Plakánek je pravděpodobně  nejznámějším údolím Českého ráje, nacházejícím se – zjednodušeně řečeno – mezi hradem Kost (nebo obcí Libošovice–Podkost) a obcí Střehom (dalo by se eventuelně napsat i město Sobotka nebo zámek Humprecht), tedy v jižním cípu Českého ráje. Jedná se o opravdu půvabné místo, obklopené vysokými pískovcovými skálami a borovými lesy, které bylo „povýšeno“ na Chráněnou přírodní památku.  Chráněny jsou zde nejen zmíněné skalní věže a bory, ale také mokřadní louky a nějaká ta flóra (byl tehdy – a za chvíli zase bude - květen, takže jmenujme alespoň prstnatec májový) i fauna (důležitý je určitě zejména čolek horský nebo vrápenec malý). Údolím protéká potok – nebo spíše říčka - Klenice, napájený několika prameny, a jeho nejatraktivnější úsek - tedy samotné údolí Plakánek - je dlouhý jen necelé tři kilometry. Celková délka okružní Naučné stezky Plakánek je však téměř čtyřikrát delší (10,5 km).

Český ráj dnes nabízí nepřeberné množství míst, kde se dá najíst a napít. Pamatuji si ovšem na rok 1998, kdy jsem zde byl "v šoku" z toho, že se v hospodách stále ještě drží sanitární dny a sehnat restauraci s televizí, kde bych se večer mohl podívat na fotbal, bylo věcí téměř nemožnou. My jsme tentokrát volili stánky v kostském podhradí.

Přírodní rezervace (od roku 1990) Plakánek patří skutečně k tomu nejkrásnějšímu, co nám Český ráj může nabídnout. Zavinila to, samozřejmě, i silueta hradu Kost, která jedné straně údolí dominuje již několik století. My jsme měli navíc to štěstí, že jsme se v této oblasti pohybovali v průběhu mimořádně vydařeného jarního dne.

Pokud se nespokojíte s pouhým průjezdem nebo průchodem údolí Plakánku a vydáte se po celé trase naučné stezkye, narazíte postupně na jedenáct informačních tabulí. Ty Vás seznámí s turistickými zajímavostmi Plakánku a jeho okolí, které byste v žádném případě něměli minout bez povšimnutí. Alespoň pár slovy si je v následujících řádcích přibližíme.

1)  Humprecht.  Dominantní vrch nad Sobotkou, na kterém – již od 17. století – stojí  krásný a stavebně originální zámek. Přes vysoký počet turistů zde stále můžete narazit na „hejna“ orchidejí.

2)  Nepřívěc.  Vesnička s kostelíkem Nalezení sv. Kříže a kamennou zvonicí Vás vrátí zpět do přelomu  18. a  19. století. Procházka mezi malebnými roubenými domky a přilehlými hospodářskými budovami určitě stojí za to.

3)  Krajina Sobotecka.  Pestrobarevnou mozaiku polí, luk a ovocných sadů  kdysi zlikvidoval – po vzoru svého velkého bratra – bolševik. Různé zemědělské areály hyzdí krajinu dodnes a ze žlutých plantáží náhradního „ekologického“ benzínu se mi také dělá špatně. Prý se ale již blýská na lepší časy, protože zde můžeme narazit na křepelku i raka, a to nejen na talíři.

4)  Semtinská lípa.  Dnes již neexistující symbol této oblasti, který stával – od roku 1730 - u silnice mezi hradem Kost a Sobotkou . Symbol, o kterém „napísali“ například Karel Čapek nebo Jaroslav Seifert. V květnu roku 2000 lípu „sundal“ blesk a dnes zde pomalu roste její nástupkyně.

5)  Kost.  Krásný hrad ze 14. století, který údajně nikdy nebyl dobyt a je tak dovedně ukrytý mezi kopci, že ho téměř vždy uvidíte až na poslední chvíli (výjimkou je právě údolí Plakánku). Jedna z nejčastěji zobrazovaných památek na obálkách knih o historickém dědictví zemí Koruny české.

6)  Plakánek.  Malebné údolí, zvané též Střehomský Plakánek, nabízí množství skalních věží i nejkrásnější – přesněji jeden ze dvou nejkrásnějších - výhled na hrad Kost. Doporučuji nikam nespěchat a toto místo si skutečně naplno užít.

