Kam na výlet, Východní Čechy

Hrad Pecka stojí na návrší nad stejnojmennou obcí, nacházející se na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Hrad Pecka je jednou z nejvýznamnějších památek v Podkrkonoší. Po kamenném mostě ze 17. století návštěvníci přicházejí k hradní bráně. Nad Škopkovským palácem se zdvihají zbytky hlavní věže. V Harantovském paláci je stálá expozice věnovaná Kryštofu Harantovi, historii hradu a obce a také zde jsou národopisné sbírky. V přízemí si návštěvníci mohou prohlédnout hradní kuchyň se zařízením. Ve sklepení je pozoruhodná expozice Hrdelní právo a soudnictví v Čechách. V areálu je také galerie moderního výtvarného umění.

K hradu Pecka vede několik turistických tras, červená značka ve směru Nová Paka - Zvičina, zelená zn. ve směru Nová Paka - Borovnička žst, modrá zn. ve směru Mostek žst - Lázně Bělohrad a značka žlutá ve směru Horka u Staré Paky - Bukovina. V obci Pecka se kříží cyklotrasy KČT č. 4096 a č. 4137.

Aktuální info o otevírací době a vstupném je na webu: http://www.hradpecka.cz/modules.php?name=Prohlidky

Náchodský zámek je kulturní dominantou města Náchoda ve východních Čechách. Charakteristickým rysem zámku je gotická válcová věž s arkádovým ochozem, která je vidět z dalekého okolí. Zámek je možné navštívit v květnu denně mimo pondělí, v červnu až září každý den a v říjnu o víkendech a o svátcích. Kolem zámku je francouzská zahrada z poloviny 18. století a anglický park z 19. století. K nejcennějším exponátům na zámku patří dvě série bruselských tapisérií z poloviny 17. století, knihovna, soubor obrazů z piccolominské rodové galerie a sbírka květinových zátiší, která patří mezi největší u nás.

Historie

Zámek byl původně raně gotickým hradem založeným v roce 1254 Hronem z rodu Načeraticů. K významným majitelům hradu patřil český král Jan Lucemburský, který byl jeho majitelem v letech 1316 ? 1325. Hrad se v průběhu doby rozrůstal až vzniklo rozsáhlé opevnění. V roce 1544 panství koupili Smiřičtí ze Smiřic. V letech 1566 ? 1614 byl hrad přestavěn na renesanční zámek. V roce 1634 se majitelem stal italský šlechtic a vojevůdce císařských vojsk Ottavio Piccolomini, který nechal zámek rozšířit a barokně přestavět. K velkému rozkvětu panství došlo v letech 1792 ? 1839, kdy byli majiteli Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, a jeho dcera Kateřina Vilemína, kněžna Zaháňská. V letech 1842 ? 1945 byl vlastníkem zámku knížecí rod Schaumburg ? Lippe. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován a nyní je vlastníkem stát.

Architektonicky významný rokokový zámek se nachází v Nových Hradech na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Zámek, označovaný za "České Versailles" nebo "Malý Schönbrunn", je působivě zasazený do malebné krajiny na okraji Přírodního parku v údolí Krounky a Novohradky. Patrový zámek obdélníkového půdorysu má střední rizalit a dvě postranní křídla spojená terasou, která odděluje čestný dvůr. Do zámeckého areálu se vstupuje monumentální bránou. V přízemí zámku je rozlehlá vstupní hala, z níž vedou samostatná schodiště do každého křídla. Nad ní je v 1. patře štukami zdobený hlavní sál, který dominuje zámeckému interiéru. V zámecké galerii si návštěvníci mohou prohlédnout stálou expozici historického nábytku. Zámecký areál doplňuje špýchar, francouzská zahrada se správními budovami a anglický park, kterým lze dojít ke zřícenině hradu, z kterého se dochovala část hradby, zeď paláce a terénní nerovnosti.

Jeden z nejrozsáhlejších našich raně barokních zámků, později klasicistně upravený, stojí v jihovýchodním rohu náměstí v Jičíně v Královéhradeckém kraji. Zámek je jednou z nejvýznamnějších dominant městské památkové rezervace. Výstavná zámecká budova má 12 arkádových pilířů, průčelí ukončují původní nárožní arkýře. V historických zámeckých interiérech si návštěvníci mohou prohlédnout empírový konferenční salónek Tří císařů s portréty monarchů, který je částí stálé vlastivědné a archeologické expozice. Zajímavé je pojetí muzea, které nám dává příležitost vyzkoušet si třeba tkalcovský stav, mlýnek na obilí apod. V bývalé konírně je galerie.

Historie

Původně stál na místě zámku pozdně gotický panský dům z 16. století, který byl majetkem Trčků z Lípy. V roce 1609 zahájil Zikmund Smiřický výstavbu čtyřkřídlého renesančního zámku. V roce 1620 byl zámek těžce poškozen při výbuchu střelného prachu. V roce 1623 získal objekt Albrecht z Valdštejna, který nechal vážně poškozený zámek opravit, při zámecké zahradě byly vybudovány konírny, jízdárna, míčovna a zbrojnice. Později následovaly až barokní úpravy po požárech v 18. století. V době napoleonských válek v roce 1813 sídlil na zámku nějaký čas císař František I., který zde vedl řadu jednání. V současné době je na zámku umístěno muzeum a galerie.

Zřícenina hradu Kumburk stojí na výrazné osamělé homoli jihovýchodně od obce Syřenov na rozhraní Jičínska a Semilska. Historie hradu spadá do počátku 14. století, v roce 1325 je zmiňován Markvart z rodu Vartenberků. Po ukončení husitských válek se hrad dostal do majetku Jindřicha z Dubé, později patřil Trčkům z Lípy a roku 1607 se stal majetkem Smiřických. V průběhu třicetileté války byl zpustošen Švédy a roku 1658 na rozkaz císaře Leopolda zbořen. Kumburk je jednou z nejromantičtějších a nejzajímavějších hradních zřícenin v Českém ráji. Kumburk byl příkladem u nás neobvyklého tzv. koncentrického typu hradu, jednotlivé hradní části byly totiž umístěny spirálovitě nad sebou. Dochovaly se zříceniny hranolové a kulaté věže, podzemí paláce, rozvaliny bran, hradebních zdí i hospodářských budov. Od zřícenin se otvírá nádherný výhled. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Ke hradu je možno dojít po červené značce v směru Tábor (Klepanda) - Nová Paka, nebo po žluté zn. od žst. Syřenov. K odbočce žluté značky pod hradem lze opatrně dojet i autem. K získání je zde Turistická známka č. 1062 - Kumburk.

Valdická brána - dominanta Valdštejnova náměstí v Jičíně.  Je jedinou ze tří dochovaných bran, které byly součástí původních městských zděných hradeb. Postavena byla kolem roku 1568. Výška věže je necelých 53 metrů. Z ochozu věže, na který vede 156 schodů se nabízí krásné rozhledy a město Jičín, na Veliš, Prachovské skály, Brada, Zebín, Tábor, Bradlec, Kumburk, Krkonoše a k východu na Zvičinu....

Otvírací doba: duben - září   9.00-17.00

Vstupné: dospělí                          20 Kč

             děti, studenti, důchodci    10 Kč

Podorlický skanzen Krňovice, jak zní oficiální název, se nachází v Krňovicích v sousedství Přírodního parku Orlice východně od Hradce Králové, na úrovni Třebechovic pod Orebem. Stále se rozrůzrastající skanzen vzniká díky nadšencům od r. 2002.

