Laborecká vrchovina
Příspěvky z oblasti Laborecká vrchovina
Popis oblasti
Umístění
Laborecká vrchovina se rozkládá na severovýchodě Slovenska. Na západě hraničí s Ondavskou vrchovinou, na jihu sousedí s Východoslovenskou nížinou a Vihorlatskými vrchy, na východní straně přechází v Bukovské vrchy a severní stranu tvoří státní hranice s Polskem.
Charakteristika
Laborecká vrchovina je tvořena soustavou hřbetů, které jsou od sebe odděleny plytkými brázdami. K nejvyšším vrcholům patří Vysoký Grúň (905 m), Paseky (846 m), Kobyla (638 m), Lipovica (535 m), Makovica (530 m) a Turie (528 m).Horské hřbety jsou porostlé listnatými lesy, nejvíce se vyskytuje buk, javor a bříza, na nejvýše položených místech roste kosodřevina. Vegetace je velice různorodá. Rostou zde jak typicky horské druhy, tak i druhy nížinné a teplomilné. Dna brázd jsou bez porostu a jsou využívána pro zemědělské účely. Druhovou rozmanitostí se vyznačují také zde žijící živočichové.Laboreckou vrchovinu odvodňuje řeka Laborec, která pramení u polských hranic a teče přes celou Laboreckou vrchovinu směrem k jihu. Z jednotlivých hřebenů stékají do Laborce četné přítoky.Podnebí řadí Laboreckou vrchovinu mezi mírně teplé oblasti se zimními průměrnými teplotami -2 až -5 °C a letními teplotami 16 až 18 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje mezi 60 až 100, počet letních dnů mezi 20 až 40.
Chráněná území
Laborecká vrchovina je součástí Chráněné krajinné oblasti Východní Karpaty, která byla vyhlášena v roce 1977 k ochraně a zachování vzácných chráněných druhů fauny i flory. CHKO je rozčleněna do menších přírodních celků - státních přírodních rezervací. Na území Laborecké vrchoviny je jich také několik. K nejstarším se řadí Státní přírodní rezervace Dranec, která byla vyhlášena již v roce 1925. Státní přírodní rezervace Hostovické lúky je ukázkou typické východokarpatské květeny. Zavítáte-li do těchto míst na jaře, přivítají vás záplavou divokých kosatců. Mezi nejhodnotnější státní přírodní rezervace patří Haburské rašelinisko, Mirolská slatina, Mokré lúky pod Čertižným, Pod Demjatou a Palotské jedliny. Typické jsou pro ně bukové porosty bohaté na jelení zvěř, velmi dobré životní podmínky zde má i vlk obyčejný. Studijním objektem určeným pro lesní výzkum je přírodní rezervace Komárnické jedliny. V této oblasti se zachoval původní karpatský porost - jedle, buk, javor a různé drobnější dřeviny.
Turistika zimní, letní
Pestrá krajina a mnohotvárný terén Laborecké vrchoviny vytvářejí velmi dobré podmínky pro rozvoj zimní, ale zejména letní turistiky a rekreace. V zimních měsících mohou návštěvníci využít mnohé terény pro běžecké lyžování. Lyžařské vleky a upravené svahy jsou nedaleko městečka Snina a v malé vesnici Parihuzovce. Letní měsíce nabízí návštěvníkům spoustu možností pro zasněné vycházky zdejší malebnou krajinou, ale i pro náročnější túry. Údolím Vydraňky vede železniční trať k pohraničnímu letovisku Palota a pokračuje dál přes Lupkovský průsmyk do Polska. Blízko městečka Snina bylo vybudováno rekreační středisko Rybníky s krásným přírodním koupalištěm, možností stravování i ubytování. Další ubytovací možnosti nabízí turistické hotely ve Snině a Stakčíně, turistická chata Panoráma v Rovné a najdou se i místa určená pro táboření. Spokojeni budou určitě i vyznavači cykloturistiky. K provozování své záliby mohou využít kratších cyklistických tras nebo Východokarpatskou cyklomagistrálu, která z Bukovských vrchů pokračuje dál přes Laboreckou vrchovinu, Ondavskou vrchovinu až do Polska.
