TURISTIKU PODPORUJÍ
61 443 turistů a cestovatelů
108 832 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 356 332,- odměny za články
 
  Tipy a novinky Chaty a chalupyChaty a chalupy  Mapa Hradec Králové
Hradec Králové leží na soutoku Labe a Orlice. Patří mezi věnná města a je centrem duchovního života, kultury a vzdělanosti východních Čech. Díky výjimečným stavbám a ojedinělému architektonickému konceptu je město nazýváno „salon republiky“. 
TIP:
 Trasy Hradecko a okolí (60)
Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Hradecko, Bydžovsko, Chlumecko
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Škola v Hořiněvsi

Turistické cíle Dům, budova

Škola (Hořiněves)
Škola (Hořiněves)  •  Fotografie (3)  • Foto: Boris-Jelínek
Škola a čp. 5 (Hoříněves)

První zmínka o zdejší škole, i když pouze nepřímá, pochází z roku 1717. Jedná se o zápis ve zdejší farní křestní matrice ze 17. září 1717, kde je místní učitel Jan Horák uveden jako svědek. Otázkou však je, zda byl učitelem skutečně v Hořiněvsi nebo tu pouze bydlel, to se z tohoto záznamu ovšem nedozvíme. Protože o rok později sem přišel P. Jan Svoboda, který v letech 1718-1728 užíval titulu zámeckého kaplana a teprve poté se stal zdejším farářem, můžeme usoudit, že o zřízení školy se nezasloužila církev, ale pouze tehdejší vrchnost – hrabata Šporkové. K tomu je třeba ještě dodat, že v některých pramenech se objevují zmínky ještě o 1 učiteli, který tu měl být již před Janem Horákem. Tento učitel Doležal se díky svému hudebnímu nadání spřátelil s hrabětem Šporkem, jenž mu někdy v letech 1690-1700 daroval pozemek, stavební materiál a řemeslníky na vybudování vlastní chalupy, pozdějšího čp. 8.

Jednoznačně můžeme říci, že se v Hořiněvsi nacházela škola v roce 1727, kdy bylo místní stavení čp. 14 upraveno otcem tehdejšího vlastníka panství na školu a byt učitele. Škola byla tehdy farní a docházely do ní děti nejen z Hořiněvse, ale rovněž z Račic nad Trotinou, Sendražic, Žíželevse, Jeřiček, Máslojed, Vrchovnice a Rodova, a to až do roku 1787, kdy začaly v sousedních vsích vznikat samostatné školy, případně alespoň filiálky, aby tamní děti za nepříznivého počasí, a to zejména v zimním období, nemusely docházet až do Hořiněvse.

V roce 1798 došlo k odškolení Žíželevse a o rok později Račic nad Trotinou, neboť si zřídily vlastní školy. Netrvalo dlouho a od Hořiněvse odpadly další obce. Roku 1806 si zřídily vlastní školu Máslojedy a v roce 1807 se spojily vsi Želkovice a Vrchovnice, aby si společnými silami vybudovaly rovněž školu.

Roku 1813 měli být ve škole i jinde po obci ubytováni ruští vojáci, kteří mířili proti Napoleonovi. Dosavadní škola přestávala stačit, zejména poté, co byla rozšířena o 1 třídu, a tak byla škola i s bytem pro učitele přemístěna v roce 1834 do zámeckých prostor. Zároveň byly k Hořiněvsi opět přiškoleny Máslojedy, neboť se ukázalo, že nemají dostatek peněz na vydržování vlastní školy.

Do roku 1848 dostával místní učitel od vrchnosti a od obce příměnek (deputát), který zahrnoval: 4 korce pšenice, 12 korců žita a 2 sudy piva. Po všech změnách v revolučním roce 1848 došlo k jeho zrušení. Náhradou za něj mu byl vyměřen plat ve výši 50 zlatých, takže od této doby měl hořiněvský kantor 150 zlatých ročně, kdežto před rokem 1848 byl příměnek ceněn na 300 zlatých, což znamená, že díky oněm reformám učitel zchudl přímo o polovinu. Však si také učitel Pohl roku 1861 stěžuje ve školní kronice:

„Sobotáles“ za doby nynější velmi špatně placen bývá. A příjděli a hlásíli se u svého představeného obce, je mu znamenité resty sobotálesní předkládati a jej o vydobytí snažně žádá, musí ten neočekávaný a přesmutný výrok slyšeti: „Pane učiteli, musíte na to oko zamhouřiti“, aneb: Ani Vám za to 10 fl nedám!“

Tu ovšem pozná a pocítí bezcitnost a neuznalost člověka. Ó, jaké to smutné postavení pro tak důležité povolání, svědomitě pracujícího učitele!“

Situace se mnoho nezměnila ani v následujících letech, protože v roce 1868 činil roční příjem učitele v Hořiněvsi 180 zlatých. Tehdy se také opět odškolily Máslojedy, takže škola klesla na jednotřídku. Teprve roku 1873, kdy byl zvolen starostou Jan Pražák, se začalo blýskat na lepší časy. I sám velký kritik poměrů, jakým byl učitel Pohl, na něm oceňoval jeho horlivost, pracovitost, nezištnost a starost o zdejší školu. O rok později byla v Hořiněvsi opět otevřena 2. třída. V roce 1881 navíc manželka posledního zdejšího sládka Kulíře založila nadaci pro chudé školní žáky.

Roku 1888 odešel do výslužby řídící učitel Ignác Pohl a jeho nástupcem se stal Karel Wolf. Za něho byla v roce 1900 vystavěna pražskopředměstským stavitelem Josefem Šulcem, který byl zdejším rodákem, nová dvoupodlažní škola se sedmiosou uliční fasádou a devítiosou do zahrady, jež byla slavnostně vysvěcena 28. září 1900 a vyšla na 17 800 zlatých, tj. 35 600 K. Důvodem k tomu se stalo rozšíření dosavadní dvoutřídky počátkem školního roku 1891/1892 na trojtřídní školu a všeobecný nedostatek místa. Třetí třída totiž musela být umístěna v domě M. Nettlové čp. 69, protože vlastník velkostatku a zámku v jedné osobě řekl, že je dost, že má v zámku 2 třídy a byt učitele a i těch by se rád pozbyl. Jako zajímavost můžeme dodat, že na stavbu školy bylo spotřebováno: 234 ¾ m3 kamene, 511 m3 domácího písku, 35,8 m3 labského písku, 6,9 m3 písku z Boháňky, 196 000 cihel, 224,4 m3 pískovcových kvádrů, 15 500 kusů pálených střešních tašek a 6 vagonů vápna. Za dovoz potřebného stavebního materiálu zaplatila obec navíc 1 228,85 zlatých, tj. 2 457,70 K.

Prvního roku navštěvovalo školu celkem 116 dětí. Situace se změnila i v tom, že řídící učitel Karel Wolf byl pravidelně volen do obecního zastupitelstva, takže měl oproti svým předchůdcům možnost prosadit různé věci ve prospěch místního školství. Problémem se stalo až období 1. světové války, kde zde zůstal nejprve jen on sám, neboť ostatní učitelé museli narukovat. Navíc byl považován i se svým synem za politicky nespolehlivého, i když ve skutečnosti byl loajálním stávajícímu režimu a snad též horlivým udavačem, i když zdejší četník Karel Reif nikdy nic úmyslně nedokázal vyšetřit, protože byl v srdci zatvrzelým národovcem. Řídící učitel Wolf byl tak zatvrzelým, že ani po převratu a vyhlášení ČSR nevyvěsil na škole národní prapor, ani ji jinak nevyzdobil, za což si u místních vysloužil řadu kritiky.

Posléze však otočil a účastnil se všech významných akcí, z nichž zmiňme např. sázení Lípy Svobody u vchodu do kostela 25. května 1919, kde měl navíc slavnostní řeč. Roku 1931 však byl ve funkci nahrazen Františkem Papáčkem. V roce 1932 byla škola obohacena o rozhlasový přijímač. Jubilejního roku 1938 se stala škola místem, kde byla od 31. ledna do 6. února uspořádána výstava památek, kterou navštívilo 700 lidí a čistý zisk z ní dosáhl 500 Kč. Stará školní budova byla naopak v roce 1924 zakoupena od správy Státních statků ve Smiřicích dělníkem Františkem Čermákem, který za ni zaplatil 5 500 Kč a roku 1926 ji přestavěl.

