Hasištejn

Malebná zřícenina gotického hradu Hasištejn stojí na skalnatém ostrohu nad údolím Prunéřovského potoka nedaleko obce Místo. Hradní zřícenina se nachází na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Hrad byl postaven na protáhlém oválném půdorysu. Dominantou je mohutná válcová věž ? bergfrit, která je upravena na rozlehnu. Na jižní straně jsou zbytky paláce. Proti vstupní bráně stojí částečně zřícená kaple se zbytky křížové klenby. Zachovány jsou unikátní kamenné krakorce s reliéfní výzdobou. Zvědavost vzbuzují rozlehlé podzemní prostory.

Historie

Hrad nechal zřejmě v letech 1300 ? 1310 na ochranu obchodní cesty vybudovat Václav II. První písemná zmínka o hradu je z roku 1348. V roce 1351 získali hrad páni ze Šumburka. V roce 1418 ho dobylo vojsko Václava IV., který Hasištejn daroval Lobkovicům. Za Lobkoviců byl hrad rozšířen a vybudováno nové předsunuté opevnění. Lobkovicové drželi hrad do konce 16. století, pak se zde vystřídalo několik majitelů. Hrad však postupně pustl a v roce 1623 byl Hasištejn už definitivně pustý. K jeho zkáze přispěli i Švédové za třicetileté války. Poslední soukromý majitel, statkář E. Karsch, nechal v letech 1891 ? 1892 hradní zříceniny restaurovat a na předhradí postavit hostinec, ten sice v roce 1976 vyhořel, ale v roce 1995 byl nahrazen novou restaurací.