Ke studánce se dostaneme tak, že odbočíme na konci Želče ze silnice směřující do Chválkovic na Hané doprava do uličky, která přechází v záhumení cestu.Jedná se o kamennou studánku zbudovanou pod mírným svahem osázeným dřevinami, který přechází jižním směrem v pole. Studánka je uzavřena kovovou mříží.

Želečská studánka V hájku je registrována od 10. 3. 2012 v Národním registru pramenů a studánek pod záznamovým číslem 5464. O studánku se stará obec Želeč. Chcete-li zjistit výskyt studánek ve vašem okolí nebo poskytnout informace o poloze vám známé studánky, doporučuji odkaz na : www.estudánky.eu

Palouk má přibližný tvar trojúhelníka o délce strany asi 150 m. Pozoruhodné na tomto místě je to, že zde bylo v rámci Masarykova lesa - Lesnického Slavína vysázeno několik netradičních okrasných dřevin, dnes již velkých stromů. Jedná se o kryptomerii japonskou, borovici žlutou, cypřišek Lawsonův, jedli ojíněnou, ale zejména o dominantní dub bahenní. Ten zastiňuje malou prohlubeň, na jaře plnou vody, podlé které dostal palouk jméno. Na západní straně se nachází pomníček lesníků Havelky a Zieglera, spoluautorů knihy o lese.  

Střed palouku protíná zpevněná lesní cesta Bílovice - Útěchov, jsou zde asi 4 lavičky. Na východní straně se otevírá pohled do údolí Svitavy a na stranu k obci Babice nad Svitavou. 

Na místě probíhá každoroční folklorní rituál Vítání jara, kterého se pravidelně účastní dětský folklorní soubor Bystrouška z Bílovic a pěvecký sbor dospělých z Brna. 

Místo určitě stojí za vidění, občerstvit se můžete na kraji Bílovic v Chaloupce  U Komína nebo v Útěchově Za Sedmero, není však od věci si vzít všechno s sebou a U Luže si udělat třeba piknik.

Morava na tomto místě není žádný veletok, spíše bystrá podhorská říčka. Udávaná délka Moravy je 353 km, jsme tady vlastně necelých 20km od pramene, který najdeme na jižním temeni Králického Sněžníku.

Jubilejní kilometr se nachází na katastru Vojtíškova, místo tedy spravuje obec Malá Morava, jak nakonec i hlásá malá tabulka. Odtud má řeka ještě celou slávu před sebou. Zde její údolí odděluje pohoří Králického Sněžníku od Hanušovické vrchoviny, kterou nakonec dál protéká, pak ji čeká Mohelnická brázda, za Třesínským prahem Hornomoravský úval, pod Otrokovicemi kde se k řece přimykají zprava  Chřiby, zleva Vizovické vrchy pak následuje Dolnomoravský úval. Na jihu Morava tvoří hranici se Slovenskem, pod Lanžhotem kde je hraniční řekou Slovenska a Rakouska pak Moravu vlevo lemují Malé Karpaty a vpravo Moravské pole (to je v Rakousku) až pod Děvínem splyne s Dunajem. Vlastně tady někde na jihu Morava získala své jméno. To znamená mokřinu, či bažinu. Původ názvu Moravy je prastarý, údajně ještě předkeltský, od řeky pak jméno dostala celá země, jejíž vodní osu řeka tvoří.

Jedním z těchto míst je i Jelení studánka nedaleko Horní Krupé na Havlíčkobrodsku. Najdeme ji v tzv. Kráteckých lesích západně od obce, na místě dostatečně odlehlém, aby nebylo pod dohledem vševidoucích očí sousedů. Zde se scházeli věřící z okolních vsí - Horní i Dolní Krupé, Olešné a dalších obcí. Konaly se zde noční bohoslužby, setkání pro čtení knih a společný zpěv nebo předávání modlitebních i dalších zakázaných knih. Díky této možnosti se v Horní Krupé a blízkém okolí uchovala evangelická víra - a v roce 1781, po zavedení Tolerančního patentu, zde vznikl jeden ze zhruba dvaceti evangelických sborů, které byly na Vysočině založeny.

Studánka získala svůj název podle toho, že do těchto míst chodili pít jeleni. Ve skutečnosti jsou zde dva prameny (a nad nimi dvě studánky), původní Jelení je ta položena západněji. Obě studánky jsou dnes již označeny - původní je označena dřevěným husitským kalichem na stříšce studánky, u druhé je pak kamenný pomníček.

V současnosti je v plánu naučná stezka, která návštěvníky zavede i ke studánce. U té bude umístěn informační panel.

Se studánkou se váže pověst, že se u ní měl Žižka na jednom ze svých tažení zastavit, občerstvit se a nazvat tamní vodu dobrou. Z toho vznikl název osady, která se nachází asi půl kilometru jižně od studánky.

Dnes skoro zapomenutá studánka se v 19. století stala poutním místem, kam mířili lidé, kteří chtěli uctít památku husitského vojevůdce. V roce 1868 pak byla u studánky umístěna Žižkova busta, kterou nechal zhotovit majitel skláren Welz. To zájem vlastenců o místo ještě umocnilo, dokonce se zde v roce 1868 konal jeden z táborů lidu.

Ihned po 2. světové válce se konaly ke studánce národní poutě. Poslední proběhla v roce 1950 - dále nebyly lokální události příliš podporovány, snad byla pouť v roce 1951 zakázána a další se již nekonaly.

Dnes je studánka spíše zapomenutým místem v srdci dobrovodských lesů. Vede kolem ní žlutá turistická značka, spojující Pohleď s Malčínem a Skuhrovem. Společně s Žižkovým bukem a Michalovým statkem v Pohledi je ale rozhodně místem, které stojí za návštěvu.

Úzká pěšina vás zavede do lesa, přejdete most a po několika desítkách metrů dojdete k samotnému prameni. Historie pramenu je známá od roku 1704, kdy byl zde postaven sloup s mariánským obrázkem.

V roce 1814 zde byla vybudována lázeňská budova a v jejím sousedství hostinec. Obojí následně vyhořelo. Dodnes se zachovalo pouze pozdější obydlí pro správce vodovodu.

Mariánský pramen u Králík nabízí tiché rozjímání a osvěžení v letních měsících. Odpočinout si můžete na lavičce. Pěkné a zajímavé místo.

http://www.estudanky.cz/567-studanka-mariansky-pramen