Lázně Bělohrad-zámek

Lázeňské město Lázně Bělohrad najdete nedaleko Českého ráje, mezi městy Dvůr Králové a Jičín, od kterého je vzdáleno 15 km východně. Lázně (Anenské lázně) byly založeny v r.1885 a moderní lázeňský ústav pak v r.1936. Zámek je ve středu města, západně od náměstí v jeho jižní části za Lázeňským hotelem ČSAD Semily,a.s.. Kolem Lázeňského hotelu se dostanete do pěkného zámeckého parku s památníkem K.V.Raise. Hlavní průčelí zámku je po levé straně silnice z Jičína, před levotočivou zatáčkou asi 200 m před náměstím.

Město Lázně Bělohrad se dříve nazývalo Nová Ves a bylo rozděleno mezi několik majitelů. Do dnešních dnů si zachovaly tento název některé jeho místních části, ale s přídomkem Horní, Prostřední a Dolní Nová Ves. První zpráva o vsi je z r.1267, kdy byla majetkem Marka z Hořic. Nynějšímu zámku předcházela tvrz s dvorem, která se v některých pramenech nazývá Koštofrank. První zpráva o tvrzi je z r.1457, kdy polovina tvrze pařila Janu Voděradovi ze Sekyřic a jeho manželce Markétě z Nové Vsi a druhou půlku, jak se uvádí v r.1459 držel Jan Novoveský z Roudnice. Majitelé statku se často střídali až ho získal od synů Jana Litoborského, Jindřich Škopek z Bílých Otradovic, který tvrz kolem r.1550 renesančně přestavěl. Tvrz z obíleného kamene potom dala název tvrzi i vesnici. Po jeho smrti získali jeho synové Karel a Adam hrad Pecku a Petr tvrz Bělohrad. Za stavovského povstání v letech 1618-20 byl Petr postižen mrtvicí a upoután na lůžko, přesto byl obviněn z účasti na tažení stavovského vojska na Vídeň a za trest mu jeho statek v Bělohradě byl přidělen jen jako léno. Po jeho smrti v r.1625 jej v r.1626 jako odúmrť koupil Albrecht z Valdštejna a připojil ho k frýdlantskému vévodství jako lenní statek, který udělil v r.1628 Rozině Zilvarové ze Stropčic. Statek, který se skládal z 10 vsí, 5 dvorů a dalšího zboží často střídal majitele až v r.1684 zdědil panství Berthold Vilém z Valdštejna, který značně zvětšil bělohradské panství a kolem r.1720 přistoupil k přestavbě renesanční tvrze na reprezentační barokní zámek, která byla dokončena až jeho dcerou Marií Alžbětou provdanou za Jana Arnoštu Schaffgotsche z Kynastu, která panství v r.1724 zdědila. Na stavbě se podílel Giovanni Santini-Aichl. Zámek dostal podobu čtyřkřídlé obdélníkové budovy s malým nádvořím, renesančními prvky a barokní úpravou. V přízemí je barokní kaple, u vstupu do zámku je umělecky hodnotná socha orla s erbem rodu Schaffgotschů. Přízemní zaoblené hospodářské budovy vytvářejí před zámkem čestný dvůr.

Severně od zámku byl vybudován velký přírodně krajinářský park se vzácnými dřevinami a okrasnými doplňky. Oranžerie vybudovaná v parku v r.1831 byla upravena v r. 1959 na památník K.V.Raise. Rod Schaffgotschů držel zámek až do r.1949, potom se majitelé často střídali. Nejdéle zde byla zemědělská škola, která je i dnes v části zámku jako Státní střední odborné učiliště, rozšířena o další obory. Budovy čestného dvora jsou využívány k různým komerčním a obytným účelům. Interiéry zámku jsou veřejnosti nepřístupné, ale i exteriéry zámku s parkem a památníkem stojí za zhlédnutí.