67. Zámek Herrenchiemsee a jezero Chiemsee (Chiemské jezero) - NĚMECKO

Chiemsee je největší jezero v Bavorsku (518 m.n.m, cca 80 km²), nacházející se na úpatí Alp, mezi městy Rosenheim a Traunstein - nazývané je též Bavorským mořem. Vzniklo před 15-20 000 lety, původní hloubku mělo 250 m, ale usazeninami z Alp (písku a štěrku) se hloubka neustále zmenšovala a stále zmenšuje - nyní je na 73 m. Vytéká odtud řeka Alz a vtéká do Inu. Obrovský šišatý ovál (spíš brambůrka) o rozměrech 18,5x11 km, má objem 2km³ - sdělil průvodce. Dle wikipedie vystupují z vodní hladiny čtyři ostrovy, s průvodcem jsme se bavili o třech. Nejmenší Krautinsel (cca 3ha), prostřední Fraueninsel – (15 ha) zde stojí ženský benediktinský klášter (Frauenwörth ) – dá se tu procházet, či posedět v restauraci a na začátku zimy na ostrově probíhá průvod masek. Z jezera by byl býval krásný pohled na Alpy, nebýt zakaboněné a mléčné oblohy . Největším a nejznámějším ostrovem je Herrenchiemsee, zvaným též Herreninsel (238 ha). Nastoupili jsme na loď v městečku Prien (hlavní parkoviště) a pluli cca 20 min. na ostrov. Byl porostlý lesy, až na několik desítek metrů výseče, kdy na nás vykouklo (na pár sekund) Ludvíkovo další dílo. Uvnitř ostrova bylo možné spatřit klášter (který byl 1820 odebrán církvi) - v místě starého kláštera byl přestavěn na starý zámek, nyní funguje jako hotel. Dalo se projít parkem, stojí zde hostinec, či rybářská vesnice, ale hlavně je na ostrově postavena již zmíněná další přepychová stavba Ludvíka Bavorského, zámek Herrenchiemsee - jinak zvaný také Bavorské Versilles (pocta Ludvíku XIV.) s květinovým parkem a vodotrysky. Ze všech jeho tří zámků, které jsme na výletě shlédli, byla zámek (v mých očích ) v kýčovitosti na posledním místě (přesto síla), asi právě proto, že se vystavěl dle vzoru zámku Ludvíka XIV., který Ludvíka Bavorského při návštěvě Francie tolik fascinoval. Ostrov vykoupil Ludvík II. Bavorský v roce 1873, v roce 1878 byl položen základní kámen (architektem opět Georg Dollman). Zámek byl během tří let téměř hotov, ale nikdy nedokončen. Chybí mnoho pokojů a boční křídla. Místnosti byly obyvatelné, ale Ludvík zavítal do tohoto sídla v roce 1884 na pouhých 9 dnů. (dva roky po jeho smrti - 1886 - byl Herrenchiemsee otevřen pro veřejnost). Neumím popsat dopodrobna zařízení, co se však nedalo přehlédnout, byl např. obrovský bronzový páv (královský pták Bourbonských králů), který nás v přízemí vítal, pak také schodiště podle stylu Versilles z pravého mramoru, hala s proskleným stropem a po stěnách mramor nepravý, nákladnější však, prý, než ten originální, dále mnoho pokojů a předpokojů, kopie vers. ložnice, kde nikdy nikdo nespal, dále ložnice privátní laděná do modra, jeho oblíbená barva), odkud měl Ludvík schodky do koupelny – do vany o objemu 6000 litrů. Pokoje byly přeplácané, zdobené pravým zlatem (rozklepaným na mikroplátky), obrazy, malbami a nástěnnými koberci (které ženy vyšívaly i několik let). Nechyběl ani stoleček prostři se, stejně jako v Linderhofu stál na výtahu, který vedl do kuchyně. Tam se naservírovalo jídlo a stolek opět vyjel panovníkovi přímo pod nos . Zámek zdobila obrovská zrcadla, dále lustry z míšeňského porcelánu….. atd atd… co však zaujalo, tedy kromě panovníkovy obrovské vany (spíše bazénu), byl 90 m dlouhý zrcadlový sál, údajně lepší napodobenina originálu ve Francii. Ze stropu sálu viselo 35 lustrů, které potřebovaly k rozsvícení sálu 2000 svíček – všechen tento přepych pouze pro oči Ludvíka. V jižním křídle se nacházelo Muzeum krále Ludvíka II. Prohlídek pamětihodností bylo za dva dny vrchovatě a tak jsme místo muzea utíkali na výbornou kávu do zámecké restaurace.

O Ludvíkově zdravém rozumu by se dalo silně pochybovat (viz článek o Neuschweinsteinu a Linderhofu), kdysi přivedl svými šílenými nápady, které zhmotnil, bavorskou státní kasu na mizinu, zanechal však za sebou stavby, které jsou právě pro svou absurdnost návštěvníky hojně vyhledávané a jsem přesvědčena, že výdělky za prohlídky zámků bohatě jeho dluhy pokryly.

http://www.herren-chiemsee.de/index.htm, vstup 6,20€

Obrázky z Bavorska