Jižní Čechy, památky, muzea, příroda

Zámek Hluboká se rozléhá v malebném prostředí jižních Čech, několik kilometrů severním směrem od Českých Budějovic. Zámek je přístupný denně mimo pondělí v měsíci červnu a každý den v červenci až říjnu. K mimořádně bohatému vnitřnímu vybavení zámku patří cenné řezbářské a štukatérské práce, sbírka gobelínů, obrazů, skla, porcelánu, zbraní aj. Kolem zámku je rozlehlý anglický park a obora s barokním loveckým zámečkem. Za zmínku také stojí jízdárna z roku 1847, která je sídlem Alšovy jihočeské galerie s expozicí gotického a moderního umění. Zámek Hluboká nad Vltavou patří k nejnavštěvovanějším zámkům u nás.

Cenový výměr vstupného platný pro rok 2010

Provozní doba pokladny v roce 2010

mimo pondělí

V roce 2011 bude otevřeno od 5.1.

Malebný zámek je obdivovanou dominantou města Třeboně, které je centrem Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Třeboňský zámek se nachází v Jihočeském kraji. Zámek tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova s hranolovou třípatrovou věží. Na zámecký objekt navazují renesanční hospodářské a správní budovy, které obklopují vnější nádvoří. Fasády většiny objektů zdobí sgrafita, proti zámecké věži je barokní kašna z roku 1712. Zámek má asi 120 místností, v části z nich je umístěn slavný třeboňský archív, který je jedním z nejvýznamnějších archívů u nás. Na zámku jsou k vidění rožmberské renesanční interiéry a soukromá schwarzenberská apartmá z konce 19. století. V zámecké galerii se konají příležitostné výstavy. Nově, od roku 2004, je na zámku otevřena trvalá expozice ?Třeboňsko ? krajina a lidé?. Zámek obklopuje anglický park. Asi 1 kilometr od zámku stojí novogotická Schwarzenberská hrobka z 2. poloviny 19. století.

Historie

Původní raně gotickou tvrz přestavěli ve 2. polovině 14. století Rožmberkové na gotický hrádek, který byl koncem 15. století a počátkem 16. století upraven a rozšířen pozdně goticky. Po požáru v roce 1562 byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Rožmberkové také nechali vybudovat nová zámecká křídla, upravit nádvoří, zřídit knihovnu a obrazárnu a založit zámecký park. V roce 1611 na třeboňském zámku zemřel poslední mužský potomek rodu Rožmberků Petr Vok. Za stavovského povstání Třeboň dlouho odolávala, v roce 1622 byla však dobyta a poté město i zámek vydrancoval generál Marradas. V roce 1660 získali panství Schwarzenberkové, kteří na zámku provedli jen drobné stavební úpravy a vlastnili ho až do poloviny 20. století.

Zámek Orlík se tyčí na skále nad Orlickým jezerem. Zámek se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Na zámku je téměř 150 místností včetně chodeb a přilehlých prostorů. Desetina z nich je upravena k prohlídkové trase. Interiér zámku je vybaven cenným nábytkem, obrazy, porcelánem, lustry, sbírkou zbraní, množstvím loveckých trofejí; sběratelé jistě ocení soubor vyznamenání a řádů, které získali předchozí majitelé za různé zásluhy. Návštěvníci mohou také částečně nahlédnout do soukromého křídla zámku, ve kterém je vše ponecháno tak, jak ho rodina v minulosti musela opustit. U zámku byl vybudován anglický park, ve kterém se nachází mnoho vzácných dřevin a také pseudogotická Schwarzenberská hrobka. Prohlídku zámku Orlík si lze zpříjemnit výletem lodí po hladině Orlické nádrže.

Historie

Počátky původně gotického hradu sahají do 13. století, v té době byl významným opěrným bodem královské moci v jižních Čechách. Ve 14. století byl hrad rozšířen. V roce 1407 se majitelem hradu stal rod Zmrzlíků ze Svojšína. Na počátku 16. století postihl Orlík velký požár a po té ho koupil Kryštof ze Švamberka, který ho rozšířil a upravil na renesanční zámek. V roce 1623 se Orlík stal majetkem Eggenberků a od roku 1717 byli vlastníky Schwarzenberkové. Zámek byl reprezentačně upraven pro orlickou větev Schwarzenberků. V roce 1802 zámek vyhořel, brzy byl však opraven a ještě rozšířen. V letech 1849 ? 1860 byl zámek ještě částečně regotizován. Roku 1948 byl zámek znárodněn, v roce 1992 byl pak Orlík v restituci vrácen dnešnímu majiteli Karlu VII. Schwarzenberku, který v té době působil jako kancléř u tehdejšího prezidenta Václava Havla.

Nejvyšší hora české části Šumavy (1.378 m) leží asi 14 km západně od Horní Plané a asi 8 km jihozápadně od Nové Pece na státní hranici ČR s Rakouskem. Hora přitahuje návštěvníky řadou zajímavostí. Nejatraktivnější je ledovcové Plešné jezero, které nebylo řadu let přístupné veřejnosti. Na svahu nad jezerem stojí 14,5 m vysoký památník spisovatele a básníka Adalberta Stiftera, který mu zde, v obtížně přístupném srázu nad jezerem, postavili šumavští kameníci na místě, odkud rád vyhlížel do kraje. Na jižním úbočí Plechého se tyčí do výše 211 metrů skalní stěna karu Plešného jezera. Jedná se o významný geomorfologický útvar, který je jednou z nejcennějších součástí zdejší přírodní rezervace. V blízkosti "hráze" (karového prahu) Plešného jezera se rozprostírá rozsáhlé kamenné moře tvořené mohutnými, mrazovým zvětráváním rozpukanými balvany hrubozrnné plöckensteinské žuly. Po severním úbočí Plechého vede trasa Schwarzenberského plavebního kanálu, který je přístupný od osady Jelení, kde kanál prochází podzemním tunelem se dvěma zajímavými portály. Přístup k vrcholu Plechého je možný po červeně značené hřebenové trase z osady Nové Údolí (4 km jižně od Stožce) přes Třístoličník, Trojmeznou a Trojmezí (15 km - asi 5 hod.). Z Plechého je možné pokračovat po žluté sestupem k Plešnému jezeru. Odtud je možné pokračovat po zelené do osady Jelení nebo po zelené s napojením na modrou do Nové Pece.

Tvrz Cuknštejn stojí nad říčkou Stropnicí jihozápadně od Nových Hradů na Českobudějovicku v Jihočeském kraji. Cuknštejn je ojediněle dochovaným a vzácným příkladem vladyckého sídla z pozdního středověku. Tvrz je typem opevněného obytného a hospodářského sídla, obklopeného zděným příkopem. Čtvercový dvůr uzavírají obytné budovy se silnými zdmi z lomového kamene, na vnější straně zpevněné mohutnými opěrnými pilíři, ven otevřené jen úzkými střílnovými okénky. Průčelní dvoupatrové vstupní křídlo na východní straně má v přízemí valeně sklenutý průjezd se dvěma gotickými branami. V 16. století byla ke tvrzi v jihozápadním rohu přistavěna dvoupatrová osmiboká věž. Celá stavba si až na menší barokní úpravy ponechala neporušený pozdně gotický ráz. Tvrz není veřejnosti přístupná.

Historie

Tvrz nechal vybudovat v letech 1488 ? 1491 Vilém Pouzar z Michnic, v jehož rodu zůstala až do roku 1572. Ještě v 16. století byla tvrz několikrát upravována. Poslední majitel, který tady sídlil, byl Jiří Kába z Rybňan, který však tvrz narychlo opustil v roce 1618. Opuštěnou tvrz vydrancovalo císařské vojsko a císař ji pak daroval hraběti Buquoyovi, který ji připojil ke svému novohradskému panství, jehož součástí Cuknštejn zůstal až do roku 1945. Poté sloužil jako rekreační objekt MěNV České Budějovice, pak byl v držení Jihočeského muzea. Nedostatečná údržba však způsobila jeho havarijní stav, v současné době je Cuknštejn soukromým majetkem a probíhá jeho rekonstrukce.

