Moldavsko

Z Prahy do Kišiněva létá 3x týdně letecká společnost Air Moldova International. Pokud pojedete po zemi, nejefektivnější je vlak do rumunského pohraničního města Iasi. Alternativně lze stopem dojet např. do Aradu a odtud dojet do Iasi. Autobusy Iasi - Kišiněv odjíždějí 4x denně z místního autobusového nádraží, v Kišiněvě z centrálního nádraží.Pokud pojedete autem potřebujete řidičský průkaz - nejlépe mezinárodní, doklady od vozu a zelenou kartu. Pokud jedete cizím vozem, musíte mít notářsky ověřené potvrzení od majitele vozu. Ve městech je možné využívat taxíky, které většinou najdete na rušných ulicích a před většími hotely. Jsou velice levné.

Cena ubytování se pohybuje kolem 5 - 6 USD na osobu a noc ve dvoulůžkovém pokoji. Potraviny, doprava a ostatní služby jsou levnější než v České republice. Ve většině velkých hotelů a obchodů v Kišiněvě přijímají kreditní karty. Nejoblíbenější měnou jsou americké dolary a eura. Některé banky a směnárny vyměňují také ruské ruble, ukrajinské hřivny a rumunská lea.

Kulturu a život země poznáte, když se dáte do řeči s obyvateli a stanete se svědky místních slavností a obyčejů. Moldavané jsou, především na jihu země v zapadlých vesničkách, velice vstřícní a přátelští a vždy budete vítanými hosty. Většina venkovských stavení dokonce má pokoj pro hosty, Casa Mare, v němž nikdo nebydlí, ale je permanentně udržován, právě aby byl připraven na eventuální příchod hostí.

Můžete navštívit středověké vojenské pevnosti a hrady jako je např. Tipova, Saharna, Rudi nebo Soroca. Jsou zde i jezera a řeky, kde se dá i rybařit. Určitě zavítejte do kláštera Svaté Trojice Saharna, která je asi 110 km severně od Kišiněva. Milovníci vín můžou navštívit místní vinné sklípky. Cricova je jednou z nejznámějších vinařských oblastí. Určitě zamiřte do místních kaváren, barů nebo restaurací.

Dnešní Moldavsko zaujímá téměř dvě třetiny historické Besarábie, Název Moldavsko se začalo používat až v roce 1940. Ve starověku území součástí římské provincie Dacia, později pod vlivem Germánů, Slovanů, Valachů, Kyjevské Rusi. V šedesátých letech čtrnáctého století bylo založeno Moldavské knížectví, které se později stalo polským lénem. To se v šestnáctém století dostalo pod vládu osmanské říše, část Besarábie získalo Rakousko, druhou část anektovalo Rusko. V polovině devatenáctého století bylo spolu s Valašskem sjednoceno pod Alexandrem Cuzem v Rumunsko. Roku 1918 vyhlásila Besarábie nezávislost a na základě referenda bylo připojeno opět k Rumunsku. V roce 1940 Besarábii anektoval Sovětský svaz, který o rok později musel odevzdat fašistickému Rumunsku. V roce 1944 zde definitivně ustavil SSSR jednu ze svých svazových republik. V roce 1991 vyhlásila Moldova nezávislost, levý břeh Dněstru (tzv. Podněsterská republika) se však vzbouřil proti jazykovým zákonům, které téměř přes noc učinil z rumunštiny úřední jazyk. Několikaměsíční válka nakonec převážně ruskému a ukrajinskému obyvatelstvu na levém břehu přinesla rozsáhlou autonomii. V září roku 2000 prezident Podněsterské moldavské republiky Igor Smirnov odmítl návrh ruského zprostředkovatele Jevgenije Primakova na vytvoření federace s Moldavskem.

Povrchu Moldavska dominuje silně rozčleněná pahorkatina. Do pahorkatiny, která je tvořena pohořím Kodry ( 430 m n. m.), je zahloubena hustá říční síť. Hlavní řeky jsou Prut (na hranici s Rumunskem) a Dněstr (na severovýchodě na hranicích s Ukrajinou). Podnebí je v Moldavsku mírné vnitrozemské. Průměrná teplota v lednu je - 4 °C a v červenci 20 °C. Ročně spadne 500 mm srážek.

Moldavsku vládne kontinentální klima, pro které je typické dlouhé a horké léto, relativně teplý podzim, krátká mírná zima s teplotami kolem bodu mrazu a jaro, během něhož se rychle střídají teploty. Průměrná roční teplota se pohybuje od 7,5 do 10 °C. Nejteplejšími měsíci v roce jsou červen, červenec a srpen, kdy je také nejvyšší počet slunečních hodin ve dne (počet hodin slunečního svitu za rok činí 2060 až 2330). V srpnu mohou teploty vystoupat až na 36 °C, ale většinou je kolem 25 °C. Dešťové srážky jsou mírné a nepravidelné, průměrný roční počet je 370 až 560 milimetrů za rok.