Milevsko - klášter Koncem 12. století se stává Milevsko významnou obchodní křižovatkou. Proto zde v roce 1187 zakládá velmož Jiří nejstarší klášter, kanonii premonstrátů. Prvním opatem byl Jarloch, autor pokračování známé Kosmovy kroniky. V této době zde postupně vznikají největší a nejvýznamnějí stavby na jihu Čech. Jde o románskou baziliku Navštívení Panny Marie a konventní budovy. Ve 13. a 14. století se klášter stále rozrůstá a bohatne. V této době patří k nejvýznamnějším v Čechách a stává se kulturním a hospodářským centrem celé rozsáhlé oblasti. Vznikají zde další objekty, jiné se přestavují (gotické paláce v závěru baziliky, kapitulní síň). První velká rána však přišla v roce 1420, kdy byl klášter husity vypálen a zdevastován. Císař Zikmund pak zastavuje zdejší rozlehlý klášterní majetek okolním feudálům. V prvé řadě to byli Rožmberkové, později Švamberkové a po nich pak Hodějovští. Po Bílé hoře v roce 1622 Koncem 12. století se stává Milevsko významnou obchodní křižovatkou. Proto zde v roce 1187 zakládá velmož Jiří nejstarší klášter, kanonii premonstrátů. Prvním opatem byl Jarloch, autor pokračování známé Kosmovy kroniky. V této době zde postupně vznikají největší a nejvýznamnějí stavby na jihu Čech. Jde o románskou baziliku Navštívení Panny Marie a konventní budovy. Ve 13. a 14. století se klášter stále rozrůstá a bohatne. V této době patří k nejvýznamnějším v Čechách a stává se kulturním a hospodářským centrem celé rozsáhlé oblasti. Vznikají zde další objekty, jiné se přestavují (gotické paláce v závěru baziliky, kapitulní síň). První velká rána však přišla v roce 1420, kdy byl klášter husity vypálen a zdevastován. Císař Zikmund pak zastavuje zdejší rozlehlý klášterní majetek okolním feudálům. V prvé řadě to byli Rožmberkové, později Švamberkové a po nich pak Hodějovští. Po Bílé hoře v roce 1622