"Veselý podzim" na Senicku a Pulčínsku - retro 2001

Takže včéra to býl jeden výlet - to sem šél okolo teho Lidča - a dneskaj v nedělu sa chystám na další výšlap. Šak je krásně a brzo už bude zima, tož co ! Enom co ráno výjdu z paneláka, tož okolo mňa vede babu na vodítku malý čoklík a gdyž ňa vidí, tož letí hneď ke mně a nechá sa hladit a přitem ňa tak omotá tým blbým vodítkem, že sa od sebe nemožeme rozplantat a málem sem kvůlivá něm nestihl vlak !!

V něm další rarita : vlak nestaví ani v Tarahúnoch, Poteči a ani v Příkazoch - asi proto,že v něm sedíme enom třé cestující a všeci jedem až do Lidča. Tady ten jeden pasažér se somradélkem a foťákem přestupuje na bus a nechá sa v něm odvézt přes Francovu Lhotu a Valašsků Senicu až na konečnů ...

Kúsek za túto dlúhů, ale moc pěknů dědinků, si nabírám do flašky z upravenéj studánky moc dobrů voděnku a pak už valím asi 3 kiláky pořáď po asfaltce hore údolím proti toku říčky Senice. Tady odbočuju podle mapy na lesní cestu do dolinky nalevo. Prvních 200 m je cesta zasratá od blata, dál už to ale ide ... Pak přicházá zaséjc odbočka vlevo a po velice zajímavéj lesní cestičce, vedúcí nad roklinů ( zmolů) potoka pomály směr vpřed. Po chvílce míjám větší rozpadlý blok nazelenalých menších skal a pak je přede mňů zas vidlica údolíček a naraz vidím nalevo ve svahu dosť veliké skaliska - vypadá to tady trochu jak druhé "Skaličí" za Pulčínama !!

Já debil ale néjdu tým úzkým údolíčkem pod nima, ale samozřejmě mosím lézt navrch na ně - ( tyto kameně sú z tvrdého slepenca a hrubozrnného pískovca ) - a po jejich vrcholovéj hraně ve výšce asi 20 m nad údolíčkem a vidím proto "kulové" jak ze skal, tak aj z rokliny pode mňů, kerá je odcáď zeshora skrz ty chrásty a stromy moc blbě vidět !! Na konci rokliny - ( či spíšej kaňonku) - "Na Zápovědi" docházám ke zjištění, že je táto roklina víc jak 60 m dlúhá a tož sám sobě slibuju, že až ňa příště osud dokope na tyto místa, tož tady udělám podrobný průzkum - včil ale zas kúsek dál...

Vůbec nevím, gde su, a tož rovno hore přes nádherňučký bukový poloprales se samýma velikánama. Naraz sa z lesa vylúpne veličajzná paseka. Z jedného místečka je moc krásný výhled naproti na Makytu a tož si sedám na pařez a s chuťů a hlavně v klidu svačím chleba s klobásů a jednu startku. Je tady boží ticho a já si tu připadám jak na 20 minut v samotném RÁJI !!!

Traverzová lesní cesta, vedúcí napravo z paseky, mňa vyváďá až navrch na hřebeň, kde potkávám jednu starů príma kámošku - červenů tur.značku, kerá vede od Makyty až na Pulčín. Z kopca sú mezi smrčkama vidět v dálce v údolí chalúpky dědiny Zděchova. Potem cesta odbočuje doleva a bez zbytečného divočení a v pohodě překračuje vrcholek Butorek. ( Se svojíma 828 metrama je to nejvyšší bod mojého dnešního putování ). Přes smrkový les na něm o kus dál vidím hranu nižšího mrazového srubu. Následuje na střídačku mírné a divočejší klesání lesem a aby u teho člověk nezaspál, tož sa tady po haťových chodníčkoch nekolikráť přechodí přes močáliska a bařiny !! Ale to už su u skalek před Šerklavů a na velikéj lúce hneď pod hřebeněm.

Na vrcholek Šerklavy nejdu - namísto teho obcházám údolí po pohodlnéj polní cestě s překrásným výhledem. Polňačka ňa vede po úbočách místních pastvisk a za chvílečku su v dalším údolí. Podzim si tady ve svojém barevném "ohňostroju" dál opravdu záležat : moc pěkné sú neenom malé háječky stromů na lúce, ale aj ty osamělé, kerým sa říká spisovno solitéry a nádherný je aj celý kraj okolo mňa ... Enom o kúsek dál přecházám skrz horní čásť maléj dolinky a tady stojí pasekářská chalupa, kerá je od zápraží po poslední skřidlu na střeše celá opravená a vypadá jak fungl nová !!! Tož to je teda paráda - je to tady až neskutečno pěkné, ale vyfotit to dobře néjde, protože jak na sviňu nemám sebů - ( ale zatým ani doma) - nejaký širokoúhlý objektiv !! Je to veliká škoda, protože na ten "normální" sa nedá zachytit tá kúzelná atmosrféra celku ... Gdyž procházám okolo stavení, tož u okna sedí otočený zádami ke mně šedovlasý staříček a já blb blbatý si to nevyfotím !!!

V lese, asi 100 m za pasekářsků chalúpků, přichodím k pěknéj "Dračí studánce" - ( tady už sem gdysi býl ) - a kúsek vedle buble voděnka v její o moc divočejší sestře, vyrubanéj v plochém kamenisku ! Dom si do flašky beru vzorek vody na kafé. Odsáď pokračuju směr sedlo nad Skaličím. Chcu sa jít podívat na chatu Dakotu, ale dneskaj sú na ní trampi a tož zpátky na lesní cestu a průzkum pěšinky, vedúcí strmě dole lesem. Napřeď ale odbočka k menším, mně zatým neznámým skalkám. Pak už lezu přes les zadem k Pulčínským skalním městom.

Na vrcholovéj pasece Hradiska sa potkávám se třema ožralýma domorodcama. Každý má v ruce košík hříbů a v zadní kapsi gatí místo hřebeňa rozpitů flašku s piviskem. Moc pochybuju, že sú tak nadraní enom z teho piva - to majú nejspíš enom na zapíjání nejakéj "ohnivéj vody" ... Gdyž dochodím až k nim, tož jeden zrovna tahá z jinéj kapsy mobil a na celé skaly a pořádně nahlas zvěstuje Světu, že už sa vracajú dom ! Druzí dva sa ňa snažíja zpovídat, ale já jim odpovídám enom jednů větů a metelím od nich pryč. Ti sa navíc dávajů do zpěvu a za zvuků valašskéj hymny : "My zem Valaši, nám to haraší !!" a vyrážajů sa ukázat, jak sú neodolatelní a roztomilí, svojím robám ...

"Propadlý hrad" - obsazen ! "Malé skalní město - plné vřeštících tůristů a štěkajících psů - a tož lezu jeho samým spodkem po Dračí stěnu. Tady zas plno horolezců, aj gdyž je to tady zakázané ! A tož zkratkovým chodníčkem lesem po saméj hraně ostrého srázu - místama není pěšina pod nánosem listího ani vidět - až dole k nejvyšším bodu Hlavních skal, na kerém gdysi stával středověký hrádek. Tady si eště vychutnám na "Schodkoch" nádherný výhled jak na Pulčínsků dědinu, tak aj na celý - ( jak malovaný kraj) - všady okolo a pak už sešup dole do údolí k potoku a po protilehlém svahu polní cestů a po značce hore do dědiny. Cestů navrch potkávám jednu moc šikovnů mladů maminku s asi 4 - letým "cvrčkem" a tá sa ňa ptá, jak sa dostane navrch na hrad a či je tu víc skal . Rád jí povím všecko, co vím a úplně nejradši ze všeckého bych jí to šél všecko ukázat osobně, ale ... ale v téj skupince tří chlapů, co šli kúsek před ňů, mohl byt takéj její "starý" ...

Z Pulčína dole do Lidča je to 6 km a já sem to zvládl za 50 minut !! Mosím ale přiznat, že sem ani neutěkál, ale ani sa celů cestu nedržál žlutéj značky - znám a mám tu svoje zkratky a tama je to najmeněj o 1 kilák míň ...