Za německé okupace začal počet dětí, jež docházely do zdejší školy, klesat. Průměrně jich bylo pouhých 52. Roku 1941 byla navíc zřízena útulna pro děti (školka). Dozor nad dětmi měla učitelka Zdena Wolfová, manželka bývalého řídícího učitele a náklad nesla okresní sociální péče a částečně i obec. V květnu téhož roku byla ve škole otevřena Poradna pro matky a děti. 20. října 1942 zemřel řídící učitel František Papáček a následně byl správou školy pověřen učitel Josef Fišer. Teprve 1. září 1943 byl ustanoven novým řídícím učitelem František Mach. V té době bylo konstatováno, že budova školy je v uspokojujícím stavu, až na okna a plot, jež potřebují opravu a nátěr. O rok později byl řídící učitel totálně nasazen na stavbu Škodových závodů do Račic nad Trotinou. Školu místo něj spravovala učitelka Eva Oppeltová, jež musela rovněž střídavě vyučovat v obou třídách. Od ledna do května 1945 byla ubytována ve škole, v zámku a na faře německá posádka. Po osvobození se škola opět uvolnila, ale počet žáků začal opět klesat, protože mnoho místních se odstěhovalo do Němci opuštěných Sudet.

Znovu se na škole začalo vyučovat již 14. května 1945. Bylo to v rekordním čase, neboť budova byla zpustlá, plná různých nepotřebných věcí a žádala si též řadu různých oprav, na něž však došlo až v průběhu roku. V následujícím roce byly k Hořiněvsi přiškoleny Benátky a jejich řídící učitel František Souček převzal namísto Františka Macha správu zdejší školy. Počátkem školního roku 1948/1949 došlo k odškolení Benátek a Žíželevse, čímž se ze školy stala opět pouze jednotřídka. Děti se sem znovu začaly ve velkém navracet v rámci slučování obcí a postupném zániku jejich menších škol. V roce 1951 byla vyhlášena škola za vzornou. O 3 roky později byla pořízena nová okna v ceně 15 000 Kčs. V době těchto oprav fungovala školka v objektu MNV, což si vyžádalo zranění 6leté Jaroslavy Klubíčkové, jež se dotkla uzemnění od místního rozhlasu a následně byla elektřinou popálena a omráčena. Počátkem školního roku 1954/1955 došlo k přiškolení Máslojed, a tak počet dětí opět vzrostl. 28. března 1955 obdržel ředitel školy František Souček čestné uznání za dlouholetou vzornou práci na škole od ONV v Jaroměři, přičemž o 5 dnů dříve získal od ministra školství čestný titul „Vzorný učitel“. Na počátku školního roku 1956/1957 byla znovu otevřena škola v Benátkách, takže tamní děti přestaly hořiněvskou školu navštěvovat. Naopak došlo k uzavření školy v Želkovicích, a tak začaly docházet do Hořiněvse děti ze Žíželevsi a z Vrchovnice. Tehdy se však udály ještě 2 změny. Ředitelem školy se stal zdejší rodák František Kracík a v mateřské škole se začalo pro nejmenší vyvařovat. 14. října 1956 byla zahájena výstavba sociálního zařízení, jež bylo vybudováno dobrovolnou brigádnickou prací.

Koncem 60. let 20. století vystřídal Františka Kracíka Zdeněk Tetřev. Právě za něj však nastaly velké změny. Koncem 70. let 20. století byl na místě původní školní zahrady vybudován atriový objekt pro MŠ, takže se budova školy opět o něco uvolnila. Roku 1983 odešla do důchodu ředitelka ZDŠ Věra Rozlivková a jejím nástupcem se stal Vladimír Kopáč, jenž tu vyučoval se svojí manželkou. Největší investice byly zahájeny v době relativně nedávné, kdy byly ředitelkami: Mgr. Danuše Baniová (2003-2004), Mgr. Naděžda Petrusová (2004-2016) a Mgr. Simona Kropáčková Hvězdová (od roku 2016).

V roce 2010 bylo provedeno celkové zateplení budovy MŠ včetně výměny všech výplní a zateplení střechy. O 5 let později prošla obdobnými pracemi školní budova, přičemž všechny původní fasádní prvky byly nahrazeny profily, které jsou přesně identické, takže i po zateplení fasády vypadá budova jako dříve. Roku 2018 byly navíc v jejím přízemí vybudovány 2 odborné učebny přírodovědných předmětů a počítačových dovedností a v prostorách školního pozemku vznikla nová přírodní učebna s altánem. Na tyto práce navázala následujícího roku oprava schodiště před hlavním vchodem s bohatě členěným vstupním portálem, který je podpírán 2 kónickými kamennými sloupy. Na závěr dodejme ještě to, že žáci 6.-9. ročníku musí dojíždět do Cerekvice nad Bystřicí, do Všestar a do Smiřic. Více zde: https://www.zshorineves.cz.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.312, 15.765)
Poslední aktualizace: 26.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Hořiněves

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
0,8km od místa

Příspěvky z okolí Škola v Hořiněvsi

Hořiněves - pomníky bitvy r. 1866
Hořiněves - pomníky bitvy r. 1866
Památník
Připomínkou bitvy Prusko-rakouské války dne 3.7.1866 jsou pomníky na okraji obce. Soubor tvoří pomník 2 mysliveckého praporu a pískovcová pyramida na vrcholu s dělovým křížem, která označuje hromadný hrob 200 rakouských a 200 pruských vojáků. Z obou stran pyramidy jsou umístěny 2 typové kříže. V místě je zastávka č. 12 na Naučné stezce "Josefov - Smiřice - Chlum 1866".
0.2km
více »
Hořiněves
Hořiněves
Zámek
Barokní zámek se nachází ve vsi Hořiněves v Královéhradeckém kraji. Zámek je patrový obdélný objekt s rizalitem a dvěma dvoupatrovými nárožními věžemi při jižní straně. Zámek není veřejnosti přístupný. Historie…
0.2km
více »
Hořiněves - rodný dům Václava Hanky
Hořiněves - rodný dům Václava Hanky
Dům, budova
Hořiněves zřejmě nejvíce zviditelnil její rodák, spisovatel, bohemista, básník a velký vlastenec, Václav Hanka, „objevitel“ Rukopisu královédvorského. Rodný dům Václava Hanky je v Hořiněvsi dochován, jedná se o ro…
0.4km
více »
Hořiněves - kostel sv. Prokopa
Hořiněves - kostel sv. Prokopa
Kostel
Historie kostela sv. Prokopa v Hořiněvsi je dokládána rokem 1384, kdy je prvně zmiňován. Pohromou pro původní gotický kostel byli Husité, kteří ho roku 1425 vypáli a zničili. Současný barokní kostel byl vystavěn h…
0.4km
více »
Hořiněves
Hořiněves
Tipy na výlet
Při cestě do Podkrkonoší, na Zvičinu, nebo do ZOO ve Dvoře Králové nad Labem se můžeme zastavit v obci Hořiněves, která se nalézá na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší.  Hořiněves zřejmě nejvíce zviditelnil j…
0.4km
více »
Rybník Barbora
Rybník Barbora
Rybník
Tento rybník, který měl být údajně pojmenován na paměť sv. Barbory (podle Pavla Štěpána a jeho článku "Barbora a Barborka v pomístních jménech v Čechách", publikovaného v periodiku "Acta onomastica" v roce 2005; o…
0.4km
více »
Hankovy sady v Hořiněvsi
Hankovy sady v Hořiněvsi
Park
Dějiny Tumplacu (roku 1713 zaznamenán jako „Na tom place“, z čehož později vzniklo německé označení „Tumelplatz“) jsem již popsal ve stati o Hořiněveských lipách, proto se zmíním pouze o místě pod nimi.Celý kopec …
1.1km
více »
Les Havranec
Les Havranec
Přírodní park
Téměř každý zná z prusko-rakouské války roku 1866 krvavé události z bojů o les Svíb, nacházející se severně od Čistěvsi. Právě nad tímto rozsáhlým lesním masivem se nachází malá lesní stráň, zbytek původně rozsáhl…
1.3km
více »
Hořiněveské lípy
Hořiněveské lípy
Památný strom
Hořiněveské Lípy, památné stromy, které se nachází jihovýchodně od Hořiněvse. Stáří lip je odhadováno na více než 500 let. Během války r. 1866 mezi Prusy a Rakušany lípy určovaly směr postupu II. pruské armády. U …
1.3km
více »
Máslojedy - vojenský hřbitov bitvy r. 1866
Máslojedy - vojenský hřbitov bitvy r. 1866
Hřbitov
Příslušnost obce Máslojedy k bojišti prusko-rakouské války r. 1866 dokládá vojenský hřbitov, který se nachází v severozápadní části obce, při silnici ve směru na Hořiněves. Na hřbitově se nalézá několik pískovcových pomníků vč. pískovcové pyramidy s všeobecným věnováním všem vojákům, kteří zemřeli v obvodu obce (90 rakouským, 25 pruským důstojníkům a 3500 rakouským a 700…
1.4km
více »
Les Svíb - Říman
Les Svíb - Říman
Pomník
Říman - nádherný pomník věnovaný rakouskému 12. pěšího pluku. Najdeme ho u cesty z Máslojed do Benátek. Pod pomníkem umírajícího římana leží 7 důstojníků pluku a v okolí 294 vojínů. Pomník byl odhalen rok po krvav…
1.5km
více »
Máslojedy - Špriňarův statek
Máslojedy - Špriňarův statek
Statek
Svědkem jedné z nejděsnějších částí bitvy prusko-rakouské války dne 3.7.1866 byl Špriňarův statek na západním okraji Máslojed. „Památkou“ na bitvu jsou stopy po dělových střelách v obou štítech budovy. V poli mez…
1.6km
více »
Máslojedy - výhledy do kraje
Máslojedy - výhledy do kraje
Vyhlídka
Při putování po bojišti prusko-rakouské války r. 1866, severně od Hradce Králové, se můžeme potěšit i pěknými výhledy. Z cesty směřující od Máslojed k lesu Svíb se nabízí rozhledy jak na bojiště, tak na Hořiněvesk…
1.7km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Trasa
Les Svíb - místo jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany, v lese a okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. v těchto místech bychom se tedy měli pohybovat s maximální úctou… To jak …
1.8km
více »
Les Svíb - východní vstup do lesa
Les Svíb - východní vstup do lesa
Pomník
U východního vstupu do lesa najdeme dva monumentální pískovcové obelisky. Levý pomník je věnován na paměť padlých rakouského 11. praporu polních myslivců. Postaven byl v r. 1891. Pomník na pravé straně je věnován rakouskému pěšímu pluku č. 67, je zdoben reliéfy dubového věnce s císařskou orlicí. Zřízen byl důstojnickým sborem v r. 1892.
1.8km
více »
Benátky - pomníky bitvy r. 1866
Benátky - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Benátky - obec na okraji bojiště Prusko-rakouské války roku 1866. Památkou na bitvu je několik pomníků, jedná se např. o pískovcový jehlanec věnovaný pruskému praporčíku Louisu von Seydlitzovi und Kurzbachovi od 2…
1.8km
více »
Les Svíb - jihovýchodní okraj lesa, pomník č. 278
Les Svíb - jihovýchodní okraj lesa, pomník č. 278
Pomník
Pomník rakouského 13. praporu polních myslivců najdeme ve výběžku lesa mezi duby, proti Chlumu nedaleko silnice mezi Máslojedy a Čistěvsí. Pomník je osazen čtyřmi sloupy s řetězy, Dubovým věncem a mysliveckou trubkou v níž je číslo 13 z tepané mědi. Pomník byl zřízen nákladem důstojnického sboru rakouského c.k. praporu myslivců č. 13 v roce 1899 u příležitosti padesátiletého…
2km
více »
Les Svíb - Alej mrtvých
Les Svíb - Alej mrtvých
Památník
Alej mrtvých - místo posledního odpočinku tisíců vojáků obou znepřátelených stran Prusko-Rakouské války. Část lesa podél Aleje mrtvých je v podstatě jedním Velkým hromadným hrobem. Podél Aleje jsou vystavěny monum…
2.1km
více »
Želkovice
Želkovice
Vesnice
