Vysoké Tatry, průvodce, turistika, wellness a ubytování

Chata pod Rysmi je najvyššie položená chata vo Vysokých Tatrách.Chatárom tu je Viktor Beránek.Nachádza sa v blízkosti Vrchu Rysy 2499 m n. m.Na chate je malá reštaurácia a možnosť sa ubytovať v podkroví.V tesnej blízkosti chaty je sedlo Váha.Chatu už postihlo veľa prírodných katastrov,hlavne v zimnom období keď ju zasypali lavíny.Pred chatou je umiestnená tabuľa-Slobodné kráľovstvo Rysy.Pri chate je aj unikátna kadibúdka s výhľadom na Vysoké Tatry.Pri našej návšteve tu bola aj POŽIČOVŇA BICYKLOV-miestna kuriozita.Na chate varia perfektnú zelňačku,guláš a k tomu čapované pivo alebo chutný čaj.Keď vychádzate od Popradského plesa je možnosť vyniesť potraviny,uhlie,dosky a pre silných aj plynovú bombu.Tieto veci sú na rozcestí.Odmena bude čaj aj s rumom.Prístup je tu z Popradského plesa po modrej značke 35 min a ďalej po červenej značke 2 hod.až na chatu.

Zelené pleso nájdeme na dne Doliny Zeleného plesa.Pomenovanie dostalo po zelenom sfarbení,ktoré je vyvolané vyvieraním spodných prameňov pod jeho hladinou.K pesu sa dostaneme z Tatranských Matliarov po modrej turistickej značke cez Dolinu Kežmarskej Bielej vody a následne cez Dolinu Zeleného plesa.Ďalší prístup je sem po červenej značke zo Skalnatého plesa cez Svišťovku 2037,6 m n.m.Po zelenej značke sa sem dostaneme z Tatranskej Kotliny.U plesa sa nachádza Chata pri Zelenom pleso-predtým nazývaná Brnčalova chata alebo Brnčálka.Na chate je možnosť sa ubytovať a občerstviť.Nad plesom sa týči ako úchvatná dominanta Jastrabia veža 2137 m n.m.Od Zeleného plesa začína prístupová trasa na Jahňací štít 2230 m n.m.

Morské oko je najväčšie pleso vo Vysokých Tatrách.Nachádza sa na Poľskej strane Tatier.Je ľadovcového pôvodu.Pleso je pekne vidieť aj z Rysov 2503m n.m.Nad Morským okom sa vypínajú aj Mengušovské štíty.Dĺžka plesa je asi 862m a šírka 566m.Najväčšia hĺbka je okolo 50 metrov.Pri plese je turistická ubytovňa,ktorá je súčasťou chaty.Pleso je aj východiskovým miestom na turistické trasy.

Lomnický štít

     Zmíníme-li se o Vysokých Tatrách, vybaví se většině z nás kromě Gerlachovského, zřejmě také Lomnický štít. Je to logické, neboť právě toto místo bylo po řadu let považováno za nejvyšší bod Vysokých Tater. Jeho poloha na styku hlavního tatranského, Vidlového a Lomnického hrebeňa mu zajišťuje mimořádně atraktivní výhledy přes  Pyšný a Spišský štít k Baraniemu sedlu, či přes Kežmarský, Huncovský a Malý Kežmarský štít k Velké Svišťovce. Svůj neopakovatelný půvab má i Lomnický hřeben s Lomnickou kopou a vyhlídkou. Dohlédnout však můžeme mnohem dále. Z vrcholu Lomnického štítu se otevírají nádherné výhledy do tatranských dolin. Vidět můžeme Malou i Velkou Studenou dolinu, odlesky svých hladin se připomene Zelené, Skalnaté i pět Spišských ples. Zvláště zjara svou bělostnou sněhovou pokrývkou zaujme Velká Zmrzlá dolina, možná trochu stroze zapůsobí Skalnatá dolina a znovu se svou krásou připomene Jahňačí, Kežmarský i Pyšný štít. A opravdu pečlivý pozorovatel najde hluboko pod svými nohami třeba i Téryho chatu.

     Je trochu paradoxní, že byť se jedná o třetí nejvyšší vrchol Slovenské republiky, přesto se oficiální údaje jaksi nemohou sjednotit na jeho přesné výšce. Kabinová lanovka jezdící na Lomnický štít prezentuje údaj 2634 m.n.m., jiné zdroje uvádí 2632 nebo 2633 m.n.m.., tedy prakticky tu samou výšku, kterou již 16. srpna 1793 zaznamenal během prvního zaznamenaného výstupu anglický lékař Robert Townson. Lze však důvodně předpokládat, že lidé vystoupili na Lomnický štít ještě dříve. Za toho úplně prvního je považován obuvník z Medených Lávok Jakub Fábry, jehož výstup je řazen někam mezi roky 1760 – 1790. Je však klidně možné, že skutečné prvenství patří některému z lovců kamzíků, či dalším členům rodiny Fabryových, kteří na úpatí Lomnického štítu dolovali malachit a stříbro. S přibývajícími léty začalo čím dále více lidí objevovat i kouzlo zimní turistiky. Prvními, kdo z vrcholu Lomnického štítu spatřili zasněžené tatranské štíty, byli roku 1891 Theodor Wundt a Jakob Horvay.    

     Je logické, že se o své zážitky podělili se známými, mezi nimž se našli tací, kteří také zatoužili spatřit krásu horských štítů z ptačí perspektivy. Zpočátku se o to snažili jen ti nejzdatnější, mířící na vrchol povětšinou z Lomnického sedla přes často mokré a tedy kluzké plotny Mojžíšova pramene a dále suťovým žlabem až k převislé skalní věžičce. Po odpočinku v sedýlku Vrátka (přibližně 2 360 m.n.m.) prostoupili skalním žebrem a zářezem až k hladké plotně Emericyho nářek, aby skalní roklinou dospěli k velkým balvanům, po nichž vystoupili až na vrchol. Údaje o současné dostupnosti vrcholu si poněkud odporují. Některé uvádí, že na zhruba 15 metrovém úseku došlo ke zřícení skalních bloků, které učinily výstupovou cestu neprůchodnou. Jiné prameny hovoří o tom, že výstup na vrchol možný je, ovšem jen v doprovodu horského vůdce.

     Jedno je však jisté. Každý, kdo je ochoten zaplatit obnos 39,- EUR, se na vrchol dostane. Tedy ovšem pokud přeje počasí.  Kabina lanovky pro 15 cestujících vyráží každý den kolem deváté hodiny ranní ze stanice na Skalnatém plese, aby cestujícím umožnila navštívit nejvyšší obydlené místo Slovenské republiky. Již od roku 1940 sem přiváží v 15 minutových intervalech nejen milovníky dalekých výhledů, ale i zaměstnance meteorologické stanice a astronomické laboratoře pro sledování kosmického záření. 50 minut má každý návštěvník na seznámení s nejfrekventovanějším tatranským vrcholem, s místem , které obyvatelé kraje pod Tatrami tak trochu familiárně, ale zároveň uctivě, označují jménem Dedo. Co na tom, že na základě Greinerova měření z roku 1838, přišel Lomnický štít o své domnělé prvenství mezi tatranskými „končiarmi“. Pro spoustu návštěvníků přesto zůstal magickým místem, kde příroda dává stále znát svou sílu. Tady neporučíte větru ani dešti. Tady jen příroda rozhoduje o tom, že sníh tu leží 176 dní v roce, slunce svítí 2 159 hodin, roční úhrn srážek dosahuje 1 855 mm a každého donutí si sem vzít teplé oblečení, neboť průměrná roční teplota na vrcholu nepřesáhne 4 stupně Celsia. Svou sílu Lomnický štít však dokazuje ještě jedním způsobem. Snad každý kdo sem míří (ať věřící či ateista), se po cestě modlí, aby mu byl osud přiznivě nakloněn a vrchol nezahalil do nepropustné vrstvy mraků. A není se čemu divit. Ten výhled za jasného počasí opravdu stojí za to! Skalnaté hřbety jako mohutné magnety přitahují chuchvalce mraků, s nimiž hrají stále stejné, pokaždé však úplně jiné divadlo slunce a stínů. Tu jen poodhalí krásu svých pyšných štítů, tu je nechají vyniknout v plné kráse, zalité slunečním jasem. Jen vítr ruší velebné ticho a dovoluje nám zažít to, co bylo odedávna pouze výsadou ptáků. Přijeďte si zažít také tento pocit. Přijeďte na Lomnický štít!

