Jeskyně, Jezírko, Kámen, Kaňon, Minerální pramen, Přírodní památka, Řeka, Sopka, Studánka Česká republika

Rezervace SOOS - Císařský pramen

Sun, 19 May 2013 00:00:00 +0200

Císařský pramen najdeme v rezervaci SOOS téměř na začátku 1km dlouhé prohlídkové trasy. Jedná se o vývěr studené, středně mineralizované železité sírano - hydrouhličitano - chloridové sodné kyselky. I pro žíznivého poutníka velmi nevalné chuti. Teplota v jímce pramene kolísá podle ročního období od 14ºC do 18ºC.

Studánka V hájku v obci Želeč na Hané

Vladimír Vojanec — Sat, 18 May 2013 00:00:00 +0200

V obci Želeč, která je součástí mikroregionu Předina najdeme studánku nazývanou V hájku. Studánka se nachází za humny v jižní části obce, v těsné blízkosti přírodního tanečního parketu, sloužícího k hodovým nebo tanečním zábavám.

Ke studánce se dostaneme tak, že odbočíme na konci Želče ze silnice směřující do Chválkovic na Hané doprava do uličky, která přechází v záhumení cestu.Jedná se o kamennou studánku zbudovanou pod mírným svahem osázeným dřevinami, který přechází jižním směrem v pole. Studánka je uzavřena kovovou mříží.

Želečská studánka V hájku je registrována od 10. 3. 2012 v Národním registru pramenů a studánek pod záznamovým číslem 5464. O studánku se stará obec Želeč. Chcete-li zjistit výskyt studánek ve vašem okolí nebo poskytnout informace o poloze vám známé studánky, doporučuji odkaz na : www.estudánky.eu

333,3 km

Aleš Matějíček — Fri, 05 Apr 2013 00:00:00 +0200

Jedeme-li z Hanušovic proti proudu Moravy, v zatáčce před odbočkou k Vojtíškovu (obráceně až za), je to tam kde je silnice přimknuta ke skále nad levým břehem řeky, najdeme malou tabulku, upozorňující na zajímavý říční kilometr. Pokud tedy kartografové a geometři nelžou, jsme na 333,3km řeky. Délky řek se neměří od pramene, ale od jejich ústí (tak jak se asi i v minulosti oblasti objevovaly proti proudu řek). V případě naší řeky je to od ústí do Dunaje.

Morava na tomto místě není žádný veletok, spíše bystrá podhorská říčka. Udávaná délka Moravy je 353 km, jsme tady vlastně necelých 20km od pramene, který najdeme na jižním temeni Králického Sněžníku.

Jubilejní kilometr se nachází na katastru Vojtíškova, místo tedy spravuje obec Malá Morava, jak nakonec i hlásá malá tabulka. Odtud má řeka ještě celou slávu před sebou. Zde její údolí odděluje pohoří Králického Sněžníku od Hanušovické vrchoviny, kterou nakonec dál protéká, pak ji čeká Mohelnická brázda, za Třesínským prahem Hornomoravský úval, pod Otrokovicemi kde se k řece přimykají zprava Chřiby, zleva Vizovické vrchy pak následuje Dolnomoravský úval. Na jihu Morava tvoří hranici se Slovenskem, pod Lanžhotem kde je hraniční řekou Slovenska a Rakouska pak Moravu vlevo lemují Malé Karpaty a vpravo Moravské pole (to je v Rakousku) až pod Děvínem splyne s Dunajem. Vlastně tady někde na jihu Morava získala své jméno. To znamená mokřinu, či bažinu. Původ názvu Moravy je prastarý, údajně ještě předkeltský, od řeky pak jméno dostala celá země, jejíž vodní osu řeka tvoří.

Soutok Moravy a Třebůvky

Aleš Matějíček — Sun, 21 Apr 2013 00:00:00 +0200

Soutok Moravy s Třebůvkou najdeme nedaleko Moravičan na severním okraji CHKO Litovelského Pomoraví. Soutok tak zakončuje tok 48km dlouhé říčky Třebůvky, která pramení nedaleko Křenova na Svitavsku a vytváří osu jižní části Zábřežské vrchoviny, zv. Bouzovská. Mezi přítoky Moravy patří spíš k těm středním. Je jejím pravobřežním přítokem na jejím zhruba 272,5 km. Lze to odvodit vcelku přesně těsně nad soutokem je hlásný profil, na kterém se udává průtok v dané lokalitě. Ten má kilometráž 272,8. Průměrný průtok Moravy nad soutokem činí 17,8m³/s, průtok Třebůvky je cca 2,6 m³/s, čili Morava je zde již zcela regulérně jasně dominujícím tokem. Při stoleté vodě je zde dokonce naměřený průtok 394 m³/s. Morava je schopna obrátit Třebůvku zpátky, čemuž má zabránit povodňová zábrana před Moravičany. K samotnému soutoku se dostaneme poměrně snadno, např. Od kostela podél Třebůvky či po nových stezkách a hrázích, nebo podle kolejí, nádraží je nedaleko...

Pramen Bílinské kyselky

Dominik Mádl — Sun, 21 Apr 2013 00:00:00 +0200

Bílinská kyselka je jímána ze zdroje BJ 6 – vrtu hlubokého 190,6 m, dále je přetlačována podzemním potrubím a akumulována při konstantní teplotě v zásobnících. Z těchto zásobníků je bez jakýchkoliv úprav či chemické konzervace dopravena do přetlakového plniče lahví v prostoru stáčírny. Tento šetrný proces umožňuje zachovat téměř původní množství jemně rozpuštěného oxidu uhličitého, který je podstatný pro lahodnou chuť této minerální vody. Celý tento proces je důvodem, proč je Bílinská kyselka po staletí unikátní.

Jelení studánka u Horní Krupé

Blanka Lednická — Thu, 18 Apr 2013 00:00:00 +0200

V české krajině najdeme řadu míst, která jsou památkou na protireformační hnutí po Třicetileté válce. Většinou se nacházejí na místech odlehlých, často v hlubokých lesích - nejrůznější studánky, památné stromy, jeskyně a další lokality. Jsou to místa, na kterých se tajně scházeli nekatolíci ke společné modlitbě

Jedním z těchto míst je i Jelení studánka nedaleko Horní Krupé na Havlíčkobrodsku. Najdeme ji v tzv. Kráteckých lesích západně od obce, na místě dostatečně odlehlém, aby nebylo pod dohledem vševidoucích očí sousedů. Zde se scházeli věřící z okolních vsí - Horní i Dolní Krupé, Olešné a dalších obcí. Konaly se zde noční bohoslužby, setkání pro čtení knih a společný zpěv nebo předávání modlitebních i dalších zakázaných knih. Díky této možnosti se v Horní Krupé a blízkém okolí uchovala evangelická víra - a v roce 1781, po zavedení Tolerančního patentu, zde vznikl jeden ze zhruba dvaceti evangelických sborů, které byly na Vysočině založeny.

Studánka získala svůj název podle toho, že do těchto míst chodili pít jeleni. Ve skutečnosti jsou zde dva prameny (a nad nimi dvě studánky), původní Jelení je ta položena západněji. Obě studánky jsou dnes již označeny - původní je označena dřevěným husitským kalichem na stříšce studánky, u druhé je pak kamenný pomníček.

V současnosti je v plánu naučná stezka, která návštěvníky zavede i ke studánce. U té bude umístěn informační panel.

Žižkova studánka

Blanka Lednická — Sat, 13 Apr 2013 00:00:00 +0200

Nedaleko Malčína, u bývalé sklárny Dobrá Voda, se nacházejí hned dvě památky, spojené se jménem husitského vojevůdce Jana Žižky - buk a studánka.

Se studánkou se váže pověst, že se u ní měl Žižka na jednom ze svých tažení zastavit, občerstvit se a nazvat tamní vodu dobrou. Z toho vznikl název osady, která se nachází asi půl kilometru jižně od studánky.

Dnes skoro zapomenutá studánka se v 19. století stala poutním místem, kam mířili lidé, kteří chtěli uctít památku husitského vojevůdce. V roce 1868 pak byla u studánky umístěna Žižkova busta, kterou nechal zhotovit majitel skláren Welz. To zájem vlastenců o místo ještě umocnilo, dokonce se zde v roce 1868 konal jeden z táborů lidu.

Ihned po 2. světové válce se konaly ke studánce národní poutě. Poslední proběhla v roce 1950 - dále nebyly lokální události příliš podporovány, snad byla pouť v roce 1951 zakázána a další se již nekonaly.

Dnes je studánka spíše zapomenutým místem v srdci dobrovodských lesů. Vede kolem ní žlutá turistická značka, spojující Pohleď s Malčínem a Skuhrovem. Společně s Žižkovým bukem a Michalovým statkem v Pohledi je ale rozhodně místem, které stojí za návštěvu.

Králíky - studánka Mariánský pramen

Jirka Vaníček — Mon, 25 Mar 2013 00:00:00 +0100

Nad městem Králíky se nachází známé poutní místo Hora Matky Boží. Turista, který se vydá ke klášteru pěšky alejí s křížovou cestou, lemovanou kapličkami, narazí těsně před vrcholem stoupání na odbočku k Mariánskému prameni. Ta je přehledně značená plechovou šipkou.

Úzká pěšina vás zavede do lesa, přejdete most a po několika desítkách metrů dojdete k samotnému prameni. Historie pramenu je známá od roku 1704, kdy byl zde postaven sloup s mariánským obrázkem.

V roce 1814 zde byla vybudována lázeňská budova a v jejím sousedství hostinec. Obojí následně vyhořelo. Dodnes se zachovalo pouze pozdější obydlí pro správce vodovodu.

Mariánský pramen u Králík nabízí tiché rozjímání a osvěžení v letních měsících. Odpočinout si můžete na lavičce. Pěkné a zajímavé místo.

http://www.estudanky.cz/567-studanka-mariansky-pramen

Studánka Běžinka u Bradla

Jirka Vaníček — Thu, 21 Mar 2013 00:00:00 +0100

Studánka Běžinka se nachází nedaleko známého vrcholu Bradlo mezi obcemi Libina a Nová Hradečná. V létě bývá pramen bez vody. Unaveným turistům poslouží dřevěný přístřešek s posezením.

Ke studánce se dostanete po modré značce z Libiny, která vede okolo populárních skal Tři kameny a pokračuje na vrchol Bradlo a dále do obce Lipinka. Po červené značce ke studánce dojdete z obce Nedvězí u Rohle.

U studánky si můžete odpočinout a poté vyrazit k blízkému vrcholu Bradlo či naopak mírně sestupovat ke Třem kamenům. Běžinka je každopádně klidné a krásné místo.

http://www.estudanky.cz/3971-studanka-bezinka

Slanisko Novosedly - přírodní rezervace

Pavel Samuel — Sat, 16 Mar 2013 00:00:00 +0100

Nachází se na severovýchodním okraji obce při malém lesíku s rybníčkem. Je součástí mělké sníženiny ve které se slanisko vytvořilo. Původně mělo daleko větší rozlohu, vlhké deprese však byly v 60. a 70. letech minulého století zčásti zavezeny. Současná oplocená plocha o rozloze kolem 2 ha je udržována každoročním kosením nebo spásáním. Na zdejší lokalitě roste třeba velmi vzácná hvězdnice slanistá, sivěnka přímořská nebo smetánka besarabská. Území slaniska bylo za přírodní rezervaci vyhlášeno v roce 1993.

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí/B2, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy