Bradlec

Zřícenina hradu Bradlec stojí na čedičovém suku (557 m) nad osadou Újezdec na Semilsku v Libereckém kraji. Z hradu se dochovaly zbytky zdí hranolové brány, sklípek připomínající původní obytný objekt, zbytky parkánové hradby a na východní straně příkop a val. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Bradlec byl postaven na ostré melafyrové skále ve tvaru půlměsíce, jehož cípy směřují k severu. Tato skála je na západní straně téměř kolmá a zakončena je dokonce převisem. I strana severní a východní je velmi příkrá a hrad měl tedy přirozenou ochranu ze tří stran. Pouze jižní svah kopce je mírnější a stavitel zde musel vybudovat násep a hluboký příkop. Vlastní horní hrad byl vybudován na samotném vrcholu výše popsané skály. Přístup do něho byl pouze od jihu po dřevěných schodech z takzvané dolní ohrady. Ta ležela na rovnějším místě pod skálou, mezí ní a obranným náspem. Dolní ohrada byla tvořena pravděpodobně pouze dřevěnými stavbami, protože do dnešní doby se z ní již vůbec nic nezachovalo. Z horního hradu naopak zbylo několik dodnes pevných zdí. V jihozápadní části jsou patrné zbytky čtyřhranné věže. Do té se chodilo vysokými dveřmi, které měly klenutí udělané z pískovcových kamenů. Ty během století zvětrávaly a dnes tyto dveře svými rozměry připomínají spíše malou bránu. Vnitřek věže byl dřevěný a z otvorů ve zdech, kde byly uchyceny trámy, je vidět, že věž byla dvoupatrová. Podle zbytků vyhnilých kousků dřeva se dá usuzovat, že trámy byly dubové. V přízemí věže byly sklepy a v prvním patře příbytky majitelů hradu. Celé druhé patro zabírala velká společenská místnost - reprezentační prostory hradu. Z vrchu věže musel být skvostný rozhled po širokém okolí. Za věží je malý plácek - skalka, ze které se zdi již dávno sesunuly, a tak je těžko říci, jaká budova zde vlastně stála. Od věže se po vrcholu hřebenu táhla zeď k malé vížce, která visí na skalnatém ostrohu jakoby ve vzduchu. Tato zeď, tvořená velikými pískovcovými bloky, patří k nejzachovalejším částem hradu. Od věže k vížce se dalo chodit pouze po pavlačích a ochozech. Půlměsícový tvar skalního bradla uzavírala vysoká kamenná zeď. Ta však byla rozbořena a jejího kamene bylo použito k výstavbě silnic. Dnes z ní nenajdeme takřka nic. Takto ohraničený prostor vyplňovala zřejmě dřevěná zástavba. V ní byl i vchod do sklepení, ze kterého prý vedly tajné chodby z hradu. Zbytek klenutí sklepního portálu je vidět dodnes.

Historie

Hrad byl založen na počátku 14. století jako jedno ze sídel mocného rodu Markvarticů. Později se tady usadili loupeživí rytíři, a proto král Karel IV. hrad dobyl a v roce 1365 věnoval Půtovi z Turgova. Na přelomu 14. a 15. století na hradě sídlil Vaněk z Jenštejna, který byl protivníkem krále Václava IV. V roce 1417 oblehlo Bradlec královské vojsko, poté hrad zůstal na čas královským majetkem. Po husitských válkách se tu znovu usadila loupeživá posádka, kterou však v roce 1442 vyhnala krajská hotovost. V 16. století byl hrad Bradlec opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu.