Krajem vyhaslých vulkánů

1	Start trasy		Šotolina	0 km
	většinou cesty, později stezky pro krávy a horské pěšiny na pastvinách. Na vrchol stoupání pěšinou po kamenech.
2	Konec trasy			15.47 km

Výškový profil trasy

Trasa patří k nejkrásnějším výstupům do bizarního prostředí někdejších sopek v pohoří Cantal (část Francouzského středohoří). Výchozím bodem je město Murat, dobře dostupné autem i vlakem z Clermont-Ferrand. Budeme stále sledovat červenobílé pásové značení dálkových cest (GR). Velkou část s námi půjde i značka svatojakubské mušle, Murat leží na jedné z poutních tras do Santiaga de Compostela a my projdeme jednou z náročných etap.

Po opuštění centra města stoupáme úpatím vrchu Rocher Bonnevie. Doporučujeme krátkou odbočku na vrchol k soše Panny Marie s úchvatným pohledem na město. Sejdeme do údolí vpravo od hlavní silnice a za potokem vystoupáme kolem osamělého statku na cestu v otevřeném terénu. Kromě několika lesních úseků teď budeme mít samé krásné výhledy na okolní sopečná pásma. Pozor na sledování značek, značení není tak husté jako u nás. Dobrou pomůckou na křižovatkách je X, označující nesprávný směr "tudy ne". Po horských pastvinách stoupáme až k jednotlivým vrcholkům Bec de l'Aigle, Teton de Venus a přes několi sedel se dostaneme přímo pod kamennou homoli Puy Friou (1694 m). Cestou je třeba sledovat, kde odbočuje značka do údolí do Le Lioranu. Nemáte-li podrobnou mapu a jisté orientační schopnosti, je nejlepší se vrátit na značenou trasu. Výstup na vrchol po kamenech se zdá být velmi obtížný, ale není to tak hrozné. Pohledy z vrcholku jsou nezapomenutelné.

Z Le lioranu do Muratu se dá vrátit vlakem, jezdí často. Jízdenku je ještě v hale nutné označit na označovači, jinak ji průvodčí považují za neplatnou. A ještě než přijdeme k nádraží, je u silnice pro žíznivé turistypříjemný bar. Ale pivo točí jen do třetinek, půllitry tam nemají.