Chorvatsko – Plitvická jezera – Makarská 2007
Chorvatsko – Plitvická jezera – Makarská 2007
jako většina mých vrstevníků jsem v mládí miloval všechny filmy o slavném náčelníkovi Vinetuovi. Nejen kvůli Vinetuovi,ale samozřejmě i kvůli prostředí kde velká část těchto filmů vznikala. Proto když jsme si na jaře 2007 domlouvali se známými náš první pobyt v Chorvatsku , bylo jasné,že se na cestě na dalekou Makarskou zastavíme i na místě kde se natáčelo. Představě ,že se podívám na známé Stříbrné jezero se nedalo odolat. I samotná dovolená na Makarské by měla být zajímavá . Budeme žít 8 dní na malé jachtě zakotvené asi 2 km od Makarsé v přístavišti. Jedná se o novou ,ale menší jachtu kde mohou spát pohodlně tři lidé v podpalubí. Ostatním zůstanou místa na lehátkách na horní palubě. Jedeme však pouze dva chlapi a 3 děti ,takže to vezmeme dobrodružně. Jako bonus budeme mít i vodní skůtr , abychom si užili i trochu adrenalinu.
Plán výletu:
2.7.2007 večerní odjezd z Brna přes Vídeň, Slovinsko s ranním příjezdem na Plitvice.
3.7.2007 prohlídka národního parku a odpoledne odjezd centrálním Chorvatskem do Makarské.
4 – 9.7.2007 Užívání si Chorvatských pláží
10.7.2007 návrat domů.
1 den cesta na Plitvice.
Naše cesta na Plitvice probíhá po trase , kterou jsem již několikrát projížděl při návštěvě Slovinska. Průjezd přes Vídeň i následný průjezd přes Alpy směrem na jih utekl velmi rychle. Poněkud problémové místo v té době byly hranice do Slovinska. Probíhali zde tehdy ještě klasické prohlídky a tak zde pravidelně docházelo ke zdržení. Vzhledem k noční době však nebylo aut tak mnoho jako přes den a my jsme mohli pokračovat přes Slovinsko dále směr Zagreb. Stejná situace byla na Chorvatských hranicích. Noční průjezd se však ukázal jako ideální varianta a před pátou ranní již přijíždíme na parkoviště Plitvického parku. Již zde stojí několik aut. Je tedy jasné,že podobný záměr má více turistů. Park se otevírá v 7 30 hod. Máme tedy trochu času na nepříliš pohodlný odpočinek. Krátce po 7 hodině začínají přijíždět první autobusy a je jasné,že je potřeba se postavit do vznikající fronty u pokladen. Je před námi asi 40 lidí ,ale ihned po nás začíná fronta již nyní pěkně narůstat. Krátce po otevření brány již vstupujeme a pomalu přicházíme na místa ,která známe z filmů. Již nyní je teplota přes 25 C a je jasné,že volba na ranní prohlídku byla nejlepší variantou. Přichází první pohled z vyhlídky na jezera, pak druhý . Prostě nádhera. Ihned chápu ,proč si filmaři toto místo vybrali. Vždy jsem si myslel, že ve filmu jsou barvy jezera a okolí nějak upravovány pro efekt. Není tomu tak. I z fotografií je patrné ,že příroda zde vytvořila unikátní oblast. Postupně sestupujeme až do údolí k jezerům. Jezer je zde v kaskádách opravdu mnoho a jako celek působí neuvěřitelně. Naštěstí jsme vešli mezi prvními návštěvníky a tak si užíváme i naprostého klidu . Po dřevěných chodnících přecházíme přes jezera na druhou stranu .Krásně jsou vidět ryby a další vodní živočichové. Zanedlouho přicházíme k další známé atrakci z filmů. A to k velkému vodopádu.. Bohužel je aktuálně období sucha a tak se dá říct,že je vodopád pouze vysoký. To hlavní ,voda, mu však chybí. Procházíme dále po druhé straně jezer. Na protější straně u vchodu do parku vidíme,že davy dalších proudících turistů se začínají zvětšovat. My však máme náskok,a proto si užíváme klidu a pohody. Každý pohled, každá zátoka je jiná. Stačí stín nebo naopak jiný úhel dopadu slunce a jezerní voda je pokaždé jiná. Již je mi jasné,že jet do Chorvatska a nenavštívit zdejší park by bylo velkou chybou. A potom přicházíme opravdu ke Stříbrnému jezeru. Stojím na přírodní hrázi ,ze které odplouvali na voru do jeskyně a opravdu naproti ve skále je vidět otvor. K jeskyni se dostáváme za několik minut chůze podél jezera. Nemuseli jsme se těžko šplhat do jeskyně jako ve filmu ,neboť tam vedou schody . Po vstupu do jeskyně se nám naskýtá pohled zpět na jezero a opravdu. Přesně jako ve filmu . Teplota neustále stoupá a i když je teprve 9 dopoledne je jasné,že dnes bude velké vedru. Včera bylo téměř 35 a dnes to bude asi ještě horší. Ještě ,že jsme volili variantu ranního vstupu. Zde v údolí je ještě velice příjemně a hlavně bez davu,který postupně narůstá. Prohlídka parku pokračuje plavbou přes prostřední velké jezero. Zde je větší hloubka a i barva vody je daleko tmavší.. Blíží se 11 hodin a část naší výpravy je unavena a rozhodne se dále odpočívat . Já s mladší dcerou jako obvykle nemáme dost a pokračujeme parníkem až k dalšímu jezeru . Z plánku je vidět ,že se po druhé straně dá projít až na konec a pak se vrátit autobusem k parkovišti. Ještě,že jsme se nenechali přesvědčit,že dál to už tak zajímavé není. Naopak. Řekl bych , že okolí vrchního jezera je co do přírodních krás nejzajímavější. Množství turistů však rapidně narůstá. Později zjišťujeme,že do parku je totiž několik vstupů, aby se davy turistů vůbec sem dostali a my tak míjíme turisty přicházející od vrchního jezera. Kolem 12 hodiny se dostáváme až na konec jezera. Nad tímto jezerem pokračuje park dalším, ještě větším. To si necháme na nějakou další návštěvu tohoto přírodního unikátu. Sedáme na autobus,který nás doveze až k parkovišti. Po cestě přistupuje druhá část a za 30 min se blížíme k autu. To co vidíme ve předu nás ohromilo. Parkoviště je naprosto ucpané auty a autobusy a fronta před vstupem do parku má alespoň 300 m ve trojstupu. Navíc teplota se zvedla přes 35 C .Ještě že jsme šli ihned ráno. Příjezd nyní ,určitě bychom se otočili a odjeli pryč. Takže celkové hodnocení. Park Plitvice určitě stojí za návštěvu bez ohledu zda jste milovníci filmů o Vinetuovi nebo ne. Takových přírodních skvostů na zemi mnoho není a množství turistů to samozřejmě potvrzuje.
Odjíždíme z přeplněného parkoviště směr Makarská. Dále projíždíme centrálním Chorvatskem a čím více se blížíme k hranici se Srbskem , tím více se setkáváme s pozůstatky nedávné války. Mnoho rozbombardovaných domů, některé kompletně vypálené a nápisy na zdech vypovídají o tom,že nedávná situace zde byla opravdu velmi složitá. Vše umocní naše zastávka na parkovišti a zdejší výstražné cedule zakazující vstup mimo parkoviště z důvodů možného zaminování . Nyní již mnoho nebezpečí nehrozí ,přesto si uvědomujeme jaké máme štěstí, že jsme podobnou událost nezažili. Jedeme však odpočívat a užívat si slunce. Teplota vyšplhala na 38 ve stínu,takže rychle sedáme do auta a pokračujeme směr Makarská.. Ještě jedna zajímavost před naší příjezdem. Když jsme se již blížili k moři krajina se změnila a silnice se stala jedna dlouhotrvající zatáčka. O tom jak tyto úseky jsou nebezpečné nejlépe vypovídá několik vraků aut ,které zůstali vyset na útesu nad mořem kam sjeli se silnice. Toto vraky nikdo nevytahoval a tak jsou turistickou atrakcí, výstrahou a památníkem zároveň. PO 19 hodině vjíždíme přes kemp až do přístavu kde se nachází náš domov na další týden. Jachta nebo spíše jachtička se krčí mezi množstvím dalších plavidel , které proti naší vypadají jako zaoceánské lodě. Je jasné,že pobyt bude opravdu dobrodružný a už se těšíme.