Kostel Sv. Rocha

Kostel sv. Rocha, který se nachází na dnešním Olšanském náměstí je nejstarším žižkovským kostelem. Bezprostředným podnětem k jeho výstavbě byla morová epidemie, která vypukla v Praze počátkem roku 1680 a k pochovávání zemřelých měla jednotlivá pražská města zřídit pohřebiště za městskými hradbami. Tak vznikly v Olšanech tři morové hřbitovy ? staroměstský, novoměstský a židovský. Z rozhodnutí magistrátu Starého Města byla u nově založeného pohřebiště postavena roku 1682 také morová kaple, pravděpodobně podle plánů Jeana Baptisty Matheye. Kostel sv. Rocha nadále plnil funkci hřbitovního kostela, a to i poté, co se na Olšanských hřbitovech začalo řádně pohřbívat, mimo morové oběti. V roce 1839 byl guberniálním dekretem pro stavební závady a nepříznivou polohu zrušen farní kostel Povýšení sv. Kříže a farnost přenesena ke kostelu sv. Rocha na Olšanech. Všechny úkony farní duchovní správy se vykonávaly teprve od roku 1842. Jde o barokní elipsovitou kopulovou stavbu, kterou zřejmě projektoval proslulý architekt J. B. Mathey a realizoval stavitel J. Hainric. Její vnitřek je členěn arkádami, nad nimiž se táhne galerie. Hlavní novorenesanční oltář navrhl Antonín Baum roku 1879, kdy byl obnoven celý interiér. V jeho centru je obraz staršího data, rozdělený do dvou vertikálních pásem. V horním je Královna nebes Panna Maria s anděly, v dolním pak svatí patroni, pomáhající při morových epidemiích - sv. Roch, sv. Šebestián a sv. Rozálie. V pozadí obrazu je možné spatřit hrůzy, způsobené morovou zkázou.