Především nějakou krásnou masku buď z papíru, ze sádry nebo z porcelánu. Pokud budete mít štěstí při procházce městem, dojdete i do malé dílny, kde se masky vyrábějí. Je to zajímavá podívaná.

Ženy si mohou zakoupit nádherné tepané zlaté šperky, originální ručně vyráběné šperky z kvalitního muránského skla, brože, brožky ve tvaru masek, různé ručně vyráběné krabičky, šperkovnice, muránské sklo, buranské krajky.

Muži si vyberou kvalitní ručně vyráběné šachy, mají výběr z mnoha zajímavých figurek.

Cena za ubytování se odvíjí od sezóny a počtu ubytovaných osob. My jsme platili na začátku září 42 EUR/2 os/noc. Ceník a bližší informace naleznete na: www.judharald.eu

Obec Olang leží v nadmořské výšce 1053 m a svojí polohou nabízí ideální místo pro letní i zimní dovolenou-Italské Dolomity a proslulé "Tři zuby", přírodní park Fanes-Sennes-Prags, zimní středisko Kronplatz-považováno za středisko č. 1 v Jižním Tyrolsku.

http://www.olang.info

Italové jsou známí tím, že velmi dbají na své oblékání, Ital na sebe jen tak něco nevezme. Pro něj je velmi důležitá značka. Proto se zde nachází mnoho obchodů se značkovým oblečením. V době výprodejů se zde dá nakoupit i levněji než u nás. (Nejoblíbenjší jsou výprodeje v Miláně, kam jezdí resp. lítá mnoho našich turistů za tímto účelem)

Oblíbené jsou také u turistů italské boty, které se dají levněji nakoupit ve výprodejích na trzích. Není překvapením, že i v létě můžete potkat Italku v kozačkách. Jsou to letní kozačky.

Zajímavé jsou zlaté šperky, nejdražsí je tzv. fiorentina, tepané zlaté šperky. největší výběr zlatých šperků je na Mostě zlatníků ve Florencii. Taky jsou zde nejvyšší ceny.

V Benátkách a okolí si můžeme koupit nejrůznější masky i v podobě broží.

Jako hezkou dekoraci do bytu si můžeme dovézt nejrůznější sochy a sošky z bílého mramoru, z alabastru.

Hospodyňky si mohou z Itálie dovézt kvalitní nerez hrnce nebo kávovary. Oblíbené jsou i miniaturní hrníčky na oblíbenou italskou kávu.

V současné době je za nejlepší a nejkvalitnější kávu pokládaná káva značky Ille.

Oblíbeným suvenýrem je italské víno, Grappa, různé likéry. Mezi nejoblíbenější likéry patří Limoncello, Limoncillo, které se vyrábí v oblasti kolem Neapole, v Sorrentu. Známý je také likér mandlový Amaretto, který se používá na výrobu oblíbeného zákusku Tiramisu. K tomu potřebujeme ještě Mascarpone.

Gurmáni si vozí z Itálie kvalitní olivový olej, nakládané papričky, feferonky, nakládané olivy, a já si nikdy neopomenu dovézt peperliziu, nakládanou zeleninu v olivovém oleji do rizota.  

Výborné jsou oplatky s medem a mandlemi (ripiete), které jsou k dostání na Gargánu.

Na Elbě si nezapomene koupit místní specialitu Napoleonův koláč nebo kaštanovou pastu.

Skvělým suvenýrem jsou nejrůznější pasta-těstoviny nejrůznějších tvarů, velikostí a barev.

Někteří turisté si velmi oblíbili proschiutto crudo - sušenou šunku nebo parmiggiano-parmezán. Nebo sýr ve tvaru hrušky scamorza, který může být i v podobě uzeného sýra (affumicata).

Jednou za týden bývají v letoviscích trhy s oblečením, domácími potřebami, kosmetikou  a potravinami. Zde jsou ceny zboží nižší, ale jsou také stanoveny pevně a chtít nějakou slevu se považuje na drzost, protože podle prodejců se jedná o ceny na nejnižší možné hladině. Mimochodem, ceny odpovídají kvalitě.

