Kříž Na Nivkách nebo teké kříž nad Řícmanskou naleznete asi 0,5 km za obcí Bílovice nad Svitavou na červené turistické značce do Babic nad Svitavou. Je vedle polní cesty, která je však dostupná i autem, protože ji využívají obyvatelé nových rodinných domků na samém okraji obce. 

Pozoruhodná na kříži je jeho barevnost. Je na něm spousta symbolů, spjatých s umučením Krista a je srovnáván s kříži, dochovanými na Slovácku. Vyřezal jej pan Theodor Šenk v roce 1911, do dnešní podoby byl opraven v roce 2009. 

Vedle kříže naleznete velkou informační tabuli, která popisuje jeho historii a obnovu. 

Na jaře roku 1421 došlo v Třebušínské kotlině k boji mezi Janem Žižkou a spojenci Zikmunda z Vartemberka.  V letech 1421 až 1422  byly postaveny Zikmundem z Vartenberka hrady Panna a Litýš jako protiváha proti Žižkovu  nedalekému hradu Kalich. Mezi těmito hrady pak docházelo k bojům o ovládnutí Třebušínské kotliny.

Hrad Litýš byl dobře opevněn a zaujímal strategické místo. Po roce 1535 byl hrad opuštěn, vyhořel a začal chátrat.

Na zříceninu vede odbočka z nově červeně značené cesty z Třebušína směrem na vrch Sedlo. Z hradu se dochovaly zbytky hradeb, zdí a hluboký příkop okolo hradu.

Více o škole  a její historii naleznete na jejich stránkách http://www.zshronov.cz/index.php/historie

Deska na připomínku návštěvy Německého básníka Johanna Wolfganga Goetha v Adršpachu, v roce 1790 dále zde byla přidána jeho bista a česká tabulka.

Hrobka vladyků z Bukůvky, pocházejících z malé obce nedaleko východočeských Lázní Bohdaneč, byla vybudována roku  1592 a  je jednou z nejzajímavějších památek šumperského okresu i ojedinělou památkou tohoto druhu na Moravě. Již v roce 1612 uzavírají "rafinovaní" Bukůvkové na chromečské tvrzi smlouvu mezi zemanským rodem Bukůvků a představenými Postřelmova, kteří se tímto zavázali navždy opatrovat tuto hrobku. A obec tento slibu plní dodnes. K poslední velké rekonstrukci hrobky došlo - za přispění obce Postřelmov a Olomouckého kraje - v letech 2004–2005. V rámci ní bylo provedeno také odizolování hrobky od zdrojů vlhkosti, odborně ošetřeny byly také mumifikované ostatky zemřelých.

Čím hrobka upoutá nejvíce? Nejhodnotnější její částí je průčelní portál s pozoruhodnou reliéfní výzdobou a mistrovsky kovanou - původně zlacenou a polychromovanou - renesanční mříží. Ta se – údajně - dokonce stala předlohou pseudorenesanční mříže, nacházející se v budapešťské bazilice svatého Štěpána. Největší zajímavostí hrobky je naopak její podzemní část, kde jsou v kryptě s valenou klenbou uloženy - ve čtyřech prosklených rakvích - mumifikované ostatky Zikmunda Bukůvky (postarší, vysoký a štíhlý muž) a jeho manželky Barbory Okrouhlické z Kněnic (mladší, malá a zřejmě dosti otylá žena), Zikmundova synovce Bernarda (+1631) a doposud neznámé dívky, snad dcery jmenovaných manželů.

Postřelmovská pohřební kaple s hrobkou Bukůvků z Bukůvky je samostatně stojící prostou menší centrální stavbou na – téměř - čtvercovém půdorysu (5,5 x 5,2 m) se stanovou střechou. Její přízemí původně sloužilo jako pohřební kaple s klášterní klenbou a štukaturou. Podlaha, v níž se nachází vstup do krypty, schody i klenba hrobky jsou z cihel.

Historicko-umělecký průzkum portálu a vysvětlení jeho figurální symboliky – zatím stále nepřekonatelně -  provedla Milada Lejsková–Matyášová v roce 1966. Dovolím si tedy část tohoto popisu odcitovat. „V nikách postranních pilířů najdeme alegorické postavy Síly (Fortitudo) a Lásky (Charitas). Fortitudo symbolizuje duchovní sílu přemáhající věčné zatracení, Charitas představuje opět ve vyšší, duchovní rovině obětující se lásku. Archivolta, čelo oblouku, je zdobena stejně jako výplně cviklů s erby tehdy módním pozdně renesančním pobíjeným ornamentem přeneseným do kamenické výzdoby z uměleckého zámečnictví. Obdobně jsou zdobeny boční stěny pilířů a okolí tří lvích maskarónů v podstavcích. Nejpozoruhodnější částí portálu je výzdoba parapetní zídky doprovázená třemi kartušemi, z nichž první zleva má latinský text „Hodie mihi, cras tibi“ (dnes mně, zítra tobě) a je jakýmsi mottem k následujícím dvěma českým tabulkám i symbolické výzdobě parapetu. První z česky psaných tabulek říká „Umříti pomni, cos ty, to (j)sem já byl a co (j)sem já, to ty budeš“, druhá s datem 1592 nabádá „Pomni na smrt, hřešiti nebudeš“. Jim odpovídá figurální výzdoba parapetu, kde postava putta představuje člověka oscilujícího mezi hříchem a spásou. Hodnotu zajímavé ikonografické výzdoby snižuje podprůměrná kamenická figurální práce doprovázená však zmíněným ornamentem podstatně vyšší kvality. Hodnotným doplňkem postřelmovského portálu je kovaná mříž, která se stala předlohou pseudorenesanční kovářské práce v centrálním chrámu Uher, v budapešťské katedrále sv. Štěpána. Mříž je tvořena z esovitých, spirálových i proplétaných vzorců, doplněných vegetativními motivy. Nadzemní prostora hrobky je uvnitř zaklenuta pro renesanci typickou zrcadlovou klenbou“.

Na boční stěně hrobky najdete informační tabuli, seznamující návštěvníky Postřelmova s historií rodu Bukůvků, která sahá až do 12. století, i s jednotlivými fragmenty výzdoby portálu. Interiér hrobky bývá příležitostně přístupný veřejnosti (od roku 1997 například v rámci Dnů evropského kulturního dědictví), ale za pozornost stojí určitě i samotná stavba, o které – a také o historii rodu Bukůvků – vyšla opakovaně i velmi zajímavá publikace.