Jeskyně, Kámen, Kaňon, Přírodní památka, Rašeliniště, Rybník, Skalní útvar Česká republika

Rybník Horní Trocnov

Thu, 23 May 2013 00:00:00 +0000

Rybník Horní Trocnov ještě společně s rybníkem Dolní Trocnov jsou součástí areálu památníku Žižkovo rodiště. Po hrázi Horního Trocnova vede žlutě značená naučná trasa po pamětních místech Žižkova rodiště. Pro koupání jsou oba rybníky, jak Horní, tak i Dolní Trocnov nevhodné.

Ondřejovsko - Zadní skály - "Homole"

František Lysáček — Wed, 22 May 2013 00:00:00 +0000

Říká se, že to nejlepší má příjít na konec. Při naší poslední návštěvě tajemných skalních útvarů, skrývajících se v zalesněném masívu Ondřejovska. tentokrát navštívíme nejvýchodnější část Zadních skal. Matka Příroda si tu asi před námi chtěla výšit reputaci - ( po tom, co jsme předtím viděli v " Říši středu" ) - a tak zde jako bonus vytvořila zajímavý kamenný skvost. Tento výtvor se kupodivu nachází na docela přístupném místě : východní část Zadních skal se totiž nachází na mírně zaobleném hřbetu. Směrem k severu - tedy k údolí Rusavské Ráztoky - svah tentokrát hned nespadá strmým srázem, ale tvoří ho jakési ploché předpolí, které je poseto balvany, velikými jámami po depresích a kamenitou sutí. Zbytky starého porostu kolem jsou notně prořídlé a více než karpatský prales připomínají buš. Směrem k jihu se mezi těmito skálami a vrchovým hřebenem Ondřejovska rozprostírá nepatrně ukloněný svah, kterým prochází ve vzdálenosti 50 m lesní cesta.

Téměř po celé délce hřebínku, vyzdviženého jen mírně nad okolí a orientovaného směrem od západu na severovýchod - vystupuje přerušovaná soustava skalních výchozů. Směrem od západu napřed míjíme menší skalky a velikánské balvany, ale ty záhy uvolní místo členité stěně mrazového srubu. Při pohledu na její bohatou geomorfologickou "výzdobu" nás možná napadne, že se při její tvorbě Příroda nespokojila jen s působením eroze, mechanických a chemických vlivů, ale přibrala si k tomu ještě kladivo a majzlík ! Tento nevysoký, ale docela pěkný mrazový srub tvoří "předkrm", "hlavní chod" nás čeká jen kousek opodál - na vrcholku kamenitého hřebínku nám tu vyrostla poměrně vysoká skalní věž ! No ... vyrostla - ( skály přece nerostou ) - tady tomu bylo samozřejmě naopak a zemina kolem skály se v minulosti ztratila v důsledku odnosu a eroze.

Každopádně se tu překvapený návštěvník setkává se skalním útvarem homolovitého či falického tvaru a téměř symetrických rozměrů. Skalní věž "Homole" se od svého úpatí zvedá do výše bezmála 10 metrů a několik v ní zatlučených zrezivělých skob nám prozradí, že o ni kdysi projevili zájem i zbloudilí horolezci. Skalní věž je propojena se stěnou mrazového srubu, která dosahuje sotva poloviční výše a která je - ( jako u toho předchozího sroubku, sloužícího jako uvítací delegace ) - otočena k údolí rusavské Ráztoky, směrem k severu. Stěna skalní věže je z této strany protkána sítí rozestupujících se puklin a malým skalním oknem. Před "Homolí" se nachází hluboké jámy, které jsou postupně zanášeny "odpadlíky" ze skalních stěn. Směrem k jihu vystupuje skalní věž nad okolní terén sotva do 6 metrové výše. Její až malebně divoké okolí doplňují vkusně "naaranžované" menší skalky, balvany a kameny. Na východní straně za věží z hřebínku vystupuje ještě několik drobných skalních výchozů a hřeben pak velmi prudce klesá do údolí mezi vidlici lesních cest. Není to ale údolí Ráztoky, ale to, které se proti toku potoka zvedá k Ondřejovsku a kterým prochází žlutě značená turistická trasa.

Jak už jsem se zmínil, nedaleko "Homole" prochází souběžná lesní cesta, která směrem k jihozápadu prochází těsně pod exponovaným srázem vrcholového hřebene západního Ondřejovska ( 632 m) a ten celý obchází po jakési přírodní "terase". Komunikace vede terénem téměř po vrstevnici a asi po 1 km chůze se napojuje na cestu, doprovázenou modrými a zelenými značkami turistických tras.

Skalní věž "Homole" a okolní útvary si při vaší případné návštěvě zadních skal určitě zaslouží vaši pozornost ...

Kolafovičova plotna

Aleš Matějíček — Wed, 22 May 2013 00:00:00 +0000

Kousek po stezce stoupající do lesa za Seifertovou kapličkou u Bělé najdeme pozoruhodné odpočinkové místo. Podle informačních tabule se dozvíme, že místo je určeno široké veřejnosti k relaxaci, odpočinku, nějakým hrám, rozdělání ohníčku, opečení buřtů apod. Dále zjistíme, že takových míst najdeme na Jesenicku víc. Místo je vybaveno lavičkami, ohništěm a pro pobavení dětí (ale nejen jich) i stylizované dřevěné sošky všemožné zvěře.

Ovšem zřejmě zajímavější je samotné okolí odpočinkového místa. To se totiž nachází v místě bývalého lomu. Po přerušení těžby v lomu zůstal ojedinělý úkaz. Téměř hladká jednolitá kamenná stěna. Je otázkou, zda to byla náhoda nebo záměr, ale svor zde vytěžený vytvořil rovnou plochu. Stěna je prudce skloněná a vysoká cca 15m. Kamenná stěna nese název Kolafovičova plotna (po prvolezci?). Skála je využívaná k technickému lezení na tření. Prvními lezce byli členové horolezeckého oddílu z Lipové–Lázní, kteří utvořili 10 prvních základních cest v plotně. Na vrcholu plotny najdeme jistící karabinu, další jištící skoby jsou i na nejtěžších místech přímo v plotně.

Skalka U Dobré nálady

Aleš Matějíček — Tue, 21 May 2013 00:00:00 +0000

V okolí Volyně, respektive od úpatí vzhůru nacházíme množství skal, leckteré ani nemají nějaké označení. Většinou jsou skryté v lese a pokud je les vzrostlý, většinou si jich ani nevšimneme. Ovšem pokud zrovna probíhá těžba a dřevorubci se činí, najednou se ukáže co zůstává obvykle skryto. Jednu skrytou skálu jsem nedávno objevil přímo u samoty U Dobré nálady, tedy na jižním úpatí Volyně, odkud se většinou k vrcholu vychází. Těsně nad silnicí před serpentinou (od Nového Malína) je momentálně k vidění celkem slušný mrazový srub, výška určitě přesahuje 10m, snad i 15, délka či šířka skály je nějakých 30-40m. V okolí jsou roztroušené další balvany a skalky a to oběma směry hřebínku. Ostatně pokud bychom se podle pásu skalek vydali někam k severu, nejspíš dorazíme k Ptačí skále, což už je pořádný macek. Nakonec kolem skály jakási cesta vede a ta v podstatě k Ptačí skále směřuje (či k Mrtvému muži). Samotný hřeben, na kterém skála leží pak dosahuje vrcholu na kótě s názvem Kopka (693m) což je vlastně jihozápadní rozsocha celého masivu Volyně a Smrčníku. Jako většina skal na Volyni, i tato prozrazuje, že ji tvoří rula, a to nejspíše ta fylitická. Při trošce námahy se dá na skálu vylézt z jejího temene. Naskytne se nám tak částečný výhled na samotu i na horu Volyň.

Ondřejovsko - Zadní skály - "Říše středu"

František Lysáček — Sun, 19 May 2013 00:00:00 +0000

Tuto nejrozsáhlejší oblast Zadních skal, nacházejících se pod severními svahy Ondřejovska - ( západní vrchol 632 m ), tvoří přerušované skalní výchozy ve formě oddělených skalních návrší a rozprostírají se do délky několika set metrů. Většina skal a skalek nevystupuje příliš nad okolní terén, směrem k údolí rusavské Ráztoky ale tvoří jejich čela soustavu mrazových srubů o výšce stěn až 6 m. Pod úbočími skalních stěn se nachází velice rozsáhlá balvanitá suť. Směrem dolů z extrémně prudkého srázu sice nedosahuje délky větší jak 50 m, ale tento kamenný proud je nedílnou částí všech skalních výchozů "Středu" a dosahuje délky asi 300 m. ( Jsem toho názoru, že po podobném takovémto u Smrduté, který je největší na Valašsku, zaujímá kamenná suť pod středními Zadními skalami čestné "druhé místo".) Tato část Zadních skal se asi nikdy nebude těšit zvýšenému zájmu turistické veřejnosti, přesto najde romantik i tady místa,na kterých se zalíbením spočine jeho vnímavé oko. Neuvidí je v žádném případě na temenech skalnatých hřbetů, ale kupodivu až pod posledními dokutálenými balvany pod úpatím skal - a tím pádem tedy z jakéhosi podhledu.

