TICHÝ REJVÍZ

Dusné odpoledne vybízí spíše k usednutí do hospůdky k dobře vychlazenému pivu, než k výletu do rozpálené přírody. Je konec června, prázdniny klepou na dveře a na Rejvízu – osadě mezi Zlatými Horami a Jeseníkem, kvete na rašelinových loukách suchopýr. Srdce fotografa-turisty zajásá nad touto zprávou a rázem je zapomenuta orosená desítka v místní hospůdce.
Na Rejvíz je přímé spojení autobusem jak z Jeseníku, tak i ze Zlatých Hor. Osada Rejvíz, ležící v nadmořské výšce 770 m.n.m. má jen hrstku stálých obyvatel, ale turista je mile překvapen nabídkou ubytování hned v několika oblíbených chatách a hotelích. K nejznámějším chatám patří Penzion Rejvíz – bývalá Noskova chata . Vystupujeme zde z autobusu a vydáváme se po žluté značce směr Švýcárna. Náš cíl je tentokrát však nedaleko: na spodní louce pod Noskovou chatou je lokalita, kde kvete nepřeberné množství lučních květů a také suchopýr. Je to vlastně velké oko mokřiny, které je chráněno jak samotnou přírodou, tak také výstražnou cedulí – Národní přírodní rezervace. Respektuji pravidlo zákazu vstupu a pouze z dálky fotím nádheru rozkvetlého suchopýru. Z vysoké trávy vykukuje bílý stvol vemeníku dvoulistého a tak nepohrdnu a fotím i tuto květinu. Pokračujeme dále po žluté značce a z ticha hlubokého lesa čerpáme sílu a pohodu. Potkáváme jen velmi málo turistů, je zde nádherně. Směřujeme k Bublavému prameni a cestou narazíme na bezejmenný bublavý potůček, ve kterém teče voda barvou podobná černému pivu. Stezku žluté značky lemuje tento potůček ještě několik stovek metrů, ale pak se ztrácí. K Bublavému prameni jsme tentokrát nedošli, začali nás štípat komáři a tak se vydáváme na zpáteční cestu.
Národní přírodní rezervace Rejvíz nejsou jen rozkvetlé louky suchopýrem pochvatým nebo úzkolistým, ale můžete zde vidět kvést i mečík střecholistý, vachtu trojlistou či prstnatec májový. Rejvíz je však také, a to především, Velké a Malé mechové jezírko. Příroda je zde krásná a světe div se, skoro nedotčená. I když historie Rejvízu se začala psát již v 18. století (v roce 1768 byl na Starém Rejvízu postaven první obytný dům). Rejvízem kdysi vedla dobře známá Královská solná stezka. V minulosti byla osada obydlena převážně německým obyvatelstvem, kteří téměř beze zbytku sympatizovali s Hitlerem a po válce byli většinou odsunuti do Německa za své sympatie k vůdci a také za to, že udávali a nebo přímo chytali ruské zajatce, kteří se pokoušeli o útěk ze zdejšího lesního zajateckého tábora.
Historie tohoto místa je velmi bohatá, tak jak je bohatá i příroda.
Po turistických pěšinách se z Rejvízu můžete vydat směrem přes Příčnou horu, zříceninu Edelštejn a Zlaté Hory na hraniční rozhlednu Biskupskou Kupu (889 m.n.m). Cestou se můžete zastavit na další připomínce dávných časů - Kobrštejně. Pokud se vydáte směr Jeseník dovede Vás turistický chodníček na rozhlednu Zlatý chlum (875,3 m. n.m.), pod kterou se rozkládá nedaleká obec Písečná, Česká Ves a okresní město Jeseník, ve kterém se nacházejí proslulé Priesnitzovy léčebné lázně.
Rejvíz to je ráj pro pěší i cyklo turisty, pro zdatné i ty méně zdatné. Vždyť toto je kraj pod Pradědem, nejvyšší horou Moravy (1492 m.n.n.).

Ubytování a stravování na Rejvízu: Penzion Rejvíz, chata Orlík, Na paloučku a také chata Svoboda, hospoda U tetřívka. Další možnosti se najdou v soukromých chalupách místních usedlíků. Mimo uvedené ubytovací a stravovací zařízení je zde také obchod a občerstvovací kiosek, s docela dobrým sortimentem.

Pokud se o Rejvízu budete chtít před jeho návštěvou dozvědět něco více, sáhněte po knížkách S. Joanidase Rejvíz a báje z okolí.