Opavsko - Krnovsko

Opavsko-Krnovsko se nachází v ostravském kraji a tvoří historickou součást Slezska. Na severu sousedí s Polskem, západ a jih lemuje Hrubý a Nízký Jeseník a na východě přechází Opavsko do Ostravska. Oblast se nachází v nadmořské výšce cca 257 m. Nejvyšší místo má 287 m a nejnižší 237 m. V blízkosti města Opavy se stékají dvě řeky ? Opava a Moravice, obě dvě pramení v nedalekém pohoří hrubý Jeseník. Pokud se týká podnebí, řadíme tuto oblast mezi mírně teplé oblasti. Průměrné roční teploty se pohybují kolem 8 °C, počet dní se sněhovou pokrývkou 60 ? 80, počet letních dní 40 ? 50, průměrný úhrn srážek dosahuje cca 640 mm. Opava i její okolí má bohatou historii. Jedná se také o významnou archeologickou lokalitu. Archeologické vykopávky zde potvrdily existenci slovanského hradiště z 10. až 12. století. První písemná zmínka o kupecké osadě je z roku 1195, vznik města se udává kolem roku 1215 a získání městských práv před rokem 1224. V roce 1318 vzniklo opavské knížectví. Ve 13. a 14. století bylo území kolonizováno. Vzniklo několik měst, do nichž se soustředila řemeslná výroba. Ze šlechtických rodů byli nejvýznamnější páni z Kravař. Patřilo jim rozsáhlé území od Oderských vrchů až po Javorníky. V 16. až 18. století zde probíhala četná selská povstání a došlo ke ztrátě většiny území ve prospěch Pruska. V roce 1918 se Opava stala slezským zemským městem, v letech 1920-1927 zde sídlil zemský komisař pro kraj Hlučínský ? nově získanou oblast od Pruského království. V roce 1927 přestala být Opava zemským městem neboť došlo ke zrušení země Slezko, která byla začleněn do země Moravskoslezské. Opava vždy ležela na křižovatce důležitých obchodních cest a tak se postupně stala střediskem průmyslu strojního, potravinářského a textilního. I v dnešní době je zde soustředěn četný průmysl. Rozvinuta je výroba léčiv a chemických substancí, barev a laků a také potravinářství - výroba trvanlivého pečiva, mrazírny, cukrovar, pivovar, pekárny i průmysl masný. Strojírenství dodává důlní stroje, hydraulická zařízení, armatury, různé díly pro automobilový průmysl a stavebnictví či montované haly. Významný je též papírenský průmysl a polygrafie, v posledních letech se rozšířil také elektrotechnický průmysl, opravárenství a služby včetně osobní a nákladní dopravy. Prodejní plocha opavské obchodní sítě včetně sedmi supermarketů a hypermarketů přesahuje evropský průměr. Ve městě je přes deset poboček bank a pojišťoven. Přírodní podmínky v Krnovské kotlině byly pro život člověka příznivé. Úrodná sprašová půda, dostatek vody i ryb ve dvou řekách, v lesích zvěř a okolní vyvýšeniny vhodné k obraně byly ideálním místem pro vznik lidských sídel. První zmínky o samostatném Krnovsku pochází z roku 1365. V roce 1365 se od Opavska oddělilo, jako samostatná země, knížectví Krnovsko. Znakem Krnovska se stává zlatá lovecká trubka na modrém poli. Archeologické nálezy však ukazují, že místo je skoro bez přerušení osídleno od starší doby kamenné, zhruba již 30 000 let. V období kultury lidu popelnicových polí zde byla tři hradiště: na předním cvilínském kopci, nad Červeným dvorem a na zadním kopci. Odtud pocházejí i nálezy z blízkého okolí, především železné nádoby a železná sekera z 11. a 12. století. Cvilínský kopec i jeho blízké okolí proslulo nálezy bronzových předmětů s vysokou řemeslnou i uměleckou hodnotou. Rozmach a historická důležitost tohoto regionu sahá až do 6. století, kdy tuto oblast obýval slovanský kmen Holasiců. V roce 874 bylo území kmene Holasiců připojeno velkomoravským knížetem Svatoplukem k Velké Moravě. Po zániku Velké Moravy se stává součástí Českého knížectví. V roce 999 bylo celé toto území odtrženo a připojeno k Polsku. V 11. století, za vlády českého knížete Oldřicha, dochází k opětovnému připojení k českému státu. V roce 1269 zřizuje na celém území český král Přemysl Otakar II. Opavské vévodství, jako samostatnou zemi v rámci českého státu a věnuje ji svému levobočkovi Mikulášovi I. Mikuláš I. zde založil boční větev rodu Přemyslovců. Po vymření opavských Přemyslovců v 15. století se držitelé panství často střídají. V roce 1526 se Opavsko i Krnovsko stávají součástí Habsburské monarchie. V roce 1622 Krnovské knížectví a v roce 1623 Opavské vévodství získává Karel z Lichtensteinu a má je v majetku až do zániku Habsburské monarchie v roce 1918. V prosinci roku 1918 se stalo Opavsko a Krnovsko součástí Československa, a to po zrušení separátního německého útvaru Sudetenland. Na obranu první republiky bylo v letech 1935-1938 vybudováno na Opavsku, Krnovsku a Hlučínsku lehké a těžké opevnění, včetně několika tvrzí. V září 1938 je osoblažský a sudický výběžek ovládnut henleinovci, v říjnu 1938 se celé území stalo součástí Velkoněmecké říše v důsledku mnichovské konference. V dubnu 1945 v rámci Ostravské operace je toto území dobyto Rudou armádou a Československým armádním sborem. Celé toto území se stává opět součástí Československé republiky, a to v rámci Moravskoslezské země až do roku 1949. Prudký rozvoj textilní výroby zařadil Krnov na přelomu 19. a 20. století na jedno z předních míst Rakousko-Uherska. Textilní výroba se váže k samotným počátkům města. V roce 1379 byl založen obchodní dům se suknem, kde se prodávalo zboží vyrobené ve městě. V 19. století se zde v 17 továrnách vyrábělo sukno, vlněné a hedvábné zboží.