Novohradské hory

Na státní hranici s Rakouskem se od Dolního Dvořiště po České Velenice rozkládají na ploše 162 km čtverečních civilizací málo dotčené Novohradské hory s několika pralesy a rašeliništi. V ČR vyplňují území mezi Novými Hrady, Dolním Dvořištěm a Benešovem nad Černou. Geologicky jsou Novohradské hory součástí Šumavského masívu. Jsou tvořeny převážně z krystalických hornin, zejména žuly, ruly a svoru. Svou rozlohou převážně zasahují do Rakouska až k údolí Dunaje. Nejvyšších výšek dosahují v Žofínské hornatině na česko-rakouské hranici Kamencem (1072 m). Ze čtrnácti vrcholů, které v Novohradských horách přesahují 1000 m, leží na našem území ještě Myslivna (1040 m) a Vysoká (1034 m). K dalším větším vrcholům patří Stříbrný vrch (936 m), Kraví hora (953 m), Vysoká (1034 m), Jelení vrch (956 m) a Točník (903 m). Svahy jsou na okrajích prudké, většinou zlomového původu, prořezané hlubokými údolími (Malše, Pohořský potok, Černá). V centrální části pohoří je modelace mírnější se zbytky zarovnaného povrchu, v úvalovitých údolích jsou rašeliniště. Celé pohoří je zalesněné převážně monokulturními smrčinami, v nižších částech jsou zachovalé bučiny. Na svazích Novohradských hor najdeme také zbytky smíšených pralesových porostů. Zajímavý je i rozsáhlý les na Kuní hoře se zajímavými skalními útvary vytvořenými balvanovitým rozpadem žulových kvádrů. Jednomu z nich se říká Napoleonova hlava. Podobná jsou i kamenná moře na Kraví hoře a v Pivonických skalách. V Novohradských horách, u horského městečka Sandl, pramení řeka Malše, která protéká celou oblastí a u Českých Budějovic se stéká s řekou Vltavou.Klima hor je úměrné nadmořské výšce, stálejší sněhová pokrývka bývá v polohách nad 900 m n. m. Po většinu roku zde fouká čerstvý vítr, který dovede, hlavně na podzim, zesílit v pořádnou vichřici. V létě bývá chladný, vane sem přes dunajské údolí přímo z Alp. Srážky se vyskytují poměrně často, jejich roční úhrn se pohybuje mezi 750 - 800 mm. Nejstálejší počasí je podle statistik v měsících srpnu a září.Nové Hrady jsou poprvé zmiňovány roku 1279 jako osada s hradem, střežící Vitorazskou stezku v blízkosti zemské brány. Hrad postavili Vítkovci, po nich získali majetek páni z Landštejna a od roku 1359 Rožmberkové. V husitských válkách byl hrad dobyt a vypálen, následovaly i další požáry. Po vymření Rožmberků přešlo panství do držení Švamberků. Ti se postavili proti císaři, a tak byly roku 1620 Nové Hrady dobyty generálem Buquoyem. Ten pak za odměnu od císaře dostal celé novohradské panství. Rod Buquoyů se v Nových Hradech zdržel 325 let. Za posledního majitele Jiřího Karla se rod Buquoyů postavil na stranu nacistů a zůstal Hitlerovi věrný až do konce války. Po válce byl celý majetek Buquoyů zkonfiskován státem.