Jastrabia veža - bájemi opředená skalní bašta na konci Karbunkulového východního hřebene nad Zeleným plesem. První výstup na věž je dokladován roku 1880, uskutečnil ho Maciej Sieczka, vůdce ze Zakopaného. Věž je opředená bájí, kdy dávní odvážlivci zahynuli při marném pokuse zmocnit se drahého kamene na vrcholu. Impozantní pohled na věž se nabízí zejména od Zeleného plesa. Věž je turisticky nepřístupná, kdo chce však riskovat pokutu od strážce TANAPU tak lze, dle Andrášiho průvodce, na vrchol trefit. Nedaleko pod věží prochází žlutá turistická značka vedoucí od Zeleného plesa k Jahňacímu štítu.

Téryho chata se nachází ve Vysokých Tatrách ve výšce 2015 m.n.m. Leží na rozhraní Malé studené doliny a kotliny Pěti spišských ples. Je to nejvýše položená chata s celoročním provozem v Tatrách. Chata je zrekonstruována od roku 1984 a nabízí nejen stravování ale i ubytovací kapacity.

K chatě se lze dostat například po zelené značce od Zamkovského chaty (2hod.) nebo z Tatranské Javoriny přes Sedielko (celkem cca 6,5 hod.)

Velké Hincovo pleso má ve slovenské straně Vysokých Tatrách dva primáty. Je největším plesem s rozlohou 20,08 ha a zároveň je i nejhlubším plesem s hloubku 53 metrů. Pleso najdeme v samém konci Mengusovské doliny na úpatí Koprovského štítu a masivu Mengusovských štítů. Přístupné je po modré turistické značce od Popradského plesa.

Hotel Amalia***+

24.6.-1.7.2011

 V hotelu Amalia jsme byli ubytováni letos na dovolené v Tatrách. Hotel se nachází v obci Nová Lesná cca 3km od Starého Smokovce. Luxusní hotel italského stylu má 20 pokojů, je nekuřácký. Ubytování jsme měli výhodně přes ITS BILLA TRAVEL: rodinné ubytování-apartmán se dvěma pokoji a balkonem (děti zdarma 13 a 16 let) s polopenzí. Přes den jsme podnikali výlety ze Starého Smokovce a večer relaxovali v bazenu s protiproudem a ve finské a parní sauně. Malý hotel ale rozlehlý s pohovkami k odpočinku a venkovním hřištěm pro děti.

 Hotel je situován v klidném satelitním místě. Poblíž jsou dva obchody. Zastávka TEŽ je asi 800m od hotelu.

 http://www.youtube.com/watch?v=pRnLDoBO2Cw

http://www.itsbilla.cz

Tatranská divočina je zábavný program pro děti, jehož cílem je hravou formou děti informovat o tatranské přírodě i lidech. Stěžejním materiálem je brožurka Sprievodca tatranskou divočinou, která je k dispozici v době letních prázdnin u pokladen lanovek na Hrebienok, na Skalnaté pleso a na Solisko.

V brožurce děti najdou příběhy (v roce 2010 tři, v roce 2011 už čtyři nové), které jsou spojeny s nějakým úkolem, který je třeba vyřešit a projít při tom nějakou zajímavou tatranskou lokalitu - Skalnaté pleso, Lomnické sedlo - Velká Lomnická veža, Hrebienok - Rainerova chata a nově také Štrbské pleso. Děti hledají podle indícií v průvodci žluté tabule, na nichž je zadaný úkol a přitom se také dovědí mnoho zajímavostí.  

Do projektu Tatranská divočina patří také zrekonstruovaná naučná stezka na Skalnatém plese a ekominipark Sviští krajinka rovněž na Skalnatém plese. Sviští krajinka je oplocená plocha s prolézačkami, lanovým mostem, zvířecími sochami i dalšími překvapeními. Celým programem vás provázejí orel Karol, kamzík Pirin, medvěd Kubo a svišť Jurko.

Park byl otevřen 1. července 2010, v době naší první návštěvy pár dní po otevření se ve Sviští krajince ještě montovaly herní prvky. Dá se proto očekávat, že se krajinka bude rozšiřovat podle námětů turistů a návštěvníků, k čemuž dali zakladatelé i podnět. Projekt připravili Tatra mountain resorts, Štátne lesy TANAPu, Správa TANAPu a Slovenská akademie věd.

V těsné blízkosti Vysokých Tater - v Tatranské Lomnici - je možné celoročně vyzkoušet místní atrakci: TATRABOB.

Atrakce je otevřena denně od 9 do 18 hod., ve svátky apod. i do 21 hod.

A co je TATRABOB?

Je to kolejová dráha, na které se pohybují vozíky (boby) vezoucí ty, kteří si chtějí vychutnat pocity z rychlé jízdy. V podstatě se TATRABOB podobá horské dráze, ale jsou tu odlišnosti - zatímco na horské dráze jsou všechny vozíky na pevno spojeny (a jedou tedy hned za sebou) a lidé v nich jedoucí nemají možnost nijak ovlivňovat rychlost jízdy vozíků, na TATRABOBU je tomu jinak.

Poté, co všichni zájemci usednou do svých vozíků, jsou všechny vozíky speciálním lanem vytaženy (na vlečné délce 203 m) ze startu v nadmořské výšce 850 m.n.m až do nejvyššího bodu dráhy, tj. do výšky 895 m.n.m, tj. o 45 metrů nahoru! Zde se od sebe vozíky oddělí a jeden za druhým, v časových odstupech, sjíždějí dolů k místu startu.

Vozík se ovládá jednoduše, a to pomocí dvou dlouhých pák, z nichž jednu (levou) držíte v levé a druhou (pravou) v pravé ruce. Výchozí poloha pák je poloha vodorovná s podlahou vozíku. Chcete-li vozík odbrzdit (tj. jet rychleji), musíte páky přitáhnout směrem nahoru ke své hrudi. Naopak, chcete-li vozík přibrzdit (tj. zpomalit či zcela zastavit), stačí povolit svalstvo rukou a páky se samy rychle vracejí do výchozí polohy, což je výhodné zejména pokud by se někomu např. udělalo nevolno z rychlé jízdy či pohledu dolů.

Celková délka sjezdové dráhy (na již zmiňovaném 45m převýšení) je 482 m a čeká vás na ní 12 zákrut (z toho 4 levotočivých a 8 pravotočivých).

Ceny jsou celkem odpovídající - od 3,00 EUR za jednorázový vstup,  přes 14 EUR za 5 vstupů a 25 EUR za 10 vstupů až po 47 EUR za 20 vstupů. Příjemné je, že děti do 10 let neplatí.

Popravdké Podtatranské muzeum bylo původně kvůli neshodám rozděleno na dvě části. V roce 1882 bylo otevřeno Tatranské muzeum ve Velké Lomnici a v roce 1886 otevřeli Karpatské muzeum v Popradě. V roce 1945 se obě muzea spojila pod názvem Podtatranské muzeum, jak ho známe dodnes. Podtatranské muzeum se zaměřuje například na:

podtatranské přírodu,

historii města Poprad,

výrobu modrotisku.

říjen - duben

Ut - Pá

9.00 - 16.00         

So, Ne

12.00 - 16.00          

květen - září

Ut - Pá

9.00 - 17.00         

So, Ne

13.00 - 17.00   

Automuzeum v Mlynici vzniklo z nadšení několika sběratelů veteránů sdružených ve Veteran Car Clubu v Popradě a nachází se nedaleko hlavního tahu z Popradu do Kežmaroku. Interiér odsvěceného evangelického kostela z 1. pol. 19. století skrývá několik automobilových, motocyklových i jiných pamětníků dob před II. sv. válkou, i časů poválečných. Převládá značka Tatra, ale k vidění je např. i historický sněžný skůtr švédské výroby a další exponáty. Objekt je přístupný na požádání prostřednictvím správce z nedalekého rodinného domku.

Nádraží ve Štrbě je jedním z klíčových pro návštěvníky Vysokých Tater. Pro českého turistu je důležité přímé vlakové spojení s mnoha českými městy. Velmi známá je i místní „zubačka“ na Štrbské Pleso. První vlaky tu začaly jezdit již v roce 1871 na Košicko – bohumínské železnici a je skoro neuvěřitelné, že zubačka jezdí více jak sto let. Ta svůj provoz zahájila v roce 1896. Jezdí z vyššího patra a nástupiště je celé zakryté. V dolní hale na turistu čeká milé překvapení. Velice zajímavým způsobem jsou zde vystavovány historické věci z provozu železnice. Železničářské uniformy, staré jízdní řady, různé lampy a mnoho dalších exponátů Využívali jsme ke svým cestám tuto stanici dosti často a musím se zmínit o příjemných a velmi ochotných dámách v nádražní pokladně. Na nádraží je i stánek s občerstvením a celé působí příjemným dojmem.  

Visutá lanová dráha Skalnaté pleso -Lomnický štít 2634 m n.m.premáva od roku 1940.Z Tatranskej Lomnice ku Skalnatému plesu začala premávať lanovka už v roku 1937.Vzdušná vzdialenosť medzi Skalnatým plesom a Lomnickým štítom je 1655 metrov,výškový rozdiel je 856 a premávková dĺžka je 1870 metrov.Lanovku neprojektovala firma Wiesner,terajšia Transporta Chrudim.Počas druhej svetovej vojny ju nemecký vojaci v januári 1945 poškodili,a do prevádzky bola vrátená už v roku 1946.Lístok s miestenkou na Lomnický štít si nie je možné rezervovať, môžete si ho ale zakúpiť už 7 dní vopred elektronicky alebo osobne v pokladniach v Tatranskej Lomnici.Na vrchole sa môžte občerstviť v bufete Dedo,alebo sa prejsť po vrchole a pozrieť si pri jasnom počasí nádhernú panorámu Vysokých Tatier.Viac sa dozviete na adrese-http://www.lanovky.sk/?page=lan&lan=16

25.6.1979 sa rozbehla záchranná akcia smerom do Mlynickej doliny k Capiemu plesu , kde bola zranená turistka.Na pomoc vyšla šesťčlenná záchranná skupina+ posádka na vrtuľníku Mi-8.Všetko prebiehalo bez problémov až do 15:35,keď sa ozval z týchto miest veľký výbuch a bol viditeľný vychádzajúci dym.Pád vrtuľníka si vyžiadal 7 obetí,pričom šiesti zahynuli na mieste.Paradoxom tejto udalosti je , že zranená turistka nakoniec za pomoci priateľov sama zišla až do doliny.Dnes túto tragédiu pripomína pamätná doska na mieste nešťastia a zopár trosiek z vrtuľníka.Vedie tadiaľto žltá turistická značka zo Štrbského plesa smerom na Bystrú lávku.

Jedna z nejstarších chat v polské části Tater. První chata, která byla u jezera postavena již v roce 1836 shořela po třiceti letech. Chata nová byla postavena v roce 1874, ale roku 1898 shořela také. Chata třetí, postavená v roce 1908, přečkala i 2. sv. válku, letech 1988-1992 prošla rekonstrukcí. Dnes chata nabízí ubytování pro 35 turistů, dalších 45 turistů může využít starou noclehárnu. Chata je východiskem pro túry na Rysy, Mengusovské sedlo, Szpiglasowu Przełęcz a Dolinu Pięciu Stawów Polskich. Přístup je po červené značce Dolinou Rybiego Potoku.

V tomto hotelu jsem měla možnost strávit moc hezký týden a vřele doporučuji všem milovníkům Tater. Hotel leží zhruba v 900 metrech n. m. a je vynikajícím výjezdním místem - jen pár kiláků od něj do kopce je Štrbské pleso, Tatranská Lomnice, Smokovce, Poprad, Štrba... Hotel nabízí spoustu rekreačních a wellness aktivit (3 sauny, whirllpool, bazének, možnost masáží, horské slunce .. tyto aktivity jsou zpravidla v ceně nějakého balíčku, který máte možnost si, za podle mě hodně rozumné ceny, zaplatit. Vychytávka pro děti - součástí hotelu je i minizoo - je zde možné vidět páva, vydry, krokodýlka, želvu, různé hrabivé neobvyklé ptactvo, divoké králíky ve výběhu, koníky (s možností svezení), atd., atd... Strava v rámi plné penze rovněž výborná - vybere si každý a recepční do jednoho příjemní.

Kovaľčíkova Poľana je dôležité rozcestie,ktoré nájdeme na trase z Tatranských Matliarov smer Chata pri Zelenom plese s pokračovaním na Jahňací štít.Z rázcestia sa dá ďalej zmeniť trasa smerom na Skalnaté pleso pod Lomnickým štítom.Rázcestie Kovaľčíková Poľana sa rozprestiera v peknom prostredí smrekového lesa s malou čistinkou.

Rozcestí v Kopském sedle ukazuje turistům cestu po modré značce ve dvou směrech, do Javoriny a opačným směrem k Bielemu plesu a dále do Tatranských Matliárů a Tatranské Lomnice. K rozcestí na Kopském sedle vede ještě jedna cesta přes Belianské Tatry, je však jednosměrná ze Ždiaru.