I tento na první dojem nezajímavý chaos všude okolo nás má svůj skrytý divoký půvab a řád. Svah pod úbočími zbylých stěn mrazových srubů není totiž pokryt jen sesouvajícími se kameny a ohromnými balvany, ale v různé úrovni svahu ze země trčí i menší skalky, o které se místy padající kamení zastavilo. Celá tato - pro někoho nevzhledná divočina - je velmi cennou ukázkou učebnicového rozpadu mrazových srubů a vzniku kamenitých sutí. Nahoře nad námi na temeni hřbetu se totiž kdysi dávno pravděpodobně rozkládaly daleko vyšší skaliska a možná i skalnaté hradby, do kterých se ale za ty věky zakousla s mimořádnou chutí věčně hladová eroze a rozcupovala je napadrť. Pod úbočími kamenných a balvanitých sutí se dá při trošce opatrnosti celkem snadno projít východním směrem až pod poslední ukázku "kamenného zmaru". A nejspíš to nebude procházka vykonaná svižným krokem, neboť vás zcela určitě zaujmou mnohé bizarní útvary a patvary, vystupující z toho chaosu nad zemský povrch.

Selektivní zvětrávání pískovců a slepenců totiž pokračuje nepřetržitě i v našem osvíceném věku a mnohé balvany a skalky tak byly "upraveny" téměř do podoby sochařských děl, jak se můžete na vlastní oči přesvědčit v mé Fotopříloze. Jejich stěny dokonce místy pokrývají zajímavé geomorfologické jevy, jaké by člověk na povrchu rozpadlých balvanů ani nečekal.Fotogalerie je tentokrát bohatší, neboť předpokládám, že zrovna na tomto místě se turistické fronty asi nikdy tvořit nebudou - přesto ale místo stojí za vidění alespoň na obrázcích. Třeba pro představu toho, jak vypadá takové "kamenné peklo" ...

Čertovo břemeno, Jistebnická vrchovina

Sun, 19 May 2013 00:00:00 +0000

Čertovo břemeno je skalní útvar malého charakteru blízko vrcholu hory Javorová skála 723 m n. m., západně od obce Cunkov na Táborsku.

Dle pověsti čert, který letěl s těžkým břemenem, již v tomto místě nemohl, a tak si chtěl odpočinout. Uviděl skalní výchoz a zastavil se na něm. Jak tam stál, tak pod tíhou břemene obtiskl své kopyto do skály. A opravdu nyní je na vrcholku skalního výchozu důlek jako pozůstatek po čertově zastávce.

Podle Čertova břemene se označuje typ granitoidů vyskytující se v jihovýchodní části Středočeského plutonu. Jedná se o durbachity (tj. na tmavé minerály bohaté syenity až granity).

Starozámecký rybník u Borotína

Sat, 18 May 2013 00:00:00 +0000

Starozámecký rybník najdete přímo pod zříceninou hradu Borotín. Ticho a klid okolo rybníka návštěvníky přímo vybízí k odpočinku a relaxaci. Rybník je uváděn i jako vhodný ke koupání, ale mnoho hezkých přístupů do vody tu nenajdete. Stačí však sedět tiše na břehu a sledovat nádherný odraz hradu na hladině.

Ondřejovsko - Zadní skály - "Kaskáda"

František Lysáček — Sat, 18 May 2013 00:00:00 +0000

Dobře "utajený" komplex Zadních skal na Ondřejovsku je pro širší turistickou veřejnost pojmem takřka neznámým. Přístup ke skalám je náročnější na orientaci i podle dobré mapy a divoký terén v bezprostřední blízkosti skalních útvarů není nakloněn ničemu, co jen trochu připomíná lidský vynález - kolo. Doufám, že tato oblast zůstane i nadále lokalitou nezdevastovanou lidskýma rukama, neboť na celém Ondřejovsku se nalézají kromě jedné jediné Přírodní rezervace další kouzelná a zatím nechráněná místa. Ve zbytečcích porostů, které jsou pravnuky starého karpatského pralesa, se na temenech podvrcholků nacházejí velmi četné pískovcové a slepencové skalní útvary. Návštěvníka sice neohromí svými proporcemi - většinou se jedná o skaliska "podměrečná", nepřevyšující ani hranici 10 metrů - nicméně jsou to skalní útvary vcelku malebné. A co se jim nedostává na výšce, to jim sousední prastarý hvozd dodává na tajemnosti.

Rozsáhlý komplex Předních Ondřejovských skal, nacházejících se asi 0.5 km severně od PR, jsem už turistické veřejnosti na těchto stránkách představil v mini seriálu jednotlivých článků více než dostatečně. Všechny zájemce nyní zvu na návštěvu další rozlehlé skalní oblasti na Ondřejovsku - neboť jak už vám napověděl samotný název "Přední skály", někde v této oblasti musí existovat i jejich "Zadní" protějšek ...

Zadní skály tvoří přerušovaný pás skalních výchozů, dosahujících délky asi 600 m a je orientován od západu severovýchodním směrem. Vystupují z dlouhé ploché terasy pod prudkými svahy vrcholového hřebene Západního Ondřejovska ( 632 m), která je rozčleněna na množství skalnatých návrší. Od skalních výchozů na hraně terasy spadá k blízkému údolí rusavské Ráztoky extrémně prudký sráz. Od zmiňovaného vrcholu Ondřejovska je dělí vzdušná vzdálenost asi 500 m. Zdálo by se, že se jedná o skály zcela nepřístupné, ale není tomu tak. Až k místu, odkud začíná nad své okolí výrazně stoupat vrcholový hřeben západního Ondřejovska, se dostaneme po zeleně a modře značené turistické trase, vedoucí od rozcestí U dubu nad Lukovečkem k rozcestí Pod Ondřejovskem. Od rozcestí U dubu trasa šplhá lesní cestou přes kratší hřeben na spočinek pod hlavním vrcholem Ondřejovska. Nachází se tu rozcestí - značená cesta odbočuje vpravo, my se vydáme po neznačené lesní cestě vlevo. Zprvu vede po vrstevnici těsně pod srázným ondřejovským úbočím, z něhož místy nad cestou vystupují zajímavé skalky. Následuje další rozcestí, my se nyní musíme držet cesty, která se mírně odklání od hřebene kopce a po naší levici míjí dvě návrší. Jako orientační bod nám poslouží typická konstrukce mysliveckého posedu na druhém z nich. Další kupa vlevo už je skalnatá a když se k zajímavým skalkám přijdeme podívat blíž, stojíme u nejzápadnějšího skalního útvaru Zadních skal - "Kaskády".

Toto návrší je ve svahu pod skalními výchozy částečně odlesněno a ze spodního okraje paseky se nám odkrývá kouzelný pohled na velmi originální skalní seskupení, které právě z tohoto odstupu připomíná zkamenělou "Kaskádu". Při detailním průzkumu brzy zjistíme, že se nejedná o celistvou skálu, ale tento útvar vznikl chaosovitým rozpadem skalního hřebene. Jednotlivé - selektivním zvětráváním pískovců - zatím jen nahrubo opracované skalní bloky a ohromné balvany, poskládané na sebe, působí neodolatelně syrově, (a přírodně). Prozatím tu chybí "načinčanost" skalních stěn od geomorfologických tvarů, které známe odjinud, ale než jednou dojde k destrukci celé "Kaskády", možná to Příroda ještě dožene. Celková výše stupňovitého skalního shluku dosahuje od úpatí po temeno převýšení asi 7 m. Za těmito většími bloky spadá od vrcholu návrší balvanitý proud, který tvoří skalnímu útvaru působivý "chvost" a prodlužuje jeho délku o několik desítek metrů.

Od úpatí "Kaskády"vidíme pokračování skalního pásu Zadních skal na návrší napravo od nás. Od nás je ale oddělen hlubokým zářezem roklinky, kterou protéká půvabná horská bystřina ...

( Vzdálenost tohoto skalního útvaru od rozcestí cest pod hřebenem západního Ondřejovska činí asi 1 km.)

Kamenný rybník

Tue, 14 May 2013 00:00:00 +0000

Kamenný rybník založen po roce 1460 dlouhou dobu sloužil pouze k chovu ryb. Dnes je určen především k rekreačním účelům a jako přírodní koupaliště. V roce 1994 byla dokončena rekonstrukce rybníka včetně odbahnění. Část Kamenného rybníka obklopuje borovicový les a na západní a severozápadní straně je louka přecházející v rašeliniště, které je součástí blízké stejnojmenné přírodní rezervace. Na severovýchodu rybníka se rozprostírá písčitá pláž s volejbalovým hřištěm. Rybník napájí přítoky a prameny ze západního rašeliniště (voda má díky výluhům z rašelinišť hnědou barvu) a rozloha vodní hladiny bez mokřin činí 5,2 ha.

Šídlovský rybník

Tue, 14 May 2013 00:00:00 +0000

Šídlovský rybník, říká se mu také Šídlovák, byl vybudován po roce 1460 jalo součást rybniční soustavy na Boleveckém potoce na severu Plzně. Svůj název získal podle tzv. Šídlovského statku v Bolevci, ke kterému patřily zatopené pozemky. Šídlovský rybník byl zbudován pro chov ryb, ale dnes slouží především k rekreaci a ke koupání. Pláže i celé dno pokrývá jemný písek a okolo rybníka jsou vysoké borovice. Nebylo však tomu tak vždy. Teprve v roce 2005 bylo dokončeno odbahnění rybníka včetně vytvoření písečné pláže na severním břehu. Vybudováno bylo nové vypouštěcí zařízení a asfaltová silnice na hrázi. Nad severní pláží rybníka jsou dnes patrné základy bývalé ozdravovny, jejíž pozůstatky byly definitivně zbořeny v roce 1997.