A pak zde kvete tzv. černý obchod, který provozují prodejci z řad exotických přistěhovalců, které můžeme potkat na pláži, před historickými památkami, v centru města, kteří nabízejí různé výrobky, šperky, deštníky, kvalitní osušky, kabelky, hodinky a dá se s nimi smlouvat. Lze zde nakoupit za velmi nízké ceny, zejména ke konci sezóny.

Jenže, ouha! Zde se dopouštíte přestupku! Pokud vás uvidí policie, může vám vyměřit pokutu 500 Euro!!! za podporu černého trhu. Takže vás může případná nízká cena zboží přijít pěkně draho!

Policie se snaží stále častěji proti těmto nešvarům, které poškozují státní ekonomiku zasahovat, takže občas se vám stane na pláži, že začne kroužit nad vašimi hlavami policejní vrtulník, na pláž vběhne parta policistů, nastane velký úprk prodejců a policie zboží zabavuje.

Může se vám také stát, že vás zastaví finanční policie, a pokud u vás uvidí nějaké italské zboží, tak se bude ptát po scontrínu, po účtence z obchodu, kde jste zboží nakoupili. Takže vám doporučuji, aby jste si účtenky z obchodu pečlivě uschovávali. Jinak hrozí pokuta, jak je již sděleno výše, 500 Euro. 

více  z Itálie

Naše první kroky směřovaly k Andělskému hradu, kruhové stavbě, kterou nechal vybudovat  v letech  117-138 císař Hadrián. Hadriánovo mauzoleum bylo v roce 509 přejmenováno na Castel Sant'´Angelo (dle pověsti se zde  zjevil  archanděl Gabriel na znamení, že skončil mor, který tehdy město sužoval) . Hrad byl několikrát přestavěn  (podíleli se i Michelangelo a   Bernini) a sloužil jako kasárna, pevnost, i jako žalář. Též býval  v divokých dobách  útočištěm  a obydlím papežů (proto byla roku 1277 vybudována Vatikánská chodba, spojující Andělský hrad  s Vatikánským palácem). Dnes  zde  sídlí umělecké a vojenské muzeum. Vyfotit se  dal  hrad  dobře  z mostu přes  řeku Tiberu,   zdobenému sochami od  Berniniho.

Prošli jsme uličkou Růženců a další zastávka byla na  náměstí Navona, kterému dominoval barokní kostel  Svaté Anežky (Sant'Agnese in Agone) a hlavně  fontány (Fontána čtyř řek, Neptunova kašna, Mouřenínova fontána). Po stranách náměstí lákala spousta kavárniček k malé siestě.

Dále jsme došli  k Pantheonu  (chrámu všech bohů) – tento z nejzachovalejších chrámů  na světě byl postaven v roce  27 př. n.l. O jeho současnou podobu  se v 2. stol zasloužil císař Hadrián, požárem značně poškozený chrám obnovil. Pantheon  fascinoval právě  kvůli tomu jak zachovale vypadal po tolika staletích. Jeho zkáze zabránil hlavně fakt, že v   roce 609 byl vysvěcen jako křesťanská bazilika, tím unikl zničení (na rozdíl od jiných „pohanských“ staveb) – tedy ne zcela -  byzantský císař Konstantin II. během své návštěvy města v r. 663 nechal strhat  pozlacené bronzové  tašky, zmizelo i mramorové obložení a sochy u vchodu.  Chrám má 13m hluboké předchrámí, 16 žulových sloupů, výška Panteheonu  = jeho šířce – 43,3m. Mohutná  5000 tunová kopule (zhotovena pravděpodobně  z vůbec  prvního betonu, který kdy byl ke stavbě použit)  zaujímala polovinu výšky chrámu. Středový otvor (okulus) kopule  má  průměr 9 m a propouští světlo. Pantheon je předchůdcem i  vzorem všech nevyztužených kupolí -  už tehdy byli architekti koumáci. V národním mauzoleu mají (mimo jiných)  hrobky např.   malíř  Rafael Santi, král Viktor Emanuel II., Umbert I. 

