Škvorec

Věžička zámku pobitá plechem a natřená karmínovou barvou byla nově zbudována namísto rozpadající se původní měděné zašlé lucerny ukončené kovovým větrným praporkem těsně před vypuknutím 2. svět,. války. Místo původního kulatého ciferníku věžních hodin s bronzově se lesknoucími římskými číslicemi a ručičkami , který byl plastický, byl osazen nový jednoduchý čtvercový bílý ciferník s jednoduchými černými ručičkami s protiváhou. Hodiny bily i čtvrtě. Jejich údržbářem byl místní hodinář p. Kobližek. Na štítu pod věžičkou byly sluneční hodiny s černým pruhem s rybinovým zakončením, nesoucím bronzové římské číslice. Začátkem války mezi sloupky lucerny byly umístěny velké tlampače nového obecního rozhlasu. Nad průjezdem za dvěma velkými okny byla l. třída obecné školy, do které se chodilo skrze školní kuchyni pro hospodyňky ze sousední měšťanky a ještě tam byl byt jedné staré paní a jediný záchod pro ni i pro žáky (na pokličku se žlábkem kolem zdi). Do poschodí vedly z průjezdu vyšlapané pískovcové schody. Třída tam zřejmě byla již v 18. století a učilo se tam ještě po r. 1945. vedle schodů průjezdu a ve dvoře byly obecní byty používané ještě dlouho po válce. Pumpa byla v sousední měšťanské škole, ale obyvatelé ji užívat nesměli, nosili vodu ve džberech zavěšených na jhu od pumpy proti cestičce k měšťance, po zámeckých schodech a kamenném mostě. V zazděných obloucích mostu bylo Růžičkovo zámečnictví. Na zámeckém mostě i dvoře bylo živo, jezdili tudy na kole přespolní žáci do měšťanky a hrávaly si tu místní děti.

Opravuji, třída tam byla zřejmě již v 19. století.