Luhačovice – Pražská čtvrť

Městská část, Slovácko




Praha
Praha
lupa

K tomu, abychom v poměrně krátkém časovém úseku navštívili místa jako Vyšehrad, Emauzy, Loreta, Petřín, Vikárka, Žofín nebo Letná nemusíme zajíždět do naší matičky stověžaté, uprostřed Čech ležící, ale stačí nám navštívit nejznámější moravské lázně, tedy Luhačovice, které pro změnu zaujaly polohu na hranici Slovácka a Valašska. A když už jsme u těch poloh, tak luhačovická městská část zvaná Pražská čtvrť se nachází na „hornom koncu“ tohoto krásného lázeňského města. A až sem zasáhly „dlouhé prsty“ Dušana Jurkoviče, geniálního architekta, který dal na počátku 20. století Luhačovicím jejich dnešní tvář.





Vyšehrad
Vyšehrad
lupa

Přitom Pražská čtvrť toho původně s Luhačovicemi zase až tak moc společného neměla. Ještě v době, kdy Jurkovič navrhl širší urbanistický regulační plán Luhačovic, který měl zahrnovat také Pražskou čtvrť, nacházející se severozápadně od Jestřabí hory, spadala tato oblast do katastru obce Pozlovice. Jednalo se vlastně o ucelenou čtvrť honosných secesních penzionů, uzavírající od severu rozsáhlý Lázeňský park a tím i celou údolní lázeňskou zónu. Pozlovice však regulační plán odmítly a Pražská čtvrť zatím zůstávala mimo centrum dění (k Luhačovicím byla připojena až roku 1915 resp. 1926). A teprve o 11 let později se Luhačovice staly městem. Poté následoval další nárůst nové rodinné zástavby, která zasáhla rovněž Pražskou čtvrť.

Letná a Hradčany
Letná a Hradčany
lupa

Název Pražská čtvrť vznikl díky tomu, že mnohé zdejší objekty nesou název s naším hlavním městem nějak související. Této čtvrti se však také někdy říká vilová část Antonína Václavíka. Tento pozlovický rodák byl významným českým etnografem a folkloristou, který vstoupil do dějin nejen snahou o zachování lidových zvyků, ale zejména moderním pojetím v organizaci muzejních sbírek. Jeho jméno také nese jedna ze zdejších ulic.

Loreta
Loreta
lupa

Je zajímavé, že Pražskou čtvrť do jisté míry charakterizují dvě „antagonistické“ stavby. Jednou je monumentální historizující dominanta hotelového objektu s kaplí, tedy Augustiniánský dům, tou druhou vila Emauzy z počátku 20. století, zřejmě nejmenší objekt celé čtvrti. Ta se nachází jen nějakých 10 až 15 minut chůze od kolonády a Lázeňského náměstí, ale ti, co přijedou na vlakové nebo autobusové nádraží, musejí počítat s procházkou o celkové délce přibližně 2,5 kilometru, při okružní procházce tedy nějakými 6 až 7 km. A za samostatnou zmínku stojí určitě také vila Vyšehrad, což je secesní hotel rodinného typu, nebo architektonicky velice zajímavá vila Kancnýřka, vzácná stavba arch. Mráčka ve stylu historismu.

A na závěr ještě pár informací v pelmelovém stylu. :

Emauzy
Emauzy
lupa

Po založení luhačovické akciové společnosti v roce 1902 následovala její expanzivní stavební činnost na podporu rozvoje lázeňství, přičemž největší počet vil a léčebných budov se začal budovat v částech Jestřabí a Pražská čtvrť. Vznikají tak v rychlém sledu hotel Praha (1902), Augustiniánský dům s kaplí sv. Tomáše (1903) a vila Praha (1904), které postupně následují vily Pernštýn, Nešverova, Prachařova, Krumplova, Kněžský dům, Emauzy a Petřín. Později pak byly ještě postaveny např. objekty (převážně vily) nazvané Vikárka, Valaška (Jurkovičova stavba s – pro tuto čtvrť – atypickým názvem), Vyšehrad, Žofín, Kancnýřka, Učitelský dům, Libuše nebo Šárka. Všechny tyto budovy stály na pozemcích v katastru obce Pozlovice, s výjimkou Augustiniánského domu, který patřil brněnskému klášteru augustiniánů, průčelím stál na katastru luhačovickém a patřil tedy do Luhačovic.

Strahov
Strahov
lupa

V roce 1915 byly lázně Luhačovice zákonem prohlášeny za léčebné místo a Pražská Čtvrť s několika dalšími vilami v katastru Pozlovic byla poprvé oficiálně spojována s obcí Luhačovice (katastrálně však zůstávala pozlovická). Lázně jsou lázně a také v Pražské čtvrti pobývalo více cizinců a přistěhovalců než domorodců. „Cizáci“ také dali podnět k tomu, aby se tato část připojila trvale k Luhačovicím. Ale rivalita mezi Pozlovskými a obyvateli Pražské čtvrti panovala už před I. světovou válkou, kdy se Pražská čtvrť marně domáhala stavby mostu přes Pozlovický potok. Spory pokračovaly i po válce, ale s odtržením Pražská čtvrti Pozlovice nesouhlasily, protože téměř tři čtvrtiny celého obecního rozpočtu tvořily příjmy z ubytovacích zařízení v Pražské čtvrti. V roce 1922 měly dokonce Luhačovice celou čtvrť od Pozlovic převzít za směšnou částku 10.000 korun, ale tehdy k tomu ještě nedošlo. Do hry tenkrát vstoupily dokonce i petice prezidentovi T. G. Masarykovi. K přeřazení Pražské čtvrti pod „nadvládu“ Luhačovic nakonec definitivně došlo – na základě rozhodnutí ministerské rady - až v roce 1926 a po zaplacení jednorázového vyrovnání ve výši 100.000 korun. K převzetí dotčených pozlovických farníků farností luhačovickou, tedy k tzv. přefaření, však došlo – po překvapivě rychlém jednání a finančním vyrovnání - dokonce až v roce 1929 (s právní účinností od července 1930).

Kancnýřka
Kancnýřka
lupa

Výborná poloha Pražské čtvrti umožňuje jejím obyvatelům, návštěvníkům i hotelovým hostům příjemné pěší procházky parkem ve směru na lázeňskou kolonádu i delší vycházky k Luhačovické (Pozlovické) přehradě a do okolních lesů s upravenými chodníky pro pěší turistiku. Pražská čtvrť však zůstává hlavně místem, kde byly na začátku minulého století postaveny architektonicky zajímavé vily, v nichž rádi pobývali významní umělci 20. století, např. malíř (impresionista i krajinář) a básník František Pečínka, klavíristka (a dcera Bedřicha Smetany) Zdeňka Heydušková nebo hudební skladatel Leoš Janáček.



Další informace

Hodnocení:
neumístěno
Poloha:
273 metrů nad mořem
Byl zde::
1 turista
Jak se Vám tam líbilo ?

Komentář:

Vyhledání vlakového spojení
Odkud:
Kam: Luhačovice
(vzdálenost od místa: 1.91 km)
Datum: Čas:
loading...

Diskuse k místu Luhačovice – Pražská čtvrť

Nadpis: (nepovinný)

Vaše jméno:

Email: (nezobrazí se)

Text:

Email:
Heslo:
Vytvořit účet Zapomenuté heslo
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace