Krkonoše, kam na výlet, podzim

Sněžka - nejvyšší hora České republiky, s pramenem Labe jednoznačně nejnavštěvovanější cíl Krkonoš. Do počátku 19. století byl náš nejvyšší vrchol znám pod německým názvem Scheekoppe. První český název vrcholu byl Pahrbek Sněžný, později Sněžovka a od roku 1823 Sněžka. Masiv Sněžky, který je složen ze svorovo - rulových hornin je "rozdělen" státní hranicí s Polskem. 

Na polské straně dominuje budova "ufo boudy", která byla postavena v r. 1976. První bouda na současné polské straně byla bouda Slezská postavená r. 1850. V roce 1857 byla poničena požárem, ale po rekonstrukci dokončené v r. 1862 sloužila až do postavení zmíněné nové boudy.

Bouda Česká byla postavena roku 1868. Zbourána byla v roce 2005. Nyní na české straně stojí nová moderní budova poštovny, která však neplní funkčnost klasické horské boudy.

K vrcholu Sněžky můžeme krom lanovky dojít z několika stran pěšky:

- ze západu od Špindlerovy boudy po červené, tedy cestě Česko-Polského přátelství, nebo ze Špindlerova Mlýna po modré Údolím Bílého Labe, případně po červené stoupáním podél Kozích hřbetů. Od Luční boudy je již cesta společná.

- z jihu po modré Obřím dolem z Pece pod Sněžkou, nebo po žluté z Růžohorek podél lanové dráhy 

- z východu z Horní Malé Úpy po čevené, případně žluté k Jelence a dále k vrcholu

Údolí ledovcového původu s morénami, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), roklemi, vodopády, lavinovými svahy a lučními enklávami. V karech se vyskytuje vzácná květena i zvířena (všivec sudetský, koniklec jarní, lomikámen vstřícnolistý, tetřev, tetřívek, vzácný hmyz. Zvláště biologicky cenné území je "Krakonošova zahrádka". Od 16. stol. s přestávkami se v údolí těžily železné, měděné a arzénové rudy. Dnes jen zakrytá šachta (možnost předem zamluvit prohlídku). Haldy hlušiny na dně Obřího dolu pocházejí z rudného průzkumu v 50. letech min. století. V bývalé kapličce je zde expozice zemích lavin (mur). Pod murami v r. 1897 bylo zasypáno 7 obyvatel Obřího dolu. U kapličky jsou na říčce Úpě zbytky klauzy na plavení dřeva. Horskou květenu na dně údolí prezentuje především violka žlutá sudetská. Při turistické cestě pamětní deska PhDr Karla Kaviny (1890-1948) který studoval krkonošské rašeliníky, houby a játrovky. Na bočním Rudném potoce byla r. 1914 postavena vodárna pro Sněžku.

10 pohádkových zastavení je rozmístěno na malebná místa v Malé Úpě. Každé zastavení se skládá z panelu s pohádkou od slavné spisovatelky paní Marie Kubátové, přeloženou do angličtinyj,němčiny a polštiny, a z herního prvku pro malé turisty. Pohádky jsou převzaty z knihy Pohádky z Krkonoš. Na jednotlivých zastaveních jsou zároveň umístěny reliéfové prvky, děti je mohou překreslit do brožurek, zakoupených za malý poplatek v infocetru. Po zakreslení všech 10 ornamentů, tudíž po zdolání celé stezky, získají na informačním centru nebo v penzionu Permoník odměnu - "Maloúpský pohádkový groš". Kromě toho si však rodiče i děti odnesou s sebou nevšední zážitky z nádherných výhledů na kouzelná panoramata východních Krkonoš.

