Kostel, Radnice, Rotunda, Skanzen, Socha, Synagoga, Trosky, Tvrz Česká republika

Areál kostela sv. Václava se hřbitovem

Anna Holubová — Thu, 23 May 2013 00:00:00 +0000

Kostel sv. Václava sestává se z lodi dělené do tří polí se středním dominantním, sklenutým plackou. Boční lodě mají klenby valené s výsečemi. Samostatný čtvercový presbytář s plackovou klenbou má na východě trojbokou oltářní niku, k severní stěně přiléhá sakristie s oratoří v patře. Vstupní průčelí se štítovým nástavcem je tríosé, střední pole šikmými úseky vystupuje do popředí. Kvalitní kamenická a sochařská práce. Nadstav pozdější věž se projevuje i v interiéru v úseku kruchty vloženými sloupy. Stavba náleží mezi nejvalitnější Broggiovi venkovské kostely. Loď je výsledkem značné redukce typu kostela sv. Václava v Litoměřicích. Méně obvyklé je vstupní průčelí (viz portál s náznakem baldachýnu) zejména formálně výrazně oddělený úsek presbytáře. (zdroj http://www.hotelusvatehovaclava.cz/historie#3)

Ruiny tajemného mostu

Thu, 23 May 2013 00:00:00 +0000

Kousek od železniční zastávky Návarov na trati Železný Brod - Tanvald stojí provizorní most přes řeku Kamenici. Jde už několik desítek let o provizorní most vojenské mobilní skládací konstrukce s prkenným vrškem, po kterém vede úzká silnice včetně modré a zelené turistické cesty. Zajímavostí tohoto místa jsou však zbytky původního dvouobloukového kamenného mostu. Tato celkem mohutná kamenná stavba není nijak v historických pramenech písemně dokumentována a zřejmě se nedá zjistit ani přesný důvod, ani období výstavby mostu. Jisté je, že most má něco společného buď ještě s hradem Návarov, nebo s později postaveným zámkem Návarov. Pokud něco víte o této tajemné mostní kamenné stavbě, podělte se s ostatními v diskuzi.

Pieta na Křižanském sedle

Thu, 23 May 2013 00:00:00 +0000

V nejvyšším bodě Křižanského sedla, v místě, kde se kříží silnice s červeně značenou turistickou cestou směřující od Ještědu až k německým hranicím, najdeme do pískovce vytesanou Pietu. Na podstavci rozeznáme Pannu Marii s tělem Krista sejmutého z kříže. Socha s piedestalem pochází z roku 1766. Tento letopočet je tu také vytesán v podobě římských číslic MDCCLXVI.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Polici nad Metují

Anna Holubová — Wed, 22 May 2013 00:00:00 +0000

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je farní, původně klášterní římskokatolický kostel v Polici nad Metují.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Adršpachu

Anna Holubová — Mon, 20 May 2013 00:00:00 +0000

Kostel Povýšení svatého kříže, byl postaven v letech 1827-1831. Dříve zde stával na hřbitově od r. 1688 jako dřevěná stavba filiální kostel ke Zdoňovu, se zvonicí na úpatí ?Pavlovské? hory. Od r. 1787 zde byla zřízena lokalie. Od roku 1855 se stal nynější zděný kostel farním.

Město Kunovice - kostel sv. Petra a Pavla

Jirka Vaníček — Mon, 20 May 2013 00:00:00 +0000

Kostel sv. Petra a Pavla ve Kunovicích je významnou památkou města. První církevní svatostánek byl postaven na tomto místě již v době gotiky, což v roce 2004 potvrdil archeologický průzkum. První přímý doklad o farnosti pochází z roku 1235, kdy je v Kunovicích uváděn farář královny Konstancie jménem Bartoloměj, který zde pravděpodobně měl i zázemí v podobě církevní stavby.

Historie kostela tedy zřejmě sahá hlouběji než do roku 1517. Koncem 15. stol. však dochází k územním změnám. V důsledku těchto změn postavil Jan z Kunovic v Kunovicích kostel sv. Petra, který nahradil předchozí kostelík či kapli. Stalo se tak roku 1517, kdy byl postaven postavením presbytář a část lodě. Dalšího zvětšení a prodloužení, na současných 38 metrů délky a 13 metrů šířky, se kostel dočkal v letech 1759 – 1761 za faráře J. N. Merttena. Nově byla vystavěna věž se sakristií v přízemí.

Hlavní oltář byl zasvěcen sv. Petru a Pavlu. Poslední jeho úpravy pochází z roku 1912, kdy byly pořízeni noví andělé a kovový svatostánek. Obraz sv. Petra a Pavla nad oltářem je dílem malíře Jana Kryštofa Handkeho. Křížovou cestu namaloval v roce 1918 vídeňský akad. malíř František Tomaschů. Plastiky svatých ve výklencích a po bocích kostela, včetně sousoší nad kazatelnou jsou z meziválečného období od sochaře B. Kafky z Červeného Kostelce. Nynější varhany byly pořízeny v roce 1947, kdy byl i rozšířen kůr. Okenní vitráže jsou zhotoveny dle návrhů akad. mal. J. Semelky z Olomouce.

