http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=d38a8738-b90c-4984-9bc2-143c84ffd1a1

K mauzoleu vede zelená turistická značka z Horního Vysokého. Z cesty jsou odbočky na dvě skalní vyhlídky. První je s velkým dřevěným křížem a vyhlídkou na Horní Vysoké a chatovou osadu Zdravotník. Druhá vyhlídka je s výhledem na Levín.

Více o škole  a její historii naleznete na jejich stránkách http://www.zshronov.cz/index.php/historie

Deska na připomínku návštěvy Německého básníka Johanna Wolfganga Goetha v Adršpachu, v roce 1790 dále zde byla přidána jeho bista a česká tabulka.

Historie kostela tedy zřejmě sahá hlouběji než do roku 1517. Koncem 15. stol. však dochází k územním změnám.  V důsledku těchto změn postavil Jan z Kunovic v Kunovicích kostel sv. Petra, který nahradil předchozí kostelík či kapli. Stalo se tak roku 1517, kdy byl postaven postavením presbytář a část lodě. Dalšího zvětšení a prodloužení, na současných 38 metrů délky a 13 metrů šířky, se kostel dočkal v letech 1759 – 1761 za faráře J. N. Merttena. Nově byla vystavěna věž se sakristií v přízemí.

Hlavní oltář byl zasvěcen sv. Petru a Pavlu. Poslední jeho úpravy pochází z roku 1912, kdy byly pořízeni noví andělé a kovový svatostánek. Obraz sv. Petra a Pavla nad oltářem je dílem malíře Jana Kryštofa Handkeho. Křížovou cestu namaloval v roce 1918 vídeňský akad. malíř František Tomaschů. Plastiky svatých ve výklencích a po bocích kostela, včetně sousoší nad kazatelnou jsou z meziválečného období od sochaře B. Kafky z Červeného Kostelce. Nynější varhany byly pořízeny v roce 1947, kdy byl i rozšířen kůr. Okenní vitráže jsou zhotoveny dle návrhů akad. mal. J. Semelky z Olomouce.

Za zmínku stojí i pořízení nových zvonů Marie (620kg) a Josefa (340kg) v roce 1991 a nového kamenného obětního stolu s ambonem v roce 2004 za přítomnosti arcibiskupa Mons. Jana Graubnera.

http://www.nockostelu.cz/?pg=kost1345

Manufakturu na výrobu trippu a manšestru, ve které pracovalo až 300 zaměstnanců,  zde založil bohatý vídeňský obchodník Johann E. Klapperoth. I díky němu se poté Šumperk stal centrem textilní výroby, ze kterého – svého času - pocházela třetina veškeré moravské produkce plátna určeného na export. I v dnešní době má tato budova své prvenství. Je totiž považována za stavbu, která by nejvíce z celého Olomouckého kraje potřebovala „krabičku poslední záchrany“. V tomto případě by se však již jednalo o celkovou obnovu, včetně statického zabezpečení.

V roce 2012 byla na – v současnosti „obytný“ dům - uvalena exekuce. A je pravdou, že si objekt pamatujeme ještě bez rozpadlé ohradní zdi, uhnilých dveří a opadaných svodů i částí fasády.  Ale o všech možných rekonstrukcích i o tom, že by této oblasti slušela nějaká zajímavá expozice textilní výroby, se již mluví desítky let.