Dvorský les je zalesněný kopec ve II.zóně KRNAP v lokalitě zvané Rýchory. Místo se nachází mezi Žacléří a Svobodou nad Úpou. Je tak současně označeno i místo na červené tur. značce vedoucí ze severozápadu od Rýchorské boudy a od jihovýchodu od obce Babí a tvrze Stachelberg. Dá se sem dojít i po žluté tur.zn. od Rýchorského kříže. Lokalita je zajímavá krásnými bučinami s "rodinami" starých buků s pokřivenými kmeny. Pokřivení bylo v mládí stromů způsoveno jednak okusem dobytka (byly zde před II.sv.válkou pastviny) a lesní zvěří a jednak také drsnými zimními klimatickými podmínkami. Výška 1000 m/m je v ČR horní hranicí výskytu buků. V lokalitě je rovněž několik zachovalých objektů nedokončeného předválečného pohraničního opevnění (Řopíky a tvrze).

Historie Jilemnického zámku spadá do 16. století, kdy byl založen pány z Újezdce. První velkou se uskutečnila v roce 1716. Do dnešní pseudorenesanční podoby byl zámek přestavěn v roce 1892.

Dnes zámecká budova slouží jako muzeum, dokládá lidovou kulturu a historii západních Krkonoš a počátky lyžování v českých zemích. Expozice věnovaná historii lyžování byla otevřena v roce 1983. Součástí expozice je i galerie významného českého krajináře Františka Kavána. V muzeu je k získání turistická známka č. 388 - Jilemnice.

Otevírací doba: celoročně: úterý - neděle 8-12 a 13-16 hod, v červenci a srpnu do 17 hodin.

Kontakt: Krkonošské muzeum - zámek

             514 01 Jilemnice

Tel: 481 543 041

e-mail. kmjilemnice@krnap.cz

web: http://www.kmjilemnice.cz

Kozí hřbety - strmý hřeben, tvořený křemencem a svorovou rulou, mezi sv. Petrem a dolem Bílého Labe. Chůze po hřebenu je zakázana, přístupná je pouze vyhlídka Krakonoš. V zimě je úbočí Kozích hřbetů nepřístupné - Stará Bucharova cesta bývá uzavřena.

Medvědín - zalesněný vrch, který leží na Českém hřbetě, západně nad soutokem Labe a Bílého Labe. Na jeho jižním úbočí pramení několik potoků. Nachází se zde lyžařský areál s vleky, upravovanými sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Ze Špindlerova Mlýna vede na Medvědín sedačková lanovka, otevřená roku 1975, umožňující snadný přístup na hřeben Krkonoš a k Vrbatově boudě. Lanovka je dlouhá 1950 m a překonává výškový rozdíl 440 m. Vrchol Medvědéna je ideálním místem k výletu k prameni Labe.

Popis lanové dráhy zde: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/lanova-draha-na-medvedin-ski-areal-medvedin

Odkaz na webkameru: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/webkamera-medvedin

Aquapark ve Špindlerově Mlýně se nachází na levém břehu Labe naproti dolní stanice lanové dráhy na Medvědín. Nabízí relaxaci po zimní lyžovačce případně po letním „šmajdání“ po krkonošských kopcích. V areálu se nachází rekreační bazén o teplotě 28oC, dětský bazén, tři tobogány, vodní hřib, vířivka, divoká řeka, vlnobití. K dispozici je dále sauna, vodní pára, masáže.  Aktuální ceny vstupného a otevírací doba je možno ověřit na webu: http://www.aquaparkspindl.cz/

Kontakt: AQUA PARK Špindl

              Špindlerův Mlýn 300

              543 51 Špindlerův Mlýn tel: +420 499 523 040

fax: +420 499 523 041

e-mail: info@aquaparkspindl.cz

Labskou boudu jsme navštívili na podzim, když jsme se vydali na pěší tůru ze Špindlerova Mlýna. Nejdříve jsme dorazili k lanovce, kterou jsme vyjeli na Medvědín (1235m n.m.) Od lanovky jsme zamířili po dobře označených turistických chodnících směrem ke Zlatému návrší (asi 1 hodina chůze).Po červené značce jsme dále pokračovali směrem k Labské boudě. Cestou jsme míjeli mohylu Hanče a Vrbaty, kteří tragicky zahynuli při lyžařském závodě na 50 km, v roce 1913. Ještě jsme cestou viděli jednu pamětní bronzovou desku, kterou však skoro všichni turisté přehlédnou, protože je umístěna těsně nad zemí. Schválně jsme na chvíli u této desky postáli, ale i když prošlo několik lidí, nikdo tento pomníček nezaregistroval. Tato bronzová deska je věnována zakladateli HS Krkonoše, kterým byl Otakar Štětka (23.10.1916-23.9.1975). K Labské boudě jsme došli za necelou hodinu volné chůze.Mrzí mě, že se nyní uvažuje o zbourání Labské boudy.Když je již něco vybudované, nemělo by se to bezmyšlenkovitě ničit!! Labská bouda je i stanicí Horské služby. Z Labské boudy se pohodlně dostaneme po jednom kilometru chůze, k pramenům Labe.

Lanová dráha na Medvědín - dolní stanici lanové dráhy najdeme severně od centra Špindlerova Mlýna cestou k rozcestí U Dívčí lávky ve výšce 745 metrů. Délka čtyřsedačkové lanovky je 1950 metrů, na vrchol Medvědína tedy překonává 440 výškových metrů. V provozu je celoročně a mohou ji využívat i cyklisté na převoz kol. 

Webkamera Medvědín, viz: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/webkamera-medvedin

Lanová dráha Špindlerův Mlýn (Svatý Petr) - Pláně byla zprovozněna v květnu 1947. Tehdy se jednalo o lanovku jednosedačkovou s délkou 1050 m. V letech 1963-64 byla prodloužena na 1350 m. V roce 1987 byla lanovka rekonstruována na dvousedačkovou, v této podobě vydržela pouze 5 let, protože v roce 1992 byla přestavěna na lanovku čtyřsedačkovou systému Doppelmayr. Dolní stanice ve Svatém Petru se nachází ve výšce 748m, horní stanice na Pláni je ve výšce 1185, celkové převýšení je 437 metrů.

Rýchorská bouda - dnes již bývalá horská, byla postavena v r. 1930. Dnes ji využívá České centrum ekologické výchovy. Občerstvení pro návštěvníky v provozu. K boudě je možný přístup z několika směrů, po červené turistické značce, tzv. Cesta bratří Čapků, po žluté z Horního Maršova a po zelené ve směru Janské Lázně - Žacléř   

Horský hotel dostupný též kyvadlovou autobusovou dopravou ze Špindlerova Mlýna. Východisko turistických tras do západních i východních Krkonoš. Původní stavení na tomto místě známé již v r.1784, název podle Františka Špindlera, rychtáře z Bedřichova, který boudu přestavěl v r.1824 (též Rychrářova bouda). Vyhořela r.1826 a znovu r.1885. Velké stavební úpravy začátkem 20.stol. prováděla rodina Lhotova. Silnice do sedla od r.1914, dnes vjezd pro osobní auta omezen (platí se mýtné). Turistický přechod do Polska.

Informace o obytování viz. web. stránky v hlavičce lokality.

Penzion Hoffmanova bouda z konce 19. století se nachází cca v půlce cesty mezi Svobodou nad Úpou a Černým Dolem na severním okraji Janských Lázní. K boudě vedou dvě turistické značky, žlutá, zelená a kříží se tu tři cyklotrasy KČT č. 22, 4210 a 19A. Od rozcestníku pod boudou je odbočka vedoucí na Černou Horu. Cyklisté vědí své....

Sice se bouda u Sněžných jam nachází v Polsku, ale vzhledem k přístupnosti po Cestě Česko - polského přátelství jsem si "dovolil" přiřadit ji k ČR. Bouda byla založena v r. 1831 a byla provozována jako turistická, nyní je nepřístupná a slouží jako tel. vysílač pro Polsko. Polský název boudy - Wawel.

Lysečinská bouda se nachází ve východní části Krkonoš mezi Albeřickým vrchem  a prameny Lysečinského potoka. Bouda (klasický dřevěný srub) dýchá "starou" horskou atmosférou. Postavena byla v r. 1926. K boudě je možný přístup po asfaltové cestě z Horních Albeřic, nebo po modré turistické značce z Horního Maršova. Kolem boudy také prochází červená turistická značka ve směru Horní Malá Úpa - Trutnov, tzv. Cesta bratří Čapků.