Aktuální info o novinkách, akcích, vstupném, otevírací době, atd. je zde: http://www.krnovice.cz/

ZOO nabízí klasickou zahradu se všemi pavilony a s více než 2.400 zvířaty po celou otevírací dobu, velké letní výběhy osazené africkými kopytníky a ptáky a Africké safari, kde návštěvníci projíždějí mezi volně vypuštěnými kopytníky a ptáky specielně upravenými safaribusy (včetně dvouposchoďových) ? o zvířatech je informují vyškolení řidiči. Projížďka denním safari trvá 15-20 minut a je zahrnuta v ceně vstupného.

Otevřeno je dle sezóny, v zimě to je 9,00 - 16,00, v létě 9,00 - 18,00. Vstupné je v zimě 95,-, v létě 150,-.Dopravu k nástupišti safari kolem letních výběhů zajišťují vláčky. V provozu je nejen restaurace "U lemura", ale i letní restaurace "U plameňáků", "U tygrů" a "U nosorožců" a ostatní stánky po celém areálu zahrady. Nejvýznamnějšími expozicemi jsou tropické pavilony Ptačí svět, Vodní světy, galerie ?Pravěk očima Zdeňka Buriana?, Ostrov lemurů kata, velká průchozí ptačí voliéra, pavilony a výběhy šelem, primátů, slonů, hrošíků a nočních zvířat. Všechny expozice a služby jsou přístupné bezbariérově (včetně nástupu do Safaribusu) s výjimkou Galerie, která je umístěna v 1.patře letohrádku ZOO. Do ZOO můžete přijít i se psem, který musí být ovladatelný a po celou dobu na vodítku ? psi mají vstup do všech expozic i restaurace s výjimkou průchozí ptačí voliéry a pavilonu Ptačí svět, kde by setkání psa a ptáka bez jakékoli bariéry mohlo vyvolat problém. V areálu jsou rozmístěna pítka pro návštěvníky vybavená i miskami pro napití psů. Celý areál ZOO (téměř 60 hektarů přístupných návštěvníkům) nabízí program na celodenní pobyt. Užitné předměty s tématikou zvířat nabízí Zooshop Serengeti, Galerie v letohrádku ZOO a stánek u šelem. Ubytování poskytuje hotel Safari. Po celém areálu zahrady jsou bezplatně k dispozici moderní toalety včetně bezbariérových. Ve vstupném je zahrnuta projížďka safaribusem , která může být i opakovaná.

Cena vstupného od 1.6.2011

Od 1.6 do 2.10 vás vstup do zoo vyjde na 290 Kč pro dospělého (nynější vstupné bylo 170 Kč), 190 Kč pro děti od 3 - 15 let, studenty, důchodce, průkazy ZTP (nynější vstupné činilo 100 Kč). 

Otevírací doba:

9:00 - 18:00

Arboretum - park ve Vysokém Chvojně, který založil markrabě Alexandr Pallaviczini po r. 1884. Na pozemcích měl být vybudován zámek a s ním zámecký park. Ke stavbě zámku nakonec nedošlo a uskutečněno bylo pouze založení zámeckého parku, tedy dnešního arboreta. Výsadbu stromů v anglickém slohu v letech 1886 - 1889 provedl lesmistr Adolf Laufke Sandtner. V areálu jsou vysázeny stromy ze všech světadílů severní polokoule, najdeme zde 62 druhů jehličnanů a 152 druhů listnatých dřevin. Arboretem prochází zelená turistická značka vedoucí ve směru Hradecké lesy - Horní Jelení.

