Za krásami města Znojma 2008

V pozdním odpoledni se přesunujeme vlakem z Mikulova do Znojma.Náš vláček má sice trošku zpoždění, ale to nevadí - o to míň alespoň stojíme v Hrušovanech nad Jevišovkou a asi v 18.30 jsme v dalším cíli naší cesty - ve starobylém městě Znojmě, plném úchvatných historických památek.

Už z nádraží Jana volá do penzionu "U jezuitů", kde máme zamluven nocleh a klíč od pokoje nás prý bude čekat v truhlíku za oknem !! Počasí se vybralo a je velice pěkně - ( jak jsem tajně doufal ) - a tak vzhůru do centra a ukazovat Janě, která je zde poprvé v životě, krásy města nad Dyjí ! V prvním parku si fotíme kašnu a pak stále přes parky stoupáme nahoru do kopčiska. Dvou starých pánů se ptáme, kde bychom našli kostel sv.Michala - poblíž něj se totiž nachází místo, kde máme spát - a oni nás posílají na konec historického centra. Uličku s penzionem i klíč tady šťastně nacházíme. Pokoj máme v 1.patře a je překrásný, nejvíce ze všeho připomíná zámeckou komnatu ! Rychle se převlékáme a vyrážíme do ulic...

Hned za penzionem je malé náměstíčko s kostelem a bludištěm uliček. Od dalšího náměstíčka pak všude potkáváme mlčenlivé kluky a holky v kápích, kluci si nesou velké meče a vypadá to velmi tajemně. Pak nacházím po hradbách cestu ku Znojemskému hradu. Je odtud přenádherný výhled na celou historickou část Znojma s věžemi kostelů a radnice a největší dominantu tohoto skvělého "panorámatu", což je veliký gotický chrám na ostrohu naproti hradu nad hlubokým údolím řeky Dyje. O kus dál v pozadí vidíme též slavný železniční most. A protože je chvilku před západem slunce, všechno, co vidíme, je ozářeno do barvy zlaté a okrové a je to nevýslovně krásné a my se pokoušíme tu nádheru - ( byť notně ořezanou a zmrazenou) - převést do políček filmu a do paměťové karty digitálního fotoaparátu ...

Přicházáme ke vchodu do bývalého hradu - který je od r.1721 přestavěn na barokní zámek - a kupodivu je ještě otevřeno. Přes vstupní budovu s Infocentrem se dostáváme na hradní nádvoří se vzácnou rotundou svaté Kateřiny a k další skvělé vyhlídce : tentokrát je to pohled z hradeb dolů do údolí Dyje a na Znojemskou přehradu ...

Plni dojmů opouštíme hradní areál - mají tu dokonce i výtah pro vozíčkáře - a už za tmy se noříme do spleti starobylých uliček. Brzy nacházíme sympatickou restauraci, kde si oba pochutnáme na veliké porci řízku s americkými bramborami. Pak ještě na hlavní náměstí a Obrokovou ulicí pod radniční věží na Horní a Václavské náměstí a pak na to "naše". Uvnitř v penzionu potkáváme majitelku a máme ráno v 8 hodin přijít dolů na snídani. Na pokoji ještě rychle pod sprchu a do hajan ! Spíme velice dobře a spíme jako zabití - ( bodejť by po té celodenní tůře po Pálavě a k večeru po městě Znojmě nee - a budíme se do překrásného rána ...

Den druhý

Dorůžova vyspinkáni se balíme a scházíme dolů do restaurace na snídani. Paní majitelce pak platíme nocleh, ale klíč si ještě smíme ponechat, protože si na chodbu odkládáme naše batohy a pak už zase honem do ulic ...

Napřed se procházíme lesoparkem. Stezky a chodníčky se tu klikatí ve strmém srázu pod hradem nad řekou Dyjí a jsou tu i žulové skály a vyhlídky. Přicházíme k tomu nádhernému velikému chrámu sv.Mikuláše, fotíme si výhledy a když nás vyruší příjezd turistického vláčku, zamíříme ke hradu.

Výtahem na nádvoří, kupujeme si lístky na 10.hodinu a jdeme ještě jednou obdivovat a fotit rotundu a výhledy z hradeb. Na prohlídku nakonec jdeme jen my dva a mladá kočka průvodkyně. Napřed nás čeká nejhezčí reprezentativní sál, následují místnosti s kolekcí obrazů, keramiky a zbraní. Poté shlédneme video o rotundě sv.Kateřiny a my si pak ještě v pokladně kupujeme nějaké pohledy Znojma a hradu Cornštejna.

Starobylými uličkami přicházíme k radnici a já se jdu podívat na "Slepičí trh", v kolik hodin že je další prohlídka znojemského podzemí. Pak se procházíme sítí dalších pozoruhodných uliček a ulic a pod Vlkovou věží si v jedné hospůdce dopřáváme kafé. Na náměstí si pak pod dohledem skupinky Romů, sedících na blízké lavičce, vybírám penize z bankomatu a ti, když vidí, že z "kasy" tahám jen jednu užmolenou tisícikorunu, tak jen znechuceně odvracejí zrak ...

Poté už na prohlídku znojemských katakomb. Je nás i se dvěma cizinkami asi 14, pak přichází čiperná průvodkyně důchodkyně a začíná show : ona tři věty mluví normálně, pak klesne hlasem, začne se smát a poví nám nějakou "šlehu". Za chvilku se už smějeme všichni i s těma cizinkama, které sice absolutně nerozumí ani " ň", ale je vidět, že smích je nejen nakažlivý, ale i stírá rozdíl mezi národy !!! Postupně se od babičky průvodkyně dozvídáme historii zdejšího velmi rozsáhlého podzemí, proč ve 30 - leté válce Znojmo od švédských vojsk získalo přezdívku "Město duchů"... a taky proč se při prohlídce tolik bojí důchodci - protože je doma nikdo nečeká - a jak se tu rodině s dětmi ztratila maminka a pan manžel pronesl : "Kdo ji najde, dostane do držky !!!" ...a další a další perly... Pak při vstupu do nižšího patra babička prohlásí : "Lidi, já už dneska sotva plancu hnátama...", najednou se někam mihne a vzápětí nás obklopí pravá a nefalšovaná podzemní tma ! Na závěr ještě pohled na strašidýlka a pak my všichni, rozesmátí až k slzám, děkujeme paní průvodkyni za skvělou prohlídku a poblíž náměstí jsme opět vpuštěni na zemský povrch...

O kus dál v ulici potkávám starší Rómku s děckama na procházce : "Nevíte, kolik je hodin ?" ptá se mne. " Ano, vím, je 12 hodin, viděl jsem to na věži." Jen co popojdeme pár metrů : " Počkejte, mladý pane, já vám něco povím !" a já na to : " Děkuju, ale já nic slyšet nechcu - sbohem !!"

Sháníme nějakou restauraci a nakonec si oběd dáváme v 1.poschodí "U Napoleona" a máme uzené se zelím a špekovými knedlíky na cibulce a je to moc dobré ! Pak ještě hledáme pamětihodnou Pražskou bránu, v hospůdce "U Kapra" na kafé ... a pak už se náš čas naplnil a my musíme pro batohy a vrátit klíč a k vlaku... K nádraží jdeme Vídeňskou třídou. Ze Znojma odjíždíme po 15 hodině, cestou výborný pohled nna celou Pálavu, v Břeclavi chvilku čas a tak na vynikající italskou zmrzlinu a pak už cesta domů do Zlína ...