Za J.A.Komenským do Fulneku a okolí

Blíží se 28. březen – pro některé je to Den učitelů a proč právě Den učitelů? To se 28.3.1592 narodil Jan Ámos Komenský – učitel národů. Kde se přesně narodil, není známo, zdroje uvádějí několik možných míst, Nivnice, Uherský či dokonce Komňa (z čehož možná vzniklo příjmení Komenský). V roce 1616 byl vysvěcen na kazatele a odešel do Fulneku, kde poznal svou první ženu Magdalénu Vizovskou. Po porážce stavovského povstání byl nucen Fulnek opustit a skrýval se na různých místech. To, že je pohřben v Holandsku zřejmě ví každý. Tolik stručně, jen bych připomněl ještě jeho nejslavnější díla – Labyrint světa a ráj srdce a Didactica magna.

V samotném Fulneku najdete muzeum J.A.Komenského i památník, který se tyčí nad městem a je umístěn v místech, kde J.A.Komenský rád pobýval se svými žáky. Samozřejmě sochu najdete i u místní školy.

Náš výlet tedy začíná na náměstní ve Fulneku – je jarní den, i když sněhová nadílka řádila před třemi dny, takže lze očekávat vše. Naše kroky vedou k zámku, pro veřejnost uzavřen (v době naší návštěvy zde byla pila, v roce 2009 zámek získal nový majitel a podle posledních informací je na zámku udělána nová střecha, takže se snad dočkáme i zpřístupnění zámku pro veřejnost. U zámku načuhujeme přes vrata, okolo nás raší příroda, je slyšet zvuk datla. Ejhle, byl objeven a zdokumentován.

Snad poprvé vidím datla v akci. Pokračujeme po modré směr Stachovický vrch lesem, občas jsou vidět zbytky sněhu a jako kontrast včelín, kde poletují pilné včeličky. Přicházíme do malé obce Kletná, ve které je malá přehrada. Dáváme si svačinku z vlastních zásob, nic otevřeného jsme nepotkali. Odsud stoupáme Letenským lesem lesní cestičkou, na které srší malé potůčky z roztátého sněhu. Na kopci je na louce vody už plno, inu i to patří k turistice – překování vodních toků – naštěstí pro nás není hluboko.

Štěstí, že to netrvá dlouho, další úsek je po státní silnici do obce Pohoř. Vesnička to není velká, je z ní výhled na větrnou elektrárnu u obce Veselí. Jdeme opět lesní cestičkou na vrcholek Pohoř, kde se nám otevírají panorámata na město Odry, na Emauzský rybník. K naší smůle je cesta již bahnitá, zvláště na naučné stezce Stříbrný chodník. Pak už jenom skok a jsme v městě Odry – místo, kde jsem projížděl nesčetněkrát autem i na kole, tentokrát si to vychutnám z pozice pěškobusu. Varianta jedna je návštěva města a centra, kde si dáme gáblík nebo rovnou po červené zpět do Fulneku. Volíme první variantu, na náměstí jsme se v pizzerii posilnili jak jídlem tak i pivem. Naše prohlídka města pokračuje v místech, kde stával zámek, který bohužel v roce 1964 vyhořel a nebyl již obnoven, zůstal zde alespoň zámecký park. Za zmínku alespoň stojí kostel sv. Bartoloměje z konce 17. století, kde vyzvání nejstarší moravský zvon z roku 1374

Je třeba pomýšlet na návrat do Fulneku, trasa vede jak jinak než do kopce po červené směr Stříbrné jezírko. Přírodní památku Stříbrné jezírko tvoří  bezodtokové jezírko, které vzniklo v bývalém galenitovém dole. V okolí jezírka se rozprostírají mokřadní louky. Těžba v galenitovém dole byla ukončena v polovině 17. století a jeho těžební otvor byl zatopen vodou. Vodní plocha zaujímá rozlohu 500 metrů čtverečních. Větší část jezírka má hloubku 1,5 metrů a zbylou část jezírka tvoří bývalý důl. Chcete-li vidět např. úžovku obojkovou nebo slepýše křehkého, či raka říčního nebo čolka obecného, budete muset zvolit jiný termín než březen, určitě zde pochodíte v pozdějším datumem.

Od jezírka je to jen skok do Fulneku, cestou ještě mineme lamí farmu. Nad Fulnekem pak narazíte na naučnou stezku a objevíte bistu J.A. Komenského. Náš výlet skončil opět na náměstí a pro nás skalní pokračoval dále – na druhou stranu, k bývalému baroknímu klášteru kapucínů ze 17. století, kostel sv. Josefa a hřbitov s kaplí, kde je nádherný výhled na zámek. Naše putování skončilo definitivně, byl nádherný březnový den, a díky Martinovi z jedné nejmenované TV stanice, jsme ho mohli strávit tak, jak si jen turista může strávit, jaro na blízku, příroda se probouzí, sluníčko – to vše je předpoklad ke strávení dobrého dne.

A mohu vám doporučit tuto trasu, ať celou, nebo na půl, či jen část, rozhodně není na škodu poznávat i méně známé místa. Nejde o zdolání velkého převýšení, přesto je to výlet záživný a poučný. Nedivím se, že učitel národu J.A.Komenský si tento kraj oblíbil.

Ostatní cestopisy zde publikované

Ostatní tipy na výlety zde publikované