Duhové hory

Duhové hory se nachází v atraktivní vulkanické oblasti Národního parku Fjallabak severně od ledovce Mýrdalsjokull. Území parku o rozloze 47 km² je od roku 1979 chráněno. Vstupní brána do Duhových hor, kemp a chata Landmannalaugar leží v nadmořské výšce 590 m.n.m. v širokém náplavovém údolí. Nad chatou se zdvihá asi do výšky 10 m černá lávová stěna. Je to čelo lávového pole, které se vytvořilo při posledním velkém výlevu v 16.století. Stavební hmotou tohoto zajímavého přírodního výtvoru je obsidián (sopečné sklo, vzniklé rychlým tuhnutím magmatu na zemském povrchu). Poblíž chaty vyvěrají prameny až 72°C teplé a mísí se studenou vodou protékajícího potoka. Ten se proto stal velkou atraktivitou. V každé denní době je přímo ucpán turisty, dychtícími po teplé koupeli. Každý si zde může vybrat takovou teplotu, která mu vyhovuje. Prameny vyvěrají v okolí, ale i na dně potoka. Co ovšem upoutá na tomto divukrásném místě nejvíce, jsou okolní vrcholy. Ty doslova hýří barvami, především zde převládají odstíny hnědé až okrové, červené, růžové až šedobílé a někde i zelenomodré. Barevnost je ovlivněna především horninovým složením oblasti. Převládá zde mladá vyvřelá hornina ryolit nebo také liparit a formy alunitu, jež vzniká proměnou za účinku hydrotermálních roztoků. Nejmladší vulkanity pak mají většinou černou barvu, jsou zde tvořeny jednak už zmíněným obsidiánem, jednak klastickými vulkanickými horninami. Návštěvu Duhových hor nelze než doporučit, je to jedno z míst naší planety na něž se nezapomíná.