Stojíte – li k Pantheonu  zády,  budete- li mít  zájem  o občerstvení, či  dobrý  dárek, na konci náměstíčka  se vydejte doleva a potkáte  velmi levný SPAR.

Navštívili jsme  dále kostel P. Marie nad Minervou (Chiesa di Santa Maria Sopra Minerva), zvenčí  shlédli Hadriánův chrám, kde je  vezděná  římská burza.  Bohužel se nepodařilo zachytit  názvy kostelů,  téměř  všechny však  měly   nádhernou uměleckou výzdobu, člověk žasl, jak takové mohutné stavby  při  (tehdy) nedokonalé technice vůbec  vyrostly. Míjeli  jsme též spoustu obelisků, náměstí, také se podívali na  náměstí Pizza Colonna, kde stojí Sloup Marka Aurelia a   na jehož sev. části stojí  palác, v němž sídlí komory parlamentu.

 Změna programu se vyplatila a odměnou za celodenní prohlídku chrámů (našlapáno cca 10km), které už hodně splývaly, byl překrásný  slunečný podvečer (na druhý pokus) ve Vatikáně. Ukázal se nám  v plné kráse… těžko říci, jestli nadchl více interiér Baziliky sv. Petra  (San Pietro in Vaticano)  s ohromnou kupolí, kterou navrhl Michelangelo, Pietou od  Michelangela (tehdy 24 letého)…. s křtitelnicí, oltáři, kaplemi, náhrobky papežů, kryptami – to pouze okrajově…  hlavně však s úžasnou atmosférou… nebo neméně  úschvatný   výhled z vrcholu kupole na Vatikánské zahrady a město Řím.

VATIKÁN  (Městský stát Vatikán)  - nejmenší  stát na světě,  sídlo svatého stolce,  o rozloze  necelého půl kilometru čtverečního,  s cca 900 obyvateli, nacházející se na území Říma, na stejnojmenném pahorku (Vaticanus Mons - Pahorek věštců). Na území  stojí Bazilika  sv. Petra, Svatopeterské náměstí s Apoštolským palácem a  Vatikánské zahrady a   několik přiléhajících budov.   V 8. stol se zformoval papežský stát, během staletí se jeho územní rozsah měnil a  v roce 1870 byl připojen  k italskému království. Až v roce 1929 uzavřením Lateránských smluv  byl Vatikán (a některá exteritoriální území) vrácen pod papežskou správu. Platí se zde  eury (Vatikán  si  však razí své mince – sousto pro sběratele, stejně jako vatikánské cenné známky). Stát má  také svou vlastní poštu, banku, lékárnu, rozhlasovou vysílačku a televizní vysílač. Úřední řečí je italština a latina. Hlavou  území svatého stolce  je již několik století papež, volí se (ne starší 80 let)  doživotně  - v Sixtinské kapli  - v tajném shromáždění.  Ve  Vatikánu  jsou  dále kongregace (něco jako ministerstva ), skládající se z katolických duchovních různého  nár. původu. Své  velvyslance   má stát  různě ve světě. Vatikán nemá armádu, pouze švýcarskou gardu,  pořádkovou  +  osobní stráž. Stočlenná  garda se skládá  ze svobodných  mladíků, ve věku 19-25 let, 178-180 cm vysokých. Vlajka – bíložlutý obdélník se dvěma znaky  Vatikánu -  skříženého klíče a papežské tiáry. Kriminalita je ve Vatikánu především díky kapsářům, proto bylo nutné dávat stále veliký pozor.

Sixtinská kaple a Vatikánská muzea už se prohlédnout nestačila, což vůbec nemrzelo, protože za pár dnů pobytu v Itálii bylo památek bohatě. Hajdy  zpět  do vlasti. Velmi zvláštní pocity v nás vyvolala skutečnost, že pár hodin po naší  zastávce před  Boloní (29.5.2012), proběhlo v této oblasti ničivé zemětřesení.

 více  z cest