Historie hradu Zvíkova je spjata s královským rodem Přemyslovců. V době panování Přemysla Otakara I. (1197–1230) byl získán do jeho vlastnictví skalnatý ostroh, na kterém byl posléze hrad vybudován. Hrad Zvíkov zde stojí patrně od 13. století, možná i déle. Nejpravděpodobnější se jeví názor, že ho nad soutokem Vltavy a Otavy založil český kníže Václav I. v době své vlády (1230–1253). Největší slávě se hrad těšil v době panování Karla IV. (1346–1378), který jej nechal opravit a často zde pobýval. Poté se v držení hradu střídaly různé rody – páni z Rožmberka, páni ze Švamberka, Eggenberkové a Schwarzenbergové. Někteří majitelé prováděli různé opravy a zajišťovací práce, ale ani to nezabránilo částečnému chátrání hradu. Roku 1829 se zřítila Nová brána a poté následoval sesuv části paláce nad řekou. Naštěstí po roce 1880 byla zahájena rekonstrukce královského paláce a hradeb a tudíž zůstal tento architektonický skvost zachován dodnes.

Uvádí se, že hrad vzhledem ke své poloze na špatně přístupném ostrohu a systému opevnění nebyl nikdy úplně dobyt. Nejprve se ho pokoušel získat násilnou cestou Závišť z Falkenštejna, avšak neúspěšně. V době husitských válek byl Zvíkov obléhán Tábory, nebyl však také dobyt. Dobře vybudované hradby dokázaly odolávat i za třicetileté války. Teprve roku 1622 se zvíkovská posádka vzdala přesile císařských vojsk.

Na několika místech hradeb jsou vybudovány krásné vyhlídky. Člověk tak může pozorovat jak vlastní hrad, tak okolní lesnaté stráně, ale především vody Vltavy a Otavy, kterak obtékají ostroh a následně se v jednu vodu pojí.

Do areálu hradu se vchází Píseckou bránou, napravo míjíme Hlásku, která je sice zavřená, ale vedle ní se nachází jedno z vyhlídkových míst. Následuje další brána a návštěvník se dostává na nádvoří. První stavba, která je vidět, je slavná a tajemná věž Markomanka. Vlevo na nádvoří je další vyhlídka a prodejna suvenýrů i drobného občerstvení, vpravo se jde průchodem k pokladně. Po zakoupení vstupenky si člověk může prohlédnout Královský palác a vyjít si na Hlízovou věž. Kdo vynechá placenou návštěvu hradu a pokračuje dolů z nádvoří, projde Železnou branou a dostane se k přístavišti. Zde se mu nabízí buď vyhlídka na soutok řek, nebo projížďka lodí.

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku:    http://bubinga.blog.cz/

Hrad a zámek Český Krumlov se nachází v Jihočeském kraji, tyčí se na vysokém skalním ostrohu nad řekou Vltavou a je jedním z nejvýznamnějších a nejrozsáhlejších areálů v Evropě. Tvoří ho 40 budov a palácových staveb, 5 nádvoří a rozlehlá zámecká zahrada. V roce 1992 byl celý historický komplex zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V současnosti si návštěvníci areálu mohou prohlédnout 7 samostatných prohlídkových tras. Návštěvníci si mohou prohlédnout původní interiéry 16., 18. a 19. století rekonstruované podle dobových inventárních soupisů a ikonografického materiálu. Zpřístupněna je i zámecká věž s vyhlídkou, barokní divadlo, zámecká barokní zahrada a galerie v goticko-renesančních Václavských sklepích, Sloupové síni a Máselnici. Kromě prohlídky areálu se návštěvníkům nabízí i pestrý kulturně-společenský program, jehož specifickou nabídkou, která se stává trendem posledních let, jsou akce pořádané v dobovém duchu.

Historie

Původní gotický hrad založila v 1. polovině 13. století jedna z větví Vítkovců. Po více než 50 letech ho zdědili jejich příbuzní Rožmberkové, kteří hrad vlastnili do roku 1602. Za jejich vlády zažíval hrad největší rozkvět, začalo se s jeho velkolepou přestavbou a sídlo se změnilo v honosnou renesanční rezidenci. Po krátkém vlastnictví Habsburků získal krumlovské panství rakouský rod Eggenberků, za nichž došlo k rozsáhlé zámecké přestavbě v barokním slohu. Po vymření rodu v roce 1719 získal Krumlov knížecí rod Schwarzenberků, za kterých proběhly pozdně barokní až rokokové úpravy. Schwarzenberkové vlastnili Krumlov do roku 1939, kdy poslední z rodu odešel do exilu do zahraničí. V roce 1950 se hrad a zámek Český Krumlov stal majetkem státu a posléze byl zpřístupněn veřejnosti.

Partner článku je Ubytování Český Krumlov.

Krokodýlí ZOO a Zoologické muzeumNejrozsáhlejší středoevropská kolekce 18 druhů krokodýlů Největší chovaná skupina gaviálů sundských /Tomistoma schlegelii/ mimo AsiiOtevřeno červen - srpen 2008

Veřejnosti přístupná tvrz se nachází ve vsi Žumberk na Českobudějovicku v Jihočeském kraji. Dochovaly se historické interiéry ? např. rožmberský salón či rytířský sál. Přístupné jsou i některé z pěti zachovaných bašt s expozicí kamenných fragmentů. Tvrz spolu s baštami, gotickým kostelem a farou tvoří mimořádně malebný celek.

Historie

Tvrz byla založena ve 13. století. V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna. V roce 1602 ji získal Petr Vok a upravil ji na své letní sídlo, v roce 1610 daroval tvrz T. Hockovi, který ji nechal nově upravit a spolu se dvorem, kostelem a farou opevnit unikátní hradbou se sedmi válcovými věžemi (baštami), kterých se dochovalo jen pět. Za Buquoyů po roce 1620 byla tvrz využívána pouze jako úřednické sídlo. V roce 1817 byla rozparcelována, přestavěna a doplněna o nové objekty. Prvotní vzhled vrátila celému areálu generální rekonstrukce v letech 1971 ? 1974, po jejímž dokončení tady byla instalována expozice dějin objektu a lidového malovaného nábytku Jihočeského muzea.

Koncem 12. století se stává Milevsko významnou obchodní křižovatkou. Proto zde v roce 1187 zakládá velmož Jiří nejstarší klášter, kanonii premonstrátů. Prvním opatem byl Jarloch, autor pokračování známé Kosmovy kroniky. V této době zde postupně vznikají největší a nejvýznamnějí stavby na jihu Čech. Jde o románskou baziliku Navštívení Panny Marie a konventní budovy. Ve 13. a 14. století se klášter stále rozrůstá a bohatne. V této době patří k nejvýznamnějším v Čechách a stává se kulturním a hospodářským centrem celé rozsáhlé oblasti. Vznikají zde další objekty, jiné se přestavují (gotické paláce v závěru baziliky, kapitulní síň). První velká rána však přišla v roce 1420, kdy byl klášter husity vypálen a zdevastován. Císař Zikmund pak zastavuje zdejší rozlehlý klášterní majetek okolním feudálům. V prvé řadě to byli Rožmberkové, později Švamberkové a po nich pak Hodějovští. Po Bílé hoře v roce 1622 získávají klášter a část majetku premonstráti zpět. V letech 1623-48 byla část budov přestavěna v barokním slohu (děkanství, bazilika, západní část konventu, sýpka, stodoly a pivovar). Rozhodnutím císaře Josefa II. byl však v roce 1785 klášter zrušen. V průběhu 19. a 20. století celý areál postupně zchátral. Teprve v posledním období se začíná s postupnou obnovou tohoto unikátního stavebního kompexu.

V hlavní sezoně (květen-září) je areál kláštera přístupný veřejnosti.

Kolem kláštera prochází zeleně značená cesta, která vede z Milevska a pokračuje na Židovnu a Chyšky. Dále tudy vede žlutě značená okružní trasa, která má charakter naučné stezky.

Turistická mapa KČT 1:50 000 Střední Povltaví - Zvíkov a Orlík

Památník Edvarda Beneše, to je vlastně vila, hrobka manželů Benešových, zahrada a vlastní památník.

Dovede Vás k němu cyklotrasa 1206, okolo vede i červená a modrá turistická značená cesta. Pro motoristy - vydejte se z Husovo náměstí ulicí Dr. Edvarda Beneše. Vilu se zahradou najdete na pravé straně hned za potokem.

Vila manželů Benešových byla postavena na soutoku Lužnice a Kozského potoka s výhledem na Sezimovo Ústí. Stavba probíhala v letech 1930 - 1931 za přímé účasti manželů. Přáli si postavit dům, který jim měl připomínat venkovská stavení jihu Francie - nízké střechy, světlé místnosti. Později byl ještě přistavěn na severozápad nový trakt se sallou terrenou a obloučkovitá lodžie.

Prezident dr. Beneš do své vily jezdil hlavně odpočívat, ale přijímal tam i státnické návštěvy. Během německé okupace gestapo vilu vydrancovalo. Odvezli nábytek, umělecké předměty i většina knih.

Po svém návratu z exilu nechal Edvard Beneš vilu opravit a opět sem jezdil. Když se 2. června 1948 vzdal prezidentské funkce, natrvalo se sem přestěhoval, aby zde prožil i poslední dny svého života. A přál si, aby byl ve své zahradě i pohřben.

Proto byla v letech 1948 - 1949 na skále postavena hrobka. Rakev s ostatky našeho prezidenta byla do hrobu uložena již 10.9.1948 (zemřel 3.9.1948). Bysta byla na hrobku uložena později - v březnu 1950. Již během života Hany Benešové byla hrobka veřejnosti přístupná. Po utajeném pohřbu r. 1973 byla do společné hrobky uložena i urna s popelem Hany Benešové.

V letech 1977 - 1978 byla vila adaptována na vládní rezidenci. Až v r. 1990 se zpřístupnila veřejnosti zahrada a tím i přístup k hrobce.

V listopadu 2000 prohlásilo Ministerstvo kultury ČR někdejší letní sídlo Edvarda Beneše za kulturní památku. V letech 2006 - 2009 byla provedena rekonstrukce podle dobové fotodokumentace.

Vila v současné době slouží jako reprezentační prostory předsedy vlády, ale je současně i památníkem Hany a Edvarda Benešových, který je pravidelně přístupný návštěvníkům.

Na zahradě vybudovalo Husitské muzeum v Táboře nový objekt - památník, kde je expozice o životě prezidenta dr. Edvarda Beneše i jeho ženy Hany. Je možno zhlédnout nové dokumentární filmy, ve vitrinách je materiál z té doby, je tam i nábytek a předměty pocházející z odkazu Hany Benešové.

Bohužel v době naší návštěvy byla otevřena jen veliká, stále udržovaná zahrada, která se otvírá pro veřejnost od dubna do září od 9 do 16 hodin a od října do března od 9 do 15 hodin. Vstup je zdarma.

Nově vybudovaný památník je otevřen od května do září od 9 do 17 hodin a v říjnu od 9 do 15 hodin.

Do vily je možný vstup každý poslední víkend v měsíci květnu až říjnu od 10 do 17 hodin. Tak je to alespoň uvedeno u vstupu do objektu.

My jsme toto místo navštívili při naší okružní cyklotrase z Tábora na hrad Choustník.

Památník:květen - srpen: čt - ne, 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00 (po - st zavřeno, vstup pouze pro předem objednané skupiny, ve státní svátky 5. a 6. července otevřeno)září: čt - ne, 9:00 - 12:00, 12:30 - 15:00 (po - st zavřeno, vstup pouze pro předem objednané skupiny)říjen: otevřeno pouze ve dnech 28.10., 29.10., 30.10.státní svátky 28. 9., 28. 10., 17. 11. otevřenoVila:aktuální dny, kdy je vila zpřístupněna veřejnosti, budou uvedeny zde: http://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/dalsi-objekty/vila-v-sezimove-usti-55729/