Pohádkový hrad Bouzov

Hrad Bouzov založil pravděpodobně Budislav z Lešan okolo roku 1300. Ten na hradě sídlil do roku 1340, avšak jeho dědici jej prodali v tomto roce pánům z Vildenberka. Ti na hradě, který měl dosud velmi strohý charakter, vybudovali nový, na svou dobu výstavný palác.

V roce 1382 byl Beneš z Vildenberka z ekonomických důvodů přinucen Bouzov prodat moravskému markraběti Joštovi, který ustavil bouzovským správcem Procka Bůzovského z Vildenberka. Ten byl v té době nechvalně známým loupeživým rytířem. Boje mezi Joštem a jeho bratrem Prokopem se Bouzova nedotkly. Přesto bylo zesíleno hradní opevnění.

V roce 1396 postoupil markrabě Jošt Bouzov zemskému hejtmanu Heraltovi z Kunštátu. Rod pánů z Kunštátu vlastnil bouzovské statky následujících 70 let a zasloužil se i o rozšíření a opevnění hradu. Bouzov za nich dosáhl své současné rozlohy. Synové Heralta z Kunštátu neměli o Bouzovsko zájem a přenechali jej svému strýci Bočkovi z Kunštátu.

Roku 1422 vpadla na Moravu vojska vratislavského biskupa Konráda, která přišla na pomoc králi Zikmundovi proti husitům. Řada hradů, tvrzí a statků kališnických pánů byla tehdy obsazena a zničena. Dobýván byl neúspěšně i Bouzov. Význam rodu pánů z Kunštátu po husitských válkách dále stoupal a roku 1458 byl dokonce Viktorinův syn Jiří zvolen českým králem. Jiří svěřil v roce 1464 hrad svému věrnému stoupenci Zdeňku Kostkovi z Postupic.

Během česko-uherských válek, bylo bouzovské panství stejně jako větší část Moravy vypleněno Uhry a sám pan Zdeněk padl v bitvě u Zvole roku 1468. Bouzov pak drželi Albrecht Kostka z Postupic, bratr Zdeňkův (1468 – 1477), jeho syn Hrabiš (1477 – 1481), Jan ze Šelmberka (1481) a zejména Boček Kuna z Kunštátu (1481 – 1494), který výrazně přispěl ke konsolidaci poměrů na panství po česko-uherských válkách.

Od něj koupil zboží roku 1494 Hanuš Haugvic z Biskupic, který nechal na Bouzově roku 1499 vybudovat nový palác. Hanuš byl ortodoxním katolíkem, který nechal ze svých statků vyhnat kněze podobojí a nahradit kněžími katolickými. Jeho syn Václav Haugvic byl mírným pánem, který zmírnil povinnost roboty svým poddaným.

Roku 1546 Václav prodal hrad a později i panství Prokopu Podstatskému z Prusinovic. I on byl mírným pánem svým poddaným, ale na rozdíl od Haugviců nesmiřitelným vyznavatelem českobratrského vyznání. Vyhnal katolický klér a dosadil kněží své víry.

V roce 1558 zničil Bouzov požár. Hrad pak zůstal pustý až do roku 1617, kdy jej koupil a nechal opravit Bedřich z Oppersdorfu, hejtman knížectví opolského. Působí až komicky, že pan Bedřich jako katolík nechal kněží na svých statcích vyměnit potřetí …

Za třicetileté války byl Bouzov jednou z nemnoha pevných opor císařské armády v kraji. V roce Bouzov odolal dalšímu dobývání, tentokráte se o to pokusili Švédové. Leč to je poslední významná událost, kdy Bouzov v historii vystupuje jako pevnost.

Pan Bedřich z Oppersdorfu jej roku 1651 prodal a objekt začíná postupně chátrat. V roce 1696 jej od Františka z Hodic kupuje řád německých rytířů, který hrad vlastnil příštích téměř dvě a půl století. Po tuto dobu hrad pomalu dále chátral a na konci 19. století byl již téměř zříceninou.

V roce 1888 navštívil Bouzov rakouský arcivévoda Evžen, který jím byl okouzlen. Poté, co se stal velmistrem Řádu, vydal příkaz k obnově hradu. Rozsáhlá rekonstrukce byla započata v roce 1896 a trvala do roku 1910. Bouzov se tehdy stal oním „pohádkovým hradem“, který zná veřejnost dnes.

V roce 1925 byl inventář hradu částečně zestátněn a po krátkém intermezzu v letech 1939 – 1945, kdy na Bouzově sídlilo gestapo, přešel do vlastnictví státu úplně.

Hrad Bouzov byl postaven na skalnaté plošině na konci širokého ostrohu. Byl to malý jednodílný hrad o půdorysu nepravidelného oválu s 2,5 metry silnými zdmi s cimbuřím. Od ostatního ostrohu byl hrad oddělen na jihu příkopem a na této straně byla proražena i vstupní brána. K její obraně sloužil mohutný válcový bergfrit se zdmi 4 metry silnými. Hradní palác byl pouze dřevěný. Do roku 1350, za éry pánů z Vildenberka na Bouzově, vznikl při severní hradbě prostranný vícepatrový palác. Ten měl v přízemí hospodářské zázemí a v patře rytířský sál, ústřední místnost hradu. Hrad byl obehnán palisádou a před prvním příkopem bylo obdélníkové předhradí, u kterého byla velká hospodářská budova a obydlí části služebnictva a posádky, pro něž nebyl dostatek místa v jádru hradu. Všechny objekty na předhradí byly dřevěné s výjimkou hranolové věže na jihu, v jejímž přízemí byla brána přístupná přes příkop.

Když se vládu na Bouzově ujal Markrabě Jošt, vznikla hranolová věž s vlčí jámou, která nahradila původní jednoduchou bránu do jádra. Původní palisáda kolem jádra byla nahrazena nízkou parkánovou zdí. Za pánů z Kunštátu byla kamennou zdí nahrazena i hradba předhradí. Předhradí obklopil parkán, na jehož nároží vznikly dvě dělostřelecké bašty. I odolnost hradby parkánu jádra byla zesílena baštami – šesti polookrouhlými a jednou hranolovou. Celý areál hradu byl obehnán novou okružní hradbou se čtyřmi polookrouhlými baštami a hranolovou baštou na jihu, v níž byla proražena brána. Z ní vedl 20 metrů dlouhý most, jehož poslední pětimetrová část byla padací, do věžové brány předhradí. Nejstarší dřevěný palác byl nahrazen kamennou přístavbou k paláci pánů z Vildenberka - sem byl přemístěn i nový rytířský sál, zatímco velký sál starého paláce byl přeměněn na zbrojnici a prachárnu. V této době jej obýval i budoucí český král Jiří z Poděbrad.

Kostkové z Postupic přistavěli k jižní hradbě jádra nový palác (okolo roku 1470), který byl okolo roku 1550 doplněn o přístavek kuchyně v nádvoří.

Haugvicové se také snažili o vybudování pohodlného hradu, o čemž svědčí další palác přistavěný k východní hradbě jádra. Hlavní věž byla pohlcena zástavbou budov a ztratila svůj hlavní, obranný účel. Tuto situaci ještě zvýraznila výstavba Oppersdorfovského křídla po roce 1617; tato obdélná budova zcela vyplnila jižní část parkánu jádra a do své hmoty pojala vstupní hranolovou věž s vlčí jámou a částečně i baštu „Bůzovku“.

Další úpravy uskutečněné na hradě do počátku 20. století byly nepatrné. Zato rekonstrukce hradu v letech 1896 – 1910 byla mimořádně rozsáhlá a nákladná Zásahy do půdorysu byly ale pouze minimální. V nádvoří jádra byla zbořena stará kuchyně a nahrazena novou kaplí sv. Jiří a vnitřní hrad byl obohacen věžičkami spočívajícími na starých pilířích a základech, jejichž původnost je nejistá. Parkánová hradba předhradí byla odstraněna a bašta první brány obestavěna válcovou a hranolovou věží. Bašty obvodové hradby areálu byly zvýšeny a samotná hradba mezi nimi a první branou byla opatřena dřevěným ochozem, cimbuřím a střílnami. Dřevěný most vedoucí k druhé bráně nahradil most kamenný. Další změny, byť četné, již vedly spíše ke změně tvářnosti hradu a jeho přizpůsobením německým vzorům, což lze považovat za největší nedostatek jinak úspěšného projektu. Platí to např. o zakončení hlavní věže, která je se svojí výškou 58 m dominantou hradu.

Parkoviště pro auta je placené nedaleko vstupu do hradního areálu.

Duben a Říjen
víkendy a svátky	9,00 – 16,00
	začátek poslední prohlídky
Hrad se představuje	15,00
Hrad Bouzov (+ svatební)	14,30
Jak se staví "středověký" hrad	13,00
Hrad z ptačí perspektivy	15,00
Květen a Září
denně mimo pondělí	9,00 – 17,00
	začátek poslední prohlídky
Hrad se představuje	16,00
Hrad Bouzov (+ svatební)	15,30
Jak se staví „středověký“ hrad	15,00 - pouze v SO a NE
Hrad z ptačí perspektivy	16,00 -pouze v SO a NE
Červen
denně mimo pondělí	9,00 – 18,00
	začátek poslední prohlídky
Hrad se představuje	17,00
Hrad Bouzov (+ svatební)	16,30
Jak se staví „středověký“ hrad	16,00
Hrad z ptačí perspektivy	17,00
Červenec - Srpen
denně mimo pondělí	10,00 – 19,00
	začátek poslední prohlídky
Hrad se představuje	18,00
Hrad Bouzov (+ svatební)	17,30
Jak se staví „středověký“ hrad	17,00
Hrad z ptačí perspektivy	18,00

Hrad Bouzov svatební

je vhodný pro rodiny s dětmi, školy a seniory prochází reprezentačními a obytnými prostorami hradu je nabízen v době konání svatebních obřadů v rytířském sále délka: 60 - 70 minut, kapacita: 30 osob

Trasa okruhu:

stará kancelář, jídelny velmistra a hostů, sloupová síň, rytířská chodba s hostinskými pokoji a koupelnou, podsebití, Alžbětin palác s pokoji koadjutora, reprezentační pokoje velmistra, kaple, zbrojnice

Jak se staví "středověký" hrad

je vhodný pro fyzicky zdatné návštěvníky seznamuje s technickým zázemím (zásobování vodou a teplem, komunikační systém) a s fortifikačními prvky délka: 60 - 80 minut, kapacita: 15 osob

Trasa okruhu:

malý dvorek, umývárna, studená kuchyň, kuchyň, severní sklepení, kotelna, parkán, místnost pro kapelu, obranný ochoz, kruhová místnost, tajná komůrka a schodiště, muzikantská komora, lodžie, ložnice a pracovna v Alžbětině křídle, podsebití, západní vyhlídka, půda, místnost nad padacím mostem

Hrad z ptačí perspektivy

výstup na věž není součástí žádné jiné trasy prochází místnostmi a ochozem věže hlásky je přístupný pouze za příznivého počasí délka: 30 - 40 minut, kapacita 15 osob

Trasa okruhu:

soudní síň, sádrové muzeum, kachlové muzeum, pokoje hlásného, ochoz s jedinečnou vyhlídkou

Vstupné 2011

	Plné	Snížené	Rodinné	délka trvání
				prohlídky
Hrad se představuje				40-50 min.
Výklad	120,-	90,-	330,-
Výklad s příplatkem za cizojazyčný výklad	160,-	130,-	450,-
Hrad Bouzov				60-80 min.
Výklad	150,-	100,-	450,-
Výklad s příplatkem za cizojazyčný výklad	190,-	140,-	570,-
Hrad Bouzov svatební				50-70 min.
Výklad	120,-	90,-	330,-
Výklad s příplatkem za cizojazyčný výklad	160,-	130,-	450,-
Jak se staví "středověký" hrad				100-120 min.
Výklad	150,-	100,-	450,-
Hrad z ptačí perspektivy				30-40 min.
Výklad	60,-	50,-	170,-

http://www.hrad-bouzov.cz/

http://www.castles.cz/hrad-bouzov/

Podobné příspěvky
Kliknutím se rozbalí popisek příspěvku.

• Bouzov
• Bouzov - hrad princezny Jasněnky