72. Koloseum, Fontána di Trevi, Španělské schody, Konstantinův vítězný oblouk - ŘÍM - ITÁLIE

Prohlídce Kolosea předcházela návštěva Lateránského paláce (San Giovanni Laterano) – hodnostně nejvyššího kostela katolické církve a biskupského kostela papeže z poč. 6. stol., s překrásným interiérem a exteritoriální vatikánské Baziliky sv. Marie Větší (Santa Maria Maggiore), jedné z největších křesť. Bazilik v Římě. Postavena byla v roce 420 na místě, kde se stal kdysi zázrak - v létě, po zjevení madony, tam napadl sníh.

KOLOSEUM

Jedním ze symbolů Věčného města je přes 2000 let starý amfiteátr – původním názvem Fláviovo divadlo, (samotná oválná středová aréna o rozměrech 85x55m, rozměry celého Kolosea 188x156m, obvod 527m, výška stavby 48,5m), místo oslav starověkého Říma, ale hlavně krvavých gladiátorských zápasů. Koloseum nechal postavit v místě bývalého umělého jezera ( bažiny se vysoušely) císař Vespasián ( fyzicky provedlo 20 000 otroků a zajatců) a dílo dokončil jeho syn Tito. Císař Vespasián se otevření Kolosea nedožil (stavěno v roce 72-80). Název Koloseum byl odvozen od kolosální sochy císaře Nerona, která stála hned vedle. Původní hlava sochy byla několikrát nahrazena – bohy a císaři. Socha vydržela do středověku, byla jí přisuzovaná moc věčnosti. Mnich Beda Ctihodný v 8. stol. napsal: „Dokud stojí Kolos, stojí Řím; padne-li Kolos, padne i Řím; padne-li Řím, padne svět". Nyní je možné ze sochy shlédnout pouze podstavec.

Na stavbu Kolosea bylo použito mnoho tun travertinu, kamene, 300 tun železných svorek, obloženo bylo bílým mramorem. K vybudování tohoto velkolepého díla využili Římané všechny své technické znalosti a vynalézavost. Koloseum tvořila 4 podlaží, z toho tři s arkádami, ozdobenými sloupy. V obloucích stály sochy císařů, hrdinů a bohů. Diváci byli před slunečním žárem a deštěm chráněni systémem plátěných střech (valeriem). 4. patro s kolonádou bylo obrácené do hlediště a prosvětlené okny. Každý společenský stav měl přísně vyhrazené prostory. Dole měl své místo císař a Vestálky, úplně nahoře obyčejný lid. Důmyslný byl i podzemní systém chodeb a rozvod vody. Byly zde rampy, podzemní mechanismy pro přepravu lidí, šelem a rekvizit. Zvířata se vozila z dalekých krajů a nechávala se vyhladovět, aby byla agresivnější. Často však byla vyděšena hlukem a odmítala napadat své oběti. Pokud se tak stalo, o svůj život přišli krotitelé. Zbytky této podzemní části (pod původním jevištěm) jsou dobře viditelné uprostřed arény.

Titus nebyl oblíben jako jeho otec. Gladiátorské boje (profesionální, krvelačné zápasy rovnocenných trénovaných protivníků - muž vs. muž, muž vs. zvíře, zápasy zvířat…. boje na život a na smrt) byly nej nej zábavou pro lid, měly Titovi zvýšit popularitu a přízeň občanů zajistit. První ceremonie v amfiteátru, který pojal až 50 000 diváků, trvaly 100 dní a zemřelo při nich cca 400 000 lidí a na 5000 kusů zvířat. Odehrávaly se tu pozemní boje a když se aréna napustila vodou, tak i falešné námořní bitvy. Každý gladiátor (v gladiátorské škole speciálně vycvičený muž), většinou otrok, ale i ten, co se chtěl např. zviditelnit, či si přivydělat (vítězství gladiátora bylo ohodnoceno stejně jako roční plat římského vojáka), uzavřel vstupem do společenství jistou smlouvu se smrtí. Pouta ve společenství gladiátorů byla silná, pohřby byly důležitými ceremoniemi, často je sponzorovali ost. gladiátoři a rodiny gladiátorů někdy dostávaly za smrt jistou náhradu. Díky častému zranění lidí se zde velice zdokonalilo lékařství, hlavně chirurgická léčba. Na umrtvení se používalo opium. Poslední gladiátorské boje jsou zmiňovány kolem roku 435, potom byly zakázány, necelých sto let později i lovy zvířat. Koloseum začalo chátrat, stalo se zdrojem stav. materiálu pro nové stavby. Demolice Kolosea byla zakázána až v 18. stol.

V současnosti je možné shlédnout asi 1/3 z celé stavby. Koloseum je zapsáno na seznamu památek UNESCA, stejně jako historické centrum Říma. V ceně vstupenky do Kolosea za 12€ (děti do 18 let zdarma a důchodci a studenti zapolovic) je i prohlídka Fóra Romána. Ostraha před vstupem do Kolosea kontroluje, zda není v batozích něco nebezpečného.

Z pater Kolosea bylo možné např. shlédnout:

Konstantinův vítězný oblouk, vybudovaný senátem a lidem římským na počest císaře Konstantina, který osvobodil Řím od tyrana Maxentia. Zdoben je sochami a reliéfy, které zobrazují Konstantinovy hrdinské činy.

Palatin – nejslavnější z římských pahorků, proběhlo zde první osídlení. V roce 753 př.n.l. byl na Palatinu založen dvojčaty Romulem a Remem Řím. Podle pověsti byli kluci dětmi boha Marta a pozemské ženy – Vestálky Rhei Silvie. Po narození dvojčata byla v košíku vhozena do řeky Tibery, kde je před smrtí zachránila a poté odchovala vlčice, žijící na Paltinském Pahorku. Později děti našel a pojal za své syny pastýř. se svou ženou. Když se chlapci v dospělosti dozvěděli o svém královském původu, chtěli oba začít vládnout. Pluhem vyryli na kopci Palatin hlubokou brázdu. Po vyznačení města vznikl mezi bratry nesmiřitelný boj o název města. Spor završil Romulus vraždou Rema - na počest vítěze bylo město pojmenováno Roma.

Cestou jsme se zchladili u Fontány di Trevi - nejznámější a největší fontány v Římě, 25 m vysoké a skoro 20 m široké, (zobrazující sochu boha Poseidona), která dnešní podobu získala v roce 1762. Po její pravé straně jsme dočepovali pitnou vodu a přesunuli se na Španělské náměstí (Piazza di Spagna) s proslavenými Španělskými schody, prokládanými terasami. Schody zdobily vykvetlé azalky a obsazeny byly obrovským množstvím turistů. Uprostřed náměstí se nacházela fontána ve tvaru lodě od P. Berniniho.

více z Itálie