, Třeboňsko
|
|
Penzion Galiana
Cyklisté vítáni, Třeboňsko
|
|
Kolem Chlumu u Třeboně
Výlet, Třeboňsko
|
|
42. ČR Třeboňsko a Třeboň (Schwarzenberská hrobka)
Rada cestovatelům, Třeboňsko
Autor:
Agnes
|
|
Z Chlumu u Třeboně k rybníkům Medenice, Skalice a Svobodný
, 14km, , Třeboňsko
|
|
Hospoda U Pytláka
Cyklisté vítáni, Třeboňsko
|
|
Rekreační středisko Tušť
Cyklisté vítáni, Třeboňsko
|
|
Třeboň-Zlatá stoka
Potok, Třeboňsko
|
Popis oblasti
Třeboňsko leží v budějovickém kraji. Na jihovýchodě tvoří státní hranici s Rakouskem, od západně, níže položené Českobudějovické pánve je odděleno tzv. Lišovským prahem. Na východě navazuje Třeboňská pánev na pahorkatiny a vrchoviny patřící již k systému Českomoravské vrchoviny, na severozápadě na Středočeskou pahorkatinu. Třeboňská pánev vznikla postupným poklesáváním celého prostoru v rámci tektonicky narušeného komplexu krystalických hornin a je vyplněna usazeninami druhohorního-svrchnokřídového (senonského) až třetihorního stáří. Jedná se o rozsáhlou rovinu křídových a neogenních jezerních usazenin a říčních čtvrtohorních náplavů s nepříliš úrodnou půdou a množstvím rybníků, ležící v nadmořské výšce cca 400 - 500 metrů. Z této roviny pouze ojediněle vystupují vyšší kopce - Velký les (504 m), Spálený kopec (520 m), Velký Bůrek (483 m), Nadějov (512 m), Přední Maršovina (500 m), Čoudkův vrch (500 m), Písečný kopec (486 m), Paradis (498 m), Lískovec (494 m). Podstatnou část tohoto území zaujímají vodní plochy - celkem asi 80 km2. Největšími vodními toky této oblasti jsou řeky Lužnice, Nežárka a Nová řeka, ostatní vodní plochy jsou rybníky, jezírka a přírodní nádrže. Největším rybníkem je Rožmberk s plochou 489 ha, nejdelší a nejhlubší je Staňkovský rybník, k dalším významným rybníkům patří Bezdrev, Horusický rybník nebo Velký Tisý.Podnebí v této oblasti je mírné a vlhké. Dlouho se zde držívají mrazy. V zimních měsících dosahují teploty -2 - -4 oC, v letním období vystupují na 17 ? 19 oC. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 50 - 70, počet letních dnů 40 - 50. Nejvíce srážek (cca 90 ? 100 mm) bývá v červenci, proudění větru je většinou západní.Třeboňská pánev byla od neolitu až do slovanské doby velmi řídce osídlena. K hustějšímu zalidnění došlo až kmenem Doudlebů. Na počátku středověku se zde odehrával velký mocenský zápas o nadvládu nad územím mezi Přemyslovci a Vítkovci. Celá oblast náležela Rožmberkům a jejich příbuzným. Drobní zemané a rytíři byli hospodářsky utlačováni nebo likvidováni. Po třicetileté válce získali po vymření Přemyslovců jejich panství Eggenbergové, Buquoyové, Schwarzenberkové a Černínové. V 18. století byli největšími feudály Schwarzenberkové a Černínové. V této době se začaly velmi rychle rozvíjet manufaktury a pozdější průmysl textilní, sklářský a papírenský. Slibný hospodářský rozvoj se však neudržel dlouho z důvodu malých zdrojů surovin a držby půdy konzervativní šlechtou. Východiskem z této situace byla pouze sezónní práce a vystěhovalectví. Po vzniku československého státu zmenšila pozemková reforma majetek Schwarzenberků, ale sociální poměry se mnoho nezměnily a oblast stále zaostávala za ostatními. Teprve po druhé světové válce se situace začala zlepšovat, přesto však tato oblast patří k nejméně lidnatým v republice.
Tip: http://lazne.hotely.cz/trebon/, http://wellness.hotely.cz/trebon/
