Zámek Kynžvart

Přibližně v letech 1585-1597 byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven renesanční zámek. Jeho původní podoba z této doby není známa, nedochovalo se totiž žádné vyobrazení zámku. V době před bitvou na Bílé hoře byl majitelem kynžvartského panství Kryštof Jindřich mladší z Cedvic. Jelikož se však účastnil stavovského povstání proti císaři Ferdinandovi II., byl mu jeho majetek v roce 1623 konfiskován. Nejprve bylo panství propůjčeno a v roce 1630 definitivně prodáno pěti bratřím Metternichovým za 66.114 říšských zlatých. Kynžvartské panství včetně ruin hradu na kopci a nově postaveným zámkem v údolí patřilo Metternichům až do roku 1945.

První přestavba zchátralého renesančního zámku Cedviců pochází z let 1681-1691. Další stavební práce se konaly v letech 1821 -1839, jelikož starý barokní kynžvartský zámek už nevyhovoval nárokům rakouského státního kancléře a ministra zahraničí Metternicha na reprezentaci. Přestavbu ve stylu vídeňského klasicismu měl na starosti vynikající vídeňský architekt Pietro Nobile. Právě osoba knížete Metternicha (Clemens Wenzel Lothar Johann Nepomuk, 2. kníže von Metternich-Winneburg) byla patrně tou nejslavnější a nejdůležitější v éře kynžvartského zámku. Za jeho života (1773-1859) zde bylo soustředěno velké množství uměleckých předmětů, sbírky medailí, mincí, porcelánu a zbraní. V této době také vznikla proslulá kancléřova knihovna s unikátními rukopisy a prvotisky.

Zámek je ojedinělou ukázkou venkovské reprezentativní rezidence ve stylu vídeňského klasicismu a empíru, která je citlivě vsazena do rozsáhlého přírodně - krajinářského parku. Návštěva se však nemusí odehrávat pouze venku, nýbrž je možné si zakoupit vstupenku na prohlídku interiéru. Lze zde spatřit například Kancléřovu knihovnu, která patří mezi nejvýznamnější šlechtické knihovny v České republice. Za prohlídku stojí také zámecká jídelna, kde je instalován unikátní zrcadlový mosazný zlacený stolní servis, vyrobený koncem 18. století. Dále je umožněn přístup do Zámecké kaple sv. Antonína z Padovy, která byla vybudována v roce 1833 a ve které byla od roku 2000 obnovena tradice poutní mše sv. Antonína. S osobností posledního chebského kata Karla Hussa je spojen vznik Kabinetu kuriozit, který patří mezi nejstarší veřejně přístupná muzea v Evropě.

Jedna z prvních věcí, která návštěvníka zámku zaujme, je fontána na nádvoří u hlavního vchodu. Jedná se o zajímavý litinový výrobek Metternichových železáren. V bezprostředním i vzdálenějším okolí zámku založil při jeho empirové přestavbě vídeňský dvorní zahradník Riedl za spolupráce architekta Petra Nobileho krásný a zajímavý zámecký park. Základ parku tvoří promyšlená skladba původních místních porostů, která byla doplněna novými výsadbami taktéž z dřevin domácích.

Areálem Zámeckého parku protékají tři potoky, na kterých byly zbudovány rybníky Mlýnský (s ostrůvkem a dřevěnou chatkou), Panský, Zahradní, Písečný a Černý. Z několika míst v parku se nabízejí zajímavé pohledy na budovu zámku. Působivá je také stromová alej vysázená kolem vedlejší příjezdové silnice. Hlavní budova zámku byla v minulosti doplněna objekty, které se snažili stavět slohově jednotné se zámkem. Jedná se například o budovy hospodářského dvora, mlýnu, zahradnictví se skleníkem, pivovaru a lesovny pod zámkem. Tyto doplňují drobnější architektonické objekty – Štolbův kříž, Obelisk, Kamenné odpočívadlo se stolem a lavicemi, Litinová plastika Artemis, Čajovna (poustevna – Eremitage a další. Zajímavá zastávka je také u Staleté lípy velkolisté (Tilia platiphillus).

Zámek Kynžvart je ve správě Památkového ústavu v Plzni a během roku se zde konají se zde zajímavé výstavy a zámecké koncerty.

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/