Strážovské vrchy

Umístění
Strážovské vrchy se rozkládají v severozápadní části Slovenska. Na severu sousedí s Kysuckou vrchovinou, na východě s pohořím Malá Fatra a Hornonitranskou kotlinou, na západě hraničí s pohořím Biele Karpaty a na jihu s Podunajskou pahorkatinou a Povážským Inovcem.

Charakteristika
Vrchovina Strážovské vrchy vznikala postupně ve starších a mladších druhohorách. Tvoří ji několik podcelků, nejznámější jsou Súlovské vrchy. Celá oblast je bohatá na zcela ojedinělé a mimořádně pestré povrchové tvary, které jsou ojedinělé nejen u nás, ale v podstatě v Evropě vůbec.Nejvyššími vrcholy této oblasti jsou Strážov (1213 m), Magura (1146 m), Rokoš (1010 m), Vápeč (956 m) a Baske (955 m). Porost je tvořen převážně smíšenými lesy s významnějším výskytem buku, ve vyšších polohách se ve větší míře vyskytují jehličnany, hlavně jedle. Rostlinné druhy jsou zastoupeny teplomilnou květenou, živočišná společenstva jsou soustředěna hlavně do listnatých lesů. Bohatě jsou zastoupeni bezobratlí živočichové a plazi. Na západní straně obtéká Strážovské vrchy řeka Váh a odděluje je od pohoří Biele Karpaty. Ze svahů Strážovských vrchů stékají četné potoky a říčky, které tvoří směrem na západ přítoky Váhu a na východ přítoky řeky Nitry. Podnebí řadí Strážovské vrchy mezi mírně teplé oblasti. V zimních měsících dosahují teploty -2 - -4oC, v letním období vystupují na 17 - 19oC. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je cca 50 - 70, počet letních dnů se pohybuje kolem 40 - 50.

Chráněná území
Pro mimořádnou bohatost chráněných druhů fauny i flóry a výskyt ojedinělých povrchových tvarům byly Strážovské vrchy zařazeny mezi chráněné oblasti. Chráněná krajinná oblast Strážovské vrchy má rozlohu 309 km2 a byla vyhlášena v roce 1989. Její součástí je několik přírodních rezervací. K nejvyhledávanějším a nejnavštěvovanějším patří jedna z nejstarších přírodních rezervací Slovenska - Súlovské skály. Tato státní přírodní rezervace byla zřízena již v roce 1929. Od roku 1973 zabírá plochu 543 hektarů a v současné době se připravuje její rozšíření o další lokality. Je to svět mohutných skal, skalních měst, věží, homolí a jehel. Do tohoto skalního amfiteátru se vchází přírodně vytvořenou skalní bránou. Dominantními skalami je Brada a Roháč. Skály jsou významné také bohatým výskytem horské květeny. Milovníci flóry jistě nepřehlédnou perly zdejší přírody - hořec Clusiův, prvosenku lysou nebo koniklec slovenský. Další významnou přírodní rezervací je Manínska tiesňava - nejužší kaňon na Slovensku. Je přírodní rezervací od roku 1967 a návštěvníky jistě upoutá velmi svéráznými rostlinnými i živočišnými druhy. Chráněná krajinná oblast Strážovské vrchy je velmi atraktivní a přitažlivá. Aby nedocházelo k jejímu poškozování, je třeba dbát některých omezení pohybu a při návštěvě využívat naučné stezky nebo turistické chodníky.

Turistika zimní, letní
Oblast Strážovských vrchů je turisticky velmi hodnotná a patří mezi oblasti cestovního ruchu s celostátním významem. Návštěvníkům nabízí kvalitní podmínky jak pro zimní tak i pro letní rekreaci a turistiku. K nejvyhledávanějším a největším zimním lyžařským střediskům patří Mojtín. Pro lyžaře je tady připraveno 9 sjezdovek se 7 lyžařskými vleky a spousta běžeckých lyžařských tratí. Zárukou krásného zážitku jsou dobré sněhové podmínky, pěkné přírodní prostředí i kvalitní služby. Využít můžete i další zimní sportovní střediska - Zliechov, Čičmany a další. Lyžařské terény jsou vhodné pro sportovní i rekreační lyžování a sáňkování.Členitost krajiny přímo předurčuje tuto oblast v letním období k provozování pěší turistiky. K dispozici je množství dobře značených turistických tras i naučných stezek. Ty vás zavedou do romantických lesních zákoutí i do hlubokých údolí, k zajímavým přírodním scenériím nebo na místa s dalekým rozhledem. Spokojeni budou jistě i vyznavači cykloturistiky, protože mnoho turistických tras je vhodných i pro jízdu na horském kole.Ze speciálních sportovních činností jsou vhodné podmínky pro paragleiding, závěsné létání na Straníku a sportovní létání na letišti v Dolnom Hričově.Súlovské skály, Sluneční skály a Manínska tiesňava - tyto názvy se staly v posledních letech pojmem ve světě sportovního lezení. Bylo zde vybudováno mnoho lezeckých cest od těch nejjednodušších pro začátečníky až po ty nejnáročnější pro lezeckou elitu. O Manínske tiesňave se říká, že prý je nejtěžší na Slovensku.