Z Libiny na vrchol Bradlo

Slovo dalo slovo a jeden týden z naší dovolené jsme strávili u babičky v Benkově u Libiny. Mělo to jednu výhodu - nemuseli jsme se starat o jídlo, když jsme se vrátili utrmácení z cestování po Jeseníkách a jelikož panovalo tento týden teplé letní počasí, bazén na zahradě přišel také vhod. A večery na tomto klidném místě byly úchvatné....

Benkov je jen přes kopec od obce Libina, která je dlouhá celkem 6 kilometrů. A protože sbíráme turistické známky, nemohli jsme vynechat návštěvu vrcholu Bradlo, které je nejvyšší horou Úsovské vrchoviny. Zalesněný hřbet Bradla, vypínající se nad Libinou a hlavně jeho vrchol s mohutnou skálou je oblíbeným cílem turistů a tak jsme sem zamířili i my.

Je možné se vydat z několika míst - všechny cesty vedou na Bradlo.... My jsme si vybrali tu nejbližší - právě z Libiny. Na cestu jsme si přibalili švagra s přítelkyní, dnes již jeho manželkou. I oni měli svůj zájem, proč se vydat na Bradlo - jsou to kačeři, čili hledači geokeší, schránek s různými věcmi, ukryté všude možně.

Auta jsme nechali v Libině u vlakového nádraží a vydali se na cestu dlouhou celkem asi 5 kilometrů po modré značce. Hned na začátku nás čekalo největší stoupání z celého výletu - stezka nás vedla přes louku do lesa strmě do kopce. Když jsme se vnořili do lesa, již jsme šli prakticky po hřebenu až pod Bradlo.

Následovala asi 3 kilometry dlouhá cesta po rovině či s mírným stoupáním. Blížili jsme se k rozcestí Tři kameny a cesta se nepatrně začala více zvedat. Modrá trasa pokračuje dále na Bradlo, ke skalnímu útvaru Tři kameny vede značená krátká odbočka. Švagr nahodil motory své navigace, neboť mezi skalními bloky Třech Kamenů se nacházela první ze dvou geokeší, které plánoval odlovit.

Tři kameny jsou z geomorfologického hlediska ještě zajímavější než samotné Bradlo. Bývalá souvislá skalní hradba je v pokročilejším stadiu rozpadu a je rozčleněna na několik izolovaných skal a skalek. Kolem nich je spousta velkých kamenů a bloků. Některé z nich odpadly již dávno, jiné později a některé právě ze skály sjíždějí. Najdeme zde i skalní kovadlinu a menší skalku, připomínající kamenný stůl. Maximální výška skal činí 12 m. Zajímavostí jsou drobné ledvinité agregáty hnědého goethitu na stěnách některých trhlin, viditelné místy i na povrchu skal. I na Třech kamenech často lezou horolezci, nestačili je však dosud výrazněji poškodit.

Zatímco někteří lezli po těchto kluzkých kamenech, ostatní dali přednost odpočinku v přítmí lesa, který nás chránil před palčivými paprsky dopoledního slunce. Teplota již překročila 30 stupňů a tak jsme rádi počkali, než kačeři ulovili svou schránku. Když se to podařilo, sedla si z toho manželka na zadek - a to doslova. Jak jsem již podotkl - materiál Třech kamenů je opravdu kluzký....

Vrátili jsme se na modrou značku a dobře že jsme si cestu moc nezkrátili. Modrá značka totiž uhýbá mírně k dalšímu zajímavému místu na trase - pár desítek metrů od Třech kamenů se nacházel Král Bradla. Čas minulý je zde na místě - král zde totiž již není. Ne tedy, že by odešel, ale spíše byl odnesen. Každý král prý jednou padne a tak i Král Bradla, i když zde byl několik staletí, nevydržel věčnost....A že to nebyl ledajaký král, ale král dřevěný, není divu, vždyť to býval mohutný strom. Dnes ji cedulka připomíná kdysi pevnou korunu a základy tohoto krále.... Mravenci, mající svůj domov u pařezu, toho také více nepoví a tak pokračujeme dále....

Naše nohy nás nesli asi 400 metrů, když jsme narazili na studánku. Bývá v ní pitná voda, ale teď v parném létě je bez osvěžující tekutiny. Posloužili jsme si z vlastních zásob a pokračovali jsme dál.

Po ujití dalších asi 600 metrů se naše modrá trasa spojila s červenou, která vychází z malé obce Nedvězí a přes Bradlo pokračuje do Nové Hradečné, kde se nachází další zastávka vlaku. Přijedete- li tedy železným ořem, můžete vystoupit i v Nové Hradečné a jít do Libiny nebo opačně.

Modrá s červenou značkou se spojují v místě zvaném Pod Bradlem, ale ještě nás čekalo asi 200 metrů k rozcestí Bradlo, kde se napojuje pro změnu zelená trasa z obce Kamenná. Z tohoto místa je to na vrchol co by Jan Železný oštěpem dohodil......

Přečetli jsme si na informační tabuli něco o Bradle a čekal nás poslední výšlap do svahu a pak po schodech na vyhlídkovou plošinu, odkud je nádherný výhled. Z vyhlídky je vidět Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, prakticky celý Hornomoravský úval a za zvlášť jasného počasí i Hostýn.

Dnes navštěvují vrchol Bradla turisté a skály využívají k výcviku horolezci. Kromě toho slouží k astronomicko-geodetickym měřením, je trigonometrickým bodem I. řádu. V minulosti sloužil k hromadným akcím, společným výletům, slavnostem a manifestacím. Němci zde pořádali slavnosti o první květnové neděli a o slunovratu. Protože však Bradlo leželo blízko národnostní hranice (Horní Libina, Obědné, Nedvězí, Kamenná byly německé, Veleboř a Lipinka české obce), pořádali zde národní slavnosti také Češi. První taková slavnost za účasti tisíců lidí a několika pěveckých sborů se konala 20. června 1897. V nacionálně vyostřené době druhé poloviny třicátých let se na Bradle pořádaly české slavností hraničářů. Němečtí nacionální fanatici zde zase v té době zažehovali velké hákové kříže napuštěné hořlavinou. Poslední česká manifestace se na Bradle konala v roce 1948.

Pokochali jsme se vyhlídkou, švagr opět nahodil navigaci a jal se hledat druhou kešku, což se mu však tentokrát nepodařilo - a že se snažil - chvílemi bylo vidět, že člověk musí prostě pocházet z opice.

Pak jsme se stejnou cestou vrátili zpět. Vy můžete pokračovat na vlak do Nové Hradečné či se vrátit dle výše uvedených cest po zelené či červené.

O Bradle kolovala řada pověstí, které si vyprávěli jak Němci, tak Češi. Jedna z českých pověstí říká, že v Lipince žil kdysi lakomý sedlák Kapsa, který neváhal upsat duši ďáblu, aby zbohatnul. Ve smlouvě si však vymínil, že až si pro něj ďábel jednou přijde, musí napřed vykonat práci, kterou mu uloží. Když přišel jeho čas, uložil mu, že musí poblíž Lipinky postavit přes noc z kamene 20 m vysoký hrad, a to dřív, než zakokrhá kohout. Ďábel zaangažoval početnou družinu čertů, kteří vzduchem nosili stavební materiál na místo, kde je dnes na Bradle skála. Když už byl hrad téměř hotov, zakokrhal kohout a všichni čerti pustili balvany, které zrovna nesli, na zem a zmizeli v pekle.

Bradlu se také přezdívá Moravský Blaník

Na Bradlo se dostanete nejlépe vlakem, když nasednete v Olomouci nebo Šumperku a vystoupíte v Libině nebo Nové Hradečné.

Nejkratší přechod Bradla je po modré a pak po červené
Libina, žel st – Tři kameny – Bradlo, modrá – Nová Hradečná, červená, 6,5 km

http://www.infosumperk.cz/dr-cs/prirodni-atraktivity/libina/bradlo-libina.html