Obří akvárium naleznete v Hradci Králové, v centru na Baarově ulici v Envi domu. Akvárium má obsah 130 tisíc litrů sladké vody a žije v něm přes 500 chovných ryb. Jednou z nejatraktivnějších podívaných je krmení. Jakmile směs potravy dopadne na hladinu, začne podvodní mumraj a některé ryby dokonce skáčí i nad hladinu. Cílem této expozice bylo představit nejen vodní faunu, ale i část jihoamerického tropického pralesa. K dispozici je i tunel, který vám poskytne zázemí k prohlédnutí života pod hladinou a u dna akvária. otevírací doba pondělí: zavřeno v období školních prázdnin: 11:00 - 16:00 úterý: 9:00 - 18:00 středa: 9:00 - 18:00 čtvrtek: 9:00 - 18:00 pátek: 9:00 - 18:00 sobota: 9:00 - 18:00 neděle: 9:00 - 18:00 vstupné dospělí: 90 Kč děti, důchodci: 60 Kč děti do 2 let: zdarma

kontakt: tel +420 495 534 555                  +420 495 513 016

Pastvinská přehrada byla vybudována v letech 1932-1938 na Divoké Orlici. Název přehrady je odvozen od obce Pastviny, která se připomíná již v r. 1543. Umělé jezero je cca 7km dlouhé, výška hráze je 43 metrů. Na obou stranách přehrady najdeme chatové osady a místa ke stanování a tak mají milovníci koupání, vodního lyžování a rybaření možnost využít služeb místních kempů. Okolí Pastvinské přehrady nabízí mnoho příležitostí pro turistiku a cykloturistiku. O historii přehrady více zde: http://www.donfelder.cz/pastviny/

Přírodní koupaliště a rekreační oblast Stříbrný rybník, lidově zvané "Stříbrňák"   najdeme východně od centra Hradce Králové mezi Malšovou lhotou a Svinary a je v dosahu MHD. Rybník je napájen Stříbrným potokem, který přitéká z Hradeckých lesů. Možnost ubytování v chatkách. 

Přírodní koupaliště Dachova návštěvníky očekává cca 2 km od centra Hořic na severní straně Hořického chlumu. Atmosféru 20 - 30 let dotváří dochované dřevěné kabinky na převlékání, dno koupaliště je tvořeno pískovcovými kvádry, pláž je travnatá a písečná. Uprostřed vodní plochy se nachází dřevěný ostrůvek. O kvalitě zdejší vody svědčí i výskyt mloka horského, který je citlivý na čistotu vody. V areálu je možné ubytování v chatkách, nebo ve vlastních stanech.

Vstupné: dospělí 30 Kč

                    děti 15 Kč

Jedná se o nejdelší lanové centrum v Orlických horách a jedno z největších v republice. Dlouhý okruh měří 385 m a má 37 překážek. Navíc je zde lanová dráha přes celé údolí. Umístěno je v lyžařském areálu, kde se dá v létě jezdit z kopce na minikáře.

Hradecké letecké muzeum se nachází v areálu bývalého vojenského letiště. V expozici jsou k vidění legendární stíhací MiGy 15 a 21, bitevník SU 25 a vrtulníky Mi 2 a Mi 24. Provozovatel muzea je i provozovatelem Létajícího cirkusu v jehož užívání jsou repliky letounů z dob počátků letectví a 1. sv. války. Letouny jako Wright Flyer III, Fokker Dr. 1 (Rudý baron), Sopwith Camel F.1, Albatros C5 patří mezi legendy dějin letectví.

Letecké muzeum v HK bylo zrušeno a přemístěno do Kunětic.

Novému muzeu Jana Kašpara u Kunětic je věnován tento příspěvek: http://www.turistika.cz/mista/letecke-muzeum-ing-jana-kaspara-kunetice

Další info zde: letecke-muzeum-jana-kaspara.cz

TECHNICKY POPIS:

Trebechovicky (tez Probostuv) betlem je unikatnim dilem jak z hlediska umeleckeho, tak technickeho. Je 7 metru dlouhy, 3.2 m siroky a 1.8 m vysoky. Figurky jsou 10 - 15 cm vysoke. V celem betlemu je 180 statickych figurek, 120 figur je pripevneno na retezovych pasech a 51 figurek napodobuje lidi pri jejich kazdodenni praci. Z dalsich vice nez 1.500 predmetu zde nalezneme stromy, stavby, hudebni nastroje, radu figur zvirat, prirodni utvary atd. Pohybovy mechanizmus betlema je cely ze dreva. Sklada se z vice nez 150 ozubenych kol a kolecek, drevenych pak, retezu a remenu. Roku 1935 byl betlem osazen malym elektrickym motorkem nahrazujicim kliku, kterou se pred tim uvadel do pohybu. Figurky jsou zhotoveny z lipoveho a hruskoveho dreva. Stavby, stroje, stromy a jine prvky jsou zhotoveny z buku, jasanu a ojedinele i z tresne. Kostra je ze smrku a jedle, ozdoby z ruznych druhu drev. Mechanizmus je ze dreva bukoveho, tresnoveho a habroveho. V roce 1972 byl nosny ram betlemu zpevnen ocelovou konstrukci. Prirozenym stredem betlemu jsou jeslicky. Od nich se po obou stranach rozviji dej na sedmi terasach. V jeslickach je tradicní seskupení figur: Svata rodina a klanici se pastyri. Na leve strane jsou na první prizemni terase figurky remeslniku a obycejnych lidi pri praci. Najdeme mezi nimi mnoho tehdejsich trebechovickych obcanu. Stejne tak je tomu i na terase druhe, kde je umistena trebechovicka kapela s kapelnikem Jaromerskym. Do kovadliny busi mistni kovari - bratri Storkove. U tkalcovskeho stavu sedi posledni trebechovicky tkadlec - Karel Zeleny a muzeme videt i Josefa Probosta ve figure truhlare. Na treti terase jiz krome remeslniku vidime i pruvod darovniku, stejne jako v casti ctvrte, kde je mimo jine umisteno pet ze sedmi vyrezavanych stromu. Symetricky na leve i prave strane prizemni terasy stoji dva modely parnich stroju, asi jedine, ktere kdy byly do betlemu postaveny. Zbyvajici terasy jsou zaplneny scenkami predstavujicimi biblicke vyjevy od zvestovani Panne Marii po ukrizovani Jezise Krista az po jeho nanebevstoupeni. I mezi biblickymi postavami jsou pry rozeznatelne nektere tvare tehdejsich obcanu Trebechovic. Zcela pred betlem vystupuji do popredi dve figurky - chlapec a divka - s cinovymi miskami v rukou, jako taktni upozorneni pro tehdejsi navstevniky, kam polozit peniz jako vstupne.

TVURCI BETLEMA:

Josef Probost se narodil dne 25.3.1849 v Trebechovicich. Vyucil se truhlarem a ve svych jedenadvaceti letech odesel na vojnu, kde pobyl 12 let. V roce 1882 prevzal hospodarstvi po svem otci. Probost se spratelil s rezbarem Josefem Kapucianem, ktery se narodil 19.3.1841 v Jaromeri. Kapucian se dohodl s Probostem, ze mu do betlema bude vyrezavat figurky. Josef Probost si dobre uvedomoval, ze jeho rezba je proti Kapucianove mene dokonala a proto rad vyuzil jeho mistrovstvi. Sam se pak venoval zejmena konstrukcnim prvkum, architekture a tvorbe krajiny. Postupne ztratil zajem o praci v hospodarstvi a veskerou zatez pri obstaravani obzivy ponechal na sve zene a dceri. Probostovym nejmilejsim spolupracovnikem se stal sekernik Josef Friml. Sekernictvi, remeslo dnes jiz zanikle, prinaselo obzivu konstrukterum dumyslnych drevenych mechanizmu do pil a mlynu. Josef Probost touzil, patrne po vzoru vamberickych mechanickych jesli Longina Vittiga, svuj betlem uvest do pohybu. Diky podilu Josefa Frimla byl vytvoren jedinecny system soukoli, vacek, hrideli a tahel, ktery odbornici obdivuji dodnes. Probost nevahal leccos v betlemu predelat a prizpusobit podle rad sekernika Frimla a jiste nelitoval. Obzvlast slozite bylo vytvorit pohyb figur tak, aby napodobovaly prirozeny pohyb lidi pri praci. Vypravi se, ze Probost s Frimlem dlouho nemohli sladit pohyb ruky a kyvani hlavy sv. Josefa a jednou vybehl Probost v pantoflich a podvlekackach na namesti a kricel: "Ten pacholek nebude poradne kolibat a nebude !" Pro mnohe bude prekvapenim, ze betlem byl postaven do praveho uhlu, tak, jak se bezne v podhuri Orlickych hor betlemy v minulem stoleti stavely. K naprimeni do dnesni delky doslo patrne z duvodu snazsiho ukladani na vuz pro cestovani, ktere vsak trvalo pouze nekolik let. Nedlouho po dokonceni betlema totiz prisla tezka rana v podobe I. svetove valky, ktera znemoznila cestovani betlemu po poutich a vystavach a ocekavany financni zisk se nedostavil. Z Probosta, drive druzneho cloveka se staval zatrpkly, nevlidny samotar. Betlem se stal pro ostatni cleny rodiny symbolem hospodarskeho upadku a dluhu na Probostove statku. O Vanocich roku 1925 Josef Probost ulehl. Clenove rodiny se zarmoucene divali, jak zivot opousti tohoto neklidneho cloveka, jenz ze vsech vasni, ktere jej provazely, mel jednu nejsilnejsi - betlem. V rannich hodinach dne 20. brezna roku 1926 rezbar Josef Probost zemrel.