7)  Pilský rybník.  Téměř přesný střed údolí v jeho jižní části. Častěji bývá nazýván Obora a v jeho okolí můžete narazit i na tak zajímavé tvory, jakými bezesporu jsou rak nebo tchoř.

8)  Roubenka.  Nejedná se o chalupu – jak by název napovídal - ale o krásnou studánku s křišťálově čistou vodou, ke které chodil čerpat inspiraci i Fráňa Šrámek..

9)  Poráň.  Nejstarší archeologická lokalita Českého ráje – nacházející se na skalní ostrožně.– byla zřejmě obydlena už v mladší době bronzové, tedy ve 14.-10. století př.n.l.

10)  Lomy.  Pískovcové lomy se svislými stěnami a mnoha vyrytými podpisy dělníků. Na skále u Pilského rybníka můžete vidět rytiny s legendou o svatém Jiří a se čtveřicí nástrojů (palice, klín, lopata a špičák).

11)  Vesec.  Malebná vesnička s roubenými domky, jejichž štíty zdobí prkna s datem vzniku, zvaná záklopy. Nejznámější a nejstarší z nich je Šimůnkův statek z roku 1787. Zdejší zajímavostí je sousoší Nejsvětější trojice, na kterém je zobrazena také sv. Starosta, světice která si vymodlila plnovous, aby se nemusela vdávat.

A co bychom měli o Plakánku vědět ještě ? Třeba to, že plocha PR je necelých 91 hektarů. Že jeho název pravděpodobně pochází již ze 17. století, kdy zde jedna rodina pálila uhlí. Není však jisté, jestli se jmenovali Plakánkovi nebo měli z dýmu stále uplakané oči. Nebo také to, že do hlavního údolí ústí boční rokle zvaná Vesecký – nebo také Malý – Plakánek. Toto údolíčko se zachovanými pískovcovými lomy získalo své jméno podle Veseckého potoka.

A nebo možná stačí vědět, že je tady prostě moc hezky.

Kost je jedním z mála zbývajících středověkých hradů v České Republice a je považován za druhý nejvýznamnější. Oblíbená legenda praví, že hrad dostal jméno Kost, protože nebyl dobit více než jednou, jelikož byl stejně tvrdý jako kost. Původ hradu se datuje do 13. stol. a stavba byla pravděpodobně započata Benešem z Vartenberka, který nechal postavit dlouhý sál a věž jako obrannou pevnost.

V r. 1456 se Jan Zajíc z Hazmburka stal majitelem hradů Kosti, Trosek, Skalního Hradu a zúčastnil se povstání proti Králi Jiřímu z Poděbrad. R. 1490 jeho syn prodal Kost a Trosky nejvyššímu kancléři Království českého Šelmberkovi. Kost byla zaplavena dluhy a r. 1542 hrad koupil Jan Biberštein. Jan nechal přistavět renesanční křídlo s velkou kuchyní podél cesty, která vedla k hradu. Jan Biberštein byl bezdětný Kost zdědila jeho neteř se svým manželem Kryštofem Popelem z Lobkovic, který s ní často pobýval právě na hradě Kost. Kryštof Popel z Lobkovic nechal přistavět pivovar, Lobkovický palác a další hospodářské budovy, jež byly opevněny a připojeny k hradu. Albrecht z Valdštejna koupil Kost a plánoval její přestavbu na venkovské sídlo, ale jeho plány byly r. 1634 jeho smrtí zhaceny. Hrad se stal majetkem rodu Černínů, ale v tomto období byl hrad zchátralý a používán jako sýpka. Poté byl hrad prodán Václavu Kazimíru Netolickému z Eisenberku, který změnil Kost a její okolní pozemky ve fideikomis. Václav Kazimír byl muž skromného původu, šikovný, vypracoval se z barona na hraběte a stal se důležitou postavou na českém královském dvoře. Ve své podstatě byl, ale nešťastným člověkem. Jeho syn neměl žádné děti a fideikomis byl předurčen k předávání z jednoho rodu na druhý, po ženské linii z důvodu nedostatku mužských dědiců. Každá z dědiček si pak přidala ještě ke svému vlastnímu jménu příjmení Netolický. V roce 1879 zdědil Ital Flaminien Cavaliere dal Borgo hrad Kost po svém strýci Eugenu Vratislavovi Netolickém z Mitrovic a přidal si příjmení Netolický s hraběcím titulem ke svému vlastnímu jménu. Flamino dal Borgo se naučil česky a vydal se na cestu do nové cizí země, aby si prohlédl svůj nový majetek. Anna Maria dal Borgo Netolická, vnučka Flamina dal Borgo a výhradní vlastník hradu Kost cestovala mezi Itálií a Československem až do doby, kdy byl hrad v roce 1948 zabrán. V tomto období nebyl hrad obýván. V období 1948 – 1989 byl hrad přeměněn v muzeum gotického a renesančního umění. Během té doby žila Anna Maria dal Borgo Netolický v Itálii a provdala se za Norberta Kinského, dalšího člena známého českého aristokratického rodu žijícího v exilu. Společně vychovali dva syny Giovanniho a Pia. Po Sametové revoluci v roce 1992 byl hrad Kost a přilehlé pozemky navrácen Giovannimu Kinskému dal Borgo, jehož zájem o střelné zbraně a pistole pobídl k vytvoření výstavy v prostorách muzea v prvním patře.

http://www.kinskycastles.com/hrad-Kost.htm

Cestou jsme nevyužili ubytovací ani stravovací zařízení.

Je to krásný hrad, narazili jsme na příjemné průvodce.

Otevírací doba

Duben, říjen

ST – NE 9:00 - 16:00

Květen, červen, září

ÚT – NE 9:00 – 17:00

Červenec, srpen

Denně 9:00 – 18:00

Vstupné

1. okruh - Rod Kinských

2. okruh - mučírna

Dospělí 100Kč / okruh

Děti 70Kč / okruh

Oba okruhy

Dospělí 160Kč

Děti 80Kč

Prachovské skály jsou skalní uskupení pískovcových útvarů různých tvarů nedaleko města Jičín, přírodní rezervace, součást CHKO Český ráj a oblíbený cíl turistů. Vznikly v období druhohor jako usazeniny na okraji moře. Prachovské skály jsou součástí celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina, okrsku Vyskeřská vrchovina a podokrsku Prachovská pahorkatina, jejíž jsou samostatnou částí.

Historie osídlení

Jsou zde archeologické nálezy dokazující, že lidé zde žili v pravěku od doby kamenné. Celá oblast skal byla přírodní pevností slovanských kmenů, jen na několika místech doplněná valy. Uvnitř pak vznikala první sídliště. V polovině 13. stol. zbudoval král Přemysl Otakar I. na jednom z čedičových vrcholů hrad Veliš a založil Velišské panství. O několik desítek let později se panství dostává do majetku Vartemberků a vznikají zde různé osady, koncem 15. stol. jsou zde jako majitelé uváděni Trčkové z Lípy. Na začátku 17. stol. majetek převzali Smiřičtí ze Smiřic, ovšem v roce 1625 panství převzali Valdštejnové a připojili jej k svému Frýdlantskému vévodství. Poté co bylo ve válkách panství rozvráceno, zanikly i osady ve skalách. Nová etapa začíná v roce 1637, když panství získal plukovník Jindřich Šlik z hraběcího rodu Šliků s majetky v západních Čechách, který byl do panského stavu povýšen císařem Zikmundem. Rod Šliků vlastnil zdejší panství do znárodnění v roce 1948. Roku 1866 se v blízkosti skal odehrála jedna z bitev Prusko-rakouské války, kterou Prusové ač méně početní, vyhráli. Od sklonku 19. století se skály staly cílem horolezců i turistů. V roce 1933 se staly státní přírodní rezervací. V restitučním soudním řízení získala rodina Šliků v roce 1993 oblast zpět a začala zde provozovat služby související s cestovním ruchem. Návštěvnost veřejnosti je odhadována na 300 000 lidí ročně.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Prachovsk%C3%A9_sk%C3%A1ly

Cestou jsme nevyužili žádné ubytovací a ni stravovací zařízení.

Je zde krásná příroda a klid. Pouze vandalské chování některých turistů nás mrzelo.

Otevírací doba

Duben - říjen denně 7:00 - 18:00

Vstupné

Dospělý 50Kč

Děti, studenti, senioři 30Kč

Délka naučné stezky, které je vedena mezi Malechovicemi a Borkem pod Troskami, je cca 8 km. Na NS je celkem 10 zastávek s informačními tabulemi, které nás seznamují s přírodou, specifiky rostlin a živočichů z nichž většina je chráněných, s geologií a historií oblasti. Po cestě potkáme 6 zajímavých rybníků, tj. Semínský, Věžák, Krčák, Vidlák, Hrudka a Rokytnický rybník. Zastavení NS jsou umístěna v těchto lokalitách: Malechovice, Roveň, Podsemín studánka, U Přibyla, Věžák, Pod Želejovem, Vidlák - na hrázi, Vidlák - mokřad, Rokytnický rybník, Borek pod Troskymi. Trasa je vyznačena všeobecně známým symbolem naučných stezek, tedy zeleným pruhem na bílém čtverci, vhodná jak pro pěší tak i pro i pro cyklisty. V některých místech však bývá stále podmáčeno.

Trasa Naučné stezky Podtrosecká údolí je i s převýšením vyznačena zde: http://www.turistika.cz/trasy/trasa-naucna-stezka-podtrosecka-udoli

Výborný dlabenec jsme si dali v restauraci Vidlák u stejnojmenného rybníku, viz: www.vidlak.infohelp.cz Nebo je možno odbočit ze stezky a zajít k rekreační Chatě Nebákov u rybníku Nebáku http://www.chatanebakov.info/

Posuzovat co se líbilo a co ne snad ani nejde, prostě nádhera. Ale ten, kdo má rád klid a málo lidí tak si výlet určitě naplánuje na všední den, nebo mimo prázdnin. No a kdo dětičky má, tak samozřejmě využije krásných letních a víkendových dnů….  

Kdo má chuť udělat si výlet k Troskám může využít i tohoto tipu na výlet: http://www.turistika.cz/vylety/nesmrtelna-klasika-trosky

NS byla otevřena v roce 2005 při příležitosti konání konference k 50 letům výročí od založení CHKO Český ráj. NS je tvořena cca 3 km dlouhou okružní trasou, které je vedena po turisticky značených i neznačených cestách a místních komunikacích v okolí Sedmihorek. NS zasahuje do dvou přírodních rezervací tj. Hruboskalsko a Bažantník. Na 17 zastaveních NS jsou pro děti připraveny různé úkoly, nebo hádanky. Děti zde uvidí nejstarší dub v Českém ráji, mohou si obkreslit listy stromů, zahrát si na zvířátka, ochutnat pramenitou vodu, nebo si dokonce i zahrát na dřevěný xylofon.  Do stezky je možno vstoupit na několika místech, ideální místa jsou však 2, tj. kemp Sedmihorky, nebo Lázně Sedmihorky.

Trasa Dětské lesní NS Sedmihorky je i s převýšením vyznačena zde: http://www.turistika.cz/trasy/trasa-detska-lesni-ns-sedmihorky

Příjemné ubytování jsme nalezli v Penzionu Jana u pana Drahoňovského, viz: http://www.pension-jana.cz/ Nebo můžeme využít služeb známého kempu Sedmihorky, viz: http://www.campsedmihorky.cz/

Trasa je nenáročná a tak i malé děti by neměli mít s jejím projitím problém, po deštích však může být v některých částech více podmáčená. V části trasy od Sedmihorek ke Smíchousovu rybníku NS kopíruje modrou turistickou značku, další část stezky je již bez turistického značení.

Výlety do dalších částí oblasti Hruboskalska máme i zde:

NS Hruboskalsko: http://www.turistika.cz/vylety/naucna-stezka-hruboskalsko

Valdštejn: http://www.turistika.cz/vylety/valdstejn

Mariánská vyhlídka: http://www.turistika.cz/vylety/marianska-vyhlidka

V prosklených vitrínách uvidíte v měřítku 1:100 a 1:125 celkem osm modelů: Hrubou Skálu, Hrubý Rohozec, Humprecht, Kost, Mnichovo Hradiště, Rotštejn, Sychrov a Valečov (řazeno abecedně nikoli po vitrínách). Všechny modely vyrobil kastelán hradu pan Ladislav Koucký. Zatím posledním jeho modelem je zámek Sychrov. Pan Ladislav Koucký říká, že model Sychrova odkládal pro jeho nesmírnou složitost a pracnost. Velkou výzvou pro něho je model hradu Valdštejn, který zná jako kastelán velice detailně. Nutno poznamenat, že pan Ladislav Koucký svůj první model vyrobil v roce 1996, byl jím valdštejnský kostelík. Ten  je však v měřítku 1: 50 a mezi vystavené exponáty velikostně nezapadne.

Kompletní sbírka modelů je limitovaná okruhem 15 kilometrů od Valdštejna. Na této ploše se nachází celkem dvanáct hradů a zámků. Pan Ladislav Koucký sbírku ještě doplní modely Frýdštejna, Trosek, Valdštejna a Vranova. Po jejich dokončení vznikne unikátní výstava, která však přinese jeden nerudovský problém: kam s ní. Do biliárního sálu se totiž nevejde. Ale správa hradu si jistě poradí.

Návštěvník si může modely pohlédnout ze všech stran, z různé perspektivy. V reálu se mu to podaří pouze při vyhlídkovém letu. Jak uvádím výše, modely jsou umístěné v prosklených vitrínách. Hůře se fotografují, ruší odlesky. Ty lze částečně potlačit přiložením objektivu přímo na skleněnou tabuli.

Pokud se chcete v krátkém čase seznámit se všemi nejdůležitějšími památkami Českého ráje, přijeďte se podívat. Můžete zde získat tip na další výlet do tohoto krásného kraje. Výstavu památek Českého ráje v biliárním sále jako součást prohlídky hradu ročně shlédne přibližně 70.000 návštěvníků.

Před hradem je Hospůdka U hradu. Kdy je otevřená, na čem si pochutnáte a jaké můžete okusit pivo, se dočtete zde.

Obdivujeme trpělivou a precizní práci kastelána pana Ladislava Kouckého.

Aktuální otevírací dobu hradu, vstupné, provoz parkoviště, výši parkovného a další informace získáte na webových stránkách hradu.

Zámkohrad Staré hrady měl být bohužel již dávno v propadlišti dějin, neboť od války chátral a jeho část obýval archiv Památníku národního písemnictví,který  do něj příliš neinvestoval.Pak objekt od státu získala obec  a nakonec jej před zánikem zachránili manželé Sukovi.nejenže ho odkoupili, ale instalovali zde svou sbírku a také množství skřítků, draků, čerty a další různé pižďuchy.Provádí tu pravá princezna, čarodějnice,templář a další tajemné postavy.Čeká Vás prohlídka pohádkového sklepení s draky,čerty v pekle a vodníky.V další části se podíváte na pohádkovou půdu a pak také do lovecké chodby s trofejemi, ukázkových obchodů doby dávno minulé a nakonec do Dračí komnaty.Na nádvoří Vás čeká kurz létání na koštěti vedený samotnou čarodějnicí a v předzámčí čarodějná bestyjola a také stánky s vkusnými a suvenýry tematicky shodným s prostředím a také drobným občerstvením.V zámeckém obchůdku máte možnost zakoupit pravou Starohradskou medovinu , kterou budete moci v rámci prohlídky ochutnat a také budete moci zakoupit knihu Archibaldových pohádek.Takřka na každém kroku zde potkáte nějakou tajemnou nebo pohádkovou postavu.

V občerstvení u zámku prodávají Medovinu, klobásy,rohlík kolem párku a další drobné občerstvení

Nelze vyzvednout nic, protože pro malé i velké je prostě super Hrad a zámek , Pohádková půda i Sklepení.Nic prostě nemá chybu a určitě mi dáte po návštěvě za pravdu.Je to prostě tip na výlet pro celou rodinu.

Otevřeno mají celoročně a sice

                               I,II,III,IV-10-17 So,Ne, Sv, prázdniny

                                V,VI, IX- 9:30 - 17 denně mimo Po

                                VII,VIII  9:30 - 18  denně

                                 X,XI,XII-10-17 So, Ne, Sv, prázdniny

Máte k dispozici 3 okruhy a Čarodějná bestyjola

 1.-Zámek + hrad

 2.Pohádkové sklepení

 3.Pohádková půda

  Čarodějná bestyjola

Vstupné- 1.-3. okruh-dospělí-115 Kč

                                důchodci,mládež a studenti-85 Kč

                                děti-65 Kč

            Čarodějná bestyjola-dospělí 45 Kč

                                          snížené 25 Kč   

Za focení a natáčení se nevybírá nic a naopak se doporučuje.

Podrobnější info na www.starehrady.cz

V nejbližší době Vás čekají tyto akce-

6.10. Valdštejnké slavnosti vína

27.10.Vepřové hody a posvícení

3.11. Čarodějné prohlídky

1.12. Čerti a Čertice

1.12.-6.10. Vánoce na hradě

I mimo tyto termíny jste srdečně zváni k prohlídce.

Jak název napovídá NS je vedena v oblasti mezi zámkem Hrubá Skála, Lázněmi Sedmihorky a Valdštejnem. NS kopíruje 3 základní značení turistických tras, po modré značce ze Sedmihorek k rozcestí u Kavčin, kde se NS napojuje na červeně značenou Zlatou stezku Českého ráje, která nás spolehlivě, kolem krásných vyhlídek na skalní města, dovede k Arboretu Bukovina a k Adamovu loži. Zde Zlatou stezku Českého ráje opouštíme a krátkou spojnicí dojdeme k zelené značce pod Myší díru do zámecké rokle pod zámkem Hrubá Skála. Déle již mírně klesáme až do Lázní Sedmihorek. Délka NS je cca 7 km, NS míjí lokality jako je Valdštejn a zámek Hrubá Skála, ale je jasné, že „zacházku“ k těmto památkám si udělá zřejmě každý. Délka NS je 7 km, připraveno je pro nás 16 zastávek doplněných informačními tabulemi, které nás seznamují s geologií skal, florou, faunou, prameny, ale i historií oblasti.

Zastávky NS jsou umístěny v těchto lokalitách: Lázně Sedmihorky, Prameny, Kapelník, Pod Sfingou, Čertova ruka, Janova vyhlídka, Cestník, rozcestí na Radeč, U Lvíčka, Vyhlídka, Vyhlídka na Kapelu, Arboretum Bukovina, Adamovo lože, Zámecká rokle, Osudová a Bučiny. NS je i samostatně značena známým logem NS, tedy šikmým zeleným pruhem na bílém podkladu. Nikdo tedy určitě nezabloudí...

Trasa NS Hruboskalsko je i s převýšením vyznačena zde:http://www.turistika.cz/trasy/trasa-naucna-stezka-hruboskalsko

Příjemné ubytování jsme nalezli v Penzionu Jana u pana Drahoňovského, viz: http://www.pension-jana.cz/

Dlabanec se nabízí na prostranství přímo před hradem Valdštejn v Hospůdce U Hradu. Klobáska, zmrzlina, nebo malinové pivko se k ochutnání přímo nabízí. Viz: http://www.hrad-valdstejn.cz/cs/hospudka-u-hradu.html

I když budeme v lokalitě Hruboskalska po sté, nebo i víckrát, myslím, že vždy budeme nadšení krásou zdejší přírody…..  Jen někteří návštěvníci by se mohli chovat slušněji a neházet vajgly po lese a rýpat do skal…

Pro cyklisty úsek ze Sedmihorek k rozcestí U Kavčin vhodný není, zkušení bikeři horské kolo po schodech kolem Čertovy ruky a k Janově vyhlídce určitě vynesou, ale dámské polovičky by partnera zcela jistě „proklely“. Při cestě ze Sedmihorek je proto lepší u Smíchousova rybníku kopírovat žlutou značku a k hradu Valdštejn dojet po lesní asfaltové silnici.

Svoji podobu zámek dostal podle Gatalanské věže v Istanbulu což potvrzuje i zlatý půlměsíc na vrcholu střechy. Stavba má elipsovitý půdorys a byla vystavěna v roce 1167 až 1672 podle projektu známého italského  architekta C .Luraga na popud Jana Humprechta Černína z Chuděnic. Mezi pozoruhodnosti patří oválný sál 16 m vysoký se zajímavou akustikou,  kdy zpěv zde doznívá 6-8 sekund. Objekt sloužil jako letní sídlo majitele, kde pořádal v nedaleké oboře hony na jeleny a daňky. Přízemní pokoje byly určeny pro sloužící a horní pro panstvo. V roce 1678 zámek po zasažení blesku vyhořel, hrabě ho však nechal opravit a zvýšit o jedno podlaží a na jeho úroveň dal přivést i pavlač. Další Černínové zámek občas využívali k reprezentačním účelům. Po roce 1848  zámek začal pustnout, ale díky iniciativě Kruhu rodáků a přátel města Sobotky a okolí, se v roce 1937 začalo s rekontrukcí Humprechtu. V roce 1940 byly do obnoveného zámku nastěhovány sbírky soboteckého muzea. V současnosti slouží interiéry zámku Humprecht ke konání příležitostných výstav a koncertů.

    Za návštěvu stojí i nedaleké městečko Sobotka, kde se dochovaly z 18.stol až z prví poloviny 19. Stol roubené domky. V jednom z nich se narodil i básník Václav Šolc.V městském domě jeho známější následovník Fráňa Šrámek, také Maxe Švabinského inspirovalo Sobotecko k některým jeho významným grafikám. Právě jeho přitahovala zádumčivá údolí a jedno z nejznámějších je romantický Plakánek.

Pokud chcete dál pokračovat směrem k hradu Kost, tak si občerstvení vezměte sebou, jinak můžete navštívit Sobotku, kde najdete určitě něco k jídlu a pití.

Kouzelný pohled na Sobotku a široké okolí,ale co nás nejvíce překvapilo by vystoupení dívčího smyčcového tria přímo při prohlídce.

Vstupné

1 okruh: dospělí -60 kč,děti-30 kč

Ochoz:dospělí – 15 kč,děti -10 kč

Parkoviště: 30 kč

Zámek Hrubá Skála, původně gotický hrad Skála, stojí na  dvou pískovcových skaliscích, která se zvedají do výše téměř 60 m nad údolím říčky Libuňky, mezi Troskami a Valdštejnem .Obě skaliska jsou od sebe navzájem oddělena dvěma hlubokými průrvami, nahrazující příkop, které dnes spojuje kamenný most se dvěma barokními plastikami z doby kolem roku 1730 . V tomto kraji  existovala ještě Skála nad Jizerou. Shoda jmen  však způsobovala potíže při lokalizaci historických dějů v době jejich vzniku a proto  byly v 17 stol. jejich názvy rozšířeny o Malou a Hrubou Skálu. . Před vstupem do zámku stojí bývalý hotel a kostel sv. Josefa z roku 1812, postavený ve slohu romantické gotiky podle projektu J.Hausknechta.  I když  zámek v dnešní době složí  hlavně jako hotel a restaurace, pro návštěvníky je zpřístupněn celý areál. Zámek mají v oblibě i filmaři pro natáčení pohádek (m.j. Princ Bajaja), ale i dalších filmů (např. česko-francouzský film Tělo Diany). 

S občerstvením si nemusíte dělat hlavu jednak na parkovišti je kiosek s občerstvením, nebo můžete využít služeb zámecké restaurace . Naše hlavní stanoviště pro toulky Českým rájem  byl  kemp Sedmihorky. Bylo by to sice na celý článek, ale jen krátce. Kemp prostě nemá chybu a všem ho vřele doporučuji. Kdo máte děti tak neváhejte, každý den je pro ně připraveno spoustu kulturně -sportovních akcí, které je tak unaví,že večer budou spinkat jako mimina a Vy budete mít čas na vaše večerní aktivity. 

Pokud Vám zůstala ještě nějaká energie po zdolání všech vyhlídek v okolí, tak u zámku v korunách stromu je pro Vás připravené lanové centrum. A pokud ne, můžete se zúčastnit zábavné rodinné schow „Poznej středověk na zámku Hrubá skála“ ,která se koná během letošního léta na nádvoří. 

Zámek: dospělí  -25kč,děti -15kč

Poznej středověk: dospělí 90 kč,děti-40kč