Nový hrad

Zříceniny rozsáhlého gotického hradu Nový hrad se nachází na vysokém a strmém ostrohu obtékaném řekou Svitavou jižně od Blanska v Jihomoravském kraji. Areál hradu se skládá ze 2 částí, které jsou od sebe vzdálené 200 metrů. Z hradního jádra, dnešního Starého hradu, se dochovaly pouze příkopy, zbytky základového zdiva paláce a hradeb a torzo věže. Návštěvníci si na Novém hradě mohou prohlédnout expozice Mučírna a Zbrojnice s funkčními replikami.

Historie

Původní panské sídlo, dnes nazývané Starý hrad, založili zřejmě počátkem 14. století Ronovci. Poprvé se připomíná v roce 1381, kdy ho vlastnil markrabě Jošta. Později jej získali do zástavy páni z Boskovic, kteří hrad před rokem 1460 vyměnili s pány z Kunštátu za hrad Svojanov. V bojích s Matyášem Korvínem byl hrad dlouho mocnou oporou krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1470 jej však uherské vojsko přece jenom dobylo. Matyáš pak hrad zastavil svému příznivci Dobešovi Černohorskému z Boskovic a jeho bratrovi Benešovi. Ti pobořený objekt opravili a v místě jednoho z obléhatelských stanovišť postavili kamenné předsunuté opevnění ? zárodek dnešního Nového hradu. V roce 1604 přešel hradní areál sňatkem na rod Lobkoviců. Za třicetileté války hrad dlouho odolával obležení Švédů, nakonec jej však Švédové v roce 1645 dobyli. Hrad pak už zůstal v sutinách, jeho jádro, dnešní Starý hrad, nebylo nikdy obnoveno a podlehlo naprosté zkáze. Další zprávy o lokalitě se pak týkají již jen předsunutého opevnění, dnešního Nového hradu, ležícího 200 metrů od Starého hradu. Nový hrad byl postupem času obnoven a stal se obydlím panských myslivců. Po důkladné opravě v roce 1703 se zde skladovaly zbraně. V letech 1805 ? 1807 byl celý hradní areál romanticky přestavěn a upraven na lovecký hrádek, doplněný o vysokou válcovou věž a obytný objekt. V roce 1842 byla při stavbě železničního tunelu přímo pod hradem výrazně snížena původní osmiboká věž (hláska). V roce 1923 se Nový hrad stal majitelem Školního lesního podniku Křtiny, který jej využíval jako byty. Do 50. let minulého století zde byl i hojně navštěvovaný výletní hostinec. Poté byl však objekt opuštěn a postupně chátral. V roce 1990 jej získala 21. ZO Českého svazu ochránců přírody v Brně, která si dala za cíl dokončit pseudogotickou dostavbu hradu a instalovat zde netradiční expozici válečnictví a života v 15. století.

Pověst

K Novému hradu se váže několik pověstí. Jedna z nich vypráví o zlé hradní paní, která nechala ze žárlivosti popravit krásnou dívku na nedalekém místě zvaném Kolohnát. Za to byla potrestána a zemřela hrůzou, když ji navštívil duch umučené dívky. Nejznámnější příběh, který má reálný základ, říká, že dobytí hradu v roce 1645 umožnil Švédům jistý Vavřinec Vokoun z Olomučan, který jim ukázal tajnou stezku ke hradu. Švédové nic netušící obránce hradu přepadli a Nový hrad bez boje obsadili. Obrovská kořist byla odvezena ve 20 vozech do švédského ležení před Brnem, hlavní věž byla pobořena a hrad byl vypálen. Shořelo zde velké množství knih, listin a na pergamenech psaných privilegií. Jak pověst praví, Vokoun byl za zradu svržen do nedaleké propasti, která se nazývá Vokounka. Existenci Vokouna se nepodařilo potvrdit, a zdá se, že švédského plukovníka Kallenberga s 500 muži dovedl tajně k hradu český emigrant Šlejnic, bývalý majitel blanenského panství. Na spáleništi vyhořelého hradu našli vranovští řeholníci neporušenou zázračnou sošku Panny Marie.