Island, popis a informace

Island je ostrovní republika, která leží jižně od polárního kruhu a asi 250 km jihovýchodně od Grónska, 1000km od Norska a asi 700 km od Skotska. Ostrov patří do Středoatlantského hřbetu, který se táhne celým Atlantikem mezi oběma kontinenty.
Vyšší polohy ostrova (11% rozlohy) pokrývá věčný sníh a ledovce (největší - Vatnajökull - 8400 km2 ), které jsou zbytky pleistocenního zalednění. Na Islandu je velké množství jezer (největší - Thingvllavatn - 83 km2), krátkých vodnatých řek (Thojrsa = Pjórsá 230 km) s peřejemi a vodopády. Nejkrásnější vodopád je 60m vysoký Skógafossi další : např. vodopád bohů Gódafoss, vodopád Gullfoss na řece Hvítá nebo 20 metrů vysoký Svartifoss v rezervaci Skaftafell.

Island je s rozlohou necelých103 000 kilometrů čtverečných druhým největším ostrovem Evropy.
Vnitrozemí ostrova je převážně hornaté (nejvyšší hora ostrova - sopka Hvannadalshnúkur - 2119 m).
Ostrov je geologický mladý a vznikl sérií mohutných sopečných erupcí. Na jihovýchodě ostrova leží nejvyšší aktivní sopka Hekla (1447m), přestože je stále činná, na jejím vrcholu je ledovec. Další sopečnou oblastí je Krafta, leží poblíž jezera Mývatn, kolem ni se rozprostírá lávové pole.
Na Islandu jsou kromě sopečných činností i časté zemětřesení, po celé zemi se hojně vyskytují termální prameny. N jihozápadě ostrova je těchto pramenů největší koncentrace, oblast ?Geysir?. Nejznámější a největší z islandských gejzírů dosahoval výšky až 77m, ale v součastné době už není aktivní. Ale stálé známý a aktivní je gejzír Strokkur, tryská přibližně každých 5 minut do výšky 30 m. V oblasti Námafjall , mezi jezery Mývatn a Kraflou se nachází také velká geotermální oblast. Prameny se využívaji k ohřevu vody a k vytápění.

Na ostrově žije 270 000 obyvatel. Z nichž 110 000 v okolí Reykjaviku. Zbytek obyvatel žije na farmách a v malých městech podél pobřeží.
Reykjavik je nejen hlavní město je to i významný přistav v zálivu Faxaflói na jihozápadě ostrova. Je to nejseverněji položené hlavní město na světě. Město založil v roce 874 vikinský osadník Ingolf Arnarsson. V 18. století byla vybudována katedrála a město se stalo obchodním přístavem. Od roku 1904 zde sídlí vláda. Univerzita založena v roce 1911.
Střed města, ve kterém je pěší zóna je přecpán různými obchody se suvenýry a podobným zbožím. Okrajové čtvrti jsou tvořeny novostavbami, které i když jsou šedé dávají periférii nezvykle veselý ráz.
Průmysl tvoří konzervárny ryb, strojírenské a textilní závody, loděnice a tiskárny. V okolí města se vyrábí cement a umělá hnojiva. Přístavem v Rejkjaviku prochází okolo 70 % islandského obchodu, letiště je v blízkém Keflavíku.
Většina obydlí se vytápí vodou z blízkých horkých pramenů. Městský otevřený bazén se tímto způsobem udržuje v provozu celý rok. Pára dala městu název. Reykjavík totiž znamená ?kouřicí záliv?.

Města jsou jen čtyři Reykjavik (4.000 ob.), Akureyri, Isafjord a Seydisfjord

Island je příklad bezpečné země. Místní policisty spatříte zřídka, většinou nejsou ani ozbrojeni. Výkon trestu má nejčastěji podobu, domácího vězení s omezenými vycházkami.Ale je pochopitelné dávat si pozor na své osobní věci a nenechávat cennosti v autech.
V geotermálních oblastech se držte vyznačených cest, můžete se propadnout do podzemních dutin nebo prošlápnout do vařícího bahna. Toto nebezpečí hrozí v neobydleném vnitrozemí. V případě, že se ztratíte,ve vnitrozemí, nepomůže vám často ani kompas. Magnetická láva ho činí nepouživatelným.
Koupání v horkých jezerech se nedoporučuje lidem, kteří trpí na srdeční nemoci.
Na rozdíl od zdejších krotkých koní jsou místní ovce útočné.
Nezapomeňte se ozbrojit repelentem v krátkém islandském létě se intenzivně rojí komáři.