Laborecká vrchovina se rozkládá na severovýchodě Slovenska. Na západě hraničí s Ondavskou vrchovinou, na jihu sousedí s Východoslovenskou nížinou a Vihorlatskými vrchy, na východní straně přechází v Bukovské vrchy a severní stranu tvoří státní hranice s Polskem.
Charakteristika
Laborecká vrchovina je tvořena soustavou hřbetů, které jsou od sebe odděleny plytkými brázdami. K nejvyšším vrcholům patří Vysoký Grúň (905 m), Paseky (846 m), Kobyla (638 m), Lipovica (535 m), Makovica (530 m) a Turie (528 m).Horské hřbety jsou porostlé listnatými lesy, nejvíce se vyskytuje buk, javor a bříza, na nejvýše položených místech roste kosodřevina. Vegetace je velice různorodá. Rostou zde jak typicky horské druhy, tak i druhy nížinné a teplomilné. Dna brázd jsou bez porostu a jsou využívána pro zemědělské účely. Druhovou rozmanitostí se vyznačují také zde žijící živočichové.Laboreckou vrchovinu odvodňuje řeka Laborec, která pramení u polských hranic a teče přes celou Laboreckou vrchovinu směrem k jihu. Z jednotlivých hřebenů stékají do Laborce četné přítoky.Podnebí řadí Laboreckou vrchovinu mezi mírně teplé oblasti se zimními průměrnými teplotami -2 až -5 °C a letními teplotami 16 až 18 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje mezi 60 až 100, počet letních dnů mezi 20 až 40.
Chráněná území
Laborecká vrchovina je součástí Chráněné krajinné oblasti Východní Karpaty, která byla vyhlášena v roce 1977 k ochraně a zachování vzácných chráněných druhů fauny i flory. CHKO je rozčleněna do menších přírodních celků - státních přírodních rezervací. Na území Laborecké vrchoviny je jich také několik. K nejstarším se řadí Státní přírodní rezervace Dranec, která byla vyhlášena již v roce 1925. Státní přírodní rezervace Hostovické lúky je ukázkou typické východokarpatské květeny. Zavítáte-li do těchto míst na jaře, přivítají vás záplavou divokých kosatců. Mezi nejhodnotnější státní přírodní rezervace patří Haburské rašelinisko, Mirolská slatina, Mokré lúky pod Čertižným, Pod Demjatou a Palotské jedliny. Typické jsou pro ně bukové porosty bohaté na jelení zvěř, velmi dobré životní podmínky zde má i vlk obyčejný. Studijním objektem určeným pro lesní výzkum je přírodní rezervace Komárnické jedliny. V této oblasti se zachoval původní karpatský porost - jedle, buk, javor a různé drobnější dřeviny.
Turistika zimní, letní
Pestrá krajina a mnohotvárný terén Laborecké vrchoviny vytvářejí velmi dobré podmínky pro rozvoj zimní, ale zejména letní turistiky a rekreace. V zimních měsících mohou návštěvníci využít mnohé terény pro běžecké lyžování. Lyžařské vleky a upravené svahy jsou nedaleko městečka Snina a v malé vesnici Parihuzovce. Letní měsíce nabízí návštěvníkům spoustu možností pro zasněné vycházky zdejší malebnou krajinou, ale i pro náročnější túry. Údolím Vydraňky vede železniční trať k pohraničnímu letovisku Palota a pokračuje dál přes Lupkovský průsmyk do Polska. Blízko městečka Snina bylo vybudováno rekreační středisko Rybníky s krásným přírodním koupalištěm, možností stravování i ubytování. Další ubytovací možnosti nabízí turistické hotely ve Snině a Stakčíně, turistická chata Panoráma v Rovné a najdou se i místa určená pro táboření. Spokojeni budou určitě i vyznavači cykloturistiky. K provozování své záliby mohou využít kratších cyklistických tras nebo Východokarpatskou cyklomagistrálu, která z Bukovských vrchů pokračuje dál přes Laboreckou vrchovinu, Ondavskou vrchovinu až do Polska.