HISTORIE BETLEMU PO SMRTI JOSEFA PROBOSTA:

Na dobu osmi let po Probostove smrti upadal betlem v zapomneni, snad proto, ze Probostove rodine prinesl mnoha zklamani a ocekavani nenaplnil. Dcera rezbare Probosta s manzelem se rozhodli betlem prodat. Prave vcas, nebot na dreve uz zacal misto rezbaru pracovat cervotoc. Nastesti doslo k dohode s predstavenstvem Ceskoslovenske cirkve husitske ve meste, respektive pany Frantiskem Skrivanem, mistnim ridicim ucitelem a Jaroslavem Burdychem, majitelem tovarny na kozene zbozi, ktery pozadovanou sumu proplatil. Betlem byl dle zapisu v cirkevni kronice ze dne 13.7.1934 prodan za castku 15.225,- Kc a tim byl zachranen pred dalsim chatranim. Od roku 1935 byl Probostuv betlem opet v plnem lesku a znovu se vydal na cesty pripraven sklizet slova obdivu a uznani nejprve v Kostelci nad Orlici a Pardubicich. Potom prisla uspesna vystava v prazskem Myslbeku. V roce 1936 betlem navstivil Dvur Kralove n. L. a sklidil velky obdiv stejne jako v brnenskem Alsi. Pokracovaly cesty na Slovensko do Bratislavy, Piestan a Hlohovce. Zlatou medaili byl betlem v roce 1937 ocenen na vystave v Uherskem Hradisti. Velky uspech v roce 1938 betlem zaznamenal take v Kosicich, ale potom jiz bylo treba spechat domu pred hrozbou druhe svetove valky. V prubehu nekolika let cestovani betlemu nechal na dvorku sve vilky Frantisek Skrivan vystavet provizorni drevenou kolnu, do ktere se betlem vracel v obdobi mimo vystavy. Po II. svetove valce, v obdobi po unorovem prevratu v roce 1948 a nastupu vlady komunisticke strany, prisly do mesta nove pomery. Trebechovicky betlem presel do majetku statu zabavenim majetku manzelu Burdychovych. Jaroslav Burdych byl uveznen. Frantisek Skrivan se spokojil s roli opatrovnika a spravce betlemu a byl rad, ze ten je ponechan na svem miste v kolne na jeho zahrade. Predseda mistniho narodniho vyboru totiz prosazoval nazor, ze betlem je treba nechat spalit, nebot je produktem nabozenskeho tmarstvi, ale nastesti neuspel. Ac jej manzele Skrivanovi po dobu asi 15 let nesmeli oficialne vystavovat, betlem s pomoci pratel udrzovali a samozrejme ukazovali navstevnikum, kteri se zakazy nenechali odradit. Pocatkem sedesatych let se betlem diky novinarum dostaval do povedomi verejnosti. Bylo rozhodnuto o jeho vystaveni na svetove vystave EXPO 1967. Betlem se urychlene pripravoval na pout pres ocean do kanadskeho Montrealu, kde se stal nejuspesnejsim exponatem ceskoslovenskeho pavilonu. Poutal pozornost mnoha set tisic lidi, kteri se prisli podivat a setrvali v uzasu nad dilem ceskych lidovych rezbaru. Konecne dosla naplneni Probostova slova, "ze to jednou bude takovy betlem, kteremu se pokloni i cisar pan". V knize navstev montrealskeho pavilonu jsou slavna jmena mnoha vyznamnych osobnosti, prezidentu, predsedu vlad, kralu, arcibiskupu, slavnych filmovych hvezd, hudebniku a spickovych sportovcu. Pri zpatecni ceste z Kanady byl betlem jeste vystaven v Praze v Bruselskem pavilonu. V roce 1968 betlem vycestoval znovu do zahranici, a to do holandskeho miniaturniho mestecka Madurodam v Haagu. Predposledni cesta mimo Trebechovice vedla znovu do Prahy. Od 15.11. 1969 do 4.1.1970 byl betlem vystaven na druhem nadvori Prazskeho hradu v Plecnikove sini. Od 1. do 31. brezna 1970 byl vystaven v Olympia Hall v Londyne na vystave Ideal Home. Betlem se po cestach Evropou vratil castecne poskozen, a proto meststi zastupitele rozhodli, ze tato cesta mimo mesto byla posledni. V rohu namesti byl proto vystaven objekt, ve kterem je betlem od roku 1972 trvale umisten. Behem let zde vzniklo specializovane muzeum betlemu. Zde muzete toto prekrasne dilo s nevsedni historii spatrit na vlastni oci. A verte, ze je na co se koukat…

NAVSTEVNI DOBA MUZEA:

Kveten az zari: Ut - Ne (9-17 hod) Rijen a prosinec az duben: Ut - Ne (9-16) Zavreno: mesic listopad a kazde pondeli, neni-li svatek Doporucujeme radeji overit na: www.betlem.cz

Muzeum řemesel je umístěno v památkově chráněném areálu Nového dvora z roku 1750 v Letohradě. Plochou 1650 m2 je největším muzeem svého druhu v ČR. Zahrnuje více než 50 ucelených ex­pozic řemesel a živností z období 1840 - 1930. Kromě relativně známých profesí, jako je truhlář či řezbář, prezentuje i práci kovotlačitele, koláře, bednáře, šindeláře a mnoha dalších. Mezi nejzajímavější expozice patří vyřezávaný mechanický skanzen řemesel, mechanické dílny, pilnice se třemi funkčními katry , vozovna historických vozidel a 100 let stará školní třída s ukázkami národních krojů. Po prohlídce muzea můžou návštěvníci poobědvat ve stylové Restauraci Nový dvůr, která je umístěna ve stejné budově s muzeem.

Každoročně v červenci se v areálu Muzea řemesel koná akce ŘEMESLNICKÁ SOBOTA. Je to nejnavštěvovanější akce regionu Východních Čech s předváděním řemesel. V pohybu je možné vidět větší mechanizmy, soustruhy, katry, kování koně, mlácení obilí a další. Současně probíhá prodej a ukázky několika desítek výrobců drobných řemeslnických výrobků, hraje živá hudba a je zajištěnoi bohaté občerstvení a další program. Pro děti jsou připraveny pracovní dílny.

Otevírací doba:

Duben - říjen denně od 9:00 do 17:00 hod.

Listopad – březen od pondělí do pátku od 9:00 do 16:00 hod.

Pomník na Holém najdeme u státní silnice mezi č. 35 mezi Lípou a Sadovou. Jedná se o monumentální obelisk z litiny věnovaný rakouskému 49. pěšímu pluku. Na vrcholu sedí na kouli litinová plastika rakouského dvouhlavého orla. Památník byl odhalen 15.8.1896.

Polní myslivec - jeden z nejnámějších pomníků bojiště je věnován památce padlých rakouského 8. praporu polních myslivců, který náležel do svazku IV. armádního sboru k brigádě plukovníka Poeckha. Autorem monumentálního díla z istrijského vápence je sochař Viktor Tilgner, profesor vídeňské výtvarné akademie. Pomník polního myslivce byl posledním sochařovým dílem, krátce před jeho odhalením u příležitosti 30. výročí bitvy v r. 1896 ve Vídni zemřel.

Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však strhly v okolí Chlumu, u Střezetic, Rozběřic a v lese Svíb. V Úvozu mrtvých, který se nachází jižně od obce Chlum ve směru k Rozběřicím přišla rakouská armáda o téměř 10 000 mužů,  z toho 6 600 mrtvých, úvoz se tedy změnil v potok krve, cesta úvozem dodnes vyvolává mrazení v zádech…. V areálu bojiště je možno navštívit Baterii mrtvých, Ossarium, Pruský hřbitov, Mauzoleum u statku na obcí Lípa a rozhlednu z jejíž vrcholu se za jasného počasí nabízí impozantní pohledy na Český ráj, Krkonoše, Orlické hory, ale i Suchý vrch a Železné hory.

Jednotlivá místa areálu bojiště na Chlumu jsou popsána zde:

Rozhledna             http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-rozhledna

Baterie mrtvých     http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-baterie-mrtvych

Mauzoleum           http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-mauzoleum

Muzeum                http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-muzeum

Ossarium               http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-ossarium

Pomník Orlice         http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-pomnik-rakouskeho-i-armadniho-sboru-orlice

Pomníky u křižovatky do Nedělišť   http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-pomniky-u-krizovatky-cest-do-nedelist

Pruský hřbitov     http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-prusky-hrbitov

Úvoz mrtvých      http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bojiste-na-chlumu-uvoz-mrtvych-

Toto netradiční, ale zajímavé muzeum jehož provozovatelem jsou České dráhy se nachází v Hradci Králové v areálu společnosti Signal Mont.  Ve stálé muzejní expozici je umístěno více jak 370 většinou provozuschopných exponátů z doby počátků železnice až do konce 20. století.

Provozní doba: květen - září      středa - neděle      9:00 - 17:00

                      říjen - duben        pátek - sobota       9:00 - 16:00

Vstupné: dospělí:                     40,- Kč                studenti a důchodci:  25,- Kč

                 děti:                         10,- Kč

Kontakt: Areál firmy Signal Mont, s.r.o.

              Kydlinovská 1300

              500 02 Hradec Králové

tel.: +420 972 341 035fax: +420 972 228 703

e-mail: muzeum@signalmont.cz

web: http://www.signalmont.cz/muzeum/

Galerie plastik se nachází na úpatí Gothardu v sousedství sochařského parku. Sbírkový fond je spojen s činností místní kamenosochařské školy, je tvořen díly již z počátku 20. století, k vidění jsou díla nejen žáků školy, např. Quido Kociána, J. Štursy, B. Kafky, ale i J.V.Myslbeka, L. Šalouna, a V. Levého.  Budova slouží veřejnosti od r. 1976.

Otevírací doba:

duben - říjen, denně mimo pondělí    9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00

listopad - březen              út - pá      9:00 - 12:00 a 13:00 - 16:00

Kontakt: tel: 493 622 961

             e-mail: galerie@horice.org

             web: www.horice.org/galerie/