Za zmínku stojí i pořízení nových zvonů Marie (620kg) a Josefa (340kg) v roce 1991 a nového kamenného obětního stolu s ambonem v roce 2004 za přítomnosti arcibiskupa Mons. Jana Graubnera.

http://www.nockostelu.cz/?pg=kost1345

Pomník Jaroslava Haška pod Lipnicí.

Mon, 20 May 2013 00:00:00 +0000

Portrét spisovatele Jaroslava Haška s názvem Hlava XXII byl odhalen nad křižovatkou silnic z Lipnice na Dolní Město a ze Světlé nad Sázavou na Humpolec.

Jaroslav Hašek /1883 až 1923/ v Lipnici nad Sázavou a jejím okolí strávil poslední část života. V hostinci U České koruny napsal tři ze čtyř dílů svého proslulého románu Osudy dobrého vojáka Švejka. Na lipnickém hřbitově je spisovatel pohřben a v obci je také Haškovo muzeum.

Žulový portrét vytvořil sochař R. Dvořák. Osmnáctitunový pomník vysoký 2,65 metru je složený z osmi částí, přičemž segmenty levého oka a úhlopříčné části temene hlavy jsou sejmuté a leží opodál. Na hladkých vnitřních stěnách segmentů je vysekaný citát z Haškova nejslavnějšího díla Osudy dobrého vojáka Švejka v deseti jazycích.

Pomník s názvem Hlava XXII odkazuje na světoznámý protiválečný román Josepha Hellera Hlava XXII. Literární kritici prý Hellera po vydání románu upozornili na to, že se dostal blízko ke Švejkovi. V pokračování Hlavy XXII, románu Zavíráme, nechal Heller svého hrdinu se Švejkem debatovat.

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Sat, 18 May 2013 00:00:00 +0000

Národní kulturní památka České republiky kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta, jak zní celý název tohoto mohutného trojlodního klášterního kostela, je součástí areálu kladrubského kláštera řádu benediktinů. Kostel byl postaven počátkem 13. století a to v pozdně románském slohu. V období 1712 až 1726 byl přestavěný v barokním slohu podle plánů Jana Blažeja Santiniho.

Kostel Všech svatých ve Stříbře

Sat, 18 May 2013 00:00:00 +0000

Děkanský kostel Všech svatých stojí kousek od Masarykova náměstí v Kostelní ulici a stojí na místě původního gotického chrámu z přelomu 13 – 14. století. Kostel Všech svatých byl postaven zřejmě roku 1565 a v období 1754–1757 byl barokně přestavován. Dnes kostel a hlavně čtyřpatrová věž tvoří dominantu města. Vnitřní prostory zdobí v hlavní lodi fresky z let 1760–1766 od plzeňského malíře F. Juliuse Luxe a fresky v presbytáři včetně hlavního oltářního obrazu jsou od slavkovského malíře Eliáše Dollhopfa.

Ruda nad Moravou – sousoší sv. Josefa

Marek Cabák — Sat, 18 May 2013 00:00:00 +0000

Ruda nad Moravou je obcí, nacházející se v okrese Šumperk. Žije zde přibližně dva a půl tisíce obyvatel a obec je poprvé písemně zmiňována v roce 1310. Historie obce psala svou nejslavnější kapitolu na přelomu 16. a 17. století, kdy byla v majetku rodu Žerotínů, kteří zde postavili v letech 1600-1610 renesanční, později přestavěný, zámek. Na území obce se nachází několik dalších pamětihodnosti i zajímavé skalní útvary.

K nejzajímavějším zdejším památkám patří barokní - památkově chráněné - sousoší sv. Josefa Pěstouna. Jedná se o velmi zdařilou práci, pocházející z roku 1729, a najdete ji před další zdejší dominantou, kostelem sv. Vavřince. Všeobecně bývá uváděno, že se jedná o sousoší svatého Josefa s andílky. Podle mého názoru se jedná o zobrazení sv. Josefa s křížem, lilií (jeden z jeho atributů) a Ježíškem v náručí. U jeho nohou se nachází andělíček, přidržující kříž.

Sousoší bylo renovováno ve II. polovině 19. století. Jeho součástí je i reliéfní výzdoba, kde můžete vidět – mimo jiné – Josefa, vedoucího osla, na jehož hřbetě sedí Panna Marie s Ježíškem. Skutečnost, že „venkovní“ sochy sv. Josefa jsou v této oblasti relativně vzácné, ještě zvyšuje jedinečnost této památky.

V obci se nacházejí také sochy Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a sousoší Kalvárie.