Obec Želkovice se nalézá nejen na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší, ale i na hranici bojiště prusko-rakouské války roku 1866 což dokládá pomník 2 padlých vojínů, který se nachází v prostoru křižovatky ve směru od Vrchovnice. V obci najdeme dochovány původní zemědělské a venkovské usedlosti, "pod ochranou lip" se nachází pomník J. A. Komenského, na návsi najdeme dřevěnou…
2.1km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Tipy na výlet
Les Svíb - vyrážíme k lesu jenž byl svědkem jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany dne 3.7.1866. K lesu je nejlepší přístup od Máslojed, autem je zde možno zajet přímo až k lesu. Od silnice č. 35 ve směru Hradec Králové - Jičín je možnost příjezdu od Čistěvse. Jdeme do lesa v němž a v jeho okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy….  Než však…
2.2km
více »
Les Svíb - jihovýchodní okraj lesa, pomník č. 276
Les Svíb - jihovýchodní okraj lesa, pomník č. 276
Pomník
Na jihovýchodním okraji lesa najdeme nedaleko od sebe dva monumentální pískovcové pomníky. Jedním z nich je pomník rakouského 26. pěšího pluku. Pomník je osazen orlem, vavřínovým věncem a palmovou ratolestí, byl věnován důstojnickým sborem pluku. Přes nedaleké pole se hnalo 45 000 mužů, příslušníků pravého rakouského Křídla vstříc lesu, vstříc zranění a smrti...
2.2km
více »
Les Svíb
Les Svíb
Chodník, naučná stezka
Les Svíb je nedílnou součástí areálu bojiště bitvy u Hradce Králové 3.7.1866 a prochází jím Naučná stezka cca 10 km dlouhá, která seznamuje s průběhem krutých bojů o les v tento osudný den. Právě v tomto lese způsobila 7. pruská divize pod velením generála von Fransecky obrovské ztráty rak. armádě. Během dne byl les několikrát dobyt oběma stranami, přičemž při jednom z…
2.3km
více »
Les Svíb - střední linie
Les Svíb - střední linie
Pomník
V křižovatce na Aleji mrtvých nalezneme čtyři pomníky: žulový sloup na pískovcové Skále - původně pomník plukovníka Karla Poeckha, nyní věnován II praporu rakouského 21. pěšího pluku. Pískovcový pomník s mysliveck…
2.4km
více »
Les Svíb - lesní cesta do Benátek
Les Svíb - lesní cesta do Benátek
Pomník
V půlce cesty mezi pomníkem Polního myslivce a pomníky v křižovatce se nalézají dva pomníky. Mramorový zlomený sloup stojí přibližně v místech, kde byl smrtelně raněn velitel rakouské brigády IV. armádního sboru plukovník Carl Poeckh. Nedaleko stojí pískovcový pomník rakouského nadporučíka Edmunda Rytíře von Uhla od 8. praporu polních myslivců.
2.5km
více »
Žiželeves - kostel sv. Mikuláše
Žiželeves - kostel sv. Mikuláše
Kostel
Žiželeveský kostel se poprvé připomíná roku 1355, stával uprostřed vsi, jeho patrony byli Jiří z Hustířan a jeho bratr Jan z Hořic. Roku 1425 byl kostel zničen Tábority, později opraven a po požáru v r. 1769 zboře…
2.5km
více »
Les Svíb - polní myslivec
Les Svíb - polní myslivec
Pomník
Polní myslivec - jeden z nejnámějších pomníků bojiště je věnován památce padlých rakouského 8. praporu polních myslivců, který náležel do svazku IV. armádního sboru k brigádě plukovníka Poeckha. Autorem monumentálního díla z istrijského vápence je sochař Viktor Tilgner, profesor vídeňské výtvarné akademie. Pomník polního myslivce byl posledním sochařovým dílem, krátce před…
2.6km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.  Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
3.7km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
3.8km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna
Bojiště na Chlumu - rozhledna
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
3.8km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
4.1km
více »