Bohužel reklama na jeho fasádě myslím není vhodná. 

Kříž Na Nivkách nebo teké kříž nad Řícmanskou naleznete asi 0,5 km za obcí Bílovice nad Svitavou na červené turistické značce do Babic nad Svitavou. Je vedle polní cesty, která je však dostupná i autem, protože ji využívají obyvatelé nových rodinných domků na samém okraji obce. 

Pozoruhodná na kříži je jeho barevnost. Je na něm spousta symbolů, spjatých s umučením Krista a je srovnáván s kříži, dochovanými na Slovácku. Vyřezal jej pan Theodor Šenk v roce 1911, do dnešní podoby byl opraven v roce 2009. 

Vedle kříže naleznete velkou informační tabuli, která popisuje jeho historii a obnovu. 

Informace čerpány z Průvodce naučnou stezkou Lovoš.

Její historie je nicméně spojena podobně jako u ostatních horských objektů s rozvojem turistiky v Jeseníkách v 2. polovině 19. století a ve svých počátcích hlavně s činností německého Moravsko-slezského sudetského horského spolku. Ten se z počátku zabýval úpravou a označením horských cest, s čímž souviselo i budování různých útulen, skrýší a posléze i chat, pokud nebyly přebudovány z původně hospodářských objektů, salaší ap. Na přelomu století pak stavební činnost spolku vrcholila výstavbou vyhlídkových věží na nejvýznamnějších vrcholech Jeseníků i přilehlých pohoří.

Předchůdce dnešní Barborky se nacházel podstatně výše - téměř na samém vrcholu Praděda, chráněn Tabulovými skalami. Zde zahájil jesenický odbor spolku výstavbu ochranné chýše již roku 1883, a to za velmi přísných podmínek. Plocha chýše nesměla překročit 16 m2, uvnitř mohla být jen dřevěná lavice a zastřešena směla být jen drny. Okna musela být obrácena k panskému lesu, aby bylo zdaleka vidět, zda v chýši někdo prodlévá. Od začátku podzimních lovů až do jara pak nesměla být využívána a majitelé panství ji měli právo kdykoliv zbořit. Tento typ stavby se však v drsných klimatických podmínkách Jeseníků stejně neosvědčil, a tak útulna brzy vzala za své. Místo však bylo přesto nějaký čas využíváno při výstavbě honosné kamenné rozhledny na vrcholu Pradědu v letech 1904 - 12, kdy zde byly zbudovány salaše pro koňské potahy, které z Koutů vyvážely stavební materiál.

Vlastní Barborka byla postavena v blízkosti pramene Bílé Opavy během 2.sv. války, ale už před ní stály nějaké přístřešky a stáje. Po její výstavbě sloužila pro důstojníky německé armády, jmenovitě pro štáb divize horských myslivců, pod který spadal i malý zajatecký pracovní tábor v místě dnešní Kurzovní chaty. Zajatci měli za úkol vybudovat na rovném hřebenu Vysoké hole ve výšce 1464 m útočné horské letiště, k čemuž nedošlo a po letišti zbyly jen trosky trafostanice a kabel vysokého napětí.

Po válce se chata dostává do vlastnictví Vysokoškolského sportu v Brně, který najímá jako prvního českého nájemce Václava Myšáka, který sem přišel s manželkou roku 1946. Jako zkušený horolezec, lyžař a záchranář již v květnu 1948 zakládá Horskou záchrannou službu Krkonoše - pobočka Jeseníky, která tehdy sdružovala pouze amatérské členy z místních horalů. V únoru 1950 havarovalo v prostoru Vysoké hole dopravní letadlo typu Dakota. Z blízké Ovčárny přispěchali na místo neštěstí vojáci a spolu s nimi V. Myšák. Z 38 cestujících zahynulo šest osob, 18 raněných však svou včasnou pomocí zachránili život. Po této události zakládá Záchrannou horskou službu Jeseníky a stává se jejím prvním a dlouholetým náčelníkem. V. Myšák, znechucen poměry na chatě v době socialismu, opouští místo chataře a plně se věnuje profesionální práci v Horské službě.

V roce 1954 sem přichází chatař Malina, který už měl za sebou činnost v Tatrách a na nedaleké Švýcárně. Na Barborce vydržel až do začátku 60. let, aby se sem znovu vrátil a pobyl zde v rozmezí let 1969 - 79 dalších deset let. Za jeho působení postihly Barborku celkem tři požáry; jednou hořela sauna, pak konírna a veranda.

Po panu Malinovi nastoupil na chatu Václav Tolda, za jehož působení dochází zatím k největší rekonstrukci chaty. V letech 1966 - 73 je přistavěna celá nová dvoupatrová část za dosavadním vchodem do chaty a také veranda je značně rozšířena, čímž se podstatně rozšířily její restaurační prostory. Celá chata byla současně zcela zmodernizována.

Koncem 80. let byl v souvislosti se stavbou Sporthotelu Kurzovní vybudován nový vodovod Praděd - Barborka - Kurzovní. Ještě předtím byla při výstavbě nové televizní a vyhlídkové věže na Pradědu vystavěna asfaltová silnice také k chatě Barborce, takže zde záhy vznikla potřeba vybudovat parkoviště aut. Počátkem 90. let pak bylo přistoupeno k výstavbě čističky vody a septiku.

Barborka 90. let minulého století měla pod vedením Šimona Bartfaye k dispozici 110 lůžek v 2 - 3lůžkových pokojích a 2 společné noclehárny se 6 lůžky. V restauraci je 50 míst, ve výčepu dalších 40. V případě potřeby je možno využít dalších 50 míst v jídelně „U krbu", která slouží současně jako klubovní místnost pro ubytované návštěvníky.

Samotná chata sice patří mezi nejmladší v této oblasti, ale již prošla několika rekonstrukcemi. Dnes nadále slouží svému účelu – občerstvení a jako útulek pro turisty, je zde i možnost ubytování po celý rok.

Horská chata Barborka se nachází na jižním úbočí nejvyšší hory Jeseníků Praděd ve výšce 1320 metrů nad mořem, kterou lze využít během přechodu hlavního hřebene Hrubého Jeseníku či během letní a nebo zimní dovolené. Chata je také ideální nejen k rodinným dovoleným, ale také k pořádání letních a zimních (lyžařských) kurzů. Součástí chaty je restaurace, fitness centrum, sauna, herna s kulečníkem, TV místnost (klubovna). 

V zimě mají návštěvnici k dispozici několik sjezdovek v okolí, včetně nabídky ideálních běžeckých podmínek a tras v okolí.  V letní sezóně patří mezi nejvyhledávanější část Jeseníku výšlap na horu Praděd a procházka kolem Bílého potoka, která zajisté potěší každého svou nádhernou přírodou, spoustou vodopádu a jezírek.

 K Barborce je možné se dopravit i autobusem, když z parkoviště Hvězda nad Karlovou Studánkou je zajištěna kyvadlová doprava. Autobus vozí turisty pouze před chatu Ovčárnu, odkud je však Barborka na dohled. Doprava je vcelku hustá, každou celou hodinu vyjíždí dle potřeby ze záchytného parkoviště Hvězda v Karlově Studánce několik ekologických busů (každou půlhodinu se pak vrací z Ovčárny zpět), většina turistů jde ale raději po svých

 http://barborka-praded.cz/

Zdroj:Jiří Koranda: Minulost a současnost jesenických horských chat. Vydalo v r. 1993 Vydavatelství a propagace Jiří Koranda Jeseník

Chata Kurzovní je jednou ze tří původních turistických chat v okolí Pradědu. V roce 1921 zde byly postaveny stáj, jenž sloužily různým účelům do 2.světové války.  V letech 1952 - 1955 byla postavena nová Kurzovní chata pro účely lyžařských výcviků, dle kterých získala i svůj název.

V roce 1980 byla stará Kurzovní chata opět stržena a nahrazena novou stavbou, zcela v duchu megalomanských projektů 80. let minulého století, kdy se v českých horách začalo se stavbou obřích hotelů. Dnes se takto předimenzované kapacity horských hotelů jen těžko daří obsazovat. Nová Kurzovní chata byla pro veřejnost otevřena v roce 1987.

V roce 2006 hotel prodělal částečnou rekonstrukci a nabízí 142 lůžek a 6 přistýlek ve 3 typech pokojů.  Hotel disponuje restaurací s dětským koutkem a kapacitou 130 míst, kavárnou s 25 místy, noční vinárnou s reprodukovanou hudbou o kapacitě 30 míst.

Blízko hotelu se nachází vlek Velký Václavák s kapacitou 650 lyžařů za hodinu. V areálu Ovčárna, který je od hotelu vzdálen cca 800m, je velký lyžařský vlek na úbočí Petrových kamenů, označovaný „A“ s kapacitou 900 lyžařů za hodinu. Ještě o kousek dál pod hotelem Ovčárna je dětský vlek Malý Václavák a vlek „C

V zimní sezoně  se zde kromě sjezdových tratí provozují i tratě běžecké. Začátek běžeckého areálu, který splňuje i náročné podmínky FIS, je přímo před naším hotelem. Běžecká magistrála Ovčárna – Praděd – Švýcárna – Červenohorské sedlo je strojově upravovaná.

Návštěvníkům je snadno dostupný jak blízký Praděd, tak Petrovy kameny, v minulosti opředené četnými pověrami o sjezdech čarodějnic.

V blízkém okolí je možné zorganizovat projížďku na koních, návštěvu přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně, či zajistit procedury v lázních Karlova Studánka.

http://www.kurzovni.eu/