Myšenec-místní část Protivína-hrad

Obec Myšenec, místní část Protivína, najdete 3 km severně od Protivína. Ze silnice z Protivína na Písek můžete odbočit hned za Protivínem vlevo na místní komunikaci a nebo ze státní silnice po 2 km odbočit opět vlevo. K další orientaci vám pomůže kostel na návsi, kde v horní části návsi, vlevo po cestě se dostanete k informační desce a zříceninám hradu založeného ve 13.stol. Přemyslem Otakarem II., králem Železným a Zlatým. Pod hradem na návsi je gotický kostel se vzácnými freskami a 3 km severně se rozlévá opěvovaný -Tálínský rybník.

Hrad Myšenec na jehož existenci se 700 let zapomnělo i když se jedná o výjimečnou památku na našeho Železného a Zlatého krále Přemysla Otakara II., který jej založil někdy na začátku druhé poloviny 13. stol. a o němž je zmínka vlistině z r.1273, kterou král vydal. Během staletí hrad sloužil podle listiny z r.1685 jako lovecký hrad a pozdější rozsáhlé zříceniny byly považovány za zbytek kláštera. Existenci hradu objevil a objasnil až v pol. 20.stol archeolog Profesor Tomáš Durdík. Rozsáhlý hradní areál téměř čtvercového tvaru s výstavným palácem dlouhým 60 m shlavní a parkanovou hradbou byl postaven písecko-zvíkovskou hutí v druhé pol.13.stol. na nevýrazném návrší, těsně před jeho vrcholem. Neměl představovat mocenskou oporu panovníka, ale měl být reprezentačním sídlem využívaným králem Přemyslem Otakarem II. k okázalé dvorské reprezentaci při důležitých setkáních a diplomatických jednáních. Dostatečnou ochranu hradu zajišťovaly nedaleké hrady v Protivíně a Písku. Palác nad plochostropým přízemím měl reprezentační obytné prostory s kvalitní omítkou, osvětlované hrotitými kružbovými okny se sálem a dvěma komnatami, pro dámskou a pánskou společnost s teplovzdušným vytápěním prostřednictvím rozpálených kamenů. Místnosti patra propojovala nádvorní pavlač, z níž bylo možné vstoupit i na tribunu kaple. Řešení bylo podobné jako u hradů Bezděz a Nižbor. V obytném patře byl i prevét vysunutý na parkanovou hradbu a přístupný prostřednictvím můstku překračujícího parkán. Po smrti krále Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli v r.1278, ztratilo speciální určení Myšence význam a velmi rychle zanikl. Pravděpodobně byl nějaký čas využívaný jako lovecký hrádek. V průběhu 18. a 19. stol. byly v hradním areálu vybudovány dvě uličky z domků parazitní zástavby. Zbytky hradu jsou zakomponovány do stěn domků i jejich dvorků. Při procházce mezi domky můžete obdivovat torzo jižní fronty s gotickými okny, části žeber, konzol a oblouk přes uličku mezi domky čp. 8 a 54. Části hradu byly použity jako stavební materiál. Hrad Myšenec představuje v českém národním dědictví velmi významnou a nezastupitelnou památkou.