Dovolená - zájezdy

Prvními obyvateli byli pravděpodobně irští mniši, kteří byli někdy kolem roku 870 vytlačeni Vikingy z Norska, Irska a Skotka. V roce 930 vznikl v zemi první parlament na světě Althing. Toto období Islandu bylo doprovázeno značným hospodářským rozvojem.Islanďané podnikaly daleké námořní plavby, jejichž následkem bylo objevení Grónska (982- Erik Rudý) a Severní Ameriky (1002). Na pobřeží Newfoundlandu zakládají svá sídla. Roku 1000 přijato křesťanství.
Počátkem 13. století se země octla v politické a zemědělské izolaci, nastaly spory s norskými kupci, rybáři, mořeplavci. Na Islandu vypukla občanská válka a země se roku (1262 - 1264) ocitla na dva roky pod norskou nadvládu. Ve 13. a 14. století Island postihlo značné ochlazené podnebí, což mělo za následek horší hospodářské vysledky. Počátkem 14. vypukl v zemi hladomor a morová epidemie, v důsledku toho zemřelo několik set lidí (jaro 1309 je nazýváno "smrtonosným jarem"). Velkou aktivitu vykazovaly i islandské sopky Hekla, Katla a Laky a ty taky přispěly k vymírání obyvatelstva. Roku 1380 vstupuje Island spolu s Norskem do politické unie s Dánskem, důsledky tohoto spojení byly takové, že významné funkce začali obsazovat dánští úředníci a v zemi se šířila dánština jako úřední jazyk. Islanďané byli Dány omezování a začali je proto nenávidět.
V 16. jejich odpor zesílil poté co se jim Dánové snažili vnutit nové náboženství ? protestantismus. I přesto, že roku 1535 althing odsoudil jak toto náboženství tak i dánské vměšování do náboženských záležitostísí Islandu, tak dánský správce společně s protestantským biskupem prosazovali novou víru. Byli ničeny katolické kostely, dánská vojska pustošila zemi. Roku 1550 oběsily, velmi oblíbeného u lidu, islandského biskupa. V roce 1884 je vydána první bible v islandštině.
V 17. století je Island přepaden Španěly a potom alžírskými piráty, ale stále je pod dánským vlivem.V 18. století se Reykjavik pomalu mění v město. Roku 1800 ruší dánský král althing.
Životní úroveň Islanďanů se začíná zlepšovat v 19. století. Roku 1843 jsou opět Islandu přiznána práva na althing, ale parlament měl pouze poradní hlas a jeho složení bylo kontrolováno Dány.
V druhé polovině 19. zrušili Dánové monopol obchodu pro islandské kupce a k horší situaci ještě přispívali sopečné výbuchy.
V Dánsku roku 1868 přijali ústavu, která Island za jeden z dánských krajů. Tak stále pokračoval boj Islanďanů proti nadvládě.
Od 80. do 90. let 19. století probíhá masová emigrace islandského obyvatelstva do Severní Ameriky, hlavně do Kanady. V roce 1903 bylo přemístěno ministerstvo pro islandské záležitosti do Reykjaviku v jehož čele stál Islanďan ? Hannes Hafstein. V roce 1904 je založena islandská banka. Roku 1911 vzniká univerzita v Reykjaviku a Island smí používat vlastní obchodní vlajku.
První světová válka do určité míry pomohla Islanďanů. Dánové upustili od některých požadavků, vlivem válečné situace. V roce 1915 získává Island vlastní vládu a vlastní státní vlajku. 1. prosince se Island osamostatňuje, s Dánskem je spojen pouze personální unií.
Ostrov nepostihla poválečná krize z roku 1920, ale zasáhlo ho celosvětová krize v třicátých letech. Ale diky rybolovu ji přežívá zdárněji než jiné země. 10. května 1940 byla země vtažena do válečného dění okupací britskými vojáky.
Na konci druhé světové války je zrušeno personální unie s Dánskem. 17. června 1944 byl Island vyhlášen republikou.
Od konce druhé světové války vedl Island s Velkou Británie takzvanou ?tresčí válku?, protože Britská vláda nechtěla akceptovat islandské pásmo pobřežních vod (370km), které omezovalo rybolov u tohoto severského ostrova. Island toto omezení stanovil v roce 1975, další rok Británie toto omezení uznala.
V současné době vládne Islandu pravicová vláda a prezident. Žádné politické, hospodářské, společenské ani jiné krize se či problémy se v tomto státě nevyskytují. Tato země se považuje za politicky a ekonomicky stabilní.

Díky Golfskému proudu a převládajícímu jihozápadnímu proudění z tropického Atlantiku má západní pobřeží ostrova velmi mírné klima. Severní pobřeží je chladnější. Teplotní rozdíl mezi severem a jihem je cca 4°C.Celkem je podnebí oceánické s mírnou zimou a chladným létem.
Počasí je nestále, léto deštivé a chladné. Průměrná teplota v červenci v Reykjaviku 11°C, počasí je nevyzpytatelné, neustálý vítr doprovázen často větrem. Léto někdy trvá jen dva měsíce. Výhodou je, že v létě vůbec nepřichází tma. Sluneční svit pomalu slábne a pak se najednou zase zesílí. V tuto dobu spí místní lidé minimálně.
V zimě je tu zase s výjimkou několika hodin stále tma, lidé spí o několik hodin více, mnoho jich odlétá na cestu do jižních krajů. Nejkratší den trvá tu 4, nejdelší 20-21 hodin. Průměrná zimní teplota v lednu je od 2°C do -1°C, na severu -5°C až -15°C .
Mnoho návštěvníku na Islandu trpí kožními problémy, protože vlhkost vzduchu nedosahuje 50%.

Islandské hospodářství je silně závislé na rybolovu, který zajišťuje 75% vývozu a zaměstnává 12% pracovní síly. Za posledních 50 let se rybolov z malého rodinného podnikání změnil na rozsáhlé průmyslové odvětví s rybářskými loděmi a zpracovatelskými továrnami, které vlastní velké společnosti a družstva. Vyváží se hlavně ryby a rybí konzervy, výrobky denní spotřeby Islanďané dováží.
Zemědělství je omezeno pouze na živočišnou výrobu využívá se skopové maso, vlna. Chov hovězího dobytka je slabší. Koně islandští jsou malí, ale neobyčejně vytrvalí a pro obyvatelé a pro obyvatelé skoro nevyhnutelně potřební, proto se jejich chovu věnuje velká péče. Také psi a kočky se chovají ve velké míře.
Významné je i pěstování zeleniny, ovoce, okopanin a květin v početných sklenících.
Důležitá je výroba hliníku a těžba diatomitu. V posledních letech se rozvinula i informační technologie a počítače.

Lesy byly vykácený a tvoří asi jen 1% plochy ostrova. Na ostrově se vyskytují subtropické mechy a lišejníky. Stromy jsou na ostrově velmi vzácné ? břízy, zakrslé malé stromky. Islanďané se snaží o znovuzalesňování země. Ve vnitrozemí je takzvaná měsíční krajina která sloužila ke cvičení astronautů pro přistání na měsíc.
Brusinky a podobné lesní plody jsou jedinými druhy ovoce, které rostou na tomto ostrově.
Před osídlením byla jediným savcem na ostrově polární liška. Z Grónska na ledových krách, připlouvají lední medvědi Později byli dovezeni poníci, ovce, srny, myši a krysy. Na ostrově se nevyskytují žádné žáby a plazi ani jiní jim příbuzní živočichové.
Ptáci jsou tady skutečným bohatstvím. Žije tady přes 241 druhů ptáků. Nejrozšířenějším druhem je alka, chaluha a racek. Typickým ptáčkem je papuchálek, je to hebký bílý ptáček s červeným zobáčkem, který se po dvojicích k sobě tulí na mořských březích a skaliskách.
Na ostrově žijí i labutě a mnoho druhů kachen, které na jezeře Mývatn tvoří největší a nejrůznorodější kolonii těchto ptáků na světě.
Z ohrožených druhů se vyskytuje na Islandu, orel běloocasý, chřástal, alka malá, potápka a lyskonoh šedý.
V moři kolem Islandu se vyskytuje kolem 15 druhů velryb, dále pak sledi, platýsi, garnáti, tresky, sumci, humři, huňáčci červení atd. Ze sladkovodních ryb, losos, úhoř, pstruh, polární siveň.

Na území Islandu jsou 3 národní parky, 29 přírodních rezervací, 30 přírodních památek, 9 přírodních parků a dalších 28 míst zvláštního zájmu ochrany přírody.
Největším národním parkem je Skaftafell (170 000 ha). Nachází se na jihovýchodě ostrova, rozkládá se z větší části na ledovci Vatnajökul. Cílem parku je ochrana horských ekosystému.

Nejsevernějším národním parkem je Jökulsárgljúfur (150 000 ha)
Asi 50 km severovýchodně od Reykjavíku se nachází nejmenší národní park (5000ha), který je zároveň nejstarším islandským národním parkem (založeným 1928).
Na severovýchodě ostrova jezero Mývat, které je chráněno zvláštním zákonem.Protože vlastníkem pozemků není stát, ale drobní vlastníci nemůže být vyhlášeno národním parkem.
Svoji rozlohou(440 000 ha) je uniká

Honorární konzulát ČR na Islandu: Honorary Consulate of the Czech Republic, Raudagerdi 49, 108 Reykjavik, Iceland, tel: 00354/5873000, fax: 00354/5680645, provozní hodiny úřadu ve všední dny od 9 do 17 hodin.
.

Důležitá telefonní čísla:
Nouzové číslo: 112 (policie, sanitky, hasiči)
Policie: + 354-551-1166
První pomoc: + 354-525-1000
Lékařská služba o víkendech, svátcích a mimo pracovní dobu (Reykjavík): + 354-552-1230


Po vstupu na Island je nutný pas ČR platný minimálně 3. měsíce ode dne překročení hranice. Žádný limit pro dovoz peněz není stanoven. Je zaveden bezvízový styk do 90 dni pobytu. Na základě tzv. skandinávské klauzule se dny strávené ve Finsku, Norsku, Švédsku, Dánsku a na Islandu v rámci 6 měsíců sčítají a ani jejich celkový součet nesmí překročit 90 dní.
K řízení vlastního automobilu na území Islandu potřebujete řidičský průkaz, nejlépe mezinárodní, malý technický průkaz, zelenou kartu a označení na vozidle CZ. . Pokud jedete půjčeným vozidlem, musíte mít ověřenou plnou moc nejlépe v angličtině.
Vzhledem k tomu, že jen málo turistů pojede na Island vlastním vozem, budete si muset automobil půjčit na ostrově. V zemi funguje celá řada autopůjčoven. Doporučuje se vypůjčit si džíp pokud plánujete cestu do vnitrozemí.
Na Islandu se jezdí vpravo.Nejvyšší povolená rychlost je 50 km/h v obci a 90 km/h na ostatních silnicích. Toleruje se 0,5 promile alkoholu v krvi. Bezpečnostní pásy se musí používat na všech sedadlech. Světla musí svítit i ve dne. Minimální hloubka vzorku pneumatik jsou tři milimetry. Používání pneumatik s hroty je povoleno od 15. listopadu do 1. května. Vůz musí být vybaven varovnou světelnou signalizací.
Kolem celého ostrova vede hlavní ostrovní silnice ? Ring Road. 80% této komunikace má pevný povrch, ale můžete narazit i na úseky z uježděné hlíny.Přesto je jízda po této komunikaci cekem rychlá a příjemná.
Pokud budete z Ring Road sjíždět do vnitrozemí, připravte se na velmi těžké sjízdné úseky. N islandském venkově většinu silnic tvoří polní cesty, které dokáže zdolat pouze automobil a náhonem na všechna čtyři kola. Tyto komunikace jsou sjízdné jen několik měsíců v roce.
Ve většině měst jezdí taxíky.
Na Islandu je velmi rozvinutá autobusová doprava. Autobusem se dostanete do všech části ostrova, v zimě bývá počet pravidelných linek omezen. Pokud patříte k náročným turistům, můžete se připojit ke skupinkám jiných cestovatelů, kteří si najímají autobusy na speciální okružní cesty po Islandu.
Všechna přímořská města spojují pravidelné linky trajektové dopravy, která je také velmi rozvinutá. Hlavní linka jezdí mezi Reykjavíkem a přístavem Akrane a přepravuje pasažéry i vozidla. V zimě jsou černé spoje zrušené. Četné soukromé společnosti pořádají vyhlídkové plavby.
Železniční doprava na Islandu neexistuje.
Islanďané používají ve zvýšené míře leteckou dopravu, která bývá hlavně v zimě jedinou možností, jak se dostat do oblastí odříznutých sněhem. Pokud si chcete pobyt na Islandu užít, můžete si najmout letadlo s pilotem k vyhlídkovému letu.