Bečov nad Teplou - popraviště

Z města Bečov nad Teplou vede jedna ze silnic jihovýchodním směrem k nedaleké obci Chodov. Po necelém kilometru jízdy po ní jsme zaparkovali na okraji komunikace a vydali se pěšky na vrcholek kopce, zvaného Šibeniční vrch. Asi po deseti minutách chůze objevujeme na vrcholu zalesněného kopce Galgenberg (dřívější název Šibeničního vrchu, der Galgen = šibenice) v nadmořské výšce 629 metrů torzo kamenného objektu bývalého popraviště.

Hrdelní právo obdrželo město Bečov již v roce 1399 od pánů z Rýzmburka. Na vrcholku nedalekého kopce byla postavena městská šibenice. Zpočátku se jednalo o konstrukci dřevěnou, jak bylo tehdy zvykem, ale v 16. století zde byla vystavěna kamenná šibenice. V minulosti byl dlouho tento vrcholek zcela holý, a tak obrys vysokého kopce s popravištěm, dobře viditelným z celého města, musel na lidi působit odstrašujícím dojmem.

Lidé se katovi vyhýbali, jelikož to bylo povolání nečestné. Zacházel s mučicími nástroji, dotýkal se mrtvých těl a přišel do styku s krví. Záznamy ze středověku se nedochovaly a tak není jasné, kdo zde zpočátku vykonával hrdelní tresty či právo útrpné. V 17. a 18. století prováděl popravy a mučení kat z Jáchymova. Pokud byl pachatel trestného činu znám, ale nebyl dopaden, býval od 17. století přibíjen na šibenici alespoň symbolicky jeho obraz. Svojí funkci plnilo popraviště do roku 1765, kdy bylo z nařízení Marie Terezie městům odňato hrdelní právo, a zdejší šibenice byla zrušena. Údajů, popisující zdejší popraviště, se zachovalo velmi málo a vyobrazení se nenašlo dokonce žádné. Z toho lze usuzovat, že se zřejmě jednalo o méně frekventované zařízení.

Bečovské popraviště nebylo zbořeno tak jako mnoho obdobných objektů. O stavbu se však nikdo nestaral a tak stárnula a pomalu se přirozeně rozpadala. Během průzkumu vnitřních prostor popraviště bylo nalezeno několik částí lidských kostí, což potvrdilo, že se zde skutečně popravy prováděly a místo nesloužilo pouze jako odstrašující prostředek.

Dnes tady lze spatřit kruhovou kamennou stavbu o průměru 4,8 metru s výškou stěny okolo 1 metru a šířkou 85 centimetrů. Původní výška stěny však byla 3 metry a vyčnívaly z ní tři pilíře, přes které byly položené trámy, na kterých se věšeli odsouzenci. Celková výška i s pilíři byla asi 7 metrů. Do spodní části popraviště byl uzamykatelný vchod, který měl zajistit bezpečí a klid katovi při práci, zabránit krádežím mrtvol, jejich částí či oděvů. Pro některé lidi totiž získání části těla nebo oblečení z člověka, který nezemřel přirozenou smrtí, mělo magický význam.

Pozůstatek někdejší bečovské šibenice na Šibeničním vrchu nad městem spojuje s náměstím naučná stezka (značená zeleným šikmým pruhem) s několika zastaveními. Dole u silnice, kde jsme parkovali, se nachází údajná bývalá katovna, která je rekonstruována.

Celé místo je volně přístupné, vstup není zpoplatněn.

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/