Po cca 1 km odbočíte od soutoku potoků doprava a stoupáte dál nahoru a za chvíli uvidíte impozantní dolní vodopád vysoký téměř 10 metrů. vlevo od něj lze vystoupat k informační tabuli a kousek nad ním je ještě horní vodopád.

Více info o vodopádu naleznete zde. Chce to dobrou obuv - červeného bláta tam je opravdu dost. Je možné k vodopádu sestoupit i ze silnice.

Po krátkém odpočinku se chytneme modré značky, která nás nejprve kosodřevinou a dále přes Úpské rašeliniště dovede k Luční boudě.  V tomto úseku výletu se můžeme zastavit u 3 informačních tabulí Naučné stezky Doby ledové, jsou to zastavení Pohled do Obřího dolu, Úpské rašeliniště a Luční bouda. Po „nutné“ občerstvovací zastávce na Luční pokračujeme k nejvyššímu místu našeho výletu, do sedla mezi Studniční a Luční horou ve výšce 1 500 m. Po panoramatických výhledech od památníků obětem hor nás již čeká cesta jen a jen dolů.. Než však dojdeme k Výrovce tak z asfaltové cesty zabočíme doprava k vyhlídce, ze které se nám nabízí výhledy na Špindlerův Mlýn, Kozí hřbety, Medvědín, Kotel, Zlaté návrší, Labský důl… U Výrovky opouštíme červenou značku, která nás vedla od Luční boudy a „přesedáme“ na značku zelenou, která nás vede k Richterovým boudám. Zde se můžeme rozhodnout, kterou cestu k pokračování sestupu do Pece půjdeme dál, oba směry značí značka červená. My se rozhodujeme ke směru přes Široký hřbet do Modrého dolu s návratem k parkovišti u kapličky.

K návratu do Špindlu se u rozcestníku pod Labskou boudou chytneme modré turistické značky, která nás vede Labskou roklí a Labským dolem až do Špindlerova Mlýna. Cesta Labským dolem trvá cca 3 hodiny.

Po sestupu k rozcestí u bývalé Obří boudy se chytneme modré značky o přes Úpské rašelinště míříme k Luční boudě. Po občerstvovací zastávce na Luční míříme cca 400 metrů k rozcestí u Luční boudy, kde nás čeká rozhodnutí zda se vydat do Špindlu po červené po úpatí Kozích hřbetů, nebo po modré Údolím Bílého Labe. Obě trasy jsou krásné, ale zvolíme trasu první a míříme k bývalé Rennerově boudě, kde nás pramenitou vodou občerství Rennerova studánka. Dále je to již kousek k odbočce k vyhlídce Krakonoš, zde již cesta bohužel končí, Kozí hřbety sice máme jak na dlani, ale již nikdy asi nebudou pro turisty otevřeny, ale ochranu přírody chápu. Z vyhlídky se tedy cca 200 metrů vrátíme k rozcestí a vydáme se na dlouhý sestup po impozantním úpatí kozích hřbetů do Sv. Petra a do Špindlerova Mlýna.

Nás však cesta vede přes Bílou louku k bývalé Rennerově boudě, která shořela 2. 9. 1938, dnes je zde volně přístupná Rennerova studánka s lahodnou pramenitou vodou. Po příchodu k úpatí Kozích hřbetů se ještě nevydáme na prudký sestup, ale cca 200 metrů si zajdeme k vyhlídce Krakonoš. Cesta k vyhlídce je v podstatě jediných zachovaným úsekem bývalé cesty přes hřeben Kozích hřbetů. Z vyhlídky se nabízí směrem k východu pohled na Sněžku a Luční boudu s masivem Luční hory. K západu je to pohled směrem na Žalý, Pláně, Kozí hřbety, Medvědín a Kotel. K severozápadu se pohled nabízí na Vysoké kolo, Mužské a Dívčí kameny, Malý Šišák a do Údolí Bílého Labe. Po výhledech se již vydáme na celkem prudký sestup podél jižního úpatí Kozích hřbetů až do Svatého Petru a do Špindlerova Mlýna.

Od rozcestí Václavák, ke kterému dojdeme jak od rašeliniště tak od hotelu Černá bouda již pokračuje do oblasti Lučin ke Kolínské a Pražské boudě. Zde nás čekají další krásné výhledy, k severu ke Sněžce tak jihu na Podkrkonoší a Český ráj, tedy Zvičinu, Kumburk, Bradlec, Tábor, Kozákov, ale i Trosky a v dálce i Bezděz. Směrem západním výhledu dominuje známá silueta Ještědu. U Pražské boudy se můžeme rozhodnout, kterým směrem půjdeme, na výběr máme 3 základní trasy, po žluté k Husově boudě a přímo do Pece, nebo po červené kolem Hrnčířských bud k Lesní boudě a dále již po žluté do Pece, případně alternativu k Lesní boudě po značce zelené. Délka trasy je cca 10 km, se zacházkou přes rašeliniště cca 13 km. Zpět do Jánských lázní se můžeme svézt mikrobusem (Černohorský bus), pro který platí společná jízdenka, kterou je možno koupit v rámci jízdného u pokladny lanové dráhy.

V západní části rašeliniště můžeme odbočit k dřevěné vyhlídkové věži, která zde byla postavena v roce 1998. Z vyhlídkové plošiny, která se nalézá ve výši cca 2,5 metrů se nabízí výhled východním směrem na hlavní rašelinnou louku. Pro milovníky krásných výhledů se nabízí zastávka u Hubertovy vyhlídky v severní části naučné stezky.

Černohorské rašeliniště je přístupné pouze v období červen - říjen a pouze pro pěší turisty.