Kámen, Krasový útvar, Planina, Pohoří, Rašeliniště, Rokle, Údolí, dolina, Vodní nádrž Česká republika

Zatopená jáma u Sokolova

Iva Klofandová — Tue, 23 Apr 2013 00:00:00 +0200

Popisovaná nádrž se nachází na jižním okraji města Sokolov, nedaleko Dolního Rychnova. Při jízdě po silnici směrem od Sokolova se nachází po levé straně. Ještě dnes si pamatuji, jaká to byla jáma, kde byla jen bažina, po jejímž břehu se věčně válel nějaký odpad. Dnes je tato zatím bezejmenná jáma (propadlina) po těžbě zrekultivovaná, zatopená, obrostlá břízami a orobinci a kolem ní je cesta k procházkám. Na břehu tohoto malého "jezírka" jsou také lavičky.

Zichovecký kromlech

Václav Hříbal — Sat, 03 Aug 2013 00:00:00 +0200

Obec Zichovec leží 13 km severozápadně od města Slaný, v blízkosti rychlostní silnice R 7. V roce 2010 zde byla postavena replika prehistorického kamenného kruhu. Navazuje na kamenné řady a menhiry, které se v okolí nacházejí. Je to určitý návrat k tradicím a zájmu o tyto kamenné památky. Byly použity kameny z kamenolomů Družec /3 kameny, největší,středový o váze 13 tun /, Měrunice /3 kameny/ a Malé Žernoseky /7 kamenů/.

Do dneška je záhadou k čemu tyto kruhy sloužily? Mohlo jít o astronomickou pomůcku při pozorování okolních planet, měly léčebné účinky, vyzařovaly neznámou energii?

Kdo ví.

Zichovecký kromlech se stal částí magického nebo také léčebného trojúhelníku : nedokončený kostel v Panenském Týnci - menhir Kamenný pastýř v Klobukách - kamenný kruh v Zichovci.

Retenční nádrž a tůně Na Olšině

Dušan Piši — Sun, 20 Jan 2013 00:00:00 +0100

K mladším vodním dílům v Hradeckých lesích patří retenční nádrž Na Olšině. Původní záměr vybudovat průtočnou vodní nádrž v nivě Stříbrného potoka s využitím stávající vyvýšené cesty jako hráze se nesešel se souhlasem ochránců přírody. Po jejich připomínkách byl projekt přepracovaný na obtočnou nádrž s tůní pro vytvoření přirozeného biotopu pro obojživelníky. Zmenšil se tím sice objem zadržené vody, ale došlo ke zkvalitnění životního prostředí.

Stavební práce byly zahájeny na jaře roku 2006. V září téhož roku proběhla kolaudace a dílo bylo dáno do užívání.

Hlavními důvody, proč byla nádrž postavená, jsou retence, zlepšení letních průtoků ve Stříbrném potoce, zkvalitnění mikroklimatu v okolí a zvýšení rekreační funkce lesa. Tu podporuje altán s ohništěm a nedaleké lavičky k posezení.

V okolí nádrže byly dosázeny stromky dubu letního, lípy srdčité, jedle bělokoré a jilmu habrolistého.

Ještě uvedu pár čísel pro představu o velikosti vodního díla. Objem nádrže je při normálním stavu 6.291 m3. Plocha vodní hladiny při tomto objemu činí 7.687 m2. Délka koruny hráze měří 112 m. Plocha litorálního pásma (plochy dna, na kterou proniká světlo umožňující rostlinám fotosyntézu) se udává 3.465 m2.

Vedle hlavní retenční nádrže se nachází zmíněná tůně s 3.995 m3 vody. Plocha její hladiny zabírá 3.332 m2. Výstavba celého vodního díla stála 3 miliony 300 tisíc korun českých.

Kolem retenční nádrže nevede žádná turistická značka. Trefíte k ní však velice snadno. Po jednom kilometru za hájovnou U dvou šraňků odbočíte z modře značené Hradečnice vpravo na lesní cestu. Upozorní vás jednoduchá dřevěná směrovka (viz foto). Po cestě do tří minut přijdete k retenční nádrži, která zčásti zasahuje do přírodní památky U Sítovky.

Retenční nádrž Na Olšině je pěkné malebné místo. Rádi se sem budete vracet.

PS: Fotografie 1 - 15 jsou z prosince 2012, fotografie 16 - 26 jsou z dubna 2012, fotografie 27 - 31 z výstavby z roku 2006 jsem ofotografoval z informační tabule.

RAŠELINIŠTĚ BABICE-ČÍHANÁ S MINERÁLNÍMI PRAMENY

Lukáš Hanzl — Sat, 22 Dec 2012 00:00:00 +0100

Obec Číhaná má dnes na svém katastru nejméně čtyři kyselky. Mělo jich být původně více, ale byly, dle svědectví mariánskolázeňského balneologa a badatele v oblasti lázeňských zdrojů doktora Zönkerdörfera, místními sedláky zavezeny. Další minerální prameny se nacházejí v širším okolí.

Číhanská voda je vhodná zejména ke koupelím, avšak kupříkladu Pazderská kyselka byla též shledávána jako velice chutná k pití. Mnoho hektarové rašeliniště Babice-Číhaná, kde tyto místní kyselky vyvěrají, obsahuje velké zásoby velmi kvalitní rašeliny.

Je s podivem, že se úvaha o lázeňském potenciálu Číhané neobjevila nikdy dříve. První, kdo se o ní vyslovil, byl doktor Heidler. Ale tato lokalita nebyla až do roku 1908, kdy ji začal zkoumat doktor Zönkerdörfer, v zorném poli zájmu badatelů.

Později zde doktor Zönkerdörfer v letech 1929-31, prováděl průzkum rašeliniště a přilehlých pramenů pro potřeby zvýšení léčebné kapacity Mariánských Lázní. Od projektu bylo roku 1931 ustoupeno, neboť hospodářská krize prudce stlačila návštěvnost Mariánských Lázní až na polovinu a potřeba dalších zdrojů se stala irelevantní.

Dnes je rašeliniště Babice-Číhaná, kromě okolí Křepkovické kyselky a kyselky u Podhorního mlýna, posledním dobře zachovaným biotopem s rašeliništěm a vývěry minerálních pramenů, dříve tak běžným ve zdejší krásné a drsné krajině.

Mgr. Lukáš Hanzl

Staviště

Miloslav Sláma — Fri, 30 Nov 2012 00:00:00 +0100

Přehrada postavená v roce 1953, sloužila jako zdroj pitné vody pro město Žďár nad Sázavou. Přehradou protéká stejnosmenný potok zařazený do projektu Natura 2000 pro výskyt rybky vranky obecné. Jako zdroj pitné vody už se nevyužívá, je nahrazen přehradami Mostiště a Vír. Stále je ale veden povodím Vltavy jako záložní zdroj, rekreační využití je proto zakázáno.

Skalní blok na Perenských skalách

Pavel Samuel — Sun, 11 Nov 2012 00:00:00 +0100

Západní svah mohutného bradla Stolové hory na Pálavě je poset bezpočtem drobných i větších skalních stěn či skalních věží a věžiček. V jeho severní části na katastru obce Perná se zvedá dominantní sekupení, které bývá nazýváno Perenské skály. Jistou raritou je zde dobře viditelý mohutný skalní blok, který jakoby leží nad rozsedlinou mezi dvěma skalisky. Má rozměry přibližně 4x2,5x1,5 m. Jeho vznik má spojitost s pod ním ležící puklinovou jeskyní, nad kterou vytváří jakousi "čepici". Po něm dostala i svůj název - jeskyně Pod balvanem. Jelikož se tento přírodní útvar nachází uprostřed národní přírodní rezervace, není volně přístupný. Je však dobře viditelný ze žlutě značené turistické cesty, která je spojkou mezi bavorskou a perenskou zelenou značkou směřující z Bavor a Perné vzhůru na hřeben Pálavy.

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy

Růžový vrch - skalní brána

Pavel Samuel — Mon, 11 Jun 2012 00:00:00 +0200

Nachází se ve vápencovém skalním masívu mohutné severní věže ve vrcholové části Růžového vrchu na Pálavě. Předpokládá se, že se v minulosti jednalo o jeskynní prostoru, kde se později propadla její vrcholová část a zůstaly zachovány pouze boční stěny. Někteří se přiklánějí i k teorii, že se jednalo o průtokovou jeskyni. I tak jde o zajímavý přírodní úkaz, který nelze přehlédnout při prohlídce zdejšího Sirotčího hrádku v jehož areálu se tento krasový útvar nalézá. Jedná se o nejmohutější skalní bránu ve vápencovém masívu Pavlovských vrchů.

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy

Rybník Babín

Miloslav Sláma — Tue, 23 Oct 2012 00:00:00 +0200

Rybník nazvaný Babín je uprostřed lesů nedaleko Žďáru nad Sázavou. V rašeliništích na jeho přítoku pramení řeka Oslava. Tento rybník není určen k rekreaci a koupání, patří mazi lokality NATURA 2000. Ochranu si lokalita vysloužila pro zachované fragmenty rašeliniště se stabilní populací vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis). Kolem prochází naučná stezka ze Žďáru k Budči a modrá turistická značka. Je zde i mnoho vodních ptáků stejně jako u nedalekého Matějovského rybníka.

Měsíční rokle

Thu, 27 Sep 2012 00:00:00 +0200

Přírodní zajímavost se nachází na západním svahu hory Kozákova.Vznikla při pronikání materiálu z něhož je Kozákov, přes pískovcovou desku.Skály se rozestoupily do podoby písmene V.V nejužším místě je puklina široká několik metrů a v nejširším několik stovek metrů.Skalní kotlina se dá obejít po úzké stezce.Místy jsou i vyhlídky se zábradlíčkem.Ve spodní nejužší části je několik převisů a jeskyňek.Okolní skály jsou ze světlého pískovce vysoké až tak odhadem asi patnáct metrů.Je to pěkné a klidné místo stranou od běžných turistických cest.Pár desítek metrů od rokle vede červená turistická značka,ale pokud nevíte,co máte hledat,ani si rokle nevšimnete.Dostanete se sem po červené turistické značce z obce Vesec na Kozákov.Pokud pojedete autem,tak ho zaparkujete u hřbitova,nebo na místě,kde odbočuje červená ze silnice do lesa.Pokračujete pěšky po značce do kopce.Po asi dvěstě metrech vyjdete na podlouhlou paseku a na jejím horním konci odbočuje značka téměř v pravém úhlu doleva.Vy ale půjdete po cestě rovně prudce z kopce a kolem skály do prava.Les se po pár desítkách metrů rozestoupí a vy se ocitnete v Měsíční rokli.

Dolina Překvapení

Pavel Samuel — Wed, 19 Sep 2012 00:00:00 +0200

Výrazný závrt na Ostrovské náhorní plošině v blízkosti závrtu Městikáď. Jde o místo, kde o sto metrů níže se setkávají dvě větve Amatérské jeskyně a to podzemní Sloupský potok a holštejnská Bílá voda. I zde byl koncem 60. let minulého století prováděn speleologický průzkum, podzemní prostory na ponorné Punkvě však ani dotud nebyly objeveny.

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras (2010), GOL 1:25 000 Moravský kras (2011)